Druhoústí – ostronožci, strunatci

 

řada: DRUHOÚSTÍ

– živočichové s vyvinutým chlomem
– blastoporus – řitní otvor
– ústní otvor se druhotně prolamuje na druhé straně
– patří sem: chapadlovci, ploutvenky, bradatice, ostnokožci, polostrunatci, strunatci

 

Kmen: CHAPADLOVCI
– mořští i sladkovodní přisedlí živočichové s věncem příústních chapadel
– živí se mikroskopickými řasami a rozsivkami
– nemá cévní ani vylučovací soustavu
– hermafroditi
– pohlavní rozmnožování, nepřímý vývoj
– nepohlavní rozmnožování – pučení -> statoblasty – vnitřní pupeny, jimiž přežívají zimu

 

Kmen: OSTNOKOŽCI
– starobylá skupina – prvohory
– pětipaprsčité souměrné tělo
– žijí v moři
– přisedlý způsob života
– vznášejí se
– v podkožním pojivu buňky – vylučují vápenaté destičky a ostny (mohou mít jedové žlázy)
– tvar těla: kulovitý (ježovky), kalichovitý (přisedle žijící lilijice), paprsčitý (hvězdice), terčovitý s rameny mnohonásobně přesahujícími délku těla (hadice), okurkovitý s náznaky bilaterální souměrnosti (sumýši)
– vysoká regenerace
– autonomie

 

Třída: Lilijice
– živí se planktonem
– nejstarší skupina ostnokožců
– připomíná rostlinu
– celé přisedlé – stopkou

 

Třída: Hvězdice
– volně pohyblivé
– ústní otvor – dole
– aktivní dravci – vyvrhují na kořist trávicí šťávy -> mimotělní trávení


Třída: Hadice
– vakovitý žaludek – slepá trávicí soustava
– hadovitý pohyb ramen
– živí se planktonem -> loví pomocí panožek
– schopnost autonomie

 

Třída: Ježovka
– nemají ramena
– souvislá pevná kostra
– ostny – připojeny kloubně
– ústa – spodní část těla
– živí se řasami, drobnými živočichy
– žvýkací aparát – Aristotelova lucerna
Zástupce: ježovka jedlá
– gonochoristi
– larva – pluteus
– tělo kryto krunýřem (srůst vápenatých destiček) s ostny
– pedicelárie – vyrůstají mezi ostny
– odstraňují nečistotu mezi ostny
– uprostřed těla jsou ústa
– na zaobleném vrcholu – řitní otvor
– ambulakrální nožky – pět radiálních pásů panožek, mezi nimi je pět
dvouřadých pásů bez panožek
– madreporit – síťovitě proděravěná destička
– komunikace s okolím
– ambulakrální soustava – soustava vodních cév = kamenné chodbičky
– funkce – pohyb, dýchání, vylučování
– pseudolumální soustava – systém kanálků
– výživa nervové soustavy
– sferidia – funkce polohových orgánů

Třída: Sumýši
– „mořské okurky“
– ústa a řiť v podélné ose
– nemají paprsčitou souměrnost -> dvoustranná souměrnost
– živí se bahnem a planktonem
– vodní plíce – dýchací a vylučovací funkce

 

Kmen: POLOSTRUNATCI
– obývají mořské dno
– tělo – žalud, límec, trup
– jícen má dvě řady dýchacích žaberních štěrbin
– vychlípenina hltanu (notochord), zpevňující hlavovou část, odpovídá funkčně i histologicky struně hřbetní (chorda dorsalis)
– mají vyvinutý hřbetní nervový pruh

 

Třída: Žaludovci
– živočichové mořského dna
– gonochoristi
– plovoucí larva tornárie
Zástupce: žaludovec malý

 

