Peníze a jejich funkce, banky a bankovní soustava, bankovní služby, inflace a její důsledky

  1. Peníze
  • = všeobecně přijímaný platební prostředek na určitém území
  • zvláštním druhem ekonomického statku, který plní funkce prostředku směny, míry hodnot čili zúčtovací jednotky a uchovatele hodnot (bohatství)

Vznik a vývoj peněz

  • Bartrová směna (naturální) -> drahé kovy -> mince -> bankovky -> účty
  • Problémy bartrové směny vedly k hledání jednotného platidla (ze slova plátno, které se trhalo na trhu. Teologové kritizují handrkování na trhu (proti úrokům -> dělali to židé)), př. mušle, koření, látky…
  • zbožové (komoditní) peníze – lidé začali v určité oblasti používat určitý druh zboží jako všeobecný prostředek směny; jednalo se o zboží, které mělo v určité oblasti vysokou hodnotu; např. Římané-dobytek, Slované-plátno, Čína-mušle, …
  • Později placení drahými kovy, pak zlatými a stříbrnými mincemi (byly tezaurovány = schovávány a spořeny)
  • vznik mincí (původně kousky drahých kovů) – denáry (12. století) à groše (13. století) à tolary (16. století) à koruna
  • 1792 – Marie Terezie – bankále (směnitelné za zlato)
  • monometalismus – hodnota odvozená od jednoho kovu; od poloviny 19. století do 30. let 20. století byly všechny peníze kryty zlatem
  • bankovky – původně potvrzení zlatníků o přijetí zlata do úschovy; kdokoliv kdo přinesl zlatníkovi potvrzení, dostal určité množství zlata
  • vznik papírových peněz – poprvé ve Francii v 18. Století
  • dnes se využívá tzv. elektronických peněz – placení pomocí platební karty
  • Merkantelismus = systém přísně státní regulace hospodářství, vznik ve 14století, bohatství vymezili zlatem. Zprvu byli proti vývozu peněz, chtěli hromadit zboží v zemi. Možnosti zisku zlata – těžbou, zabráním těžebních území (= kolonizace -> rozvoj mořeplavby) nebo zahraničním obchodem (směnným)
  • Colbertismus – dle Jeana Baptisty Colberta (ministr financí),  ve Francii za Ludvíka XIV. Snížil cenu surovin pro manufaktury a jídla pro dělníky a tím způsobil úpadek zemědělství a celé primární sféry => hlad, malá produkce

Funkce peněz

  1. Prostředek směny – placení
  2. Zúčtovací jednotka – srovnávání jinak nesrovnatelného zboží
  3. Uchovatel hodnoty – v budoucnosti si za stejnou cenu koupím to, co teď
  • Pokud selhává funkce peněz, vzniká hyperinflace – > peníze ztrácejí cenu (viz koš na prádlo s penězi na Kubě), návrat k bartru

Formy peněz

  1. oběživo – hotovostní; mince + papírové peníze
  2. bankovní vklady – žirové (depozitní) peníze (forma zápisu na bankovním účtu) a elektronické peníze (platba pomocí platebních karet)

Měna, měnový kurz, valuty, devizy

  • Měna – soustava peněz určitého státu, základem je měnová jednotka
  • Měnový kurz – poměr mezi měnovými jednotkami různých států
  • Valuty – cizí měny, volně směnitelné
  • Devizy – pohledávky na cizí účty

 

 

 

 

  1. Finančnictví

Banka

  • = akciová společnost, musí mít bankovní licenci
  • Hlavním úkolem je poskytování úvěrů a přijímání vkladů
  • Podnikatelský subjekt
  • zákon o bankách (jak založit banku)
  1. abychom mohli založit banku, musíme mít licenci – licenci udílí bankovní dohled akciové společnosti
  2. základní kapitál – 500 mil. Kč (musíme prokázat, jak jsme k němu přišli)
  3. prověření fyzických osob, které se budou pohybovat v řídících funkcích – způsobilost, praxe, trestní rejstřík, odbornost, obchodní plán
  • povinnosti banky vůči klientům
  1. bankovní tajemství – ochrana údajů o klientovi
  2. bonita klienta – mezi bankami existuje tzv. klientský registr; schopnost klienta splácet úvěry
  • zavedení nucené správy
  • banka uzavírá rizikové obchody à aby se chránili klienti, zavede se nucená správa
  • odnětí bankovní licence (banka je předlužena)
  • pokud jsou závazky banky vyšší, než její majetek, ze kterého může splácet
  • likvidace à konkurz à vyplacení z fondu vkladů à zánik banky

