(neoklasická škola, rakouská škola, keynesiánství, monetarismus)
Neoklasická škola
-zakladatel Alfred Marshall
-konec 19.st.-1/3 20.st.-hosp.krize–>škola zaniká,protože neuměla vysvětlit příčiny krize a neuměla ji vyřešit
-vlivná,významná,nevychází z klas.školy
-2 větve: (dle univerzit)
1)cambridgská– A.Marshall, Artur Pigou
2)lausanská-Leon Walras, Vilfredo Pareto
–>trh jako jeden celek je soustava propojených trhů;velké popt.-zdražím X malá popt.-sleva,prodat
-obě dvě větve se zabývaly a) teorií rovnováhy na trhu a b) teorie blahobytu
a)-cambridgská: Marshall: hledal rovnováhu na jednotlivých (dílčích) trzích – striktně to odděloval (maso, boty…)
X Lausanská : rovnováhu hledali na celém trhu – pokud existuje konkurence, tak lze najít rovnováhu i na celém trhu
– všeobecná rovnováha trhu – trhy se navzájem regulují na základě převisu nabídky a poptávky
b)teorie blahobytu-Arthur Pigou nebyl proti kapitalismu,vadilo mu jen,že soc.nůžky jsou tak rozevřené,jsou bohatí a jsou chudí–>špatné přerozdělování
-„bohatý dá kus svého chudému, nepocítí úbytek peněz, kdežto chudý to výrazně pocítí pozitivně“–>problém doby,neměli ho za to rádi
-problém dodnes -jsou to skryté daně –> Pravice-jednotná daň vs. L-progr.daň
–> čím vyšší daně–>daňové úniky, černá a šedá eko, menší motivace
Alfred Marshall (1842 – 1924)
zdůraznil potřebu navazovat na klasickou školu a marginalisty – proto dal název neoklasické škole
–Zásady ekonomie – nová učebnice ekonomie minimálně do 30. let
-zabývá se dílčími trhy
-„Marshallovy nůžky“ – Nobelova cena
funkce poptávky – s rostoucí cenou klesá poptávka
funkce nabídky – s rostoucí cenou roste nabídka
příliš vysoká cena – převis N > P(zboží leží na skladě)
příliš nízká cena – převis P>N (o zboží je zvýšený zájem)
Rakouská škola (psychologická)
-konec 19.st.-zač.20.st.,zakladatelem je Carl Menger
-vzniká a funguje pararelně jako neokl.škola
1)starší gen.-Carl Menger,P.Engen,Bochm-Bawerek
2)mladší -L-Mises,Fr.A.Hayek
-starší gen.
- Carl Menger– vytvořil teorii mezní užitečnosti
–>chtěl dokázat, že výrobek má pro každého jinou hodnotu (viz. Voda pro dva lidi v poušti)
- Eugen Boehm – Bawerek-ministr financí Rak.-Uh..
-zabýval se tvorbou kapitálu a úroku „Okliková metoda tvroby kapitálu a úroku“ vytvořit si kapitál trvá jistou dobu, čekám, zbavím se potřeby, jsem za to oceněna úroky – mám obojí
př.Robinson na opuštěném ostrově…tvoří kapitál-plete síť–>chytne ryby–>zisk!
–mladší generace
-1920-1960,L.Mises a Fridrich von Hayek,kteří ostře kritizovali socialismus ve státě
- Ludwig Mises – 1920-„Ekonomická kalkulace v social.státě“–> kritizuje, že není konkurence, a to, jak v soc. stanovovali ceny, N a P, potlačuje to přirozenou tvorbu ceny – přesně to odhadl
- Friedrich August von Hayek-také se zabývá problémy socialismu, kritizoval to obecně
– „Cesta do otroctví“-1944, srovnává social.s fašismem –>v Anglii obrovský úspěch, když se pak přestěhoval do Ameriky,tam to lidé nepochopili–>propadák
-Nobelovka za celoživotní dílo,ale hlavně za hospodářské cykly
-do té doby si ekonomové mysleli,že za to může „někdo“–>Hayek :můžou za to banky, krize vždy budou, nejde jim zabránit
-„cena je nositelem informací o výrobku“–>vyvrátil, že cena ukazuje hodnotu výrobku!
