Evropa

  • Poloha, rozloha
  • Přírodní poměry (horizontální a vertikální členitost, podnebí, vodstvo, půdy, přírodní krajiny, nerostné bohatství)
  • Socioekonomické poměry (obyvatelstvo, vývoj osídlení, postavení v rámci celosvětového hospodářství)
  • Státní systémy

 

Poloha, rozloha

  • Rozloha 10 382 000 km2 (druhý nejmenší světadíl)
  • Poloha ->  srdce severní polokoule (maximálně efektivní pro kontakty se světem)
  • Velmi členité pobřeží (nejčlenitější ze všech světadílů), třetina rozlohy ostrovy + poloostrovy
  • Délka pobřeží – 37 000 km
  • Největší ostrov: Velká Británie – 213 325 km2
  • Nejvyšší hora: Mont Blanc – 4 807 m (Francie, Itálie, Alpy)
  • Největší poloostrov: Skandinávský – 774 000 km2
  • Největší stát: Rusko – 3 955 800 km2 (Evropská část)
  • Nejméně vymezený kontinent
  • Hranice mezi Evropou a Asií není v přírodě zjevná
  • Severní část hranice -> pohoří Ural
  • 2. verze hranice – po řece Embě do Kaspického moře, odtud Kumomanyčskou sníženinou podél řek Kuma a Manyč až po ústí Manyče do Donu a po něm do Azovského moře

 

Přírodní poměry

  • nejčlenitější pobřeží ze všech kontinentů
  • nejnižší průměrná nadmořská výška
  • geologicky součástí Eurasijské desky
  • Hlavní sousední desky jsou
    • Africká – hranice probíhá přes Středozemní moře, kolize s Eurasijskou deskou → Alpy, Siera Nevada…
    • Severoamerická – divergentní rozhraní, hranice s Eurasijskou deskou vede po Středoatlantském hřbetu (nejdelší pohoří na světě!), Island a Azory – vrcholky tohoto hřbetu (část Islandu a Azor už leží na Severoamerické desce)
  • Na rozhraní těchto desek
  1. a) velmi častá a silná zemětřesení – Itálie, bývalá Jugoslávie, Řecko, Turecko
  2.                      b) činné sopky – Vesuv (79 n.l., Pompeje), Etna (největší a nejvyšší sopka Evropy),
  • Nejvíc sopek -> Island (sopečného původu) asi 200 činných sopek
  • Okrajové části kontinentu -> vyvrásněná pohoří
  1. Kaledonské vrásnění – starší prvohory – pohoří ve Skotsku a Skandinávské pohoří
  2. Hercynské (variské) vrásnění – mladší prvohory – střed Evropy – Český masiv, Středoněmecká vysočina
  3. Alpinské vrásnění – od konce druhohor dodnes – Alpy, Karpaty, Apeniny, pohoří Balkánu

Povrch

  • Pestrý reliéf – Průměrná nadmořská výška 290 m n.m. (nejméně ze všech světadílů)
  • Většinu území zaujímají nížiny (60 %)
  • Východoevropská nížina (rovina) – největší nížina v Evropě
  • Kaspická nížina -28 m.n.m. – nejnižší místo Evropy
  • V Kaspické nížině -> jediná evropská poušť Ryn (evropská část Kazachstánu)
  • Nejvyšší vrchol -> Mont Blanc (Monte Bianco, 4 807 m)

Podnebí

  • Obecně: Od jihu k severu klesají teploty, od západu k východu klesají srážky
  • tří podnebné pásy severní polokoule
  • nejrozlehlejší část v severním mírném pásu
  • podnebí díky převládajícímu západnímu proudění od Atlantského oceánu znatelně teplejší a mírnější, než by odpovídalo zeměpisné šířce díky oteplujícímu vlivu Golfského proudu
  • Podnebné pásy v Evropě
  • Nejmíň srážek -> návětrné horské a přímořské oblasti, hlavně při západním pobřeží
  1. polární pás – chladno po celý rok, pouze na nejsevernějších ostrovech, z velké části zaledněné (Špicberky, země Františka Josefa, Nová země)

