- Větvení do jednotlivých směrů
- Každý proud (škola) řeší svůj konkrétní problém
- Ovlivněno Charles Darwinem (evoluční teorie), Mendelem (poznatky z genetiky) a Freudem (analýza snů)
- Pozitivismus= skutečné, nezpochybnitelné
- Jediný zdroj poznání je vědecké poznání
- Jsou zklamáni osvícenstvím, německou filosofií a metafyzikou
- Má hodně společného s osvícenstvím (důraz na vědu a rozum), ale osvícenci nepokročili ve vědách společenských
- Myšlenkové zdroje: koncepce neživé mechanické přírody, vliv Newtona a Darwina, myšlenka evolucionality (od nižšího článku k vyššímu)
- August Comte
- Pocházel z katolické rodiny, ale od myšlenek katolictví se oprostil
- 2 fáze myšlení
- Fáze rozhodující (pozitivní)
Dílo: Kurz pozitivní filosofie
- Fáze postpozitivistické období
Dílo: Pojednání o sociologii
- Vývoj lidského myšlení:
- Teologické (do osvícenství)
- Metafyzické (filosofické – osvícenství)
- Pozitivní (vědecké)
→ nemusí platit pouze pro celou společnost, ale i pro jedince
- Dítě – věří v imaginární věci (čarodějnice, čerti)
- Mladí – věří ve svobodu, lásku a pravdu
- Dospělost – věří ve zkušenosti a rozum
Nezařaditelní:
- Mill
- Anglický filosof, empirik, liberální politik
- Zabýval se logikou, studoval Comteho klasifikaci věd
- Mill už pracoval s psychologií (Comte ne- nelze aplikovat vědecké metody)
- Byl zastáncem utilitarismu (užitečný)→ ukazovat duchovní hodnoty (mají utvářet blaho pro co největší počet lidí→ základní morální princip)
- Dílo: O svobodě
- Spencer
- Viz sociologie
- Ovlivněn evolucionalismem
- Iracionalismus= nerozumný
- Podstatu lze pochopit jen citem, vůlí a vírou
- Skepse vůči rozumu
2 formy
- Agnosticismus = svět nelze poznat
- Gnosticismus = svět lze poznat, ale ne rozumem
- Arthur Schopenhauer
- Německý filosof, vychází z Kanta, Platóna a V myšlení (vůle nás vede k chtíči)
- Dílo: Svět jako vůle a představa
→ nepoznáváme pravou podstatu věcí, ale jak se nám jeví (Jevové formy- stejné s Kantem)
- Viditelný svět je jen zdání a my do něj můžeme vstoupit pomocí vůle (směr voluntarismus- je do něj také často řazen)
- Vůle je garancí života a také funguje jako pud sebezáchovy (aby nás nezničili touhy)
- Vůle je nekonečná, ale její naplnění je omezené- důvod proč z ní pramení utrpení a bída pro člověka (nuda, osamocení)
- Východiskem je potlačit tuto vůli k životu ve smyslu zklidnění
2 cesty:
- Cesta umění – osvobodit se od vůle, vnímat jen dílo, skutečnost nezávisí na rozumu
- Mravní askeze – absolutní potlačení vůle (individuální- poznání z vnitra)
- Dílo: Metafyzika pohlavní lásky
→prožívání lásky je iluze, pouze chceme zachovat rod, lidé na druhém milují to, co jim samotným chybí
- Friedrich Nietsche
- Německý filosof
- „filosof s kladivem“
- Otec mu zemřel→ vychováván ženami (neměl k nim moc dobrý vztah, byl kvůli tomu proti emancipaci)
- Přítel skladatele Richarda Wagnera
Řecká kultura:
- 2 základní živly (kulty):
- Appolinský kult = vše krásné, harmonické, ale nesvobodné a nepravé→ vyděl v něm zkázu lidstva
- Dionýský kult = je nám vlastní, nespoutaný pud, boj, přežít můžou jen silní
→ v antice bylo napětí (tonos) mezi oběma přístupy
- Dílo: Vůle k moci
→ mění význam- ne pouze zachovat si život, ale usilovat o moc
- Potřeba něčeho se zmocňovat (agresivní, panovačná)
- Vůle sama sobě klade měřítko hodnot- dobré je to, co chce vůle sama
- Existují ale univerzální hodnoty → jsou v rozporu s vůlí (zejména křesťanství, vše dobré klade Bůh a to je špatně)
- Na křesťanství mu vadí pojem viny, která potlačuje přirozenost (dělá z nás stádo)
- Kritika myšlenky věčnosti a křesťanského soucitu s jiným člověkem – soucit nás oslabuje a ponižuje toho druhého, protože ho stavíme do pozice slabšího
Nihilismus:
- Základní zkušenosti člověka moderní doby je, že Bůh je mrtev
- Člověk je sám, opuštěn, zažívá pocit nihilismu (nicoty)
- Člověk si vytvořil Boha, kterému připsal kladné vlastnosti
- Myšlenka Boha omezuje lidskou svobodu
- Cílem je uvědomění si, že Bůh je mrtev (nikdy neexistoval)
- Přestaneme se orientovat a řídit → budeme se rozhodovat sami
- 2 pocity:
- Tíseň- musíme se rozhodovat sami
- Osvobození = jsme volni v rozhodování
- Nihilista – víra v absolutní ztrátu hodnot
- Východisku z nihilismu popisuje v díle: Tak pravil Zarathusta → přišel k lidem, aby jim hlásal NADČLOVĚKA – nová naděje pro člověka, veden vůlí
- Nadčlověk nemusí být jedinec, ale celá generace lidí → později z toho vycházel Hitler (árijská rasa)
- Filosof s kladivem – boří dosavadní morálku→ antikřesťanský, antipesimistický (Kdo říká, že život nestojí za nic, sám nestojí za nic), antifeministický (kvůli výchově v dětství, žena po emancipaci ztrácí ženskost), antisocialistický (vytváří z člověka stádo, vykořisťování není podle něj nic špatného- je to pouze uspokojení potřeb a vůle), antidemokratický (opět stádo, menšina se musí podřídit většině), antimoralistický (ruší morální hodnoty)
- Marxismus
- Karel Marx – buržoazie x proletariát→ * beztřídní společnosti
- Dialektický materialismus
- Navazuje na Hegela
- Podstatě hmoty náleží pohyb
→ ve světě se věčně potkáváme se 2 protikladnými tendencemi (např. kapitalisté a proletariát)
- Historický materialismus
- Ekonomická struktura společnosti
→ výrobní faktory (práce, kapitál, půda) + výrobní vztahy mezi produkujícími osobami
→Základna společenského procesu („Peníze hýbou světěm.“)→ vše ostatní je nadstavba, která je na základně závislá a odráží ji (např. proletářská literatura)
- Dělí se na: 1. Politicko- právní (řízení státu, politika)
2.ideologická (umění, filosofie, náboženství)
– tvrdil, že náboženství je opium lidstva- poskytuje nám iluze
– to, že lidé musí věřit v Boha, dokazuje pouze špatné poměry ve společnosti (až bude společnost beztřídní, bude ráj na Zemi a ne po smrti)