TKÁNĚ
– soubory buněk, které mají stejný tvar a vykonávají společnou hlavní funkci
Rozdělení:
a) epitely
b) pojiva
c) tkáň svalová
d) tkáň nervová
- a) epitely
– soubory buněk hustě k sobě přiřazených, pokrývajících povrch nebo vystýlajících dutiny
Podle vrstev:
– jednovrstevný – podle tvaru buněk – plochý
– krychlový
– válcovitý
– mnohovrstevný – buňky ve vrstvách
Podle funkce:
– krycí
– výstelkový
– žlázový (epitelové buňky vyměšují určité látky)
– resorpční (epitelové buňky vstřebávají určité látky)
– smyslové (epitelové buňky jsou dráždivé) - b) pojiva
– tkáně, které se kromě buněk skládají ještě z mezibuněčné hmoty, jíž může být takové množství, že určuje základní vlastnosti tkáně
– mezibuněčná hmota vzniká činností pojivých buněk
Druhy pojiv:
– vazivo
– tkáň chrupavková
– tkáň kostní
Vazivo
– měkká tkáň složená z nepravidelných cípatých nebo vřetenovitých buněk, uložených v polotekuté až rosolovité základní hmotě
– vazivové fibrily – kolagenní fibrily
– elastické fibrily
– buňky vaziva se mohou přeměnit na: buňky tukové (hromadění tuku), buňky pigmentové, histiocyty (pohlcují cizí částečky – fagocytují)
– buňky žírné – v cytoplazmě heparin – látka brzdící srážení krve
Druhy vaziva:
– řídké vazivo – nečetné fibrily a hojná mezibuněčná hmota
– měkké, poddajné, tvoří výplně jiných tkání
= vmezeřené vazivo
– tukové vazivo – řídké
– v buňkách se hromadí tuk
– tuhé vazivo – obsahuje četné fibrily zhuštěné do svazků
– vláknité a tuhé
– drží pohromadě kosti, tvoří kloubní pouzdra a šlachy
– lymfoidní vazivo – síťovité
– v síti vazivových buněk jsou nahromaděny bílé krvinky (lymfocyty)
Chrupavky
– pevná, bílá nebo nažloutlá
– obsahuje okrouhlé buňky, uložené jednotlivě nebo po několika v komůrkách pevné základní hmoty
– fibrily jsou nepatrné (chrupavka sklovitá) nebo lze pozorovat vazivové fibrily (chrupavka vazivová) nebo fibrily elastické (chrupavka elastická)
– povléká kloubní konce kostí, tvoří hrtan, přední konce žeber, vložky mezi obratli (meziobratlové destičky), ve stěnách průdušnice, průdušek, v ušním boltci, přepážce nosní
– téměř bez cév
– řezné rány se nehojí
Kost
– tvrdé pojivo, jehož základní hmota je prostoupena fosforečnanem a uhličitanem vápenatým
– ossein – ústrojná pružná látka –
– během života přibývá vápenatých solí, kosti jsou pevné, ale ztrácejí pružnost
– ve stáří – křehké, snadno se lámou
– prostoupena krevními cévami
– poraněné kosti se hojí
- c) tkáň svalová
– tvořena protáhlými jednotkami, které se na podráždění smršťují
Druhy:
– svalstvo hladké
– svalstvo příčně pruhované
– svalstvo srdeční
Svalstvo hladké
– tvořené protáhlými jednojadernými buňkami vzájemně spojenými jemným vazivem
– v cytoplazmě buněk – jemná, smrštitelná vlákna – myofibrily
– tvoří část trávicí soustavy, stěny dělohy, močový měchýř, roztroušeno v kůži
– pracuje nezávisle na naší vůli, inervováno vegetativními nervy
Svalstvo příčně pruhované
– skládá se ze svalových vláken, které jsou mnohojaderná
– vlákno obsahuje velké množství myofibril tvořených dvěma typy bílkovin s rozdílnou světelnou lomivostí
– činnost ovládaná vůlí, řízena míšními a mozkovými nervy, je pod kontrolou mozkové kůry
– tvoří svaly kosterní, svaly jazyka a hltanu
Svalstvo srdeční
– příčně pruhované
– složené z jednojaderných až dvoujaderných úseků, spojených šikmými můstky
– smršťuje se rytmicky, nezávisle na vůli, řízeno vegetativními nervy
- d) tkáň nervová
– skládá se z bohatě rozvětvených nervových buněk (neuronů), vedoucích vzruchy
– výplň mezi buňkami tvoří drobné, bohatě rozvětvené buňky – neuroglie (glie)
– buňky vyživují neurony a odvádějí odpadní látky metabolismu v nervové tkáni
– Schwannova pochva – ochranný obal tvořen gliemi
– myelinová pochva – pod Schwannovou pochvou
– nervová vlákna jsou bílá (bez
pochvy jsou šedé)
– buňky se množí jen během nitroděložního vývoje, buňky později zničené nemohou být nahrazeny
