Filosofie 19.století

 

 

  • Větvení do jednotlivých směrů
  • Každý proud (škola) řeší svůj konkrétní problém
  • Ovlivněno Charles Darwinem (evoluční teorie), Mendelem (poznatky z genetiky) a Freudem (analýza snů)

 

  1. Pozitivismus= skutečné, nezpochybnitelné
  • Jediný zdroj poznání je vědecké poznání
  • Jsou zklamáni osvícenstvím, německou filosofií a metafyzikou
  • Má hodně společného s osvícenstvím (důraz na vědu a rozum), ale osvícenci nepokročili ve vědách společenských
  • Myšlenkové zdroje: koncepce neživé mechanické přírody, vliv Newtona a Darwina, myšlenka evolucionality (od nižšího článku k vyššímu)

 

  • August Comte
  • Pocházel z katolické rodiny, ale od myšlenek katolictví se oprostil
  • 2 fáze myšlení
  1. Fáze rozhodující (pozitivní)

Dílo: Kurz pozitivní filosofie

  1. Fáze postpozitivistické období

Dílo: Pojednání o sociologii

 

  • Vývoj lidského myšlení:
  1. Teologické (do osvícenství)
  2. Metafyzické (filosofické – osvícenství)
  3. Pozitivní (vědecké)

→ nemusí platit pouze pro celou společnost, ale i pro jedince

  1. Dítě – věří v imaginární věci (čarodějnice, čerti)
  2. Mladí – věří ve svobodu, lásku a pravdu
  3. Dospělost – věří ve zkušenosti a rozum

 

Nezařaditelní:

  • Mill
  • Anglický filosof, empirik, liberální politik
  • Zabýval se logikou, studoval Comteho klasifikaci věd
  • Mill už pracoval s psychologií (Comte ne- nelze aplikovat vědecké metody)
  • Byl zastáncem utilitarismu (užitečný)→ ukazovat duchovní hodnoty (mají utvářet blaho pro co největší počet lidí→ základní morální princip)
  • Dílo: O svobodě

 

  • Spencer
  • Viz sociologie
  • Ovlivněn evolucionalismem

 

 

 

  1. Iracionalismus= nerozumný
  • Podstatu lze pochopit jen citem, vůlí a vírou
  • Skepse vůči rozumu

2 formy

  1. Agnosticismus = svět nelze poznat
  2. Gnosticismus = svět lze poznat, ale ne rozumem

 

  • Arthur Schopenhauer
  • Německý filosof, vychází z Kanta, Platóna a V myšlení (vůle nás vede k chtíči)
  • Dílo: Svět jako vůle a představa

→ nepoznáváme pravou podstatu věcí, ale jak se nám jeví (Jevové formy- stejné s Kantem)

  • Viditelný svět je jen zdání a my do něj můžeme vstoupit pomocí vůle (směr voluntarismus- je do něj také často řazen)
  • Vůle je garancí života a také funguje jako pud sebezáchovy (aby nás nezničili touhy)
  • Vůle je nekonečná, ale její naplnění je omezené- důvod proč z ní pramení utrpení a bída pro člověka (nuda, osamocení)
  • Východiskem je potlačit tuto vůli k životu ve smyslu zklidnění

2 cesty:

  1. Cesta umění – osvobodit se od vůle, vnímat jen dílo, skutečnost nezávisí na rozumu
  2. Mravní askeze – absolutní potlačení vůle (individuální- poznání z vnitra)
  • Dílo: Metafyzika pohlavní lásky

→prožívání lásky je iluze, pouze chceme zachovat rod, lidé na druhém milují to, co jim samotným chybí

 

  • Friedrich Nietsche
  • Německý filosof
  • „filosof s kladivem“
  • Otec mu zemřel→ vychováván ženami (neměl k nim moc dobrý vztah, byl kvůli tomu proti emancipaci)
  • Přítel skladatele Richarda Wagnera

Řecká kultura:

  • 2 základní živly (kulty):
  1. Appolinský kult = vše krásné, harmonické, ale nesvobodné a nepravé→ vyděl v něm zkázu lidstva
  2. Dionýský kult = je nám vlastní, nespoutaný pud, boj, přežít můžou jen silní

→ v antice bylo napětí (tonos) mezi oběma přístupy

 

  • Dílo: Vůle k moci

→ mění význam- ne pouze zachovat si život, ale usilovat o moc

  • Potřeba něčeho se zmocňovat (agresivní, panovačná)
  • Vůle sama sobě klade měřítko hodnot- dobré je to, co chce vůle sama
  • Existují ale univerzální hodnoty → jsou v rozporu s vůlí (zejména křesťanství, vše dobré klade Bůh a to je špatně)
  • Na křesťanství mu vadí pojem viny, která potlačuje přirozenost (dělá z nás stádo)
  • Kritika myšlenky věčnosti a křesťanského soucitu s jiným člověkem – soucit nás oslabuje a ponižuje toho druhého, protože ho stavíme do pozice slabšího

 

Nihilismus:

  • Základní zkušenosti člověka moderní doby je, že Bůh je mrtev
  • Člověk je sám, opuštěn, zažívá pocit nihilismu (nicoty)
  • Člověk si vytvořil Boha, kterému připsal kladné vlastnosti
  • Myšlenka Boha omezuje lidskou svobodu
  • Cílem je uvědomění si, že Bůh je mrtev (nikdy neexistoval)
  • Přestaneme se orientovat a řídit → budeme se rozhodovat sami
  • 2 pocity:
  1. Tíseň- musíme se rozhodovat sami
  2. Osvobození = jsme volni v rozhodování
  • Nihilista – víra v absolutní ztrátu hodnot
  • Východisku z nihilismu popisuje v díle: Tak pravil Zarathusta → přišel k lidem, aby jim hlásal NADČLOVĚKA – nová naděje pro člověka, veden vůlí
  • Nadčlověk nemusí být jedinec, ale celá generace lidí → později z toho vycházel Hitler (árijská rasa)
  • Filosof s kladivem – boří dosavadní morálku→ antikřesťanský, antipesimistický (Kdo říká, že život nestojí za nic, sám nestojí za nic), antifeministický (kvůli výchově v dětství, žena po emancipaci ztrácí ženskost), antisocialistický (vytváří z člověka stádo, vykořisťování není podle něj nic špatného- je to pouze uspokojení potřeb a vůle), antidemokratický (opět stádo, menšina se musí podřídit většině), antimoralistický (ruší morální hodnoty)

 

  1. Marxismus
  • Karel Marx – buržoazie x proletariát→ * beztřídní společnosti
  1. Dialektický materialismus
  • Navazuje na Hegela
  • Podstatě hmoty náleží pohyb

→ ve světě se věčně potkáváme se 2 protikladnými tendencemi (např. kapitalisté a proletariát)

  1. Historický materialismus
  • Ekonomická struktura společnosti

→ výrobní faktory (práce, kapitál, půda) + výrobní vztahy mezi produkujícími osobami

→Základna společenského procesu („Peníze hýbou světěm.“)→ vše ostatní je nadstavba, která je na základně závislá a odráží ji (např. proletářská literatura)

  • Dělí se na: 1. Politicko- právní (řízení státu, politika)

2.ideologická (umění, filosofie, náboženství)

– tvrdil, že náboženství je opium lidstva- poskytuje nám iluze

– to, že lidé musí věřit v Boha, dokazuje pouze špatné poměry ve společnosti (až bude společnost beztřídní, bude ráj na Zemi a ne po smrti)