-Rak.škola ovlivnila i Čechy-Karel Engliš-politik,ekonom,bankéř,guvernér ČNB,ovlivněn liberalismem,před 2.sv.v.,po ní umřel,takže nic nestihl změnit
-Neokl. + Rak. škola-hodně blízko k A.Smithovi, vysoce liberální – podpora člověka(indiv.),málo zásahů ze str.státu
Keynesiánství
-vznik ve 30.letech 20.století – při hosp.krizi – jeho teorie skvěle funguje při krizích
John Maynard Keynes (1883 – 1946)
-měl pocit, že ví jak vyvést ekonomiku z krize 30. let – dokázal definovat, kde byla chyba -CNB totiž začaly chrlit obrovské množství peněz (špatná politika CNB)
-myslel si, že teorií spasil svět, naštěstí se nedožil konce, dalších krizí – ale dodnes se aplikovali alespoň 2 třetiny jeho rad
–dílo: Obecná teorie zaměstnanosti, úroků a peněz (1936) – stává se známou dobovou učebnicí ekonomie a byla akceptována celou generací ekonomů
-vždy se vycházelo z teorie, že nemůže vzniknout nadvýroba (J. Say – peníze se vždydostanou na trh a míra úspor závisí na úrokové míře)—>
tuto teorii vyvrací a formuluje funkci úspor –> úspory závisí na míře našich příjmů
—>snižují-li se úspory, snižujeme spotřebu –> tedy pro výrobce to znamená méně příjmů —> vzniká paradox spořivosti (nazývá spořivost neřestí) – když už spořit, tak v jinou dobu než ostatní
-ve chvíli, kdy snížím mzdy, tak vázne spotřebitelská poptávka (teorie o nezaměstnanosti a minimální mzdě)
–>nízké mzdy nejsou řešením nezaměstnanosti – řešením je oživení poptávky
-zákon klesajícího sklonu ke spotřebě – s rostoucím příjmem klesá sklon ke spotřebě a roste sklon k úsporám
-poukázal na to, že jen část peněz se dostane do oběhu, nastane bod zlomu a už prostě nechci víc utrácet (není to čím víc vydělám, tím víc utratím)
-oživoval poptávku – byl zastáncem velkých rozpočtových výdajů (filosofie levných peněz) – stát má dávat jisté „finanční injekce“, když peníze na trhu chyběj + snížej se úrokové míry —> vznikne ale inflace
-tvrdil, že schodky rozpočtu jsou normální a že stav vyrovnají následující generace
-John Kennedy v 60. letech v USA snižuje úrokovou míru a snižuje i daně, vydává peníze na oživení poptávky
–>nezaměstnanost klesá a ekonomika sílí
-Milton Friedman varuje před problémy, které nastanou do deseti let, ale nikdo ho neposlouchal–> jeho slova se vyplnila a ekonomika v USA klesla do hluboké krize
-Evropa má stejný vývoj
3 pravidla keynesiánství – závěry Keynese pro politiku – při krizi:
1. dlouhodobé nízké úrokové míry
2. využití výdajů se SR pro oživení poptávky – státní schodky
3. zvýšení dědické daně a progresivní snižování daní
V praxi: -když je stát např. 2% v růstu, měl by si schovávat ty přebytky, zásoby přenechat do krizových let (nikdo to nedělá)
-dle ekonoma Sedláčka období léta= když HDP roste(dříví sbíráme), období zimy=krize (dřevo pálíme)
-při 2% růstu jsme na tom ještě velmi dobře – jenže při předloňské krizi již při tomto stavu používaly státy záchr.balíčky – začali panikařit a tak se zadlužila celá Evropa
Monetarismus
-vzniká na konci 60. let 20.století (ale Friedman tuto teorii přednášel již v 50. letech)
-Představitelé: hlavně Milton Friedman (1912 – 2006), dále Johnson, Schwarzová, Metzler, Brunner
-„soupeří s keynesiánstvím o prvenství“ – v době krize keynes. a v době růstu monetarismus (s prvky keyn.)
-moneta=mince –>je to hodně o penězích
Milton Friedman:
-předpověděl, že Euro padne – podle něj euro potírá identitu a možnost rozhodnout se–> jednotlivé CNB pak ztrácí možnost udržovat stabilitu a nemají ani šanci prosadit vlastní politiku + ztráta kontroly nad inflačními tlaky
-1976 – Milton Friedman obdržel Nobelovu cenu za ekonomii – formuloval funkci CNB, hlavně za celoživotní přínos do eko
-je proti keynesiánství – vadily mu ústupky – schodky, nezam., inflace
- kapitalismus je dobře stabilní (krize je zákonitá a normální), nepotřebujeme zásahy státu, stačí jen správná politika CNB – většinou za krizi mohou bankéři (finanční krize) (oproti keynes., který trvá na zásazích do eko, schodcích..)
-popsal krizi 30. let – kolaps úvěrových systému a špatná politika CNB, ta poslední krize byla vyvolaná špatnou politikou OB
- vydávání peněz do oběhu má krátkodobé a dlouhodobé hledisko (návaznost na J.Locka a D.Huma)
-když zvednu příliv peněz – krátkodobě to ekonomiku výrazně podpoří
X dlouhodobě to ale s ekonomikou bude ještě horší něž na počátku, vzroste inflace
Rada: „pokud CNB vydá každý rok stejné procento peněz jako bylo procento nárůstu HDP, pak je vše v pořádku a nevzroste inflace“
-monetarismus je vyústění všedch liberálních škol – ale není to všelék
-v praxi se objevuje v 80. letech – Ronald Reagan (USA), Margaret Thatcherová (VB)
-ČNB (obecně CB) se řídí převážně teorií monetarismu ☺