Dálný východ: otevřená agrese Japonska proti Číně (Mandžusko), Japonsko vystoupilo se SN; zhoršení vztahů se SSSR
Evropa: úsilí o revizi Versaillského systému – sankce Společnosti národů proti Hitlerově agresi neúčinné, agrese Itálie vůči Habeši
Latinská Amerika: 1933 konference v Monte Videu – rozhodnutí o nevměšování se do záležitostí jiných států, 1938 konference v Limě – upuštění, válka o severní Chaco (Bolívie x Paraguay), urovnání v Buenos Aires, válka o přístav Leticia (Kolumbie x Peru x Brazílie) – vložení OSN, přinucení, aby Peru vrátil přístav zpět Kolumbii
Německo: světový mít ohrožen po nástupu Adolfa Hitlera k moci – vznikl blok fašistických států
1936 podepsána Osa Berlín–Řím: německo–italský protokol o koordinaci politických sil
Pakt proti Kominterně: německo–japonská dohoda – Osa Berlín–Řím–Tokio
+ Španělsko, a postupně Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Finsko, Chorvatsko, Slovensko, Mandžusko a Thajsko
Británie a Francie hledali spojence, jednání se SSSR byla zdlouhavá – nakonec se dal SSSR na opačnou stranu:
8. 1939 dohoda Molotov–Ribbentrop (ministři zahraničí) = Pakt Hitler–Stalin: německo–sovětská dohoda o neútočení (na 10 let) + tajný dodatek o rozdělení sfér vlivu v Polsku a Pobaltí, Rumunsku
1936 Němci obsadili demilitarizované pásmo v Porýní, připojili Sársko a vyhlásili všeobecnou brannou povinnost
3. 1938 anexe Rakouska (Fall Otto)
okupováno Československo, Polsko (Fall Grrën, Fall Weiss)
3. 1939 vstoupila německá vojska na území ČS; 16. 3. vyhlášen Protektorát, území se stalo součástí říše (Slovensko vyhlásilo autonomní stát pod vládou Německa)
1935 Itálie útočí na Habeš, 1939 obsazení Albánie
Západní demokratické velmoci: politika appeasmentu = usmiřování, ústupků nepříteli
neúspěšné úsilí o systém mezinárodních smluv o vzájemné pomoci v případě napadení
neúspěch odzbrojovacích jednání SN v Ženevě 1935
nedůvěra Západu k Stalinovi a schopnostem sovětské armády
Chamberlainova vstřícnost k totalitním režimům (ochoten respektovat nároky Německa na Střední Evropu, pokud se uskuteční pokojnou cestou)
Až do roku 1941 šlo o nezávislé válečné konflikty
Německo a SSSR si rozdělilo Evropu mezi sebe
do války vtaženo postupně 70 zemí, bojové akce na území 40 států; 110 milionů vojáků, padlo 58 milionů lidí, 35 milionů lidí zraněno; škody 4 biliony dolarů
totální válka: podřízen jí veškerý hospodářský a společenský život
maximální využití vědeckého pokroku (i jaderný výzkum)
nacionalistická, rasová a zvláště antisemitská motivace agresora – holocaust (= vyhlazovací úsilí)
9. 1939 začátek
fáze do června 1941 (napadení SSSR)
fáze do roku 1943
fáze 1943
fáze 1944 (otevřena západní fronta, osvobozování)
5. 1945 konec války v Evropě, v tichomoří konec v srpnu
Druhá světová válka (1939 – 1945)
Etapa
záminka: fingovaný přepad německé vysílačky v Gliwicích večer 31. 8. 1939 – němečtí vojáci v polských uniformách (organizováno gestapem)
9. 1939 ve 4:45 ráno vtrhla německá vojska do Polska bez vyhlášení války
úspěšná blesková válka (Blitzkrieg): rychlý úder, německá přesila; moderní zbraně, letectvo, motorizované jednotky; úderná síla tanků
9. 1939 Francie a Velká Británie vyhlásily válku Německu, ozbrojenou pomoc ale Polsku neposkytly
místo ofenzívy vyhlášena blokáda – pasivní vyčkávání v oblasti Maginotovy linie – opevnění na francouzských hranicích; bez větších střetů až do dubna 1940 – podivná válka, válka v sedě = Sitzkrieg (10/1939 – jaro 1940); Britové čekají na lodích
9. 1939 na území Polska vstoupila armáda SSSR – Rudá armáda okupuje V Polsko pod záminkou ochrany běloruského a ukrajinského obyvatelstva, Katyňský masakr
10. 1939 kapitulace poslední polské jednotky – území rozděleno:
východ připojen k SSSR
západ k Německu
střed = tzv. Generální gouvernement (sídlo Krakov) pod německou správou – zdroj levné pracovní síly pro říši
agresivní politika SSSR v Pobaltí:
anexe Estonska, Lotyšska a Litvy – připojeny jako sovětské svazové republiky
složité vztahy s Finskem – SSSR žádá o přeložení Hranice v oblasti Leningradu (byla jen 32 km od města) + žádá ostrovy ve Finském zálivu X odmítnuto
11. 1939 SSSR útočí na Finsko – Zimní válka (do 3/1940)
prolomena finská obrana na Mannerheimově linii na Karelské šíji
3. 1940 podepsán mír – změna hranice ve prospěch Sovětského svazu (na 150 km od Leningradu) – zisk strategické území + základna na poloostrově Hankö
4. 1940 v ranních hodinách útočí Němci na Dánsko a Norsko (zabezpečení dodávek švédské železné rudy)
dobyt přístav Narvik, odpor Norů – ale zrada norských fašistů – kolaborant Vidkun Quisling
tažení Němců do Holandska, Belgie a Lucemburska 10. 5. 1940
blesková válka
obchvat Maginotovy linie – útok na Francii
vliv na změnu politiky v západních zemí – anglického ministerského předsedu Chamberlaina nahradil Churchill – kritik appeasementu
6. 1940 do války proti Francii zasahuje Itálie – obsazují pobřeží na jihu, obsazena Paříž
6. 1940 kapitulace vlády, dohoda o příměří v Compiègne (v lese, ve stejném železničním vagónu jako za první světové války – byl vytažen z muzea)
území Francie rozděleno:
okupovaná oblast Němci – S, SZ + atlantické přístavy
vichystický systém – maršál Pétain (centrum ve Vichy)
6. 1940 francouzský generál Charles de Gaulle vyzval v rozhlase k odboji proti Němcům
srpen – listopad 1940 letecká bitva o Anglii (Seelöwe)
Hitler se domníval, že Churchill požádá o mír, ale ten odmítl
nejdříve nálety německých luftwafe na britské strategické i civilní cíle – převaha nad Royal Air Force (RAF)
obrat – zničeno 2000 německých letadel, vítězství královského letectva Velké Británie
první velký neúspěch Německa
pomoc i československých letců (stíhací a bombardovací jednotky)
vstup Itálie do války – vojenská akce proti britským územím ve východní Africe
srpen 1940 obsazeno Somálsko, Súdán
září 1940 pokus o dobytí Egypta a obsazení Suezského průplavu – zastaveni
prosinec 1940 britský protiútok – Italové vytlačeni z Egypta
Hitler nespokojen s neúspěchy Itálie – posílá vojenský útvar Afrikakorps (generál Erwin Rommel), útok v S Africe
v obležení zůstává pevnost Tobrúk
dobytí Balkánu – Itálie útočí neúspěšně na Řecko, pomoc Německa – útok i na Jugoslávii (duben 1941)
Jugoslávie obsazena, dobyto Řecko, obsazení Chorvatska – spojenec Hitlera, okupační správa v Srbsku …
jaro 1941 vláda fašistických států v celé Evropě kromě Británie, SSSR a neutrálních států
uplatňován rasismus – vůdčí je rasa árijská = Němci a jim příbuzné národy, pod nimi rasa latinská a na nejnižším stupni Slované, Židé a cikáni
holocaust: hromadná likvidace Židů – řízeno velitelem SS Himmlerem
koncentrační tábory smrti – Treblinka, Majdanek, Osvětim …
přes 5 milionů obětí = ¾ evropské židovské populace
USA stále mimo válku, ale podepsán zákon o půjčce a pronájmu (11. 3. 1941) – materiál a zboží pro Británii
podcenění Japonska, kterému také dodávali suroviny
Etapa
6. 1941 v 3:15 ráno vtrhla německá vojska do SSSR (plán Barbarossa)
překvapení – Stalin nečekal, že Hitler poruší dohodu – Němci rychle postupují
Hitlerův cíl: likvidace ideového protivníka, ovládnutí země (předpoklad konečného vítězství)
otevřena široká fronta od Severního ledového oceánu po Černé moře
po boku Německa bojuje i Rumunsko, Finsko, Itálie, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko a španělští dobrovolníci
3 směry úderu:
Leningrad
Ukrajina, Bělorusko, centrální Rusko – Moskva
J Ukrajina, Kavkaz , Krym- ropná pole, Kyjev
Stalin silně nepřipraven
počáteční úspěchy Německa, postup zhruba 50 km denně až na linii Lenigrad – Moskva – Don
6. 1941 ustanoven Státní výbor obrany; Stalin přebírá veškerou moc v zemi; hospodářský život podřízen potřebám armády
od října pomoc USA a Anglie – 18 700 letadel, 10 800 tanků, půjčka $ 11 milard
útok na Leningrad začal 13. 7. 1941 – město obklíčeno, 900 dní blokády – zima, hlad, zásobování po Ladožském jezeru
koncem září 1941 hlavní nápor na Moskvu; v prosinci Němci 25 km od Moskvy, ale nedobyta
protiofenzíva SSSR – zásluhy Žukova, Koněva …
Němci ustupují o 100 – 200 km zpět
porážka Německa – ztroskotání taktiky bleskové války
USA půjčila Anglii 7 miliard dolarů
24. 8. 1941 vznikla Atlantická charta = společné prohlášení států bojujících proti Německu
Roosevelta + W. Churchilla o společném postupu v probíhající válce
na ni potom navázala Charta OSN
12. 1941 v ranních hodinách Japonci napadli americký přístav – největší vojenskou základnu USA v Tichomoří Pearl Harbour
ten samý den USA vyhlásili válku Japonsku (stejně i Británie); pak Německu a Itálii
zpočátku úspěchy Japonců – nadvláda na moři a ve vzduchu (dobyto Z Tichomoří, Indonésie, Francouzská Indočína, Filipíny, Malajsko, Singapur, Barma, Nová Guinea, ohrožena Indie a Austrálie …)
– 8. 5. 1942 bitva v Korálovém moři – nerozhodně
– 7. 6. 1942 bitva u atolu Midway (admirál Nimitz X admirál Jamamoto), rozluštěna japonská šifra – Japonci ztratili 4 letadlové lodě = obrat ve válce v Pacifiku
Japonci se začínají stahovat
definitivně poraženi v roce 1943 v rámci bojů o ostrov Guadalcanal na Šalamounových ostrovech
severní Afrika:
boje Britů (velí generál Montgomery) X německo – italský útok
prosinec 1941 osvobozena pevnost Tobrúk
od května 1942 německo-italské síly se snaží o Suezský průplav
10. 1942 bitva u el-Alamejnu – Němci a Italové zastaveni
11. 1942 v S Africe se vylodily jednotky VB a USA – operace Pochodeň (generál Eisenhower)
Němci (generál Rommel) přinuceni k ústupu do J Tuniska – obratveválce na přelomu let 1942 / 1943
květen 1943 ItáliesNěmeckemkapitulovali v S Africe, osvobození
rozhodující, největší a nejkrvavější bitva ve 2. světové válce – bitva o Stalingrad (bojuje se o naftu)
stalingradské operace začaly 16. 7. 1942
září 1942 armáda maršála Pauluse pronikla do města
město v troskách; boje o každý dům a ulici
obrana vedena generálem Čujkovem
obrat ve válce – zahájení ofenzívy sovětské armády na celé frontě; pro Němce nezvyklé klima – velká zima
2. 1943 Němcikapitulují
léto 1943 bitvauKurska – poslední velká ofenzíva Němců
taktika „spálené země“: ničení, oběti civilního obyvatelstva – jako odveta za Stalingrad
největší tanková bitva 7. 1943 u Prochorovky (3 000 tanků), vítězstvíSSSR
dohoda na vzájemné spolupráci, principy války, představa poválečného uspořádání světa, cílem porážka fašismu a nacismu
Washingtonská deklarace – zákaz uzavírání separátního míru, podepsalo 50 států
Etapa
červenec 1943 VB + USA se vylodili na Sicílii
září 1943 vylodění v J Itálii
7. 1943 svržena fašistická diktatura Benita Mussoliniho; kapitulace; státní převrat
král Viktor Emanuel III. jmenoval ministerským předsedou maršála Badoglia
říjen 1943 Italové přešli k protihitlerovské koalici a vypověděli válku Německu
Mussolini osvobozen – na S vyhlásil sociální republiku pod dohledem Německa
diplomatická jednání
Casablanca – USA + VB, válečná strategie
Quebeck – USA + VB, podmínky otevření západní fronty, Roosevelt chtěl vylodění ve Francii ale Churchil chtěl vylodění přes Balkán, proti SSSR
Moskva – VB, USA, SSSR – jednání o uspořádání Evropy po válce, tresty…
Káhira – USA, VB, Čína – o Japonsku
Teheránská konference 12. 11. – 1. 12. 1943 v Íránu
sešla se tzv. Velká trojka: Roosevelt, Churchill, Stalin
dohoda o koordinovaném postupu v závěru války
dojednáno otevření 2. fronty v Evropě – invaze do Francie do května 1944, naproti tomu SSSR slíbilo zapojení se do války v tichomoří proti Japonsku
Stalin potřeboval zmírnit tlak na východní frontě
6. 1944 operace Overlord – invazespojencůvNormandii
americké + britské letectvo a námořnictvo; velení – Eisenhover, Montgomery X Rommel
Němci překvapeni; spojenci rychle postupují Francií
