Kafka Franz – Proces

Franz Kafka (1883 -1924)

  • Vystudoval práva
  • Láska  – Milena Jesenská (skoro jen korespondence – platonická)
  • Pražský německý Žid
  • Zařazen do německé literatury kvůli jazyku
  • Zemřel na tuberkulózu
  • Trpké dětství a dospívání („domov a škola stírají všechny zvláštnosti a individuálnosti člověka“)
  • Dobrovolný život v samotě (žádná rodina)
  • Nerad něco měnil – v poslední době žil v Berlíně
  • V díle je cítit nespokojenost, spory hrdiny se světem (hrdina nic proti společnosti nezmůže a ani nemá koho obvinit…)
  • Posedlost sebeanalýzou, podceňování, plachost, touha po sblížení
  • Ponižování hrdiny (sama sebe) – bráno ale s ironií (jistým humorem)
  • Max Brod – přítel, po smrti Kafky měl jeho díla spálit, ale on je vydal
  • Další díla: Zámek (zeměměřič K. znovu podléhá jakési síle – osudu- drtí ho neznámá moc – nemůže proniknout k tomu, kdo tahá za nitky), Nezvěstný = Amerika (služka svedla hl. hrdinu – poslán do Ameriky – nerozumí tomuto světu a řeší jeho nesmyslnost – Kafka zde řeší svůj vztah k otci, který jím chtěl manipulovat), Proměna (mění se v hmyz, nedochází mu to-> postupně si to začne uvědomovat a začne se tím zabývat a trápit, ostatní se za něj stydí, řeší rodinné vztahy – autobiografické pocity)

Kontext: Současníci – 1.pol.20stol.: Thomas Mann (Mario a kouzelník- fašismus), Lion Feuchtwanger ( Židovka z Toleda- židovská tématika), Erich Maria Remarque – Na záp. frontě klid                             následníci- existencionalismus- Albert Camus- Cizinec- hlavní hrdina stojí před soudem, necítí lítost, že zabil člověka

Děj:

Děj: Josef K., zaměstnaný jako prokurátor v bance, je v den svých 30. narozenin zatčen dvěma muži, kteří mu oznámí, že je proti němu veden soudní proces. Pan K. vše považuje za hloupý vtip nebo omyl, jelikož se necítí vinen. Ačkoliv je vinen, je mu dovoleno vést normální život.

Po týdnu je K. předvolán k výslechu, v obyčejném domě na okraji města marně hledá soud   -> symbol bloudění člověka , který s pomocí pradleny najde, v nuzných podmínkách a zaprášeném bytě. Je přítomna spousta lidí, K. je však vyslýchán pouze nějakým nízkým soudcem. Sebere odvahu a pronese velmi kontroverzní řeč, v níž haní neprůhlednost soudu, a nakonec prohlásí, že si nepřeje dostavovat se k dalším výslechům.

-> hrdina se nic bližšího nedozví ani při soudu → je do procesu vtahován a začníná sám o sobě pochybovat

K. dále žije svým obvyklým životem zaměstnance banky, jenže myšlenky na proces ho začínají sužovat čím dál víc, lidé se dozvídají o jeho procesu, strýc mu dokonce sežene advokáta. K. začíná mít problémy soustředit se na práci, snaží se bezvýsledně proniknout do soudního systému, podat nějaké důkaz o své nevinně, získávat na svou stranu různé pomocníky.

Po nějaké době K. vypoví advokátovi smlouvu, protože má pocit, že v jeho procesu nedosáhl žádných výsledků a pouze se Josefovi vymlouvá. Jeden ze zákazníků banky mu poté poradí, že zná soudního malíře a že se s ním K. může jít poradit. Malíř Titorelli obžalovanému prozradí, že proces nelze vyhrát, pouze ho lze odložit, což je prý náročné a výsledek je velmi nejistý. K. propadá tedy beznaději a podřizuje soudu v podstatě veškeré své konání. -> stává se součástí byrokratické mašinerie ( někdo v pozadí mu určuje jeho život)

Po několika měsících procesu dostává K. úkol, že má významnému obchodnímu partnerovi banky ukázat chrám ve městě. K. se dostaví na místo, muž, kterému však má dělat průvodce se neobjeví. Josef se tedy prochází po chrámu a potká zde vězeňského kaplana, který mu vypráví příběh o dveřníkovi strážícímu dveře k zákonu. Příběh má mnoho výkladů a mimo jiné upozorňuje na to, že nikdo nenutil K. se procesu podřizovat a že tak činil z vlastní vůle.

(možnost výkladu – někdy jsou v životě věci, kterým nerozumíme, které nedokážeme pochopit, nedokážeme se přes ně přenést(?)

V den Josefových 31. narozenin přijdou k němu domů dva muži, odvedou ho do lomu za město a tam mu probodnou srdce, aniž by se kdy dověděl, za co byl souzen a kým.