– přeťatá nervová vlákna znovu srůstají
FYLOGENEZE KOSTERNÍ SOUSTAVY
– houby – kostra tvořená skelerity (vápenité, křemičité, sponginová vlákna)
– žahavci – polypovci, medůzovci – nemají
– korálnatci – schránka tvořená koralitem
– ploštěnci – nemají
– hlísti – nemají
– měkkýši – ulita, lastura nebo sépiová kost
– kroužkovci – nemají
– členovci – exoskelet (kutikula, soli, chitin)
– ostnokožci – vápenité a křemičité destičky a ostny
– strunatci – pláštěnci – struna hřbetní (vršenky-celý život, salpy a sumky-jen v larv. stádiu)
– bezlebeční – struna hřbetní
– obratlovci – mihule – struna, chrupavčitá kostra
– paryby – struna, chrupavčitá kostra
– ryby, obojživelníci,… – páteř, kostěná kostra
SOUSTAVA KOSTERNÍ
– tvoří pevnou oporu těla, je pasivním hybným aparátem a na některých místech těla tvoří ochranná pouzdra pro jiné orgány
– tvořena více než 200 kostmi
Povrch kosti
– na kloubních plochách je kryta chrupavkou
– ostatní povrch kostí kryje vazivová blána okostice (periost)
– okostice – bohatě protkána nervy a cévami, které vnikají do kosti, větví se do Haversových
kanálků a zajišťují výživu a inervaci kostní tkáně
– vnitřní vrstva obsahuje kostitvorné buňky – vytváření kostní hmoty
– kost roste do tloušťky
Vnitřní stavba kosti
– patrná na průřezech
– příčný průřez – uspořádání základní hmoty do lamel, které vytvářejí soustředěné ploténky
kolem cévních kanálků
– kostní buňky – v dutinách mezi lamelami
Střední část kosti
– tvořena kostí hutnou (kompaktní)
– kost houbovitá (spongiosní) – přechází ke koncům
– kostní dřeň – krvetvorná tkáň – tvorba červených a bílých krvinek
– červená barva; v dospělosti žloutne, ztrácí krvetvornou
schopnost a usazuje se v ní tuk
– krvetvorná schopnost je uchována v plochých a krátkých
kostech
Vývoj a růst kosti
– většina kostí vzniká z chrupavky
– kosti lební jsou z vaziva
– kostnatění (osifikace) = přeměna pojivových tkání v kost
– do chrupavčitého základu vniknou cévy a podél nich kostitvorné buňky (osteoblasty)
-> vytvoření jádra kostní tkáně (osifikační centrum) -> osifikace postupuje k okrajům
– dlouhé kosti – střední část – diafýza
– konce – epifýza
– mezi epifýzami a diafýzou jsou růstové epifyzární chrupavky -> kost roste do dálky
– růstové chrupavky kolem 20. roku kostnatějí a růst kostí do délky se zastavuje
Spojení kostí
a) pevné
– uskutečněno jinou pojivovou tkání (vazivo, chrupavka) nebo mohou kosti druhotně srůst
- b) dotykem
– pohyblivé spojení kloubní
– kloub – spojení dvou nebo více kostí dotykem na styčných plochách
– styčná plocha – je jedna vypouklá (kloubní hlavice), druhá vydutá (kloubní jamka)
– chrupavčité
– po obvodu jsou kosti spojeny vazivovým kloubním pouzdrem
– kloubní pouzdro – na vnitřní straně – synoviální vrstva – produkuje kloubní maz (synovie)
– kloubní maz – funkce: zmenšuje tření na styčných plochách, obsahuje živné látky pro
chrupavky styčných ploch, zajišťuje pevné přilnutí kloubních ploch k sobě
– klouby – jednoduché – stýkají se dvě kosti
– složené – stýká se více než dvě kosti nebo jsou mezi ně vsunuty pohyblivé
chrupavkové destičky (kloub kolenní), který vyrovnává nesrovnalosti
v zakřivení styčných ploch a zároveň umožňuje současně provádět dva různé
pohyby v kloubu (ohýbání a otáčení
Podle tvaru zakřivení styčných ploch:
– klouby kulovité – hlavice i jamky jsou úseky kulové plochy
– pohyb je možný všemi směry
– kloub ramenní
– klouby válcové – hlavice a jamky jsou úseky válce
– pohyb je možný jen ve směru natažení a ohnutí
– klouzání ke stranám zabraňují postranní vazy kloubního pouzdra
– články prstu
– klouby kladkové – odvozeny od kloubů válcových
– na vypouklé styčné ploše je vytvořena rýha a na druhé styčné ploše jí
odpovídající hrana
– styčné plochy mezi kostí pažní a loketní
– klouby elipsoidní, sedlové a tuhé – styčné plochy mají skoro rovné a jen velmi krátké
kloubní pouzdro