Špicberky jako celek – nejvíce zaledněné území – Neroste tu téměř nic, lední medvědi

  1. subpolární pás – úplný sever pevniny – krátké chladné léto, tundra – mechy lišejníky, zakrslé stromy, sobi
  2. mírný pás – většina Evropy, převažují západní větry (na kontinentě ubývají srážky od západu k východu) Podle výše srážek můžeme rozlišit 3 typy mírného pásu:
  1. oceánské podnebí – Menší rozdíly mezi létem a zimou, relativně chladná léta a relativně teplé zimy – sněží málokdy, celoročně více srážek (Britské ostrovy, Norsko, Dánsko, severozápad Francie, Benelux)
  2. přechodné podnebí – střední Evropa, jižní Švédsko (je za Norskem a Dánskem), teplé léto se srážkami se střídá se zimou s trvalou sněhovou pokrývkou
  3. kontinentální podnebí – Velké rozdíly teplot mezi létem a zimou, méně srážek, (Rusko, Ukrajina, část Balkánu)
  1. subtropický pás – horké suché léto, mírná vlhká zima (nesněží), kolem pobřeží Středozemního moře (vnitrozemí Itálie, Španělska, Balkánu – hodně hornaté => drsnější klima), svahy ohroženy erozí -> katastrofální letní požáry

 

Vodstvo

  • Poměrně hustá říční síť
  • Velká členitost povrchu – chybí větší říční systémy (nahrazeny větším počtem malých)
  • 80 % v úmoří Atlantského oceánu
  • 20 % odvodňováno do bezodtokého Kaspického moře
  • Vodnatost řek závisí na místním podnebí
  • Maxima vodních stavů -> východní E.  – jaro a počátek léta, střední + severní E. jaro, západní a jižní E. v zimě, velehory v létě
  • Největší řeka – Volha – nejdelší , nejvodnatější, největší povodí (povodí součástí největší bezodtoké oblasti Evropy)

Jezera

  • Většina evropských jezer ledovcový původ, sladká, mají odtok
  • především v severních oblastech kontinentu a na horách
  • Největší sladkovodní jezero – Ladožské (15. největší na světě, zamrzá od prosince do května)
  • Tisíce jezer na jezerních plošinách (Finská, Karelská, Mazurská, Velkopolská…)

 

Přírodní krajiny

  • Mrazové pustiny – severní ostrovy a islandské vnitrozemí
  • hospodářské – lov ryb a mořských živočichů v okolních mořích
  • Tundry a lesotundry – severoevropské a islandské pobřeží
  • krátká vegetační doba a dlouhodobě zmrzlá půda (permafrost)
  • mechy, lišejníky, odolné byliny, břízy, vznikají zde rašelinné bažiny, vřesoviště
  • sob, liška polární, lumík, sněžný kur a ryby v moři
  • hospodářské využití – chov sobů, lov kožešinové zvěře

 

  • Tajgy – rozsáhlý prostor mezi severním polárním kruhem a 55°s.š
  • jehličnatý les, složený ze smrku, borovice, jedle, břízy…
  • ve vyšších polohách horská tundra s mechy, lišejníky a křovinami
  • los, hnědý medvěd, vlk, jelen, rosomák, sobol…
  • hospodářské využití – lesnictví a lov kožešinové zvěře
  • Smíšené a listnaté lesy – mezi 55 a 45°s.š
  • buk, dub, smrk, bříza, borovice, javor, lípa (vyšší polohy – buk, jedle, smrk, modřín)
  • nejvyšší polohy – křoviny (jalovec, borovice, kleč, kosodřevina), alpské louky (Alpen) a kamenité pustiny místy s porosty trav a bylin
  • liška, zajíc, divoká kočka, rys, divoké prase (vyšší polohy horský kamzík, horská ovce medvěd brtník)
  • hospodářské využití – pěstování obilovin, brambor, cukrové řepy, chov skotu, prasat
  • Stepi a lesostepi – jižně od 55° s.š., východně od 30° v.d. , Uherská nížina, španělské vnitrozemí
  • suchomilné bylinné formace, traviny (kostřava, kavyl, pelyněk), kosatec
  • zajíc, hlodavci (sysel, stepní svišť), v dunajské deltě množství ptáků (růžový plameňák, velký kormorán)
  • hospodářské využití – pěstování obilovin, kukuřice, slunečnice, sušší oblasti chov skotu a koní
  • Subtropické lesy a křoviny – středomořské pobřeží
  • vždyzelené suchomilné lesy (dub korkový, olivovník, dub, borovice), trnité keře, macchie