Můj názor: Hlavní zbraní této knihy je atmosféra nepříjemného neklidu a strachu, z něčeho, co přesahuje chápání jedince a jeho poznávací schopnost. K. je nucen čelit něčemu, o čem nemá žádné informace, neví ani za co je souzen, tudíž se nemůže účinně bránit a žije v neustálém strachu a moci soudu, která je však dle mého názoru pouze zdánlivá. Činy postav jsou plné iracionality a málokdy je člověku jasné proč jednají tak, jak jednají. Že se chovají iracionálně zaměstnanci soudu, je ospravedlnitelné, jelikož jednají dle zákonů čtenáři i odsouzenému neznámých. To že se však absolutně nelogicky občas chová hlaví hrdina, moudrý a racionální muž je pravděpodobně záměr, ale pro mě se jednalo o velmi rušivou záležitost. K. s tupostí osla příjme svůj úděl obžalovaného, příjme „hru“ soudců a už ani nepátrá, proč byl obviněn, pouze se snaží proces zvrátit ve svůj prospěch. Dokonce chvílemi pochybuje o své nevinně. Nakonec rezignovaně přijme svůj osud a nebrání se ani vykonání trestu smrti, dokonce zvažuje, že by se probodl sám, nakonec se však rozhodne to soudu neusnadňovat.

Podivné je také jeho chování vůči ženám, během vyprávění naváže K. několik důvěrných známostí s opačným pohlavím, o nichž však lze pouze těžko říct, že by byly rázu emocionálního, jedná se spíše o akty fyzické náklonnosti, či dokonce pouhou vidinu toho, že by dotyčná mohla K.-ovi pomoci s procesem. Interesantní však je, že ho ženy sami uhánějí a doslova mu roztahují nohy při prvním setkání (obzvlášť advokátova služebná Leni). Ženy se v knize vyskytují pouze na nizkých společenských pozicích, či jako dcery či ženy významných mužů. Zároveň nepadne zmínka o tom, že by proti nějaké ženě byl veden proces.

Děsivost knihy spočívá v tom, že pokud proti nám stojí cosi velkého, co nejsme schopni poznat, nejsme schopni tomu ani čelit a jakkoliv se bránit. Jedinec nemá šanci proti systému a musí se s ním smířit a podvolit se mu. Zarážející je také samozřejmost s jakou všechny postavy v knize přijímají existenci něčeho tak absurdního jako jsou tajné procesy.

Já osobně si však myslím, že K. mohl skončit lépe a minimálně se nemusel nechat procesem tak pohltit a znervóznit, nemusel ho vůbec brát na vědomí a přistoupit na to, že je obalován a začít se tedy jako obžalovaný chovat. Toto ostatně dokládá i příběh, který K.-ovy vypráví duchovní v chrámu.

Kniha je v erformě, vypravěč je nezaujatý, věcný, dílo není kompletně dokončeno, na konci knihy lze nalézt ještě jakési Dodatky, nedokončené další kapitoly.

Jazyk knihy je poměrně jednoduchý, lehce archaický, slovní zásoba není přespříliš rozsáhlá, je záměrně strohý a odcizený. Už jen fakt, že hlavní hrdina je zmiňován pouze křestním jménem a iniciálou příjmení (v drtivé většině případů se o něm hovoří jako o K. nikoliv jako o Josefovi) přidává vyprávění na děsivosti a odosbněnosti. Autor se tím také snažil naznačit, že se nejedná o příběh jednoho konkrétního muže, ale že se něco podobného může stát nám všem.

Příběh je dělen do různě dlouhých kapitol, které jsou v podstatě uzavřenými krátkými příběhy, které pomalu vedou hlavní osu příběhu k neodvratnému konci; popravě. Kniha vyvolává silné pocity bezmoci a beznaději.

Symbolika: provinil se pochybováním o své nevinně

V podobenství: vyšší moc shledala muže nezralého vstoupit- pro něj je to důležité- síla, co člověka drtí

Kafka řeší své pocity: izolovanost židů, komplex odpovědnosti, špatný vztah k otci- cítí se vinen

Stopy existencionalismu, pocity obdobné jako u absurdního dramatu

Postavy:

Josef K.:  Jeho charakter se diametrálně mění v průběhu děje. Tento přerod je postupný a tudíž obsahuje celou škálu vlastností od sebevědomého člověka až po rozkládající se lidskou trosku.

možné výklady:

1) hrdina může reprezentovat každého z nás, protože každý se může něčím provinit – člověk nežije v souladu s pravdou -> měl by zpytovat své svědomí

2) hrdina, který je zmítán společností – mechanismus, do kterého nemá člověk šanci proniknout

Poznámky:

  • Kombinace reality a halucinace – místa i postavy (např. mrskač – Josef K. nachází v bance komůrku -> nachází mrskače a ty dva co ho přišli zatknout)
  • Soudce má na půdě místo zákoníků porno
  • Dostat se k soudu musí skrze byty jiných lidí
  • Rozhovor ve Svatovítské katedrále s kaplanem – něco v tom smyslu, že K. je vinen, protože zákon má tu možnost „ho zastavit“ a on se zákonu poddal (zapochyboval o sobě)
  • „čekání“ – nevíme, proč a kdo mu brání → „Čekání na Godota“ – existencialismus + absurdní drama → čtenáři se hlavně po 2. Sv. v. cítili podobně
  • Může za všechno pochybování a sebenedůvěra ?
  • Osamocení (pražští němečtí Židé – Ghetto)
  • Kafka stejně jako hl. hrdina nic neudělal, ale i přesto se cítí velmi vinen
  •     – Kafka v sobě nosil pocit viny – pravděpodobně rodinné vztahy
  • Prý se odehrává v Praze (velechrám, stoupající ulice na hrad, starobylý most, lom za městem,…)