– pohyblivost je malá
– spojení výběžků obratlů, spojení kosti křížové s kostmi kyčelními
KOSTRA ČLOVĚKA
Tři části: 1. Kostra trupu
2. Kostra hlavy
3. Kostra končetin
- Kostra trupu
Páteř (columna vertebralis)
– tvoří pevná ale ohebná a pohyblivý celek
– skládá se ze 7 obratlů krčních, 12 hrudních, 5 bederních, z kosti křížové (vznikla srůstem 5 obratlů) a kosti kostrční (srůst 4 až 5 obratlů)
– obratle krční – nízká těla a v příčných výběžcích otvor
– první obratel – nosič (atlas) – nemá tělo
– umožňuje kývavé pohyby hlavy
– druhý obratel – čepovec (axis) – umožňuje otáčivé
pohyby hlavy
– obratle hrudní – výběžky – trnové, ostré, šikmo dolů skloněné
– obratle bederní – velmi objemná a vysoká těla
– kost křížová – připojena bočně tuhými klouby ke kostem kyčelním
– má 4 páry otvorů – vstupují nervy
Žebra
– dvakrát kloubně připojeny k obratlům – k tělu obratle a k příčnému výběžku
– 7 párů – připojeny chrupavkami k hrudní kosti (žebra pravá)
– 3 páry – připojeny svými chrupavkami na chrupavky žeber předcházejících (žebra nepravá)
– 2 páry – končí svými chrupavkami ve svalové stěně břišní (žebra volná)
Hrudní kost
– skládá se:
– rukojeti – připojena klíční kost
– podlouhlé tělo
– mečovitý výběžek
– hrudník – uzavírá dutinu hrudní – chrání plíce a srdce
– skládá se ze žeber, kosti hrudní a hrudních obratlů
- Kostra hlavy
Dělí se na: část mozkovou
část obličejovou
Mozková část
– spodina lební – tvoří kost týlní, kost klínová, dvojice kostí spánkových, kost čichová
– klena lební – kost čelní, dvě kosti temenní
Obličejová část
– 2 kosti nosní, 2 kosti slzní, 2 horní čelisti, 2 kosti lícní, 2 kosti patrové, kost radličná, dolní čelist
– dolní čelist – dva výběžky: – přední výběžek pro úpon spánkového svalu
– zadní výběžek s hlavičkou, zasazený do jamky čelistního
kloubu na spánkové kosti
– jazylka – zavěšena vazy na bodcovité výběžky kosti spánkové
– je na ní zavěšen hrtan
- Kostra končetin
Kostra horní končetiny
– spojena pomocí pletence lopatkového ke kostře trupu
– pletenec – tvořen lopatkou, kostí klíční
– kost pažní, kost loketní, kost vřetení
– ruka – 8 kůstek zápěstních, 5 kůstek záprstních, články prstů (palec 2, ostatní 3 články)
Kostra dolní končetiny
– připojena pomocí pletence pánevního
– pletenec – tvořen kostmi pánevními
– pánevní kost – skládá se z kosti kyčelní, kosti stydké, kosti sedací, spona stydká
– pánev – kost pánevní a kost křížová
– kost stehenní, čéška, kost holenní, menisky (destičky z vazivové chrupavky), kost lýtková
– noha – kost zánártní (kost hlezenní, kost patní, kost krychlová, kost loďkovitá, 3 kůstky klínovité), 5 kostí nártních a z článků prstů
– vnitřní strana – klenba – při našlapování péruje, při stání chrání měkké části v chodidle (nervy, cévy, svaly)
– nedostatečně vyvinutá klenba – plochá noha
ONEMOCNĚNÍ KOSTÍ
Artritidy:
Dna – nadměrná konzumace potravin obsahující purin -> konečný produkt
metabolismu je kyseliny močová – hromadění krystalků u kloubů -> záněty
– léčí se vhodnou dietou
Osteoartritida – důsledek opotřebování kostí věkem
– postihuje klouby kyčelní, kolenní, ramenní, bederní, krční oddíl páteře
– dochází k rozpadu chrupavek
Revmatická artritida – začíná zánětem synoviální membrány potahující kloub
– na povrchu kloubu vznikají zánětlivá ložiska, jejich enzymy natravují povrch
kloubu, vzniká zjizvená tkáň, která postupně tvrdne a srůstá s kloubem
FORMY POHYBU V ŽIVOČIŠNÉ ŘÍŠI
4 základní typy:
1. Vlnění těla
– ve vodním prostředí
– kopinatci, mihule, úhoř – vlnění celým tělem
– paryby, ryby – zdroj pohybu je ocas, párové ploutve jsou stabilizátory polohy těla, určují změnu směru pohybu
– rejnoci – vlnění shora dolu
– ocasatí obojživelníci – voda – vlnění
- Veslování
– ve vodním prostředí
– žáby, mořské želvy, ptáci, savci - Chůze po nohách
– chůze po čtyřech – kvadrupední chůze – plazi
– rychlý pohyb
– gepard (až 120 km/hod.)
