Hydrosférická složka FGS

Hydrosférická složka FGS 

Charakteristika

Hydrosféra je vodní obal země tvořená vodou povrchovou, podpovrchovou, vodou obsaženou v atmosféře a vodou v živých organismech. Voda je nezastupitelným přírodním zdrojem krajinné sféry. Voda je složka fyziografické sféry, vyskytuje se ve všech třech skupenství- tekutém, plynném a pevném.
V této otázce se budu zabývat hydrosférou z hlediska světového oceánu.
Oběh vody na Zemi
Je způsoben sluneční energií a zemskou přitažlivostí
– Vlivem tepla se voda vypařuje z hladiny oceánů, jezer a řek
– Vzdušné proudy unášejí vodní páry
– Při poklesu teploty dochází ke kondenzaci vodních par- srážky, sníh- vlivem gravitace padají
– Na oceán nebo na pevninu (voda povrchová nebo podpovrchová)
– Velký oběh (výměna vody mezi oceány a pevninou)- to co se vypaří je prouděním vzduchu nahnáno nad pevninu. 1/3 se vypaří, 1/3 se vsákne, 1/3 odteče.
– Malý oběh (buď nad oceány)- výměna vody mezi hydrosférou a atmosférou (to co se vypaří, to naprší)

Oceány a moře

Oceánografie= studuje přírodní procesy ve světovém oceánu a jejich zákonitosti
– Všechny oceány a moře tvoří souvislou vodní plochu zvanou světový oceán.
– Z celkové plochy povrchu Země připadá na světový oceán 71%
– Nerovnoměrné rozdělení oceánů a pevnin
Světový oceán je tvořen 4 oceány: Tichý, Atlantský, Indický a Severní ledový oceán
Oceány= části světového oceánu, které se rozprostírají mezi kontinenty
Moře= části oceánů vnikající do pevniny nebo oddělené oceánem řetězem ostrovů
– Okrajová moře= jsou oddělena od oceánů poloostrovy a ostrovy (Beringovo moře, Severní moře)
– Vnitřní moře= jsou téměř obklopena pevninou a s oceánem jsou spojena jen průlivy (Středozemní moře, Černé moře, Rudé moře)
Záliv= menší části oceánů nebo moří, vznikající do pevniny (Biskajský, Botnický), některé zálivy mají všechny vlastnosti okrajových moří, ale respektuje se historický název (Bengálský záliv, Mexický záliv)
Průliv= jsou zúžené části moří nebo oceánů mezi pevninou nebo mezi souší a ostrovy- úzké (Bospor, Dardanely) nebo široké (Davisův, Mosambický), je vytvořený přírodně, přirozeně
Průplav= je vytvořený uměle- člověkem (Panamský)

Vlastnosti mořské vody

Mořská voda= roztok, ve kterém jsou rozpuštěny minerální a organické látky a plyny. Probíhají tam fyzikální, biologické a chemické procesy.

Salinita= slanost, průměrná salinita moře je cca 35‰ (promile). Množství rozpuštěných solí (v gramech) v 1 litru mořské soli.
Chlorita= obsah anorganických látek, které jsou rozpuštěné v mořské vodě. Je součástí salinity.
– Podílí se na ní chloridy a sírany (chlorid sodný, hořečnatý, síran hořečnatý)
– Má hořkoslanou chuť
– Salinita je ovlivňována výparem, atmosférickými srážkami, přítokem říční vody (brakická voda), zamrzáním, rozmrzáním a pohyby mořské vody
– Rovníková oblast- salinita je snižována velkými srážkami, pás snížené salinity (35 ‰)
– Obratníková oblast- Zvyšuje se v důsledku výparů a malého množství srážek (40 promile)
– Polární oblasti- salinita se snižuje, vzrůstá vliv přítoků z řek z vod, které tají, snižuje se teplota vzduchu a výparu

– Mrtvé moře- místo s nejvyšší salinitou (330‰)
– Baltské moře- (0 ‰)- vnitřní moře, tam nám ústí veletoky, minimální kontakt se severním mořem.
– Nejslanější jsou subtropická moře- Rudé moře 42‰ (velký výpar, minimální množství srážek)
– Brakická voda= vytváří se při ústí řek do moře, smíšená- sladká a slaná dohromady
– Obsah solí způsobuje, že mořská voda zamrzá při teplotách nižších než 0°C (Salinita 35‰- voda zamrzá při teplotě -2°C)

Hustota mořské vody

– Je vyšší než hustota sladké vody
– Závisí na teplotě, salinitě a tlaku
– Vzrůstající tlak- hustota se zvyšuje
– Vzrůstající salinita- hustota se zvyšuje
– Rostoucí teplota- hustota klesá
– Nejmenší hustota je v tropických oblastech- největší teplota- nejvíce ovlivňuje hustotu
– Se zeměpisnou šířkou se hustota vody postupně zvyšuje- největší hustota je v polárních oblastech

Barva mořské vody

– Je závislá na obsahu minerálních a organických látek
– Vliv má i hloubka
– Žlutohnědá barva- velké množství anorganických látek, ve velké čínské nížině- sprašové částice přenášené řekou (Žluté moře, řeka Chuang- che)
– Zelená barva- bohatá na plankton (Severní a Baltské moře)
– Modrá barva- moře chudé na plankton (mezi 40° s.š. a 40° j. š. )
+ Rudé moře má modrou barvu, ale červeně se zbarvuje, když se množí červené řasy

Teplota mořské vody

– Závislá na pohlcování slunečního záření- pohlcuje až 85% dopadajícího slunečního záření
– Hlavní regulátor teploty zemské atmosféry
– Dodávání tepla ze dna oceánů
– Z chemických a biologických procesů
– Ztrácí teplo vyzařováním tepelné energie z hladin výpar vod
– Probíhá neustále transport tepla ve směru horizontálním i vertikálním
– Horizontální- hlavně mořské proudy, z nižších zeměpisných šířek do vyšších
– Vertikální- hlavně konvenčním prouděním, teplejší voda s vyšším obsahem soli klesá do větších hloubek, tam přináší i salinitu a teplo
– Denní výkyvy teplot na hladině- jsou malé, sahají do 20-30 m
– Roční výkyvy teplot- jsou závislé na zeměpisné šířce, sahají do hloubky 200- 400 m
– Na dně hlubokomořských pánví- 0° až 2°C ve všech oceánech, bez rozdílu zeměpisné šířky
– Průměrná teplota povrchové vody je asi 17°C x nejteplejší je Tichý oceán 19°C
– Nejteplější v ekvatoriální oblasti X nejchladnějí na severu
Tabulový led= souvislý ledový pokryv, maximální mocnost 2,5 m, voda pod tímto ledem je slanější- to znemožňuje hlubší zamrzání
Ledové návrše= mořské dmutí, led se láme v ledovcové kry, kupí se na sebe a zamrzají
Ledovcové hory=úlomky Grónského a Antarktického ledovce (vyčnívají nad hladinou, pod hladinou je jejich 5/6) tyto úlomky mají až několik desítek km2

Pohyby mořské vody
Mořská voda je v neustálém pohybu. Příčiny:
– Kosmické vlivy (přitažlivost Měsíce a Slunce)
– Fyzikálně chemické vlivy (souvisejí se slunečním zářením, oběhem vzduchu, rozdělením srážek a výparem)

– Pohyby litosférických desek
– Proudění vzduchu- vlnění
– Rotace- proudy

Mořské dmutí= příliv a odliv (slapové jevy)
– Vznikají gravitačním působením měsíce a slunce na naši planetu
– Měsíc a Země vytváří spjatou dvojici, která se otáčí okolo společného těžiště= barycentra
– Rotací kolem barycentra vzniká odstředivá síla, která má vliv pro vznik přílivu a odlivu