Bankovní soustava ČR

  • = soustava finančních institucí, jež se zabývají bankovními operacemi
  • Tvoří ji: centrální banka, komerční banky, specializované finanční instituce
  • Na našem území dvoustupňová bankovní soustava:
  1. Centrální banka
  2. Obchodní (= komerční) banka

Centrální banka

  • Od druhé poloviny 17. století
  • Původně pro financování válečných výdajů, rozvoje, výstavby…

ČNB

  • Centrální banka ČR, též emisní, ústřední, banka bank
  • Ústřední orgán státní správy v oblasti měny a bankovnictví
  • Právnická osoba (cílem není zisk, není podnikatelský subjekt)
  • Postavení a funkce jsou vymezeny Ústavou ČR (hlava 6, , zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance)
  • Vznik 1. 1. 1993 po zániku Československa a rozdělení státní banky Československa, která navazovala na tradici Národní banky Československa působící od 1. 4. 1926
  • Nezávislá, prezident jmenuje 7 člennou radu, v čele je guvernér ČNB – Miroslav Singer od 1. 7. 2010 (na 6 let)
  • Nepřijímá pokyny od prezidenta, vlády ani parlamentu
  •  Bankovní regulace – právní předpisy, které regulují činnost bank -> bankovní dohled, rozvíjí finanční sektor. Účelem není zachraňovat banky před bankrotem ani vyřizovat stížnosti klientů bank
  • Funkce:
  • Vnitřní dimenze: Zajištění měnové stability (cenová stabilita = inflace)
  • Vnější dimenze: kurzová stabilita – mezinárodně
  • Podpora hospodářské politiky
  • Podpora tržního hospodářství
  • Určování měnové politiky
  • Emise bankovek a mincí – razí a tiskne bankoky a mince
  • Správa měnovou rezervu ve zlatě
  • Řízení oběhu peněz
  • Vedení účtu státního rozpočtu
  • Správa státního dluhu
  • Dohled nad činností bank
  • Rozvoj bankovního systému
  • Obchod na finančních trzích (s cennými papíry)
  • Nástroje:
  • Diskontní sazba – úroková sazba, za kterou si mohou komerční banky půjčit peníze, zvýšení této sazby pomáhá snižovat inflaci, snížení vede k navyšování zásoby peněz. Tím ovlivňuje peněžní zásobu komerčních bank, podle které banky určují výši poskytovaných úvěrů.
  • Operace na otevřeném trhu – obchod se státními cennými papíry, slouží k tomu, aby stát rychle dostal peníze, krytí předchozího nedostatku peněz
  • Povinné minimální rezervy – banky musí část vkladů uložit u ČNB, působí to protiinflačně, regulace peněz přes banky

Komerční banky

  • hlavní a nejpočetnější složka bankovní soustavy
  • povaha soukromých podniků -> usilují o dosažení maximálního zisku
  • Tři typy operací:
  1. aktivní operace : poskytování úvěrů (půjčky)
  2. pasivní operace : přijímání vkladů
  • dva druhy vkladu
  1. vklady na požádání
  2. vklady termínované
  3. zprostředkovatelské
  • bezhotovostní platební styk – převod peněz z účtu na účet; podobně fungují i platební a kreditní karty
  • směnárenské služby – prodej či nákup volně směnitelných měn klientům, kterými jsou především domácí či zahraniční občané, ale i podnikatelé
  • depozitní služby – banky nabízejí klientům za určitý poplatek možnost uschovat si v chráněných boxech cenné listiny, šperky, …

Specializované banky

  • Př. hypoteční, investiční (dlouhodobé úvěry), splátkové

Bankovní operace

  • Depositní služby – příjem vkladů od klientů (terminované př. na 5 let, vyšší úroky x neterminované  – výběr kdy chci)
  • Poskytování úvěrů – výdělek: úroky z úvěrů

 

