Orwell George – 1984

Autor: (1903-1950), kus života prožil v jihovýchodní Asii- poznal sociální problémy, byl policistou v Barmě, založením byl socialista, nechtěl však komunismus- totalita

-začal proti totalitě bojovat psaným slovem- varování

Nadechnout se– krize středního věku na pozadí počínající první světové války, Anglie- útěk do vzpomínek

Farma zvířat– alegorie na sovětské Rusko, bajka

Kontext: sci-fi– žánr blízký fantasy, vymezený výskytem spekulativních technologií a přírodních jevů anebo dosud neznámých forem života v díle. Děj sci-fi je často zasazen do vesmíru, budoucnosti či alternativní historie

antiutopie– vyobrazení fiktivní společnosti, jejíž vývoj se ubírá špatným směrem- diktatura, totalita- nezidealizovaná, opírá se o konkrétní základ, působí jako varování ( vize toho, kam by to mohlo dojít, kdyby se přidávaly negativa ve spol.)

( – v české literatuře: Karel Čapek – R.U.R., Válka s Mloky)

předchůdce: Julies Verne: Paříž ve dvacátém století

Jevgenij Zamjatin: My: Příběh inženýra D-503, který žije v totalitním Jednotném státě, je alegorií hrůz sovětského Ruska.

Román je přímým předobrazem díla 1984

následníci: inspirace románem My

Aldous Huxley: Konec civilizace: kasty, podávání drogy Somy, rezervace normálně žijících lidí- divoch John se dostává do civilizace- je zklamán

Ray Bradbury: 451 stupňů Fahrenheita– pálení knih, přetechnizovaná společnost člověka ničí

Antony Bourgess: Mechanický pomeranč

Děj: svět rozdělen na 3 velmoci, které spolu neustále válčí- válka se udružuje, aby lidi neměli čas přemýšlet

-společnost rozdělena: nejvyšší byrokracie, střední vrstva, masa prolétů

-Winston Smith- Ministerstvo pravdy, píše si deník a zamiluje se do Julie- dva prohřešky proti velkému Bratrovi

-zatčen, mučen, zradí Julii, stane se troskou

-symbol Velkého bratra: neustálý dozor, strach

– Válka je mír, Svoboda je otroctví, Nevědomost je síla

-newspeak, ideozločin, vaporizace, doublethink- udržet dvě protichůdné myšlenky a oběma věřit

O autorovi a kontextu vzniku knihy

George Orwell (vlastním jménem Eric Arthur Blair) byl anglický prozaik a esejista. Narodil se v Monthihari v Indii roku 1903 v rodině britského nižšího úředníka správy v Indii, která sice neměla vysoké příjmy, snažila se ale patřit mezi vyšší společenské vrstvy. Roku 1911 byl Eric Blair poslán na střední školu do Anglie, dostal stipendium na soukromé škole Wellington College, později i na elitní Eton College. Své první články publikoval ve studentském časopise. Měl excentrickou a uzavřenou povahu, byl chudý a nevyrovnával se s prostředím bohatých lidí na své škole, odmítl stipendium na univerzitu. V roce 1922 začal pracovat u barmské policie, odkud po pár letech odešel znechucený společenskými a rasovými poměry, za které se cítil být spoluodpovědný. Jeho zážitky z této doby líčí román Barmské dny. V této době se Blair začal klonit k levicovým politickým názorům. V letech 1928-30 žil v Evropě mezi nejchudšími společenskými vrstvami a 1930 se začal živit jako novinář. Pseudonymem (dal si jméno po jedné řece ve východní Anglii) chtěl vyjádřit svůj rozchod s minulostí.

Po roce 1936 se zapojil do španělské občanské války – nejdříve jako novinář, později jako voják republikánské armády. Zranění do krku poznamenalo jeho hlas do konce Orwellova života. V této válce dostal konkrétní poučení o sovětské politice a jednání komunistů, které později využil v knihách Farma zvířat a 1984. Po vypuknutí 2. světové války působil jako redaktor vysílání BBC pro Indii. V letech 1943-45 pak jako redaktor levicového časopisu Tribune, kde měl svůj vlastní sloupek. Zemřel na tuberkulózu roku 1950 v Londýně.

George Orwell prošel různými fázemi svého tvůrčího období – na začátku bylo jeho téma především odpor k britské imperiální politice a k měšťáctví a snobismu, těžil hodně z osobní zkušenosti, po odchodu z Barmy do Evropy se cítil být anarchistou a od poloviny 30. let socialistou a kritizoval nedemokratické politické tendence

Román 1984 psal v letech 1948-9, je svou tématikou podobný o pár let dříve napsanému alegorickému románu Farma zvířat. George Orwell měl problémy s tím, aby mu ji někdo vydal, protože si tehdy Velká Británie nechtěla rozházet vztahy se Sovětským svazem. V socialistických zemích, například u nás, byly jeho knihy za dob socialismu zakázané. Pár jedinců ji ale přeci jen nějak z exilu získalo. Kniha byla několikrát zfilmována.

 

Stručný děj

Tématem knihy 1984 (v originále Nineteen Eighty-Four) je život v antiutopické společnosti absolutistického režimu a snaha utíkat z něj, bojovat proti němu. Její děj se odehrává v Londýně, který leží ve fiktivní zemi Oceánii, jež je jedním ze tří superstátů, které mezi sebou neustále vedou válku. V Oceánii vládne Strana v čele s Velkým bratrem a pomocí speciálních obrazovek sleduje oceánské občany na každém kroku. Země je ekonomicky záměrně v katastrofickém stavu a nejlidnatější vrstva společnosti (proléti) je ponechávána negramotná, aby měla nejvýše postavená společenská vrstva (Vnitřní Strana) co největší moc a nebylo možné ji svrhnout; střední společenskou vrstvu tvoří členové Vnější Strany. Strana má 2 cíle: ovládat a jednou provždy zničit každou možnost nezávislého myšlení. Má k tomu několik zbraní – ideopolicie zatkne každého, kdo se dopustí tzv. ideozločinu (myšlenky, která je totalitnímu režimu nebezpečná), a následně je vaporizuje (=vypaří), jejich osoba pak prakticky přestane existovat – je vymazána z novinových článků, z fotografiích, tak i z myslí lidí. O toto přepisování skutečnosti se stará Ministerstvo pravdy, ve kterém je starý tisk upravován tak, aby nebyl závadný vůči přítomnosti. Pro každého člena Strany je nutné ovládat umění doublethinku (podvojného myšlení), aby zapomenul na to, co je považováno za nepravdu a měl na paměti to, co je zrovna potřeba. Psané zákony totiž neexistují a lidé musí žít v neustálém strachu, protože je může vyzradit i jen mimika jejich obličeje. Strana intenzivně pracuje na nové řeči – newspeaku – ve které je redukován počet slov tak, aby zmizela pro režim zbytečná slova, a zjednodušuje jazyk tak, aby v budoucnu ani nebylo možné dopustit se ideozločinu, protože na to nebude dostatek slov. Strana vyžaduje, aby ji člověk miloval a nepřítele z celého srdce nenáviděl.

Román 1984 je rozčleněn do tří částí, každá z nich pak dále do jednotlivých kapitol. Části ohraničují jednotlivé fáze příběhu. Hlavním hrdinou knihy je Winston Smith, člen Vnější strany, je ve středních letech, realita v jeho době se mu hnusí. V první části knihy jsou čtenáře seznámeni s každodenní realitou života Smithe a s jeho myšlenkami a postoji vůči dalším postavám příběhu. Ve druhé části se s ním seznámí Julie, do které se on také zamiluje a tajně se scházejí. Winston se dostává do kontaktu s O´Brienem, členem Vnitřní Strany, kterého obdivuje a jenž ho zasvěcuje do boje proti Straně. V této části knihy vrcholí (v rámci možnností) spokojenost Winstona a Julie a jejich naděje na změnu, avšak následně jsou zatčeni. Ve třetí fázi knihy se Winston i Julie nachází odděleně na Ministerstvu lásky (kam se dostávají vaporizovaní lidé), Winston je vyslýchán, bit, stává se z něj troska, dokud nezradí Julii. Ve finále se začne učit doublethinku, učí se, že 2+2=5, v nejstrašnější místnosti 101 se Straně úplně poddá. Opět se dostane znovu na svobodu, ale jiný – apatický a prázdný, už miluje Velkého bratra nade všechno. V dodatku knihy jsou vysvětleny principy newspeaku.

Kniha je psána vypravovacím slohovým postupem, jen v malé části se objevuje výkladový postup, a to ve výňatcích z takzvané protistranické knihy, kde je popsán systém fungování Strany a jejích cílů. Vedení neustálé války -> udržuje obyvatelstvo v pracovní činnosti, ale veškeré výdělky jdou do zbraní -> žádný zisk- lidé pořád žijí chudě + neustálý strach -> ideální pro udržení moci . Mimo občasných slangových výrazů newspeaku je román 1984 napsán spisovně.

 

Charaktery postav

Winston Smith by tajně rád něco podniknul proti Straně, pokouší se zjistit, jestli byl život vždy tak neútěšný jako v té jeho době. Hodně přemýšlí o tom, jestli je možné, aby se něco změnilo, ale je skeptický. Má pocit, že je vůbec jediným člověkem, který se nenechá ošálit nesmysly režimu. Snaží se nedat svůj kritický postoj ani v obličeji najevo, protože by to mohlo být nebezpečné. Vidí naději v prolétech, kteří nejsou kontrolováni Stranou, nejsou ovšem ani vzděláváni. Intuicí věří, že je O’Brien na jeho straně a díky němu bude moci něco podniknout. Miluje Julii, kterou ale na začátku upřímně nenáviděl (zdála se být zapálenou straničkou), avšak nakonec ji v místnosti 101 musel zradit.

Julia je mladší než Winston, nezažila život před vládou Strany a ani si nepředstavuje, že by mohlo existovat něco jiného. Uvažuje pragmaticky, jejím cílem je mít se dobře. Nesnáší Stranu, ale pracuje pro ni velmi, angažuje se, hraje velmi zapálenou soudružku, aby tím získala výhody, vyzná se. Miluje sex – na rozdíl od ostatních straniček, pro které je to kvůli Straně naprosté tabu. Na závěr také zradí Winstona na Ministerstvu lásky.

O’Brien je členem Vnitřní Strany, ale tajně propaguje protistranické učení, aby Straně pomohl vyhmátnout její odpůrce. Je to osobnost, Winstonovi je mimořádně sympatický. Nakonec Winstona na Ministerstvu lásky mučí a učí ho milovat Stranu. V 1984 hraje nejednoznačnou, určitým způsobem mystickou roli.

Mr. Parsons bydlí ve vedlejším bytě než Winston, zbožňuje Stranu a o jejích akcích zapáleně vypráví. Winstonovi je velmi nepříjemný. Mrs. Parsonsová je velmi ustaraná. Mají spolu dvě děti, vychované Stranou tak, aby dokázali vyšpehovat zrádce. Přistihnou svého otce ve spánku, jak říká něco zakázaného a udají ho. Nechovají se jako děti, ale jako bestie.

Kniha 1984 reaguje na totalitní režimy, její svět se podobá především stalinismu nebo v současnosti režimu v KLDR. Dodnes zůstává velmi vlivnou. Jejím poselstvím je varování před takovýmito režimy.