Golding William – Pán much

 

Pán much (Lord of Flies) byl napsán v roce 1954. Je to první (a nejznámější) román autora Williama Goldinga. Vypráví alegorický příběh o skupině chlapců, kteří se na pustém ostrově pokouší vybudovat demokratickou společnost a katastrofálně selhávají. Román pojednává o kontroverzních tématech, jako je individuální prospěch versus obecné blaho, tyranie, fanatismus a vrozený sklon lidské povahy ke zlu.

Literární druh – epika psaná prózou
Literární žánr – román

Téma a motiv – Podobenství o dobru a zlu. Ukazuje, že i pouhé děti jsou schopné rafinovaného zla a varuje před degradací lidských vztahů, mravů a hodnot. Ukazuje jak se člověk (ač dobře vychován) ve vypjaté životní situaci vrací ke svým živočišným pudům, spojeným se snahou o přežití a vítězstvím silnějšího. Varuje před rozpadem civilizace.
Golding zde dosazuje do známých modelů v politice a společnosti dnešního i minulého světa povahy chlapců na pustém ostrově, kde se odehrává nám důvěrně známý proces střídání politických režimů, kde blaho společnosti ustupuje tužbám jedinců, kteří si to, když vůbec, uvědomují příliš pozdě.
Kniha se obrací ke stále aktuální otázce: Je civilizace v našem chování opravdu tak silně zakořeněna, jak si namlouváme? Nebo jsme stále jen příslušníky smečky?

Poznámka – Dialog vnímavého Simona s Pánem much (fénické jméno tohoto božstva Baal zebúb se později stalo označením ďábla – Belzebub) ukazuje, že zlo i jeho příčiny pochází z nitra člověka.

Tzv. Postapokalyptická literatura – řeší, jak by se lidé chovali po nějaké katastrofě, zda by člověk neměl začít jinak. Představa toho, co by se stalo, kdyby člověk odvrhl vše, co si lidstvo po léta vývoje od barbarství k civilizaci vydobilo – etické normy, morální principy…

Děj – Na tropický ostrov se zřítí letadlo letící z Anglie a převážející děti ve věku 6 – 12 let z chlapecké školy (evakuace). První dvě postavy, se kterými se setkáme, je sportovně založený, sympatický Ralph a „Čunas“, tlustý chlapec s brýlemi, který má astma. Najdou lasturu a Ralph na ni zatroubí, aby přivolali ostatní přeživší. Společně se pak radí, kdo by se měl stát vůdcem. Zvolí Ralpha, přestože v úvahu připadal i Jack Merridew, který vedl školní sbor. Je zřejmé, že Ralphovi závidí. Ralph v něm vidí hrozbu, a proto jej ustanoví náčelníkem skupiny lovců (sboristů). Z Čuňase udělá svého zástupce, přestože ho ostatní hoši nemají rádi. Poté se Ralph, Jack a Simon vydají na průzkumnou výpravu. Objeví sele zapletené v liánách, Jack tasí nůž, ale zaváhá a sele uteče. Přísahá, že příště otálet nebude.

Hoši jsou z ostrova nadšení a těší se, jaká dobrodružství je čekají. Řada z nich se však bojí obludy, nebezpečného divokého tvora, kterého údajně zahlédl jeden z mladších chlapců se znaménkem na tváři. Pomocí Čuňasových brýlí rozdělají na hoře signální oheň, který se vymkne kontrole a spálí velkou část džungle. Během požáru se chlapec se znaménkem ztratí.

Přestože si chlapci slíbili, že se budou spravedlivě dělit o práci a pomáhat si, pro Ralpha je stále těžší přinutit je, aby každý dělal to, co má. Náčelníkova snaha zorganizovat život na ostrově (zajistit přístřeší, potravu a udržovat signální oheň) naráží na touhu lovců bavit se, zabíjet a na Jackovo úsilí stát se novým vůdcem. Život na ostrově začne postupně upadat. Mezi Jackem a Ralphem rostou neshody. Situace se vyhrotí v okamžiku, když Ralph obviní Jacka, že zmařil možnost záchrany: odvedl totiž na lov dvojčata Sama a Erika („Samerik“), kteří se měli starat o oheň, a tak loď na obzoru nemohla zachytit signální kouř. Následuje ostrá hádka, během které se rozbije jedno sklo Čuňasových brýlí.
Nad ostrovem dojde k přestřelce mezi dvěma letadly. Jeden z pilotů se katapultuje, ale zemře před nebo při přistání. Sam a Erik vyvolají paniku, protože potmě zahlédli jeho mrtvé tělo a spletli si ho s netvorem. Ralph, Jack a Roger, jeden ze sboristů, si to chtějí ověřit, a proto se vydají mrtvolu hledat. Uvidí siluetu padáku, se kterou škube vítr, a s hrůzou utečou v domnění, že to jsou netvorova křídla. Jack prohlásí Ralpha za zbabělce a požaduje novou volbu vůdce. Nedostane ale žádný hlas, a proto skupinu opustí. Založí nový kmen, kam se postupně přidá většina starších chlapců.

Nový kmen se věnuje hlavně lovu prasat. V džungli připraví netvorovi oběť, prasečí hlavu nabodnutou na kůl, kterou později objeví Simon. Děsivá hlava obsypaná mouchami v jeho halucinacích ožívá jako „Pán much“ a předznamenává jeho osud: Simon objeví mrtvého pilota a běží to povědět chlapcům, ti jsou však zfanatizovaní Jackovým válečným tancem, a proto jej považují za netvora a roztrhají.

Jackův kmen klesá až na samou hranici divošství. Napadnou Ralphův tábor a podaří se jim získat i Čuňasovy brýle, které potřebují k rozdělání ohně. Když je Čuňas požaduje nazpět, Roger na něj svalí balvan a zabije ho. Poslední starší chlapci Ralphovy party (Sam a Eric) jsou zajati a přinuceni připojit se k divošskému kmenu. Jack se pokusí zabít i samotného Ralpha, ale Ralphovi se podaří utéct a skrývá se. Další den na něj Jack uspořádá hon. Při honu Jack omylem založí požár a dým spatří projíždějící loď. Prchající Ralph na pláži narazí na námořního důstojníka, který přijel, chlapci jsou zachráněni. Ralph oplakává ztrátu přítele Čuňase a úplnou ztrátu dětské nevinnosti.

Časoprostor – neznámý ostrov (někde v tichomoří), blízká budoucnost, za třetí světové války

Kompoziční výstavba – Dvanáct kapitol. Chronologický, s pár retrospektivními pasážemi do Ralphova předešlého života.

Struktura díla – Tři roviny románu: 1. Příběhová rovina: (realismus) realisticky ztvárněný pobyt trosečníků na ostrově. 2. Morální rovina: člověk v důsledku izolace a pod vlivem strachu propadá skrytým barbarským pudům, uvolňuje v sobě zlo. 3. Alegorická rovina: Varuje před krizí civilizace, jejím rozpadem, ostrov ukazuje model celého světa a parta trosečníků představují civilizaci.

Vypravěč – dílo je psané er-formou. Vždy se zaměří na určitou osobu, z jehož pozice je jakoby děj vyprávěn (i když třetí osobou), nejčastěji to je Ralph, ale občas i Čuňas nebo Simon, párkrát i Jack. Vypravěč plní roli nezaujatého pozorovatele, autor komentuje, popisuje, ale nezasahuje do děje.