  1. Typy bankovních služeb a operací

Úvěr

  • Banky poskytují úvěry (půjčky) – úvěrování
  • Různé druhy úvěru – podle doby, na niž je úvěr poskytován, je dělíme na krátkodobé (do 1 roku), střednědobé (2 – 4 roky) a dlouhodobé
  • za poskytnutí úvěru požadují banky úroky (určitý počet peněžních jednotek, které věřitel obdrží za půjčení peněz na konci smluvního období)
  • poskytování úvěru je buď jednorázové (půjčit, splatit, konec) nebo se na uzavřenou smlouvu začne po dočerpání jednoho úvěru čerpat další (úvěrová linka)
  • když někdo úvěr nesplácí, tak se provádějí opatření, aby se situace změnila (např. snížení splátek) nebo se přistupuje k ručení (odnese to ručitel)

Úrok

  • banka svým zákazníkům nabízí nejen ochranu vložených peněz, ale také úroky (náklady pro banku, a proto jsou nižší)
  • výše úroku závisí na druhu vkladu

Formy platebního styku???

 

Cenné papíry

  • = listiny představující určitý nárok vlastníka (komitenta) vůči tomu, kdo tento papír vystavil (emitent)
  1. akcie
  • cenný papír, který vydává akciová společnost a který zakládá jeho vlastníkovi (akcionáři) práva společníka akciové spolčenosti
  • nejrizikovější, nejvýnosnější, nejvyšší kurz
  • Dvojí podoba:
  1. listinná
  2. na jméno – převoditelné na jinou osobu tzv. rukopisem; změna musí být nahlášena emitentovi a zaznamenána existují seznamy akcionářů, které si vedou některé firmy
  3. na majitele – změna se nezaznamenává, může být předána z ruky do ruky; převod i prodej je volný, není potřeba souhlasu majitele
  4. zaknihovaná – podoba akcií z kuponové privatizace
  • Vlastnictví akcie – právo vykonávat práva společníka akciové společnosti (právo účastnit se valné hromady, hlasovat) a podílet se na majetkových právech (mít podíl na zisku v podobě tzv. dividendy)
  • Náležitosti akcie:
  • jmenovitá (nominální) hodnota – částka, která je uvedena na akcii; jejich úhrn tvoří základní jmění podniku
  • emisní kurz – částka, za kterou emitent uvádí akcii na trhu; stejná jako nominální hodnota, ale může být i vyšší (pokud je vyšší, tak se navyšuje základní jmění); rozdíl mezi nominální hodnotou a emisním kurzem = emisní ážio (slouží k vytvoření kapitálního fondu)
  • tržní cena – kurz akcie; částka, za kterou se obchoduje; závisí na nabídce a poptávce; ovlivňuje hospodářství podniku (pokud je dobré, dochází k vyplácení dividend a akcie rostou)
  • ISIN – identifikační číslo akcie
  1. dluhopis
  • úvěrové cenné papíry s pevně stanovenou dobou splatnosti a výnosem, jímž je obvykle úrok
  • vlastník se zavazuje splácet dlužnou částku (jistina)
  • klasický dluhopis se uvádí na trh za nominální cenu, je splatný do 5 let, emitent ho koupí od majitele zpět za jmenovitou hodnotu, každý rok k určitému datu je majiteli vyplácen úrok dle úrokové sazby
  • Náležitosti dluhopisu:
  • označení emitenta
  • nominální hodnota
  • číselné označení (rok)
  • způsob stanovení výnosů
  • datum vydání
  • podpisy emitenta (u státní je to ministerstvo financí, u podniku nejvyšší ředitel)
  1. podílové listy
  • vydávány investičními společnostmi – shromažďování peněz do podílových fondů
  • práva – vlastnit podíl na majetku podílového fondu, majitel listu není spolumajitel investiční společnosti
  • peníze se zhodnocují investováním do různých nástrojů peněžního a kapitálového fondu (zvyšují hodnotu majetku fondu)
  • pouze zaknihovaná podoba – evidovány ve střediscích cenných papírů
  1. směnka
  • cenné papíry představující písemný dlužnický závazek (zaplacení určité peněžní částky k určitému datu)
  • Druhy směnek:
  1. vlastní – výstavce se v nich zavazuje, že sám zaplatí uvedenou částku
  2. cizí – výstavce v nich přikazuje, aby třetí osoba zaplatila věřiteli místo něho
  • Náležitosti směnky:
  • slovo směnka v textu listiny
  • bezpodmínečný závazek zaplatit nebo příkaz k zaplacení
  • směnečná suma (číslem a slovy), včetně vyznačené měny
  • jméno směnečníka (výstavce či emitent)
  • doba splatnosti
  • místo placení
  • jméno toho, komu se platí (jméno remitenta
  • datum a místo vystavení směnky
  • podpis výstavce
  1. šek
  • cenné papíry, jimiž vlastník účtu přikazuje bance vyplatit doručiteli šeku či uvedeného osobě určitou peněžní částku
  • šeková knížka = soubor šeků
  • Náležitosti šeku:
  • slovo šek
  • bezpodmínečný příkaz zaplatit
  • šeková suma (uvedeno číslem i slovy, včetně měny)
  • jméno šekovníka (toho, kdo má platit)
  • místo placení
  • datum a místo vystavení šeku
  • podpis nebo podpisy výstavce (šekovatele)

