Kanada, Grónsko

Publikováno administrator

Kanada, Grónsko

 

  • Charakterizuj stručně přírodní poměry a historický vývoj, podrobněji socioekonomickou sféru (obyvatelstvo, sídla, průmysl, zemědělství, dopravu, turistiku) a aktuální problémy

 

KANADA

Základní informace

  • Rozloha: 9 976 140 km2 – 2. Největší stát světa (po Rusku)
  • Hlavní město: Ottawa (314 000 obyv.)
  • Počet obyvatel (2006): 33 098932
  • Státní zřízení: konstituční monarchie, člen Commonwealthu
  • Úřední jazyky: angličtina, francouzština

 

Přírodní poměry

  • Pobřeží lemováno četnými ostrovy (1/6 z celkové rozlohy) – pobřežní členitost
  • Geograficky velmi rozmanitá
  • 8,9% povrchu tvoří vodní plocha – především jezera – nejvíce jezer na světě
  • Ledovcový původ
  • Terén – převážně rovinatý – plošiny a nížiny asi ¾ povrchu
  • Severozápad + západ – horská soustava Kordiller – největší pohoří
  • Jihovýchod – nížiny – nejvíce obydlená část
  • Sever – Arktická nížina – pokryta tundrou – téměř neobydlená
  • Střed Kanady – Velké planiny a stepi, které zabírají pětinu její rozlohy
  • Množství více či méně činných sopek

Podnebí

  • Rozděleno do několika pásem
  • Subarktické podnebí – více než ½ země
  • Sever – subarktické až arktické – ovlivňované Severním ledovým oceánem
  • léta chladná, zimy velice studené
  • Východě – podnebí vlhké přímořské se studeným Labradorským proudem
  • Střední části až po hraniční území USA – kontinentální
  • Zimy dlouhé a drsné (od října do května), léta slunná a teplá, ale krátká
  • Západní pobřeží – teplejší – vliv Severopacifického proudu – častější výskyt srážek
  • Oblast jezer + jih – nejteplejší oblasti
  • Nejvíce srážek – Kordillery, nejméně střed země – ve srážkovém stínu

Vodstvo

  • Poměrně hustá říční síť – dopravní i energetická využitelnost
  • Mackenzie – nejdelší řeka
  • Řeka Sv. Vavřince – hospodářsky nejvíce využívaná, součást vodního systému propojujícího systém velkých jezer s Atlantským oceánem
  • Řeka Niagara – Niagarské vodopády – jeden z přírodních divů světa – 60m vysoké, 1,5km dlou
  • Cca 8% rozlohy plochy sladkovodních jezer
  • 1/3 světových zásob sladké vody
  • Ledovcový původ – ledovec pokrýval celý Kanadský štít
  • Hořejší jezero – největší sladkovodní jezero na světě

 

 

 

 

Historický vývoj

  • Bývalá britská kolonie
  • První národy – ze Sibiře přes Beringovu úžinu a Aljašku během poslední doby ledové
  • Předkové dnešních Eskymáků (Inuitů) – dnes v oblasti Grónska – původní styl života
  • Postupně (během několika tisíců let) se rozšířili směrem na jih
  • První Evropané – vikingští dobyvatelé
  • 1497 – anglická expedice za vedení italského mořeplavce Giovanniho Cabota
  • V 16. století – mnoho známých dobyvatelů proniklo do vnitrozemí
  • Jacques Cartier – údajně Kanadu pojmenoval
  • Francouzi – vytvořili 2 kolonie: Novou Francii a Quebec – výnosný obchod s kožešinami
  • Angličané – osídlili sousední provincie tzv. Nové Anglie
  • Během 18. století – francouzsko-anglický spor – 7letá válka
  • 1763 – Pařížský smír -> Kanada podle této smlouvy postoupila kolonii Quebec i provincie Británii
  • 1818 po pokusu Američanů ovládnout britské državy -stanovena rovnoběžka 49 s.š. jako kanadsko-americká hranice
  • 1867 – schválením zákona o Britské Severní Americe – vznik britského dominia Kanada
  • 1931 – potvrzení nezávislosti
  • Dnes Kanada zahrnuje deset provincií a tři národní teritoria