– Příliv = vzniká na straně přivrácené k měsíci jeho gravitačním působením
– Odliv= Na straně odvrácené je odstředivá síla, vzniká odliv

Pohyby mořské vody
– Vlny eolického původu= příčinou je působení větru na hladinu
– Vítr přivádí jednotlivé vodní částice do krouživého pohybu. Pohyb částic se děje v uzavřených kruhových drahách zvaných orbity.
– Na pobřeží působí vlnění nárazy mořských vln- příbojem- má erozivní účinky
– Vlny vyvolané zemětřesením nebo sopečnými podmořskými výbuchy- tsunami
– Způsobují značné školy na mořském pobřeží
Vlna= tvoří ji hřeb a vpadlina, výška vlny je vertikální vzdálenost mezi hřbetem a vpadlinou. Velikost závisí na ploše vodní hladiny, na kterou působí vítr. V zálivech- menší x oceány (Baltské moře- 5m, Atlantik 25m)

Mořské proudy
– Způsobují přenos obrovské množství vody na velké vzdálenosti
– Horizontální a vertikální směr
– Dochází k regulaci teploty vody v oceánech (na hladině i v hloubce)
– Mají vliv na podnebí moří i pevnin
– Hlavní příčinou je cirkulace atmosféry- vznikají nucené proudy (hnané větrem)

Teplé proudy
– Přinášejí teplejší vodu z nižších zeměpisných šířek do vyšších
– Golfský- Atlantský oceán, přenáší 60x více vod než všechny řeky do světového oceánu
– Severní proud- proudí na Severní Evropu
– Severoatlantický proud- v západní Evropě zmírňuje zimy, ty jsou tak teplejší než na místech v Evropě se stejnou z. š.
– Kuro- šio- Tichý oceán
– Mosambický proud- Indický oceán

Studené proudy
– Převádějí chladnější vodu z vyšších zeměpisných šířek k rovníku
– Labradorský- Severní ledový oceán
– Benguelský- Atlantský oceán
– Hamboltův- Tichý oceán

Reliéf mořského dna
Vědomosti z otázky polární oblasti a světový oceán

Charakteristika

Hydrosféra je vodní obal země tvořená vodou povrchovou, podpovrchovou, vodou obsaženou v atmosféře a vodou v živých organismech. Voda je nezastupitelným přírodním zdrojem krajinné sféry. Voda je složka fyziografické sféry, vyskytuje se ve všech třech skupenství- tekutém, plynném a pevném.

V této otázce se budu zabývat hydrosférou z hlediska vodstva pevnin.
a. Voda povrchová- oceány, moře, vodní roky, přirozené vodní útvary (jezera, bažiny, rašeliniště, slatiniště), v umělých vodních nádržích (rybník, přehrada), led a sníh
b. Voda podpovrchová- obsažena v půdních pórech, průlinách, puklinách a dutinách hornin, podzemní led a permafrost
c. Voda v atmosféře- skupenství plynné (pára), kapalné (déšť) a pevné (vločky, kroupy)
d. Voda v živých organismech- součást rostlinných a živočišných organismů

– Voda je pitná, je to zdroj energie, zdroj pitné vody
Hydrologie= studuje zákonitosti povrchových a podpovrchových vod pevnin, zákonitosti vody v přírodě i jevy a procesy, které v ní probíhají
Hydrogeologie= studuje zákonitosti výskytu podzemních vod v horninovém prostředí
Hydrografie= studuje vztahy mezi hydrosférou a ostatními složkami fyzickogeorafické sféry

Oběh vody na Zemi
Je způsoben sluneční energií a zemskou přitažlivostí
– Vlivem tepla se voda vypařuje z hladiny oceánů, jezer a řek
– Vzdušné proudy unášejí vodní páry
– Při poklesu teploty dochází ke kondenzaci vodních par- srážky, sníh- vlivem gravitace padají
– Na oceán nebo na pevninu (voda povrchová nebo podpovrchová)
– Velký oběh (výměna vody mezi oceány a pevninou)- to co se vypaří je prouděním vzduchu nahnáno nad pevninu. 1/3 se vypaří, 1/3 se vsákne, 1/3 odteče.
– Malý oběh (buď nad oceány)- výměna vody mezi hydrosférou a atmosférou (to co se vypaří, to naprší)