– chůze po dvou – bipední chůze
– blanatí obratlovci – ptáci – přední končetiny pro létání
– modifikace kvadrupední chůze
– pohyb pod zemí – mimořádně pohyblivá páteř, malá tělesná velikost, zkracování až ztráta
končetin (hadi, červoři)
– běh, skákání, hrabání, rytí, šplhání (pomáhají si zobákem, ocasem, přísavky nebo drápy na prstech), klouzání,…
- Let
– pasivní pohyb – klouzavý let – létavé ryby, žáby, agamy, vačnatci, letuchy, hlodavci
– aktivní let – ptáci
– let rychlý, plavný, třepotavý, vířivý
Fylogeneze pohybové soustavy:
– houby – nepohyblivé (v larv. stádiu bičíky)
– žahavci – polypovci, korálnatci – nepohybliví
– medůzovci – chapadla, zvon
– ploštěnci – ploštěnky – podkožní svalový vak, řasinky
– motolice, tasemnice – redukovaný svalový vak
– měkkýši – noha, nálevka
– kroužkovci – mnohoštětinatci – parapodia
– opaskovci – štětinky
– členovci – článkované nohy
– ostnokožci – ambulakrální soustava
– strunatci – pláštěnci – sumky – přisedlé
– salpy, vršenky – vznášivý pohyb
– bezlebeční – ploutvovitý lem
– obratlovci – mihule – ploutvovitý lem
– paryby, ryby – ploutve
SOUSTAVA SVALOVÁ
– s kostrou tvoří pohybovou soustavu
– svaly – nejobjemnější tělesná soustava
– 40% celkové tělesné hmotnosti
– 600 v těle
STAVBA KOSTERNÍHO SVALU
– kosterní sval – složen z masité části (svalové bříško) a šlach
– svalové vlákno – základní svalová jednotka
– mnohojaderné
– větší počet vláken – spojeno řídkým vazivem -> snopečky
– snopce – soubor snopečků
– svalové bříško (hlava) – soubor všech snopců, které jsou spojené vazivem
– na povrchu tenký vazivový obal – svalová povázka
– sval je ke kostem připojen šlachami
SUBMIKROSKOPICKÁ STAVBA MYOFIBRILY
– myofibrily – uloženy v cytoplazmě svalového vlákna
– způsobují příčné pruhování na svalu
– tvořeny dvojlomnou (anisotropní) bílkovinou –
myosin, a jednolomnou (isotropní) bílkovinou – aktin
– úseky (sarkomery) umožňují smršťování
– svalový stah – myosin se nasouvá na aktin -> zkracování délky myofibrily -> štěpení
molekul ATP, potřeba přítomnosti Ca2+ iontů
– podnět pro stah přichází po motorickém nervovém vlákně – motorická
jednotka = jedno vlákno inervuje více svalových vláken
– vzruch způsobí vylití mediátoru (acetylcholin) do štěrbiny nervové ploténky
-> akční potenciál na svalovém vlákně, uvolní se Ca2+ iontů z biomembrán
endoplazmatického retikula -> reakce mezi myozinem a aktinem = svalový
stah -> ionty Ca2+ se vážou zpět do biomembrány endoplazmatického retikula a
vazby mezi aktinem a myosinem se uvolní = natažení svalu
– svalová únava – po namáhavé a dlouhotrvající práci
– příčina: vyčerpání zdrojů energie ATP a nahromadění zplodin metabolismu
(kyselina mléčná)
NÁZVY A FUNKCE JEDNOTLIVÝCH SVALŮ
Podle funkce, kterou vykonávají:
– ohybače
– natahovače
– přitahovače
– odtahovače
– svěrače
– rozvěrače
Podle směru svalových snopů:
– přímé, šikmé, příčné
Podle krajiny, kde leží:
– spánkový, prsní, čelní …
Podle obrysu:
– sval kruhový
Podle počtu hlav:
– sval dvojhlavý, trojhlavý, …
Podle tvaru:
– sval dlouhý, krátký, plochý, …
– svaly se při činnostech doplňují – spolupracující svaly – synergisté
– skupina svalů zabezpečující opačný pohyb – antagonisté