(husté formace vždyzelených křovin a bylin: vřes, myrta, pistácie, levandule, tymián, jalovec)

  • vyšší polohy (do 1800 m) smíšené dubobukové lesy
  • nejvyšší polohy – horské louky a kamenité pustiny
  • ptáci, hadi, ještěrky a hmyz, ve vyšších polohách hnědý medvěd a kamzík
  • Pouště a polopouště – Kaspická nížina
  • nesouvislý rostlinným kryt, křoviny a byliny (pelyněk)
  • plameňák, volavka, pelikán a jeseter

 

Nerostné bohatství

  • Vlastní zdroje v Evropě nestačí potřebám průmyslu => dovoz
  • Ve světovém měřítku má význam těžba:

Obyvatelstvo

  • 718 mil. obyvatel (9,6 % světové populace)
  • Hustota zalidnění je vysoká, 72 obyvatel/km2 (nejhustěji zalidněný kontinent)
  • příznivé podnebí, úrodná půda, bohatá vegetace, přístavy, průmyslové oblasti -> práce, velkoměsta
  • Oproti ostatním světadílům rovnoměrně zalidněná
  • Největší hustota zalidnění  – Monako, Vatikán, Malta (větší státy – Nizozemsko, Belgie, VB)
  • Nejnižší hustota zalidnění – Island (3 obyvatelé/km2)
  • Europoidní rasa (přechodná rasa mezi europoidní a mongoloidní – Estonci, Maďaři a Finové)
  • Pro Evropu je typický pokles přirozeného přírůstku obyvatelstva
  • Častý cíl přistěhovalců (např. z Afriky a Asie).
  • Průměrná délka dožití – 68 let (muži) a 77 let (ženy)
  • nízký přirozený přírůstek (některé státy i úbytek), vysoký průměrný věk dožití
  • vysoká urbanizace: 70% městského obyvatelstva
  • nízká kojenecká úmrtnost – 0,12%
  • 99% gramotnost
  • vysoká zaměstnanost
  • Jazyky:
  • Indoevropské jazyky (většina Evropanů, nejrozšířenější jazyková skupina na světě)
  • Podskupiny
        • románské jazyky – francouzština, španělština, italština (základ latina)
        • germánské – angličtina, dánština, norština
        • slovanské – čeština, slovenština, polština, ruština
  • Ugrofinské jazyky – estonština, maďarština, finština
  • Náboženství:
  • Křesťanství
  • římskokatolické – papež Benedikt XVI (Polsko, Španělsko, Itálie, Francie…)
  • protestantské (evangelické) – Anglie, Nizozemí, Švýcarsko, Island…
  • pravoslavné – Řecko, Rusko, Bulharsko, Srbsko
  • Islám
  • Bosna a Hercegovina, část Albánie

 

Vývoj osídlení

 

  • První lidé přišli do Evropy z Afriky přes Asii v pravěku

 