Kmen: STRUNATCI
– mnohobuněční
– tělo tvořeno třemi zárodečními listy – ektoderm, entoderm, mezoderm
– vyvinuta druhotná dutina tělní (coelom)
– většinou dvoustranně (bilaterálně) souměrní
– vnitřní kostra
– struna hřbetní (chorda dorsalis) – vyvinuta z entodermu
– elastická výztuha těla
– nervová soustava – trubicovitá
– vzniká vchlípením ektodermu
– proděravěný jícen žaberními štěrbinami
– dýchání – žaberní štěrbiny, plíce (u vyšších)
– cévní soustava – uzavřená
– srdce pohánějící krev – pumpuje krev vždy směrem k hlavě
– trávicí soustava – trubicovitá
– ocas – pravý, za řitním otvorem

3 podkmeny: Pláštěnci
Kopinatci
Obratlovci

  1. podkmen: Pláštěnci (Tunicata)
    – mořští živočichové
    – plášť – tvořen tunicinem (polysacharid)
    – ontogenetická regrese – pohyblivé larvy, přisedlí dospělci
    – hermafroditi
    – cévní soustava – otevřená
    – srdce pohání krev oběma směry
    – škodlivé látky ukládají do skupin vazivových buněk v blízkosti střeva = zásobní ledviny
    3 třídy: Vršenky
    Sumky
    Salpy

 

Třída: Vršenky
– pelagicky pohyblivé
– struna i v dospělosti

 

 

Třída: Sumky

– jednotlivé v dospělosti
– přisedlé
Zástupce: sumka obecná
– v dospělosti je přisedlá k podkladu – ztrácí chordu
– vakovité tělo
– na vrchní straně má 2 otvory – vyšší – ústní otvor
– nižší – vyvrhovací otvor
– pohyblivá larva s chordou
– živí se nasáváním mořské vody s mikroskopickou potravou
– otevřená cévní soustava, srdce je schopné oboustranné pulzace
– nervová zauzlina – i hormonální funkce
– trávicí soustava – proděravěný hltan žaberními štěrbinami
– zásobní ledviny
– hermafroditi
– mimotělní oplození
– rozmnožování – pohlavní a nepohlavní (vznik
nerozrůzněných kolonií)
Třída: Salpy

– v dospělosti v trsech
– pelagicky se vznáší

  1. podkmen: Kopinatci (Bezlebeční)
    – mořští živočichové
    – vždy zachovaná chorda
    – živí se mikrofágně rozsivkami a prvoky
    – ploutevní lem – pohyb
    – pokožka tvořena jednou vrstvou buněk, mezi nimi buňky smyslové
    – pod pokožkou – rosolovitá škára
    – nemají chrupavku ani kosti
    – trubicovitá nervová soustava – mícha
    – světločivné buňky – Hesseho buňky
    – vířivá jamka – jamka Kőllikerova
    – příčně pruhované svalstvo
    – trávicí soustava – příúsní tykadla (cirry)
    – obžaberní prostor, komunikuje s okolním
    otvorem -> tělo opouští voda
    – proděravěný hltan
    – jaterní výběžek – trávicí enzym
    – dýchá celým povrchem těla
    – cévní soustava – otevřená
    – srdce nevyvinuto
    – krev je bezbarvá
    – vylučovací soustava – párové ledvinové kanálky – filtrují krev
    – rozmnožování – gonochoristi
    – nemají vývody pohlavních žláz -> obžaberní prostor -> s vodou ven  -> mimotělní
    oplození
    – rýhování – blastula -> vchlipování (invaginace) – gastrula -> neurola -> prodlužování
    embrya -> obrvená larva
  2. podkmen: Obratlovci
    – aktivně pohybliví, bilaterálně symetričtí, dokonale vyvinutá vnitřní oporná soustava
    – výkonná nervová soustava a smyslové orgány -> vysoká aktivita, dokonalá orientace, adaptace na prostředí
    – tělo členěno na hlavu, trup a ocas
    – pokožka – vícevrstevná
    – produkuje různé deriváty (pancíře, šupiny, peří, srst)
    – u dospělců je struna hřbetní potlačena a nahrazena vnitřní kostěnou kostrou s malým podílem chrupavek; v osní části členěna na páteř a lebku
    – cévní soustava – uzavřená
    – svalnaté srdce
    – přenos kyslíku – červené krvinky (erytrocyty) – barvivo hemoglobin
    – vylučovací soustava – párové ledviny – mezodermální původ
    – smyslové ústrojí – uloženy převážně na hlavě (komorové oči, blanitý labyrint vnitřního
    ucha, čichové ústrojí, …)
    – vnímání okolí
    – schopnost ukládání zásobních látek
    – intenzivní látková výměna – krevní oběh, dýchací a vylučovací soustava -> nebývalá časoprostorová aktivita