Vody pevnin

Vody povrchové, voda ve sněhu a ledu, vody podpovrchové
POVRCHOVÉ VODY= odtékající nebo zadržené v přirozených i umělých nádržích
– Pocházejí ze srážek, tajícího ledu a sněhu a z podzemních vod, které vytékají na povrch- prameny
– V přírodě voda vždy obsahuje plyny a rozpuštěné pevné látky (ze srážek a vyluhováním z hornin)- chlorid sodný, sírany a uhličitany
– Organické látky- aminokyseliny, plyny -kyslík a dusík

Vodní toky
=soustředěný tok vody
– Část vody, která z atmosférických srážek částečně odteče po povrchu terénu
– Ron- nesoustředěný tok
– Pramen- místo vzniku toku, podzemní voda vyvěrá na povrch
– Potok- začínající vodní tok, menší
– Bystřiny- toky s nepravidelným sklonem dna
– Řeky- vznikají spojením několik menších toků
– Říční síť- soustava vodních toků na určitém území, rozlišuje se hlavní tok a jeho přítoky (pramen, ústí- typy)
– Hydrologické údaje- délka toku, spád toku
– Měříme- objem, odtok, koeficient
– Režim vodních tok§ pevninský,
– Povodí- území, ze kterého jeden vodní tok odvádí povrchovou i podpovrchovou vodu, základní hydrologická územní jednotka
– Rozvodí- hranice mezi jednotlivými povodími
– Rozvodnice- myšlená čára vyznačující hranici mezi sousedními povodími
– Úmoří- území tvořené povodími vodních toků, které odvádějí vodu do téhož moře
– Hlavní rozvodnice- hranice mezi úmořími
– Průtok- množství vody, které proteče průtočným profilem za sekundu (udává se v l nebo m3)
– Vodní stav- výška hladiny vody nad zvoleným pevným bodem
– Režim odtoku- změny průtoku během roku, je závislý na podnebí, geologickém podloží, dešti, sněhu, ledovci
– Řeky s rovníkovým režimem- mají vyrovnaný režim odtoku po celý rok- každodenní srážky
– Řeky s vysokohorským režimem- maximum odtoku mají v letních měsících- v době největšího tání sněhu a ledu
– Řeky se využívají v průmyslu a zemědělství, jsou důležité pro hydroelektrárny
Vodní koryto- horní tok (meandry), dolní tok (ústí), střední tok, transport splavenin, plavenin, naplavenin. Výška vodní hladiny, odtokový režim, bifurkace

Jezera
= přirozená sníženina zemského povrchu vyplněná vodou. Představují 0,5% zásob sladkých vod na Zemi.
Jezera vzniklá činností endogenních sil
a. Jezera vulkanická- vodou zatopené jícny a krátery vyhaslých sopek (Lago di Bracciano- Itálie)
b. Jezera tektonická- vznikla při tektonických pohybech
– Byla oddělena část moře vyzvednutím pruhu pevniny (Kaspické jezero)
– Došlo k poklesu ker zemské kůry podle zlomů – zlomové a příkopové propadliny, které se zaplnily vodou- jsou hluboká a mají protáhlý tvar (Bajkal, Tanganika)
Jezera vzniklá činností exogenních sil
a. Ledovcová jezera- vznikla modelační činností ledovců
– Karová- v horských oblastech, vodou vyplněný skalní kotel
– Hrazená- v horách, jezero hraněné morénovým valem, vyplněné ledovcové údolí vodou (Lago di Garda, Ženevské jezero)
b. Jezera krasová- vznikla zaplavením krasových depresí (závrtů)- jezera v Dinárském krasu
c. Jezera pobřežní- vznikla z částí mořských zálivů, které byly odděleny od moře narůstáním písečných náplavů
Jezera smíšeného původu- vzniklá endogenními silami, ale později přemodelovaná exogenním pochody. Patří sem tektonická jezera přemodelována erozí pevninského ledovce (Ladožské a Onežské)
Největší jezera podle plochy- Kaspické, Hořejší, Viktoriino
Bažiny- části, jejichž půda je prosycena vodou, předpokladem jsou klimatické podmínky- množství srážek je větší než výpar (Pantanal- Brazílie)
Rašeliniště- vznikají v jezerních pánvích a na rozvodí řek. Zarůstají rašeliníkem a mechy- udržují v sobě velké množství vody
Slatiniště- vznikají v okolí vývěrů podzemních vod nebo v oblasti slepých říčních ramen, zarůstají vlhkomilným rostlinstvem (ostřice, rákos), půdy chudé většinou kyselé