současně vylodění spojenců na J Francie u Nice
8. 1944 povstala Paříž
8. 1944 kapitulaceNěmecka
během září osvobozena většina Francie; osvobozena i Belgie
Německo mobilizuje všechny síly, nasazuje nové typy zbraní (střely V-1, V-2) – snaha zasáhnout Londýn
červenec 1944 nejvážnější atentát na Hitlera – spiknutí německých důstojníků (výbuch v místnosti, vyvázl jen s odřeninami), 7 000 osob zatčeno, mnoho popraveno
tuhý Německý odpor ve Francii, Beneluxu
září 1944 operace na dolním Rýnu – boje o most u nizozemského Arnhemu – úspěch Němců
12. 1944 operace v Ardenách: špatný terén pro útok, Američané utržili značné ztráty
V fronta: postup SSSR, 9/1944 Finové donuceni podepsat příměří – území Penčegy připadlo Sovětskému svazu – díky tomu sousedí s Norskem
povstání ve Varšavském ghettu, ale špatné ozbrojení, partyzánská válka, pobyt v podzemí, ale potlačeno nacisty
SSSR osvobozuje V Polsko, mohli zasáhnout dřív ale nechali Němce ať povstání potlačí a pak přišli jako osvoboditelé, 1. 8. 1944 povstání ve Varšavě porážka počátkem října
10. 1944 Polsko podepsalo kapitulaci, město zničeno
SSSR postupuje na J až k hranicím Československa
Etapa – konečná fáze
jednání v Breton Woods – založení Světové banky a Mezinárodního měnového fondu, pomoc státům při obnově hospodářství, potravinářská pomoc – UNRA
Yaltská konference – únor 1945 na Krymu
sešla se Velká trojka
hlavní cíle:
zničení fašismu; Německo by už nikdy nemělo ohrozit mír; bude se s ním bojovat až do konce
stanovení okupačních pásem v poválečném Německu – VB, USA, SSSR + později Francie (její zóna se vydělila z britské a americké – Sověti se nechtěli uskromnit)
Berlín rozdělen do sektorů
návrh německo-polských a polsko-sovětských hranic (Polsko zisk na úkor Německa, SSSR na úkor Polska)
nutnost potrestání válečných zločinů
přijata Deklarace osvobodnéEvropě – právo osvobozených národů zvolit si demokratické instituce (SSSR usnesení realizovala podle svých zájmů)
pokus USA a VB o kompromis se Stalinem selhal
4. 1945 vytvořena Organizace Spojených Národů (OSN) pro udržení světového míru; založena v San Franciscu; schválena Charta OSN – podepsána 50 státy včetně ČSR
rozdělení sfér zájmů velmocí (už v Jaltě dáno, kdo skončí ve sféře vlivu SSSR)
ofenzíva sovětských vojsk: osvobození Polska (Varšava 17. 2. 1945); Rakouska (Vídeň 13. 4. 1945) – postupnaBerlín
4. 1945 spojení Rudé armády s americkou armádou + později britskou – společně likvidace německého odporu
4. 1945 Hitler spáchal sebevraždu, podobně Himmler, Goebels, Henlein …
Berlín padl; 7. 5. 1945 NěmeckokapitulujevRemeši
na Stalinův nátlak potvrzeno 8. 5. 1945 vBerlíně
konecbojů X ještě se bojuje ve střední Evropě, poslední boj 11. 5. v Stivicích u Milína
Dálný východ:
závěrečný úder spojenců, po odmítnutí kapitulace Japonska svrhli Spojené státy atomovépumy na města Hirošima (6. 8.) a Nagasaki (9. 8.) = demonstrace síly USA
100 000 mrtvých, další umírají na ozáření
8. 1945 SSSRvyhlásilválkuJaponsku
8. 1945 císař Hirohoti vyhlásil kapitulaci Japonska
9. 1945 definitivníkapitulace = konec fašismu v Asii = definitivníkonec války
důsledky:
změna politické mapy světa: z pěti velmocí (USA, SSSR, Británie, Francie, Čína) v popředí dvě supervelmoci – USA (ekonomicky posíleny) a SSSR (válkou oslaben)
bipolární rozdělení světa, soupeření
USA se dostávají do popředí světové politiky
vnik OSN na konferenci v San Franciscu 25. 4. 1945, schválena Charta OSN = ochrana míru, občanských a lidských svobod, rovnost lidí a národů … podepsána 50 státy (i ČSR)
posilalevicovýchstran – Sovětskému svazu připisován největší podíl na porážce Německa
postupný rozpad koloniálního systému
potrestáníválečnýchzločinců – Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku
vznikl 8. 8. 1945; soudní procesy 20. 11. 1945 – 1. 10. 1946
celkem 37 600 000 mrtvých (v první světové válce 17 000 000)
