Doba předbřeznová v rakouských zemích

  • rakouské císařství v 1. pol. 19. stol. – mnoho zemí, mnoho národů
  • české země jako součást Rakouska: formálně Království české a markrabství moravské samostatnými zeměmi, v čele zemská gubernia – podléhají Vídni
  • období Františkomatternichovského absolutismu
  • František II. (1792 – 1835)
    • syn Leopolda II.
    • jakožto český král – František I.
    • extrémní konzervativec, odpůrce osvícenství
    • poslední římskoněmecký císař
    • od 1804 – titul dědičný císař rakouský
    • státní úřady označovány jako c. a k. – císařsko-královské
    • 1805 připojení k 3. koalici a porážka v bitvě u Slavkova – Bratislavský mír
    • 1811 vyhlášen bankrot, vytvořen nový občanský zákoník – všichni lidé jsou si rovni, ale nevztahuje se na politická práva a svobody
    • životní styl Biedermayer – lidé se uchýlili k domovu, nesměli studovat v zahraničí, školství podřízeno státu
    • vnitřní politika
      • obava z liberalismu
      • policejní absolutismus – opora o byrokracii
      • státní tajná policie, přísná cenzura, snaha o neměnnost
      • potlačování národního a konstitučního hnutí
      • osvícenský absolutismus nahrazen absolutismem policejním = tzv. františkovsko- metternichovský absolutismus
      • C. L. Metternich (1773 – 1859) ministr zahraničí, pak kancléř (od 1810), proti svobodomyslným myšlenkám, jeho zásluhou Rakousko jak vítězná velmoc spoluurčovalo vývoj Evropy dalších 30 let po Vídeňském kongresu
      • 1811 všeobecný občanský zákoník = základ moderního právního státu (zaváděl jednotné občanské právo pro příslušníky všech stavů, ale nevztahoval se na politická práva a svobody občanů
  • 1814 Vídeňský kongres – cílem bylo urovnat evropské poměry po napoleonských válkách, nové geografické uspořádání a územní zisky jednotlivých velmocí
    • prezidentem kongresu byl Klement von Metternich – nadřazené postavení Rakouska
    • výbor pěti velmocí (Rusko, Anglie, Rakousko, Prusko, Francie), evropský výbor osmi (navíc Španělsko, Portugalsko, Švédsko)
    • prosazuje návrat k dědičným vládcům a k politickému stavu před rokem 1789
    • otázka Polska a Saska – spojeno personální unií s Francií
    • Rusko požadovalo anexi celého Polska v jeho hranicích z roku 1772, Prusko žádalo anexi celého Saska jako kompenzaci ztrát ve prospěch Ruska
    • ostatní to nechtěli – báli se přílišné moci Pruska a Ruska
    • Rusko nakonec dostalo jádro Polska, muselo zaručit autonomii a ústavu
    • Rakousko dostalo Halič, Prusko Poznaňsko a západní Prusko, Porýní
    • zůstalo svobodné město Krakov, Sasko zachováno
    • k Holandsku připojeno bývalé Rakouské Nizozemí (Belgie) – vzniklo Nizozemské království
    • Anglie získala Maltu, Cejlon, Kapsko a Helgoland
    • 1815 vznikl Německý spolek – konfederace 35 států a 4 svobodných měst – má fungovat podle ústavy potvrzené kongresem (Spolková akta)
    • vznik Svaté aliance – cílem udržet mocenskou rovnováhu, hlavní představitelé byli Prusko, Rakousko a Rusko
  • Ferdinand I. (1835 – 1848), zvaný Dobrotivý
    • poslední panovník, který se dal korunovat na českého krále (1836)
    • říše za něho spravována poručnickou radou v čele s císařovým strýcem arcivévodou Ludvíkem, dále Metternichem a českým šlechticem hrabětem Františkem Antonínem Kolovratem
    • hospodářství monarchie
      • ekonomika v důsledku revolučních a napoleonských válek postižena kontinentální blokádou (nedostatek potravin ze zámoří – cukr, káva aj.)
      • vydávání papírových peněz – bankocetlí
      • 1811 státní bankrot
      • přesné vyměřování půdy – stabilní katastr, i mapy katastrálních obcí
      • rakouské císařství zaostávalo – robota, nízká koupěschopnost
  • průmyslová revoluce
    • přechod od manufakturní a řemeslné výroby k výrobě tovární
    • růst konkurence – první konflikty mezi českými a německými zájmy
    • továrna na technické sklo (Sázava)
    • pivovarnictví – pivovar v Plzni
    • vysoká pec ve Vítkovicích
    • 1806 sestaven první parní stroj – František Josef Gerstner
    • 1815 parní stroj použit k pohonu vozu – Josef Božek
    • 1826 lodní šroub – Josef Ressel
    • 1824 – 1832 – výstavba koněspřežné železnice, první v Evropě – František Antonín Gerstner junior
    • ruchadlo – bratranci Veverkovi
    • vznik prvních peněžních ústavů
    • 1791 v Klementinu první průmyslová výstava
    • nová technologie v textilním průmyslu – strojní spřádání
    • rozšíření železáren v Čechách
    • 1832 koňská železnice – z Českých Budějovic do Lince
    • první parní železnice spojila 1836 Vídeň s železárnami a uherskými doly na severní Moravě a se solnými doly v Haliči
    • 1839 odbočka pro nákladní i osobní dopravu do Brna, Olomouce a Opavy – tzv. Severní Ferdinandova dráha pak prodloužena z Olomouce do Prahy (1845), z Prahy do Drážďan (1851)
    • rozšíření chovu hovězího dobytka a ovcí
    • střídavé hospodářství
    • růst počtu obyvatel, změna struktury společnosti – růst významu bankéřů a finančníků
    • vzrůst námezdně pracujících, dělníků, nejpočetnější poddaní na vesnici
    • stávky a nepokoje v Čechách – hladové bouře, dlouhodobá neúroda obilí a nákaza brambor
    • úsilí o povznesení českých zemí – první kroky k národní pospolitosti
    • založena Akademie výtvarných umění 1799
    • Vlastenecké (dnes národní) muzeum 1818
    • první vědecký česky psaný časopis Krok
    • 1831 Matice česká – hlavní nakladatelství vydávající původní uměleckou i vědeckou literaturu