 

Dělení:

a) podle převládajícího životního prostředí:
– obratlovci vodní s ploutvemi (ploutvovci – pisces)
– obratlovci suchozemští s kráčivýma nohama (čtyřnožci – tetrapoda)

b) podle rozmnožování
– obratlovci kladoucí vejce do vody – zárodky nemají obaly amnion, allantois
(bezblanní – anamnia)
– obratlovci, jejichž vejce se vyvíjejí mimo vodu – přítomnost ochranných obalů
(blanatí – amniota)

c) podle přeměny
– bezčelistnatci
– čelistnatci

 

Systematické třídění:

podkmen:        Obratlovci (Vertebrata)
nadtřída:          Bezčelistnatci (Agnatha)
třída:                Kruhoústí (Cyclostomata)
nadtřída:          Čelistnatci (Gnathostomata)
třídy:               Paryby (Chondrichthyes)
Ryby (Osteichthyes)
Obojživejníci (Amphibia)
Plazi (Reptilia)
Ptáci (Aves)
Savci (Mammalia)

 

Nadtřída: Bezčelistnatci
– vodní obratlovci s poměrně jednoduchou tělní organizací, bez čelistí, bez párových končetin
– po celý život je zachovaná chorda
– živí se filtrací nasávané vody, dravě paraziticky

 

Třída: Kruhoústí
– hadovitý tvar těla
– nepárový ploutní lem zadní části těla
– chrupavčitá kostra
– larva minoha – nemá obžaberní prostor
– živí se řasami
– po 3 až 4 letech se mění v dospělce
Zástupce: mihule potoční
– tělo není zřetelně odlišeno
– přísavná nálevka s ústním otvorem
– v dospělosti nepřijímá potravu, zakrňuje trávicí soustava
– 7 žaberních otvorů za hlavou
– lysá kůže s množstvím žláznatých buněk, které produkují ochranný slizový
hlen
– ploutevní lem vytváří ocasní ploutev a dva méně zřetelné oddíly hřbetní
– chrupavčitá kostra
– svalstvo se neupíná na osní kostru, ale na myosepta
– s okolím komunikují pomocí žaberních otvorů
– venózní srdce – 1 předsíň, 1 síň (prochází pouze odkysličená krev)
– nervová soustava je velmi jednoduchá
– primitivní smyslové orgány
– proudový orgán – obdoba postranní čáry ryb
– vylučovací soustava – prvoledviny – vylučování škodlivých látek
– gonochoristi


Řád: Mihule

– ústní otvor je lemovaný štěrbinovitě složenými mohutnými pysky
– 7 párů žaberních štěrbin
Zástupce: mihule říční
– přísavka s rohovitými zuby a svalnatým jazykem -> nasává směs krve a
narušených tkání z tělní stěny poraněného hostitele
mihule mořská
– atlantické pobřeží

 

Řád: Sliznatky

– bez přísavného terče
– oči jsou druhotně redukovány
– hermafroditi anatomicky, ale pohlavní žlázy nefungují najednou, tudíž jsou gonochoristé
– mimořádně výkonné sliznotvorné žlázy – obranná reakce při pobytu v útrobách ryb
Zástupce: sliznatka cizopasná
– napadá poraněné, oslabené a uhynulé ryby

 

Nadtřída: Čelistnatci
– složitá stavba těla a mimořádná životní aktivita
– čelisti vznikly přeměnou prvních žaberních oblouků
– vždy mají vyvinuté párové končetiny s vnitřní kostrou
– převládají se svojí hmotností a velikostí nad ostatními živočichy

Dělíme:
větev ploutvovci – třídy:

