Otčenášek Jan – Romeo, Julie a tma

 

Autor: (1924-1979)

– narozen v Praze

– vystudoval OA

– totální pracovní nasazení v Německu – v továrně za 2.sv.v.

-> neměl možnost VŠ vzdělání

–  za války v ilegálním hnutí mládeže, pak úředník, tajemníkem Svazu spisovatelů, v roce 1960 se stává spisovatelem, později scénáristou na Barrandově

– oficiálně publikoval (žádný samizdat)

-publikoval v Literárních novinách, Hostu do domu, Květech, Rudém právu

-i díla s budovatelskou tématikou – člen KSČ

další díla: Občan Brych – tato práce vynesla Otčenáška do pozice tajemníka Sv.s.

– člověk co se vypracuje ( práva ) -> ostré výhrady k režimu

-> měl problémy

– řeší zda emigrovat -> čeká mezi kapitalisty na převaděče v

chatě na Šumavě -> oni se chtějí vrátit v týlu armády ->

jemu se to ale příčí, válka se mu hnusí -> rozmyslí se a vrací se

Kulhavý Orfeus – autobiografické, hrdinové 20 let – práce v továrně

– pracují pro německou říši

– odboj proti němcům – odbojová skupina Orfeus

– objevuje se postava Pavla, jeho nová dívka „žárlí“ na

mrtvou Ester

– nebyli úspěšní(kulhavý=neúspěšný), Petr umírá

Pokušení Katarína – téma emigrace

                                       

Kontext: Arnošt Lustig, Ladislav Fuks, podobný námět i Romain Rolland- Petr a Lucie

Děj: Mladý chlapec Pavel, který má těsně před maturitou, potká jedné noci v nacisty okupované Praze mladou židovku Ester, která se nedostavila k odjezdu do koncentračního tábora. Její rodiče byli odvezeni do Terezína a pravděpodobně už zahynuli, což si ale mladá dívka odmítá připustit. Pavel dívce, která nemá kam jít, nabídne, že ji ukryje v pokojíku patřícím ke krejčovské dílně jeho otce. Potají ji tam nosí jídlo, kterého je i tak málo, tudíž oba trpí hladem. Postupem času se jeden do druhého zamilují.

 

Tou dobou je spáchán atentát na říšského protektora Reiharda Heydricha a je vyhlášeno, že kdokoliv u sebe bude skrývat nenahlášeného žida, bude zastřelen i s rodinou. Na Pavla tak doléhá obrovský strach, který ovšem nechce na Ester přenášet, tak před ní situaci tají.

 

Po několika dnech přítomnost dívky zaregistruje krejčovský tovaryš, který tajemství prozradí i Pavlovu otci. Pavel v otci najde spojence a dohodnou se, že Ester přepraví k Pavlově tetě na venkov. Bohužel se o přítomnosti židovské dívky dozví i kolaborant Rejsek, který je odhodlaný ji zabít než na ni přijdou Němci.

Dojde k dramatické situaci, kdy Rejsek vtrhne do dívčina pokoje, hledá ji tam, ale tovaryš ji ukryje v dílně a kolaboranta vyžene. Ester již ale nevydrží tlak strachu a rozhodne se, že než aby riskovala Pavlovo zastřelení, prchne. Při svém útěku je zastřelena, neboť Praha je plná vojáků, kteří se snaží dostat parašutisty ze sklepa kostela v Resslově ulici. Kniha končí podobně, jako začíná, Pavel sám leží v pokojíku, kde se skrývala Ester, a přemítá o zbytečnosti bytí.

Můj názor: Jazyk knihy je prostý, velmi působivé je vylíčení citů, jednak milostných a jednak strachu. Jde o velmi věrné zachycení emocí, které není nijak přehánivé spíše střízlivě výstižné. Výborně kontrastuje rozpálená, sluneční Praha a dusivá atmosféra okupace. Svět obou hlavních hrdinů je veskrze naivní, ačkoliv těžce zasažen nepříznivým osudem. Novela je krátká, ve čtenáři však svou tísnivou atmosférou zanechá výraznou stopu. Již od začátku je jasné, že tomuto banálnímu milostnému vzplanutí, které se odehrává od počátku světa, prostě doba nepřeje, a nemůže tedy dopadnout dobře, přesto ve čtenáři hoří jiskřička naděje, že se milencům přece jen podaří prchnout na venkov a vyčkat konce války.

Kniha je poměrně podobná Rollandově novele Petr a Lucie, která také vypráví milostný příběh na pozadí války, tentokrát ale první světové. Proti této knize je však Otčenáškovo vyprávění střízlivější, uvěřitelnější, city jsou méně „romanticky naivní“ a více řekněme sexuální. Rozdíl je také v tom že mezi Petrem a Lucií soulož nakonec neproběhne a zahynou oba, Otčenášek svým hrdinům sex dopřeje a umřít nechá jen jednoho.

Velké téma je zde osobní odpovědnost, odvaha, otázka malých hrdinství. Otec Pavla je například postaven před problém, zda ušít sako pro kolaboranta Rejska. Jeho tovaryš jím opovrhuje, když souhlasí, ale Pavlův otec argumentuje, že má rodinu a tedy i zodpovědnost za ně. Nakonec se však také zachová odvážně, když Pavlovi pomáhá zařídit odjezd na venkov.

Kniha je povětšinou vyprávěna v ich-formě Pavlem, ale v některých kapitolách se vyprávění ujímá i Ester. Pavel je mladý, v milostných záležitostech neohrabaný racionálně uvažující budoucí vědec, který však páchá omámen láskou mnohé pošetilosti, zatímco Ester má v sobě obrovskou dávku mladické naivity, hravosti a radosti ze života, i když si také uvědomuje komplikovanost situace. Je proti Pavlovi zdánlivě dětinštější, přesto se kvůli němu bez váhání obětuje, aby ho uchránila před hrozícím trestem. Láska obou milenců je hluboká a čistá tak jak dokáže být snad jen první vztah.

Tmou jsou v této knize míněny všechny hrůzy války, neustálý strach, zda se dožijete zítřka, snaha každého nevyčnívat z řady, aby si ho náhodou někdo nevšiml a neudal. V knize jsou dobře popsané způsoby různých lidí, jak se s tmou vypořádat (smíření, silácké řeči za zavřenými dveřmi, ale i dokonce sympatizování s Němci).