Postavy – Ralph a lastura – Ralph je odpovědný, rozumný, inteligentní, duševně i tělesně čistý. Byl zvolen náčelníkem v demokratickém hlasování a snaží se jednat ve prospěch většiny. Může být proto chápán jako symbol demokracie nebo reprezentace ega, které usměrňuje id a souvisí s praktičností. Jeho cílem je udržovat signální oheň a dostat se zpět do civilizace. Občas přemýšlí o svém minulém životě (před ztroskotáním).
Lastura se v románu stává symbolem civilizace. Na poradách chlapců má ten, kdo ji drží, právo promluvit. Jak se řád na ostrově postupně hroutí a z chlapců se stávají divoši, lastura ztrácí svou moc. Symbolem úpadku je i její blednutí na vzduchu. Když se na ni Ralph pokusí zatroubit v Jackově táboře, dočká se jen pohrdání a spršky kamení. Čuňas ji zoufale brání až do okamžiku své smrti, kdy je zničena (jsou zničeni ve stejném okamžiku). Balvan, který ho zabil, značí i konec civilizovaného uvažování. V tomto okamžiku Jack konečně získává veškerou moc na ostrově. Ralph je bez autority, kterou mu lastura propůjčovala, ztracen a musí se dát na útěk před Jackovými lovci, protože už jim nic nebrání, aby ho zabili.
Čuňas a jeho brýle – Čuňas je chytrý, rozumný, má dospělé nápady, intelektuál, moudrý rádce, symbol logiky. Ostatní chlapci ho nemají rádi. Od začátku je jeho jediným přítelem Ralph, ale i ten se mu směje, občas ho zesměšní před celým kmenem, spíše ke konci si začne vážit jeho hodnoty. Na konci si také uvědomí, jak moc na jeho inteligenci spoléhal. Postava Čuňase symbolizuje logické uvažování; jeho brýle proto mohou být chápány jako symbol inteligence a vědy. Ten, kdo je vlastní, má možnost rozdělávat oheň, což druhý kmen značně znevýhodňuje. Jackovi lovci proto přepadli Ralphův tábor, aby je ukradli.
Čuňasova postava – jakožto reprezentace superega – dokazuje, jak se civilizované uvažování do divošského prostředí nehodí a je proto zavrženo. I jeho tloušťka a astma ho jako trosečníka poznamenávají. Je nejvíce zženštilou postavou z celého příběhu; pro „mrňousy“ téměř nahrazuje matku. Je fyzicky slabý, ale duševně silný. Chlapcům stále vytýká, že se chovají jako malé děti a často si klade otázku, jak by v dané chvíli jednali dospělí.
Protože je fyzicky slabý, představuje i symbol civilizovaného člověka, o kterého se ostatní musí starat. Zároveň však ztělesňuje jeden ze základních principů civilizace, a tím je soucit. Když ho ostatní opustí, zavrhnou i svoje slitování. Čuňasovy brýle, pomocí nichž se rozdělává signální oheň, jsou jedinou nadějí, jak se do civilizovaného světa vrátit. Když chlapci musí učinit nějaké důležité rozhodnutí, Čuňas si nejprve brýle vyčistí, aby si ujasnil myšlenky. Rozbití prvního skla naznačuje, že se řád na ostrově hroutí. Čuňas už pak nemá možnost vyjadřovat se k různým problémům, nebo sám raději mlčí. Když Jackovi lovci ukradnou druhé sklo, civilizace na ostrově definitivně zkolabuje. Bez brýlí je Čuňas bezmocný, požaduje je proto nazpět, ale divoši ho zabijí.
Jack – Postava Jacka může být chápána jako ztělesnění totalitarismu, protože nerespektuje výsledky demokratického hlasování. Opovrhuje lasturou, která udává řád. Nakonec neváhá použít fyzickou sílu a agresivitu, aby s pomocí svých zmanipulovaných sboristů získal moc nad ostrovem pro sebe. Je protikladem demokracie, protože se všichni musí podřídit jeho diktátorským nařízením, a dokonce i protikladem civilizace jako takové. Je posedlý absolutní mocí a je spokojený, když může vládnout slepému davu, který udělá vše, co mu přikáže. Jak v jeho divošském kmenu narůstají obavy a pověrčivost, netvor se zdá být stále skutečnější. Jack se na atmosféře strachu přiživuje, protože prohlašuje, že chlapce před netvorem ochrání, ve skutečnosti se však bojí taky. Je symbolem temného id, protože jedná instinktivně na rozdíl od Ralpha, který ztělesňuje racionální ego a podporuje normy dané Čuňasem, jakožto reprezentací superega.
Roger – stává se Jackovým nástrojem, dělá za něj některé špinavosti, maska mu pomůže zakrýt stud
Simon – zasněný filosof, nositel morálních idejí, jeho utkvělou představou je, že povinností každého je odhalovat zlo

Vyprávěcí styl – prostý s bohatým slovníkem

Jazykové prostředky – použití nespisovných výrazů (hlavně Čuňasova řeč), hovorové výrazy, časté metafory a metonymie, personifikace, opakování vět. Hodně popisných pasáží (slohový postup vyprávěcí a popisný), alegorie, symboly

Literárně-historický kontext:

Román byl dvakrát převeden do filmové podoby.

  • Pán much (1963, režie: Peter Brook). Černobílý film je poměrně věrným zachycením knižní předlohy a sám William Golding film ocenil.
  • Pán much (1990, režie: Harry Hook). Novější filmová verze se nedrží knižní předlohy striktně, některé pasáže jsou rozšířeny či pozměněny, nicméně původní myšlenka zůstala zachována.

Kontext autorovy tvorby:

  • Anglický prozaik literatury 20. století
  • realismus, prvky alegorie
  • bojoval během druhé světové války za královské loďstvo
  • nositel Nobelovy ceny za literaturu
  • zabýval se problematikou morálky, polaritou dobra a zla
  • jeho texty jsou prostoupeny křesťanským myšlením – člověk je podle něj prostoupen zlem, pýchou a zatížen dědičným hříchem. Svá díla označuje báje, legendy, pověsti nebo mýty
  • Další díla: Dědicové, Měděný motýl, Volný pád, Věž, Viditelná temnota

Autoři té doby – „rozhněvaní mladí muži“

– hnutí mladé generace v 50. a 60. letech

– rozvoj v Anglii a v USA (zde přerostlo v Beat Generation, toto je umírněnější)

– vzpoury proti společnosti, politice, studené válce, válce ve Vietnamu; levicové zaměření

– do hnutí patří i ženy

– prozaici, kteří v románech zachycují realisticky svět dělníků, intelektuálů, Angličanů a Walesanů

– nejedná se o literární skupinu, ale o nezávislé autory, kteří jsou stejně staří a píší podobným stylem

– například John Osborne – podle jeho hry Ohlédni se k hněvu dostali jméno mladí rozhněvaní muži (nesouhlas s tezí neposkvrněného mladého Brita)
Kingsley Amis – Šťastný Jim

Autor: Julie Krulišová