 

 

 

České a Slovenské národní obrození

  • Biedermeier
    • protiklad romantismu a novoromantismu, zjednodušené pokračování empíru
    • obecně pojmenování pro životní styl, kulturu a vkus středních vrstev, zvl. měšťanstva doby ponapoleonské a předbřeznové (1815 – 48) ve střední Evropě, zejména v Rakousku, jižním Německu
    • člověk se smířil se svým údělem, štěstí hledá v tiché rezignaci uprostřed rodiny a v mravním životě, příroda je mu idylickou krajinou zvelebenou lidskou prací
    • výraz hospodářského a sociálního vzestupu středních vrstev, ale v důsledku policejního režimu vynucena pasivita, opatrnictví, vnější apolitičnost
  • poslední čtvrtina 18. stol. a 1. pol. 19.stol.
  • proces utváření novodobého českého národa jako určitého zvláštního celku a vzniku novodobé české kultury
  • charakter lidový a jazykový
  • pro národní hnutí politicky nepříliš příznivá situace
  • necitlivé zavádění němčiny
  • kdysi významný český stát byl zaostalou zemí
  • za Čecha považován nejen ten, kdo česky mluvil, ale i ten, kdo v Čechách žil
  • vyšší vzdělání dosažitelné jen na německých školách
  • úřední řeč Němčina X čeština bez spisovné formy – řeč venkovanů, chudiny ve městech a nevzdělanců
  • přesto české země prošly v 19. stol procesem přeměny v moderní občanskou společnost= přechod od stavovské společnosti
  • vůdčí politický směr 19. stol. liberalismus – založen na víře ve svobodu osobnosti, požadavek ústavního systému
  • předpoklady národního obrození
    • zrušení nevolnictví
    • příliv českých obyvatel do měst
    • průmyslová revoluce
    • vytvoření skupiny buditelů
  • opory a zdroje
    • osvícenské myšlenky
    • národně osvobozenecká hnutí v Evropě
    • v popředí měšťanstvo
    • vědomí slavné minulosti + příslušnost ke Slovanstvu
    • odstranění přežitků feudálního systému
    • posila národního sebevědomí
    • úsilí o obnovu českého jazyka
    • vytvoření plnohodnotné české národní vědy a kultury
      • úkoly a obsah činnosti
        • nutnost obrany a obrození českého jazyka
        • láska k české knize a divadlu
        • úcta k národním dějinám – vyzdvihován zvl. Karel IV. a husité
        • myšlenka slovanské vzájemnosti – panslavismus – vědomí jazykové příbuznosti, společného původu, příbuznosti kultury, naivní víra v pomoc Ruska
        • demokratismus

 