Umělé vodní nádrže

Rybníky= mělké vodní nádrže, které vznikly vytvořením zemní hráze
– Průtočné rybníky- na vodních tocích, které jimi protékají nebo je do nich voda přiváděna uměle vybudovanými stokami, nejpočetnější typ, chov ryb
– Pramenité rybníky- v místě vyvěrajících pramenů, mívají studenou vodu chudou na živiny, méně vhodné pro ryby
– Nebeské rybníky- výhradně voda ze srážek, mělké, hladina toku výrazně kolísá, v zimě mohou promrzat, nevhodné pro ryby

Přehradní nádrže- uměle vytvořený prostor k zadržení vody pro různé vodohospodářské účely
– Nádrže ochranné- slouží k zadržení vody při povodních
– Nádrže zásobní- slouží k zadržení vody, která je vypouštěná regulovaně
– Nádrže vyrovnávací- pod hydroelektrárnami, slouží k zachycování nevyrovnaných odtoků z hydroelektrárny
– Nádrže víceúčelové- výroba elektrické energie, zásoby pitné vody, zavlažování

Voda ve sněhu a ledu
Jen přechodně v zimním období. Po jarním tání se voda uvolní a zapojí se do cirkulace. 68% celkových zásob sladké vody na Zemi
Sníh- vzniká kondenzací vodních par v ovzduší při teplotách 0°C a nižších.
– Sněhová pokrývka- souvislá sněhová vrstva
– Firn- sníh rozmrzne a poté rozbředlý zase zmrzne- dojde k zvýšení hustoty sněhu a přeměnu na firn
– Sněhová čára- čára ohraničující plochu zemského povrchu se souvislou sněhovou pokrývkou, buď dočasná, nebo čára věčného sněhu- v létě neroztaje
Led- vzniká zamrzáním vody, kondenzací vodních par v ledové krystaly a postupnou přeměnu sněhu

Podpovrchové vody

Voda se infiltruje,
Půdní voda- (půdní vlhkost)voda obsažená v půdních pórech, ty jsou vyplněny vodou i vzduchem- půdní voda vytváří souvislou půdní hladinu
Podzemní voda- (spodní voda) vyplňuje průliny, pukliny a dutiny zvodněných hornin do polohy, kde se nachází nepropustná vrstva. Vytváří hladinu podzemní vody. Nejvýznamnější zdroj kvalitní pitné vody
Krasová podzemní voda- ve vápencích a dolomitech. Podzemní voda při prosakování rozpouští některé minerální látky, kterými se obohacuje. Podzemní vody se hromadí v propustných horninách nad vrstvami nepropustnými a proudí ve směru jejich sklonu.
Artézská voda- hladina vody je pod hydrostatickým tlakem, je napjaté

Prameny- užívají se k léčebným účelům
a. Studené- teplota vody nepřevyšuje průměrnou teplotu
ovzduší
b. Teplé- teplota vody převyšuje průměrnou teplotu vzduchu
c. Prameny termální- mají teploty 37-50°C (Teplice)
d. Vřídla- mají teplotu nad 50°C (Karlovy Vary)