Pancířnatí
Paryby
Ryby
   větev čtyřnožci – třídy:
Obojživelníci
Plazi
Ptáci
Savci

 

Ploutvovci
– nižší vodní obratlovci a končetinami typu ploutve
– lebka s páteří je spojena nepohyblivě
– není vytvořen krční oddíl páteře
– ploutve párové i liché
– dýchají žábrami
– venózní srdce

 

Třída: Pancířnatci
– devonská moře
– hlava a přední polovina těla kryta desky kostěného pancíře kožního původu
– heterocerkní ocasní ploutev (s mohutnější horní částí)
– hrudní ploutve dlouhé
– břišní ploutve redukované
– chorda po celý život
– čelisti bezzubé

Třída: Paryby
– chrupavčitá kostra po celý život
– dravý způsob života
– vřetenovitý tvar těla – dosahují značné rychlosti
– heterocerkní ocasní ploutev
– hrudní ploutve jsou vodorovné
– lebka – protažení obličejové části
– ústní otvor – vespod hlavy
– mohutné čelisti s několika řadami zubů (přeměna plakoidních šupin, které
pokrývají celé tělo
– párové žaberní štěrbiny
– vnitřní oplození
– samci – párové kopulační orgány – vznikly přeměnou části břišních ploutví
– většina druhů jsou živorodá

Řády: žraloci
rejnoci
chiméry

Řád: Žraloci
– vřetenovité tělo
– 5 párů žaberních štěrbin
– heterocerkní ocasní ploutev s mohutnější horní větví, do které proniká konec páteře
– dvě nepárové ploutve na hřbetě a jedna za řitním otvorem
– hrudní a břišní ploutve jsou párové – slouží jako výškové kormidlo
– mnohovrstevná pokožka (epidermis), pod ní škára (cutis)
– plakoidní šupiny, tvoří drsný povrch
– řady mohutných zubů – po opotřebování bývají nahrazeny (polyfiodontní chrup)
– páteř tvořena obratli amficélního typu (s tělem zpředu i zezadu) – prochází struna hřbetní
– v trupové části žebra
– široká lebka, očnice daleko od sebe
– trávicí soustava – dutina ústní -> hltan, který je prolomený 5 páry žaberních štěrbin -> jícen
-> žaludek -> nerozlišené střevo, vnitřní spirálovitá řasa -> kloaka
– játra – veliká (10% hmotnosti)
– zásobárna tuku
– hydrostatický orgán
– dýchací soustava – 5 párů žaber
– nemá plynový měchýř
– mozek – protáhlý
– zejména vyvinutý koncový mozek s mohutným čichovým lalokem a mozeček
– hlava – nozdry
– systém kanálků proudového orgánu
– Lorenziniho ampule – vnímání elektrických podnětů svalového potenciálu pohybující se kořisti
– srdce venózní – uzavřeno v osrdečníku
– vysoký obsah močoviny v krvi – vyrovnání
osmotického tlaku
– vylučovací soustava – prvoledviny – protáhlé, párové, po stranách páteře
– gonochoristi
– párové pohlavní orgány
– vnitřní oplození – vajíčka velká, bohatá na žloutek, schovaná v čtyřúhelníkovitých
schránkách se spirálně točenými úponky -> zachycení na chaluhách
– většinou živorodí, vývoj mláďat přímý
– počet mláďat nízký (2 – 4 ročně)
– výhradně mořští živočichové
Zástupci: kladivoun bronzový
žralok bílý
máčka skvrnitá

Řád: Rejnoci
– ploché tělo
– párové ploutve srůstají a vytvářejí lem těla
– ocas je protažen v bičovitý výběžek
– hřbetní a ocasní ploutve zakrňují
– na spodní straně těla je 5 žaberních štěrbin, čichové jamky a ústa
Zástupci: trnucha obecná
– na hřbetě u kořene ocasu trn s jedovou žlázou
parejnok elektrický
– schopnost vytvářet svalovou činností statickou elektřinu, výbojem omračuje
kořist (až 300 V)


Řád: Chiméry
– bizardní vzhled
– protáhlé tělo, velké prsní ploutve a bičovitý ocas
– 4 žaberní štěrbiny kryté kožním záhybem
– chybí střevní řasa a kloaka
– zuby, které nejsou dále doplňovány (monofiodontní chrup)
– pohlavní dimorfismus
Zástupce: chiméra hlavatá

Třída: Ryby
– dýchají žábrami
– převažují kosti nad chrupavkami
– ve škáře mají kostěné šupiny
– plynový měchýř – hydrostatická funkce
– mimotělní oplození ryb -> obrovská produkce potomstva
Zástupce: kapr obecný
– hydrodynamický tvar těla – snadný pohyb
– sliz – odpor vodního prostředí
– hlava nepohyblivě spojena s trupem
– kostěné šupiny cykloidního typu, rostou po celý život – základem je centrální
ploténka, ke které přirůstají lamely, v době nedostatku bývají nahuštěny
v letokruhy -> určení stáří jedince
– postranní čára – jemné otvůrky -> proniká voda, díky které se zaznamenává
chvění vody – slouží k orientaci ve vodě
– ústa s bezzubými čelistmi
– hmatové výběžky (vousy) na koutcích úst
– oči bez víček
– skřele – kryje žaberní dutinu
– ocasní ploutev – vyztužená vazivovými, paprsčitě se rozbíhajícími ostny
– asymetrická
– směrové kormidlo, zdroj pohybu
– liché ploutve – hřbetní, řitní – stabilizace těla ve vodě
– párové ploutve – prsní, břišní – stabilita těla, mění směr pohybu
– zkostnatělá vnitřní kostra – 2 typy:
– kosti vznikající osifikací (zkostnatěním) chrupavek
– kosti vznikající krycími kostmi kožního původu (lebka)
– páteř tvořena obratli – rozdělena na oddíl trupový a ocasní
– mezi jednotlivými obratli je pozůstatek chordy
– trávicí soustava – bezzubá ústa, požerákový zuby – nemá slinné žlázy -> hltan
a požerákové zuby, které mechanicky zpracovávají potravu ->
jícen -> žaludek -> střeva s výběžky, které mají funkci sekrece
trávicích enzymů -> řitní otvor
– dýchací soustava – dýchá bohatě prokrvenými žaberními lupínky -> 4 páry
žaberních oblouků, které jsou umístěny v žaberních dutinách a
kryté skřelemi
– vodu cedí, potravu polyká
– cévní soustava – venózní srdce
– červené krvinky mají jádro
– nervová soustava – převládá hmota míchy nad hmotou mozku
– 10 mozkových nervů, obvodové (periferní) nervy, autonomní
vegetativní nervová soustava
– smysly – ploché oči – vidění ve vodě na krátké vzdálenosti
– zaostřování pomocí přiblížení čočky
– schopnost barevného vidění
– nemá víčka a slzné žlázy
– statoakustický orgán je tvořen vnitřním uchem
– postranní čára – vnímání proudění vody
– Weberův orgán – registruje změny tlaku vody
– chuťové buňky na výrůstcích kolem úst
– gonochoristi – samci – mlíčňáci
– samice – jikernačky
– oplození je mimotělní -> trdliště – nejvhodnější místo pro oplození jiker
– přímý vývoj – plůdek

 

Systematický přehled ryb:

– 70 řádů
Třída:              Ryby
Podtřída:        Paprskoploutví
Nadřády:         Násadcoploutví
Chrupavčití
Mnohokostnatí
Kostnatí
Podtřída:         Nozdratí
Nadřády:         Lalokoploutví
Dvojdyšní

Podtřída: Paprskoploutví
– slepé čichové jamky
– plynový měchýř
– hospodářský význam mají pouze chrupavčití a kostnatí

Nadřád: Chrupavčití
– starobylá skupina
– některé znaky podobné parybám
– zastoupeny řádem jeseteři