 

Obyvatelstvo

  • Počet obyvatel (2009): 33 487 208
  • Většinu růstu zajišťuje imigrace, menšinu porodnost
  • Hustota zalidnění: 3,36 obyv./km2
  • Nerovnoměrná – většina poblíž východního pobřeží či do 160 km od americké hranice
  • Původní obyvatelé zde stále žijí – mluví původním jazykem
  • Indiáni žijí v rezervacích
  • Eskymáci žijí v arktické oblasti
  • Etnicky velmi různorodá země
  • Kanaďané britského původu – více než 1/3 obyvatelstva
  • Kanaďané francouzského – asi 1/4 obyvatelstva (ale více než 80% obyvatel Quebecu)
  • Obyvatelstvo smíšeného původu – asi ¼
  • Britové 34,4%, Francouzi 25,7%, Němci3,6%, Italové 2,8%, Ukrajinci 1,7%, původní o. 1,5%
  • Více mužů na mateřské dovolené, vysoká rozvodovost (hlavně mladé páry)
  • Největší výskyt astma na světě (15 % dětí) – velkému znečištění ovzduší v nejlidnatějších obl.
  • Psychické obtíže a sebevraždy původního obyvatelstva (13x vyšší než celokanadský průměr)

Náboženství

  • Křesťanství – většina obyvatel (77,1 %), islám (2 %), bez vyznání se profiluje 16,2 % obyvatel

 

Kultura

  • Směs různých tradic a kultur – zbytky tradice původních obyvatel (Indiánů a Eskymáků), tradice přistěhovalců, hlavně Francouzů, Irů a Skotů a Angličanů
  • Národními sporty – lední hokej a lakros
  • Další oblíbené sporty jsou kanadský fotbal, golf, baseball, lyžování, fotbal, basketbal, volejbal, curling nebo lov
  • Národní symboly – javorový list, kanadská husa, medvěd grizzly, los nebo bobr

 

Sídla

Ottawa – hlavní město, čtvrté největší

  • V centru města byly vystavěny moderní skleněné mrakodrapy a paneláky

Toronto – na břehu jezera Ontaria, hlavní město stejnojmenné provincie

  • Považováno za nejkosmopolitnější město světa – více než 80 národností
  • CN Tower – telekomunikační a turistická věž
  • Nedaleko Niagarských vodopádů

Quebec City – proslavilo se především zimním karnevalem – největší svého druhu na světě

  • Jediné severoamerické město dodnes opevněné hradbami – UNESCO
  • Kolébka francouzského osídlení a kolonizace Kanady
  • Hotelu Chateau Frontenac – údajně nejfotografovanější hotel na světě

Montreal – největší město kanadské provincie Québec

  • Je považován za druhé největší francouzsky mluvící město na světě

 

Průmysl

  • Velké zásoby nerostných surovin – hlavně zinek, nikl, zemní plyn, zlato stříbro, měď a olovo
  • Největší příjmy z těžby ropy a zemního plynu
  • Uhlí je relativně málo, chybí bauxit – dováží se
  • Hutnictví železa hlavně v Ontariu
  • Rozsáhlé hutnictví neželezných kovů
  • Produkce hliníku – jedna z největších ve světě – hlavně v provincii Québec
  • Hutnictví zinku – 2. místo na světě
  • Převaha vodních elektráren (zhruba 65 %)
  • 75% průmyslové produkce – oblast Velkých kanadských jezer a povodí řeky Sv. Vavřine
  • Rozmanitá struktura průmyslové výroby
  • Strojírenství
  • Výroba automobilů – závislost na USA (Ford, Chrysler, General Motors), osobní i nákladní automobily – Montreal, Toronto, Hamilton, Oshawa,Windsor
  • Výroba letadel, lodí, vlaků
  • Stroje pro papírenský, dřevozpracující, ropný průmysl, pro jadernou energetiku…
  • Elektrotechnika
  • Telekomunikační zařízení – často americký kapitál
  • Dřevozpracující průmysl
  • Rozsáhlá těžba dřeva, 80 % jehličnanů, přední světový producent dřeva
  • Chemický průmysl
  • Zpracování ropy, výroba průmyslových hnojiv, plasty,
  • Potravinářský průmysl
  • Hlavně jih země – zpracovávání mléka, masa, ryb