  • Evropská civilizace – kořeny ve starověké Mezopotámii a Egyptě (odtud k pobřeží Středozemního m.)
  • Nejstarší evropské kultury – Kréta (minojská), Řecko (mykénská)
  • Navázána antická civilizace – starověké Řecko a Řím, na jejichž základech stojí dnešní evropské státy
  • Velké expanze Říma – šíření antické kultury a vzdělanosti do západní Evropy, Francie, Británie
  • Rozpad římské říše – centra – města v jihozápadní (Španělsko, Portugalsko) později v západní části Ev.
  • Evropská civilizace díky objevným plavbám i na ostatní kontinenty
  • Stále přetrvávají rozdíly mezi vyspělou západní E. a zbytkem -> rozdílný historický vývoje
  • Za posledních 200 let se počet obyvatel ztrojnásobil i přes vysoký počet vystěhovalců
  • Až do poloviny 20. kontinent s nevyšším počtem vystěhovalců, nejvíce lidí odcházelo do USA

 

Postavení v rámci celosvětového hospodářství

  • Hospodářsky jedna z nejvyspělejších oblastí
  • Zemědělství většiny zem na vysoké úrovni -> vysoká intenzita, mechanizace a chemizace
  • Soběstačná ve výrobě základních potravin
  • Více než polovina průmyslu – západoevropská oblast (Anglie, s. Francie, Belgie, Nizozemsko, Porýní a Porúří v Německu
  • 1/3 veškeré průmyslové výroby světa z Evropy
  • Rozvinuta všechna průmyslová odvětví (dynamický vývoj – energetika, moderní technologie, chemie)
  • Hutnictví pokrývá 1/3 světové produkce ( Německo, Itálie, Ukrajina a Rusko)
  • Strojírenství – automobilismus (Peugeot, Citroen, Seat, BMW, SAAB, Volvo, Volkswagen, Škoda…)
  • Elektronický a elektrotechnický sektor (Itálie, Francie – Thomson, Nizozemí – Philips, Finsko – Nokia)
  • Letecký průmysl – francouzský Airbus
  • Spotřební průmysl (textilní, obuvnický aj.) výrobky vysoké kvality – konkurence dovozu levné Asie
  • Potravinářský průmysl – na světové produkci se podílí 50%
  • Finanční a cestovní ruch – služby na vysoké úrovni
  • Převažuje vývoz zboží i služeb nad dovozem surovin a zboží

 

Státní systémy

 

  • 43 států plus tři, které do evropského území zasahují pouze svou částí (Kazachstán, Rusko, Turecko)

 

Monarchie

 

  • 7 království – Belgie, Dánsko, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Švédsko, VB
  • 3 knížectví – Andorra, Lichtenštejnsko, Monako
  • 1 velkovévodství – Lucembursko
  • 1 městský stát – Vatikán

 

Republika

    • Poloprezidentské republiky – Bosna a Hercegovina, Francie, Rumunsko, San Marino, Ukrajina
    • Parlamentní republiky – Albánie, Bulharsko, ČR, Estonsko, Finsko, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Kosovo, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Makedonie, Malta, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Švýcarsko, Turecko

 

  • Prezidentské republiky – Kypr, Srbsko

 

 

 

  • Nejbohatší stát – Lucembursko
  • Nejchudší stát – Moldavsko
  • Největší stát – Rusko (i nejvíce obyvatel)
  • Největší hustota zalidnění – Monako (až 16 000 obyv./km2)

 

 

Evropská unie

 

  • 1958 založeno Evropské hospodářské společenství (EHS) –  hospodářská spolupráce šesti zemí: Belgie, Francie, Německo, Itálie, Lucembursko a Nizozemsko
  • Z počáteční hospodářsky orientované spolupráce -> společenství spolupracující v řadě politických oblastí – od rozvojové pomoci po ochranu životního prostředí

 

    • 1993 – Smlouva o Evropské unii (navázání na EHS – změna názvu)

 

  • Unie – zachování míru, stability, prosperity –  milionům lidí pomohla zvýšit životní úroveň
  • Společná evropská měna
  • Zrušení hraničních kontrol mezi zeměmi EU – cestování bez omezení

 

  • Založena na zásadách právního státu – veškerá činnost se odvíjí od smluv, s nimiž všechny členské země vyslovily dobrovolný a demokratický souhlas
  • 2009 – Lisabonská smlouva – její cíl je především reformovat instituce Evropské unie a její fungování