Řád: Jeseteři
– vývojově nejstarší žijící paprskoploutvé ryby
– kostra chrupavčitá, chorda zachována po celý život
– hlava prodloužená v rypec
– ústa bezzubá s četnými hmatovými výrůstky
– tělo převážně lysé, shora kryté 5 řadami velkých kosočtverečných šupin
– živí se bezobratlými na mořském dně
– vytírají se v pramenitých oblastech řek, kam migrují
– využívají se pro chutné maso, jejich jikry na kaviár
Zástupci: jeseter velký
jeseter malý
vyza velká

Nadřád: Kostnatí

Čeleď: Sleďovití
– mořské ryby s koncovými ústy a dlouhou řitní ploutví
– žijí v hejnech
– živí se planktonem
Zástupci: sleď obecný
sardinka obecná
šprot obecný
sardel ančovička

Čeleď: Lososovití
– drobná tuková ploutvička bez paprsků
– mořské ryby, které táhnou do horních toků řek kvůli tření, a sladkovodní ryby, které obývají nejhořejší toky řek a ledovcová jezera
– hospodářsky významná skupina ryb
Zástupce: losos obecný, pstruh obecný, pstruh americký duhový, lipan podhorní, štika obecná,
kapr obecný (základ českého rybníkářství), karas obecný, plotice obecná, jelec tloušť,
střevle potoční, lín obecný, cejn velký, hrouzek obecný, parma obecná, hořavka
duhová, amur bílý, tolstolobik obecný, mřenka mramorovaná, piskoř páskovaný,
sumec velký, treska obecná, úhoř říční, živorodka komáří, okoun říční, candát obecný,
makrela obecná, tuňák obecný, platýs bradavičnatý, kambaly

Podtřída: Nozdratí
– několik žijících druhů s čichovými jamkami, propojeny s dutinou ústní

Nadřád: Lalokoploutví
– fosilní zástupci žili v devonských sladkých vodách
– blízkost s obojživelníky
Zástupce: latimerie podivná
– jediný žijící druh
– ploutve – blíží se kostře pětiprsté končetiny

Nadřád: Dvojdyšní
– chorda zachovaná po celý život
– chrupavčitá kostra
– tělo kryto kosmoidními šupinami
–  souměrná ocasní ploutev
– obývá sladké vody tropických oblastí
– dýchání žábrami i plícemi
– rozmnožování – v období dešťů
– mláďata se živí řasami, dospělí korýši, měkkýši a žábami

Řád: Jednoplicní
Zástupce: bahník australský

Řád: Dvojplicní
Zástupci: bahník americký
bahník východoafrický

 

EKOLOGIE A ETOLOGIE RYB
– biorytmy – roční životní cykly, dané zejména extrémními klimatickými změnami
– specifické ekologické vlastnosti vody – proudění vody, její teplota a na ní závislou
rozpustností plynů, prosvětlení, chemické složení, způsob výživy ryb
– proud – ovlivňuje tvar těla a ploutví ryb (horní toky – válcovité tělo – pstruh, dolní toky –
vysoké, ze stran zploštělé tělo – kapr, cejn)
– teplota vody ovlivňuje životní aktivitu ryb, které mají proměnlivou teplotu těla – poikilotermie
– podle obsahu soli ve vodě rozlišujeme 4 základní ekologické skupiny ryb:

1. Sladkovodní ryby – celý život ve sladké vodě – stojatá (lín, karas), tekoucí (lipan),
v obou typech (štika, okoun)
– A. Frič – rozdělení středoevropských řek na pásma
a) pstruhové – chladná prokysličená voda horských potoků
s kamenitým dnem
– pstruh, vranka, střevle, mřenka
b) lipanové – podhorské říčky s čistou vodou a štěrkovitým
dnem
– lipan, ostroretka, mník
c) parmové – střední tok řeky s hlubokým korytem
– parma, jelec, okoun, štika
d) cejnové – pomalu tekoucí hluboká voda se zabahněným dnem
– cejn, plotice, kapr, perlín, ouklej, sumec, úhoř

2. Mořské ryby – žijí po celý život v moři
– podle hloubky:
a) pelagické – na volním moři v různých hloubkách
– v hejnech nebo jednotlivě
– sledi, sardinky
b) litorální – v mělčinách při pobřeží
c) bentické – mořské dno
– platýs

3. Tažné ryby – migrace velkého počtu jedinců příslušného druhu jedním směrem ve
stejné době
a) potravní migrace – do míst s vyšší koncentrací planktonu
– sledi, sardinky, tresky, makrely, tuňáci
b) rozmnožovací migrace – optimální podmínky pro vývoj plůdku a
mladých jedinců
– tahy za účelem tření:
a) anadromní – z moře do pramenišť řek
– losos, jeseter
b) katadromní – z řek do moře
– úhoř
– orientace na tazích se uskutečňuje podle chemického složení vody a
má charakter etologického vtisku – imprinting – lososi táhnou z moře
do řek, kde se sami vylíhli
– tření – rozmnožování ryb
– z pravidla jednou ročně (na podzim – pstruhové ryby – nebo počátkem léta – jeseteři,
sumci, štiky)
– trdliště – mělká místa s optimálními podmínkami pro oplození
– druhově charakteristické
– nadprodukce jiker i mlíčí
– ryby rostou po celý život
– hospodářský význam jako zdroj lidské výživy (15% potravin živočišného původu)
– sportovní rybářství, akvaristika
– rybníkářství – od konce 15. století – rožmberské rybníky
– studenovodní rybníkářství – umělé vytírání pstruhových ryb a jejich polodivokého
odchovu

 

Čtyřnožci

– živočichové s adaptací umožňující život na souši
– vyvinuty pětiprsté končetiny – posunují nebo nesou živočicha
– vyvinut krční oddíl páteře – pohyblivé spojení hlavy s trupem
– dýchací soustava – v dospělosti dýchají plícemi
– cévní soustava – rozlišen tělní a plicní oběh krve
– arteriovenózní srdce – rozděleno neúplně (obojživelníci, plazi – kromě želv a
krokodýlů) nebo úplně (ptáci, savci) na polovinu pravou (venózní) a
levou (arteriózní)

 

Třída: Obojživelníci
– čtyřnožci schopni žít na souši
– dýchají vzdušný kyslík
– rozmnožováním vázaní na vodu
– larvy – tělesná stavba a způsob života podobný rybám
– pulci
– tělo a ocásek
– hlavní smyslový orgán – proudový orgán (postranní čára)
– po celý život mají lysou kůži bez ochranných žláz
– samice kladou vajíčka do vody, vajíčka nemají zárodečné obaly ani skořápku
– dospělci mají mnohobuněčné žlázy, vylučující ochranný hlen (kuňka, mlok, blatnice)
– dýchání plícemi a kůží
– srdce dospělce – 2 předsíně a 1 komoru s neúplnou přepážkou
– mimořádně vyvinut lymfatický systém
– nejvíce rozšířeni v tropických oblastech – vysoká a poměrně stejná teplota, vlhkost (nevyskytují se v pouštích, Antarktidě, v mořích
– proměnlivá teplota těla -> aktivita závislá na teplotě
– loví převážně hmyz
– některé druhy jsou aktivní v noci
– chráněny zákonem
– bioindikátory kvality životního prostředí
– používány pro vědecké experimenty