  1. Etapa národního obrození
    • = OBRANNÁ – do konce 18. století
    • generace vědců – osvícenské myšlenky spojovány s vlasteneckým cítěním
    • realizace vědecké zásady obracet se k pramenům (ad fontes) – teoreticky formulováno Dobrovským
    • centrum vědecké činnosti – Česká společnost nauk
    • František Martin Pelcl – český osvícenský historik, autor Stručných dějin Čech od nejstarších dob do nynějších časů
    • Josef Dobrovský – učenec, počátky obrozenecké vědy, jazykovědec, slovníkář, literární historik, základy k novočeskému spisovnému jazyku, zakladatel slavistika, Zevrubná mluvnice jazyka českého, Dějiny české řeči a literatury, 2dílný Německo – český slovník, Základy jazyka staroslověnského
    • lidový proud – úsilí o získání širšího publika
    • nakladatelství a knihkupectví Česká expedice – Václav Matěj Kramerius
    • šíření vlasteneckých a osvícenských názorů na venkov
    • rozvoj žurnalistiky: Schönfeldské c.-k. pražské noviny, přejmenovány na Krameriusovy c.-k. vlastenecké noviny, vydával Krameriusovy c.-k. pražské noviny
    • počátky českého divadla: první představení k Kotcích, pak v Nosticově divadle – otevřeno 1783 na náklady hraběte Nostice, zpočátku se česky hrálo jen výjimečně, 1786 uvedeno 1. původní české drama Břetislav a Jitka – od 1799 Stavovské divadlo
    • samostatné české Vlastenecké divadlo, tzv. Bouda – pravidelná česká představení
    • počátky českého obrozeneckého básnictví: Václav a Karel Ignác Thám, Antonín Jaroslav Puchmajer, Šebastian Hněvkovský
    • Národní obrození na Slovensku a v Uhrách
      • nejpříznivější podmínky měli Maďaři – v čele šlechta, proti germanizaci, úsilí o upevnění maďarštiny v celém Uhersku
      • slovenská mluva jen na vesnicích nebo mezi chudým řemeslnictvem
      • hlavní síla slovenského nár. obrození: inteligence
      • na Slovensku nebezpečí maďarizace
      • pokus vlasteneckého katolického kněze Antona Bernoláka – vytvořena spisovná slovenština přijata jen katolickou inteligencí

 

  1. Etapa národního obrození
  • = OFENZIVNÍ – první desetiletí 19. století
  • období slovanské vzájemnosti
  • úsilí vyrovnat se vyspělým evropským jazyků, zvl. němčině, vytvořit česky psaná díla nejen umělecká, ale i vědecká
  • národní zájmy kladeny nade vše, zájem o český jazyk a historii
  • vliv romantismu, odhodlání a nadšení pro národní oběti
  • společenská aktivizace středních vrstev – vědomí příslušnosti k národnímu celku
  • položen vědecký základ českému národnímu programu – díla historická a jazykovědná
  • vědomí široké slovanské vzájemnosti = panslavismus = obdiv k Rusům – bez znalostí skutečných poměrů v Rusku
  • výsledek: vytvořen první novodobý český národně kulturní program – 1806 uveřejněn Jungmannem v časopise Hlasatel
  • základy novodobé české odborné terminologie
  • Josef Jungmann: vedoucí osobnost druhé obrozenecké generace, učitel, jazykovědec, literární historik, básník, překladatel, 5dílný Slovník česko – německý, Historie literatury české
  • Jungamnnovo pojetí vlastenectví – moderní češství spojeno s jazykem a kulturou, ne s územím
  • vznik literárních padělků: rukopisné podvrhy – rukopisy měly být dokladem starobylosti kultury Čechů v raném středověku, autoři V. Hanka a J. Linda
  • Rukopis královédvorský, Rukopis zelenohorský
  • František Palacký: organizátor národního hnutí, vlastenec, český stavovský historik, filozof a politik, 5dílné Dějiny národu českého v Čechách i na Moravě – od nejstarších dob až do 1526, obdiv k husitství jako vrcholu starších českých dějin
  • obdiv k lidovému umění – sběratelství lidové slovesnosti
  • Jan Kolár: slovenský básník, myšlenky slovanské vzájemnosti, Slávy dcera
  • František Ladislav Čelakovský: básník, publicista, ohlasová poezie – Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých

 

  • před revolucí 1848 první živelné bouře dělnictva – stávky v létě 1844 proti snižování mezd a zavádění strojů – rozbíjení strojů na Liberecku, potlačeno vojskem, zatýkání stávkujících
  • mnohonárodnostní stát – převaha Slovanů, ale nadvláda Němců a Maďarů v čele s habsburskou dynastií
  • zprávy o Itálii, Německu – odezva u těch, kteří neměli rovnocenné postavení s Němci
  • cíle národního hnutí – proti habsburskému absolutismu, za liberální požadavky a politickou rovnoprávnost ovládaných národů
  • jednotlivé národy spíš bojovaly mezi sebou, než aby se spojily
  • Poláci a Maďaři usilují o obnovu samostatných historických států
  • zájem českých liberálů udržet Rakousko, ale jako federativní stát
  • vzájemné rozpory revoluci v monarchii oslabovaly
  • zostření cenzury
  •  neúroda  a krutá zima – radikalizace obyvatelstva
  • po zprávách o revoluci v Paříži výzvy osvobodit se od útlaku vídeňské vlády
  • letáková akce – podpora Itálie při snahách o sjednocení – počátek revoluce
  • na 11. 3. 1848 svolal Repeal schůzi pražských občanů do Svatováclavských lázní, poslána petice císaři = první novodobý český politický program, požadavky jazykové (zrovnoprávnění češtiny s němčinou), státoprávní (uznání a upevnění jednoty zemí Koruny české) a liberální (zrušení roboty za náhradu, rozšíření občanských svobod)
  • 13. 3. 1848 císař Ferdinand odvolal Metternicha, v čele nové vlády hrabě F. A. Kolovrat