Burza

  • = místo pravidelného shromažďování subjektů, které je zvláštním způsobem organizování (místo a doba jsou stanoveny předem), kde se obchoduje podle zvláštního zákona a podle burzovních předpisů
  • na burzách se obchoduje prostřednictvím makléřů (zprostředkovatelé obchodům burze)
  • makléři
  1. banky – obchodují na svůj účet nebo na účet klienta
  2. brokeři – obchodují svým jménem na účet klienta
  3. dealeři – obchodují svým jménem na svůj účet
  • podle předmětu obchodování rozlišujeme:
  1. burzy cenných papírů (peněžní) – obchoduje se na nich s cennými papíry a zahraničními měnami
  2. burzy zbožové (komoditní) – obchoduje se se zbožím, které má standardní jakost
  3. burzy lodního prostoru – pronájem lodí a volného lodního prostoru
  • Burza cenných papírů Praha (BCPP)
  • obnovena 6. 4. 1993
  • forma akciové společnosti
  • oprávněna organizovat poptávku a nabídku cenných papírů na určitém místě, ve stanovenou dobu a prostřednictvím oprávněných osob (makléři mající licenci Ministerstva financí ČR)
  • smí zde obchodovat ČNB, akcionáři burzy a členové burzy
  • zboží není přítomno, předává se dodatečně
  • podnět dávají vlastníci a investoři, kteří chtějí cenné papíry nakoupit
  • vývoj cen se měří indexy – u nás PX-50 index

Mimoburzovní trhy (RM-Systém)

  • umělá burza, akciová společnost
  • v každém městě je středisko s cennými papíry
  • slouží drobným akcionářům (difům)
  • přímé obchody bez zprostředkovatele
  • pravidla jsou přímější, může zde obchodovat každý
  • přijímá od klientů pokyn K (ke koupi) a pokyn P (k prodeji) – pokyny vyhodnotí a na každý pokyn přijme protipokyn

Inflace

  • určitý projev ekonomické nerovnováhy – pokles hodnoty peněz a nárůst cenové hladiny
  • vytváří nerovné ekonomické prostředí:
    • znevýhodňuje – lidi se státním příjmem (důchodci), věřitele, držitele hotových peněz, vývozce
    • zvýhodňuje – dlužníky, dovozce
  • vysoká míra inflace je způsobena nadměrným růstem peněžní zásoby
  • druhy inflace
    • Mírná (do 10%) – lidé důvěřují penzům a spoří
    • Pádivá (10-100%) – nestabilita měny
    • Hyperinflace (100>) – peníze ztrácejí svůj význam, inflační spirála
  • příčiny inflace
    • Poptávková – nominální mzdy rostou rychleji než produktivita práce
    • Nabídková – růst nákladů a vstupů na výrobu nebo materiál
  • účinky na ekonomiku:
    • snížení reálné hodnoty peněz a dalších peněžních aktiv
    • nejistý budoucí vývoj cen – odrazení investorů
    • vysoká inflace může vést k nedostatku zboží (pokud je spotřebitelé začnou hromadit z obavy, že ceny se v budoucnu zvýší)
    • mohou být i pozitivní – rozšíření možností centrální banky upravovat úrokové sazby (v zájmu zmírnění recese) a stimulace investic do nefinančních investičních projektů
    • nízká může snížit závažnost hospodářské recese – umožňuje rychlejší vyčištění trhu práce a snižuje riziko vzniku pasti na likviditu (situace, kdy zásahy ČNB do ekonomiky nestačí na zvrat ekonomické krize)
  • míra inflace udává změnu cenové hladiny za určité období
  • opačným jevem – deflace
  • dezinflace – pokles míry inflace