Zástupce:
skokan hnědý
– velké oči s nepohyblivým horním víčkem a velkým pohyblivým víčkem dolním
– okrouhlý bubínek
– dva nosní otvory
– měkký trup – nemají žebra
– přední končetiny – 4 prsty, zadní končetiny – 5 prstů
– prsty jsou spojené plovací blánou
– končetiny přizpůsobené k skákání
– kůže – lysá, bez zrohovatělých nebo kostěných šupin
– obsahuje četné mnohobuněčné žlázy – chrání kůži před vysycháním
– kožní škára – bohatě prokrvená, s pigmentem (chromatofor)
– kostra – převládají kosti nad chrupavkou
– páteř tvořena vypuklými (procélní) obratli, silně zatlačují chordu – rozlišena na krční
(1), hrudní (7), křížový (1) a ocasní (srůstají v tyčinkový urastyl)
– hrudní kost
– žaberní oblouky se přeměňují ve sluchové kůstky
– pletence lopatkové a pánevní
– svalstvo – příčně pruhované – na kostech
– svalstvo hřbetu, břicha, končetin
– útrobní svalstvo je hladké
– trávicí soustava – prostorná dutina ústní – na dně je vpředu přirostlý lepkavý jazyk s vlastní
svalovinou – vymrštěním lapá hmyz
–  ústí sem 2 chlopňovité nozdry, 2 Eustachovy trubice
(propojují s ústy obě dutiny středoušní), hlenotvorné žlázy
– zasahují očnice, které jsou odděleny jen tenkou sliznicí –
podílejí se na mechanizmu polykání
-> jícen -> žaludek -> střevo – rozlišeno na dlouhé a klikaté tenké střevo a
střevo tlusté -> konečník -> kloaka
– součástí – játra, žlučník, slinivka břišní
– pulci – larva
– dýchají žábrami
– dospělci dýchají plícemi, vzduch polykají, protože nemají žebra ani bránici
– plíce tvořeny dvěma zřasenými vaky
– cévní soustava – srdce – 2 předsíně, 1 komora (krev okysličená se částečně mísí s krví
odkysličenou
– červené krvinky s jádrem
– vylučovací soustava – párové prvoledviny
– močovod, močový měchýř
– kloaka
– nervová soustava – 10 párů mozkových nervů
– 10 párů míšních nervů
– smysly – oko – 3 víčka (horní nepohyblivé, dolní pohyblivé, mžurka)
– zploštělá čočka – akomodace
– sluch – střední ucho
– proudový orgán u pulců
– hlasové ústrojí
– resonanční orgán
– Jacobsonův orgán – přídavný čichový orgán, slepé váčky v nosní dutině
– čichová informace
– rozmnožovací soustava – gonochoristi
– nakladená vajíčka ihned oplodňují -> vnější oplození

 

Systém obojživelníků
krytolebci – prvohorní předkové (devon)
– velká lebka krytá kožními kostmi, mohutná žebra, kožní pancíře
– nejstarší známí čtyřnožci

Podtřídy: Ocasatí
Beznozí
Bezocasí

Podtřída: Ocasatí
– část života vázáni na vodu
– 2 páry stejně vyvinutých končetin
– hlava zřetelně oddělena od těla, protáhlé tělo, ocas
– larvy se podobají dospělým jedincům
– vejcorodí
– známy také vejcorodí (ovoviviparní) a neotenické (schopné rozmnožování již ve stadiu larvy)
– schopnost regenerace

Zástupci: mlok skvrnitý
– aktivní v noci
– pomalý pohyb
– nezávislý na vodě kromě larvální fáze
čolek obecný
čolek velký
čolek horský
axolotl mexický
– neotenická larva
– dokončení vývoje je možné v laboratorních podmínkách při podávání
hormonu štítné žlázy
macarát jeskynní
– nepigmentovaný a slepý
– endemit podzemních vod Dinárského krasu
velemlok japonský
– živí se rybami
– největší obojživelník (až 150 cm)

Podtřída: Beznozí
– starobylí tropičtí obojživelníci přizpůsobeni životu pod zemí
– tělo podobné kroužkovcům
– vyvinuta pouze pravá plíce
– skvěle vyvinut čich
Zástupce: červor vodní

Podtřída: Bezocasí
– zkrácené zploštělé tělo se značně redukovanou krční částí a bez ocasu
– zadní končetiny jsou mohutnější a delší
– bubínky uzavírající středoušní dutinu
– larvy – pulci – žijí ve vodě

Řád: Žáby
Zástupci: kuňka obecná
blatnice skvrnitá (noční druh, páchnoucí po česneku)
ropucha obecná
rosnička zelená (paličkovitě rozšířené konce prstů
s přísavnými polštářky)
skokan ostronosý
skokan štíhlý
skokan zelený
skokan skřehotavý
drápatka vodní (užívala se k hormonálnímu testu zjištění
rané fáze těhotenství – Hogbenův test)