 

Zemědělství

  • Vysoká produktivita
  • Převažuje živočišná výroba nad rostlinnou (60%)
  • Orná půda – jen 3% země, pastviny – 5%
  • Obilnářský pás: Edmonton-Regina-Winipeg – pšenice, ječmen
  • Pěstování kukuřice, sójové boby, řepka olejná, tabák, ovoce, zelenina (jih Ontaria), brambory (atlantické provincie)
  • 2/3 rostlinné výroby jde na export
  • Specialita – javorový cukr a javorová šťáva
  • Chov hovězího dobytka na maso – prérijní provincie
  • Chov hovězího dobytka na mléko – Ontário,Quebec
  • Lov a zpracování ryb – Newfouland, chov kožešinových zvířat na farmách

 

 

 

 

GRÓNSKO

Základní informace

  • Rozloha: 2 224 453 km2 – největší ostrov na světě
  • Hlavní město: Nuuk (15 000 obyvatel)
  • Počet obyvatel (2008): 56 326
  • Státní zřízení: autonomní oblast dánského království
  • Úřední jazyky: dánština, grónština

 

Přírodní poměry

  • Hornatá země
  • Druhá největší souvislá ledová plocha na světě (po Antarktickém ledovci)
  • jen 15% jeho území (asi o velikosti Britských ostrovů) není trvale zaledněno
  • Z větší části leží za Severním polárním kruhem – země hor, ledovců a fjordů
  • Tání ledovců – zrychlení pohybu a tání grónských ledovců, ztenčování jejich spodní vrstvy
  • Severogrónský národní park – největší ve světě
  • Fauna – lední medvěd, pižmoň, sob, polární vlk, sněžný zajíc, polární liška, mrož, tuleň

Podnebí  – polární, na jihu subpolární – chladná léta, studené zimy

 

Obyvatelstvo

  • Počet Obrtel stagnuje či mírně klesá
  • Osídlení soustředěno hlavně při pobřeží
  • Na pracovištích se mluví hlavně dánsky
  • Národnostní složení – 90 % Eskymáci a dánsko-eskymáčtí míšenci
  • Náboženství – převážně luteránské

 

Sídla

Nuuk – hlavní politické a administrativní centrum, průmyslové centrum

  • Rozsáhlé výstavy grónské kultury
  • Jediná univerzita v celém Grónsku – asi 150 studentů
  • Jediné město s kruhovými objezdy

 

Hospodářství

  • Bohaté zásoby minerálů – kolem 500 různých druhů minerálů (50 druhů bylo objeveno poprvé  a popsáno právě v Grónsku, několik zdejších minerálů  – např. naujakasit –  nebylo objeveno jinde než zde)
  • Nerostné bohatství hospodářsky využíváno – kryolit, galenit, sfalerit , uran a uhlí
  • V okolním moři se předpokládají zásoby ropy a zemního plynu
  • Dlouhé spory mezi grónskou samosprávou a dánskou vládou
  • Zákonem  je ustanoveno, že o budoucím využívání těchto zdrojů má rozhodovat společný grónsko-dánský výbor. Základní ustanovení zákonů vychází z toho, že grónský lid má právo nakládat se svými přírodními zdroji.
  • Rybolov, lov kožešinové zvěře, chov sobů na pobřeží

 

Zajímavosti

  • Z geografického pohledu je Grónsko součástí severoamerického kontinentu, z geopolitického hlediska patří země do Evropy, a pokud jde o státní příslušnost, je Grónsko součástí Dánska.
  • Grónsko přestalo být dánskou kolonií v roce 1953, kdy se Gróňané stali rovnoprávnými občany Dánského království. V roce 1978 získala země autonomní status s právem zřízení vlastního parlamentu. V roce 2009 došlo ke změně statutu země a autonomie se ještě rozšířila. Namísto „samosprávní vlády“ tak dnes oficiálně existuje „Grónská vláda“.
  • Do žádného grónského města nevedou silnice. Dlouhé vzdálenosti se překonávají buďto letadlem, helikoptérou nebo lodí.