Hrabal Bohumil – Ostře sledované vlaky

Dílo: Ostře sledované vlaky

Autor: Bohumil Hrabal

Literární druh: epika

Literární žánr: střední žánr prozaické epiky, novela

novela = minimální odbočky od hlavní dějové linie, příběh směřuje k výrazné pointě. Děj se odehrává v krátkém časovém intervalu, vystupuje omezený počet postav.

Literární směr/sloh: česká literatura v letech 1958 – 1968, druhá vlna válečné prózy

Místo konání: druhá světová válka, nádraží v Kostomlatech-Děj novely se odehrává v únorových dnech roku 1945 a je zasazen do prostředí malého nádraží v Kostomlatech

Vypravěč:

– vypravěč = ich forma (vypravěč zachycuje své subjektivní pocity a názory)

Celková charakteristika:

TÉMA: Ústředním tématem Hrabalovy knihy je přerod chlapce (vlivem dějinných událostí, ale i první sexuální zkušenosti) v muže

EPIZODNÍ PŘÍBĚHY: vzpomínky hlavního hrdiny (pradědeček, dědeček, podřezání žil…, nebo příběhy pana Hubičky)

DRUH KOMPOZICE: chronologický kompoziční postup, retrospekce hlavního hrdiny (sled jednotlivých událostí je přerušován krátkými retrospekcemi (návraty do minulosti) hlavního hrdiny, přesto lze kompoziční postup užitý v díle označit jako chronologický)

ČLENĚNÍ DÍLA: Celá novela je rozčleněna do šesti kapitol, které nejsou nijak pojmenované. Dále je dílo členěno na odstavce.

 

Slovní zásoba (jazyk a styl): 

– užitá retrospekce

– jsou zde zachyceny zážitky z doby, kdy Hrabal pracoval na dráze

– spisovná čeština

– místy hovorové výrazy (ceckounek, prdeláč…) nebo knižní (ač)

– občas vulgarismy (na prdeli)

– slova se symbolickou hodnotou (čtyřlístek, medailonek)

– před psychologickým vykreslením postav upřednostňuje expresivní zabarvení textu

– nadměrné používání spojky a a ukazovacího zájmena ten

– využívá mimo jiné kakofonického (nelibozvučného) spojení hlásek cr, chr ve výrazech crčet a chrčet

– používání dlouhých vět (i na několik řádků)

Charakteristika postav:

Miloš Hrma – naivní mladík (22) který nemá moc zkušeností se ženami, je citlivý a lítostivý. Svůj sexuální neúspěch řeší sebevraždou.

pan výpravčí Ladislav Hubička – veliký svůdník, Milošův protipól

Máša – Milošova přítelkyně

Přednosta stanice – zavalitý, postarší muž, který dbá na zásady a nemá rád necudnosti, vášnivý chovatel holubů

Paní přednostová – trpělivá, chápající žena

Zdenička Svatá – telegrafistka, mladá, naivní

Viktoria Freie – krásná a tajemná Rakušanka, s kterou Miloš přijde o panictví

paní hraběnka Kinská – hraběnka na nedalekém zámku, velmi pobožná žena

Děj a kompozice:

Miloš nastoupí po několika měsících zpět do práce na železniční staničku, kde má zatím funkci záškoláka. V pracovní neschopnosti byl kvůli svému pokusu o sebevraždu. Na stanici se řeší právě menší incident. Výpravčí Hubička se při služně miloval s telegrafistkou Zdeničkou a otiskl jí štábní razítka na zadek. Tuto událost řeší i dopravní inspektor.Ten má také povýšit přednostu stanice, ale najde ho celého ušpiněného od jeho milovaných holubů..

Nakonec prošetření Hubičky dopadlo dobře a byl shledán nevinným.

Celý den projíždí stanicí německé ostře sledované vlaky. Jeden upoutá Hrmovu pozornost, že na něj doslova civí celý jeho průjezd stanicí., což ho mohlo stát život. Hubička Hrmovi sdělí, že mají v úmyslu zničit večer ostře sledovaný transport vojenských zbraní, který bude stanicí projíždět. Do stanice tak přijíždí odbojová spojka Viktoria Freie, která s sebou přivezla výbušninu k likvidaci vlaku. Krásná Němka zaujme mladého Hrmu, který se díky ní promění na přednostově kanapi v opravdového muže. Miloš se rozhodne bombu do vlaku shodit sám. Vyleze na návěstidlo a podaří se mu bombu ve vhodnou chvíli vhodit mezi dva vagóny. Zahlédne ho ale hlídkující Němec a oba na sebe ve stejné chvíli vystřelí a spadnou do příkopu podél trati.

V poslední chvíli Miloš přemýšlí nad svým životem a nad životem Němce, který má taky určitě nějakou rodinu a blízké. Ještě se dočká detonace vlaku plného zbraní… A umírá ruku v ruce s Němcem.

Hlavní myšlenka:

Kritika fašismu a druhé světové války, která přinesla mnoho škod na lidských životech

Okolnosti vzniku díla:

Politická situace: 60. léta 20. století, politické reformy, doba „tání“, socialismus s lidskou tváří, srpen 1968. V době vydání této knihy došlo k oslabení komunistické moci, a tím k částečnému uvolnění kontroly nad vydávanými pracemi. V roce 68 obsazení vojsky Varšavské smlouvy->normalizace.

Kontext dalších druhů umění: 

Malířství – abstraktní malba, inspirace americkým pop-artem (Jiří Kolář)

Sochařství – hledání nových materiálů (trubky a dráty)

Architektura – vznik velkých sídlišť a nákupních center, bytový design (Machoninovi)

Hudba – hlavně populární hudba (Karel Gott, Václav Neckář, Helena Vondráčková)

Vliv díla: film Jiřího Menzela, Oscar za nejlepší zahraniční film

Literární kritika: Novela v době svého vydání byla čtenářsky velmi úspěšnou knihou, ale nevyvolávala pouze kladné reakce. Konzervativnější části veřejnosti vadila vulgarita a obscénnost některých částí knihy, domnívali se, že by mohla kazit mládež.

Autor: Narodil se v roce 1914 v Brně jako nemanželské dítě. Jeho matka se provdala za Františka Hrabala. Hrabal se stal řiditelem pivovaru v Nymburce, kde rodina bydlela i s otčímovým bratrem Pepinem. Vystudoval práva, ale pracoval v nekvalifikovaných profesích (pojišťovací agent, balič starého papíru, výpravčí na nádraží. 1963 se stal spisovatelem z povolání, po roce 68 vydával pouze v samizdatu a exilu. Zemřel na následky pádu z nemocničního okna.

Další autorova díla: Taneční hodiny pro starší a pokročilé (novela skládající se pouze z jedné věty), Obsluhoval jsem Anglického krále (politické zvraty 1. Poloviny 20. Století), Postřižiny (autobiografická póza, zachycující autorovo dětství v Nymburce)

– Typické jsou dlouhé věty – nekonečný proud řeči a protikladné motivy – krása a ošklivost, hrůza a naděje nebo něha a krutost…

– Nejprve psal poezii od 50. Let se soustředil na prózu. Později měl z politických důvodů zákaz publikovat. V této době vznikla jeho vrcholná díla (Obsluhoval jsem anglického krále, Postřižiny)

Historické souvislosti: