Personalistika

(dohody mezi firmou a zaměstnancem, pracovní smlouva, pracovní poměr, druhy mzdy, výběrové řízení)

 

  • práce je nezbytnou součástí výrobního procesu (práce, půda, kapitál)
  • cílem všech společností je mít dostatek kvalitní pracovní síly
  • neschopní zaměstnanci mohou přivést firmu k bankrotu

 

  • vztah firma – zaměstnanec je ošetřen v zákoníku práce – nový od 1.1.2012
  • liší se od vztahu firma – firma, který ošetřuje obchodní zákoník
  • rozdíly jsou v právech, daních, marketingu i manažerské a ekonomické rovině
  • zákoník práce se vztahuje i na vztah družstva a jeho členů
  • rozdíly oproti obchodnímu zákoníku:
  • zaměstnanec nemusí dělat účetnictví, starat se o jiné zakázky, pronájmy, automaticky se mu odvádí SZP a záloha na daně, má určenou pracovní dobu, stanovené nemocenské dávky, dovolenou
  • zaměstnancem můžeme být od 15ti let (den nástupu po ukončení povinné školní docházky)
  • zaměstnanec má v průběhu pracovního poměru zodpovědnost za jím způsobené škody

 

  • hrubá mzda – mzda, od které není odečtené SZP (12,5%) a záloha na daň z příjmu
  • čistá mzda – částka, kterou obdrží zaměstnanec od zaměstnavatele
  • celkové náklady firmy na mzdu jsou hrubá mzda + 35% hrubé mzdy jako zákonné sociální pojištění (při hrubé mzdě 10 000 Kč činí zákonné sociální a zdravotní pojištění (SPZ) 3 500 Kč, celkové náklady firmy jsou 13 500 Kč = firma odvádí daně a soc.a zdrav.poj. ze superhrubé mzdy)
  • výpočet čisté mzdy: hrubá mzda 10 000Kč – 1 250 Kč (12,5% SZP) – 456 Kč (záloha na daň) = 8 294 Kč 

 

  • Kdo může pracovat:

1)každý od 15-ti let (s ukončenou povinnou škol.docházkou)

  • ne však déle než 6 hodin denně (30týdně) a ne noční práce
  • nesmí pracovat s penězi (na to je třeba uzavřít dohoda o hmotné odpovědnosti -možno až od 18ti let – pokladník, skladník, …)

2)od 18-ti let

  • pracovní doba je 40 hodin týdně (+2,5 hodiny neplacené na pauzy – půl hodiny denně)
  • Po 6 hod. nám zaměstanavatel musí dát povinnou půlhodinu pauzu (na oběd např.) – záleží na benevolenci šéfa a druhu práce (např. za kasou se to rozděluje na čtvrthodiny po 3 hodinách – na záchod..)
  • za přesčas, noční práci a práci ve dnech pracovního klidu náleží zaměstnanci příplatek
  • Dovolená: zákonné 4 týdny ročně – občas i 5., 6. týden – záleží na zaměstanavateli
    • Když si ji chci vzít, musí mi to schválit – reguluje to podle ostatních a naopak nám může i přikázat, kdy si ji vzít musim – např. ve firmě rekonstrukce – celozávodní dovolená)
    • O dovolenou musím zažádat alespoň 14dní před plánovaným odjezdem

 

  • podoba pracovněprávního vztahu:

1) dohody o práci konané mimo pracovní poměr:

a) dohoda o provedení práce

-max. 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele (od ledna 2012)

– uzavřeno písemně (od ledna 2012)

– hlavně krátkodobé brigády, výhodné pro studenty, výpomoci

– pokud si měsíčně vydělám  méně než 10 000m, není povinnost platit SZP –>pokud víc, tak ano

– povinnost platit daň z příjmu (15%)

b) dohoda o pracovní činnosti

– nesmí svým rozsahem převýšit polovinu pracovní doby –> 20hodin týdně max. – přivýdělky, práce s VŠ, k mateřským

– musí být písemně sepsaná

– povinnost platit SZP i daň z příjmu

  • smlouva o dílo je dohoda mezi dvěma podnikateli, tudíž je ošetřena obchodním zákoníkem!

 

2) pracovní poměr

  • vzniká :

1)volbou (poslanci, řídící pracovníci, …)

2)jmenováním (vedoucí pracovníci jsou jmenováni do řídících funkcí dle zvláštních předpisů) -např. ředitel

3)uzavřením pracovní smlouvy (nejběžnější forma)

  • povinné náležitosti pracovní smlouvy:
  • identifikace obou stran (jméno zaměstnavatele, název a sídlo firmy, zda se jedná o PO/FO,…), podpisy
  • druh práce, na kterou jsme přijímáni
  • místo výkonu práce – konkrétní adresa
  • přesné datum nástupu do práce (nemusí být konkrétní datum – např. po odchodu účetní na mateřskou)
  • nepovinné:
  • nárok na délku dovolené (popř. způsob určování nároku na dovolenou)
  • údaje o výpovědních lhůtách
  • info o mzdě (způsob odměňování, splatnosti mzdy, termíny výplaty mzdy, místo vyplacení…)
  • stanovení týdenní pracovní doby a rozvržení pracovní doby
  • zda se jedná o poměr na dobu určitou/neurčitou (není-li uvedeno, jedná se automaticky o neurčitou)
  • zkušební doba (max. 3 měsíce, pro manažery max. 6měsíců, nelze ji sjednat v případě poměru na dobu určitou, není-li uvedena, neplatí)
  • nutno ji vydat písemně a jedno vyhotovení předat zaměstnanci
  • pokud nejsou ve smlouvě uvedeny práva a povinnosti zaměstnance, je o nich zaměstnavatel povinen do 1 měsíce informovat (týká se i jejich změn)

 

  • povinnosti zaměstnavatele:

1)přidělovat práci podle smlouvy, 2)platit mzdu, 3)zajišťovat důstojné podmínky pro plnění práce

  • povinnosti zaměstnance:

1)konat práci dle pokynů, 2)konat práci osobně ve stanovené pracovní době, 3)dodržovat pracovní kázeň

 

  • změny pracovního poměru:

1) převedení na jinou práci – zákoník práce stanovuje podmínky, kdy musí být zaměstnanec převeden na jinou práci a kdy může být převeden

– může být převeden, i když nesouhlasí (když si to šéf vyžádá a neodporuje to smlouvě, kterou spolu podepsali) – zaměstnanec by měl usilovat o přesnou specifikaci práce ve smlouvě

– naopak musí být převeden, jestliže dostane potvrzení od lékaře, že tuto práci nesmí dělat

2) přeložení na jiné místo – pouze se souhlasem zaměstnance

 

ukončení pracovního poměru:

a) dohodou – nutný souhlas obou stran, domluví se, že poruší ty 2 výpovědní měsíce (zcela legálně i eticky)

b) ukončení ve zkušební době – může zrušit kterákoliv ze zúčastněných stran bez udání důvodu – 3denní výpověď

– nelze použít, nebyla-li zkušební doba písemně sjednána

c) okamžitá výpověď – jedná se o výjimečnou formu

– zaměstnavatel: v případě hrubého porušení kázně, při odsouzení (úmyslný trestný čin) na více než jeden rok

-zaměstnanec: pokud nám není do 15 dnů vyplacena mzda – mohu dát okamž.výpověď nebo pokud přinesu potvrzení od lékaře, že tuto práci nesmim dělat, musí mě přeložit na jinou –>pokud to do 15 dnů neudělá…

– jiné důvody zákoník práce nedovoluje

d) klasická výpověď – jednostranný právní akt – písemně a doručena ke druhé straně, jinak je neplatná

– začíná běžet 1. dnem následujícího kalendářního měsíce po dání výpovědi

– ze strany zaměstnance – z jakéhokoliv důvodu nebo bez udání důvodu – výpovědní lhůta je 2 měsíce, nemá nárok na odstupné

– ze strany zaměstnavatele – pouze z důvodů uvedených v zákoníku práce:

– pokud se ruší nebo přemisťuje zaměstnavatel nebo  z důvodu reorganizace firmy – zaměstnanec se stal nadbytečným

-odstupné: pokud ve firmě pracoval do 1 roku–> 1měsíční odstupné, do 2 let–>2měsíční, více než 2 roky—>3měsíční

-pracovní poměr končí uplynutím výpovědní lhůty

 

– zaměstnavatel nesmí dát výpověď :

  1. zaměstnanci na nemocenské (pouze pokud zjistí, že to nebyl podvod! – jinak i výpověď)
  2. Člověku vykonávajícímu vojenskou službu nebo uvolněnému do jakékoli veřejné funkce (i politické)
  3. těhotné ženě nebo ženě na mateřské dovolené (může ji to místo ale držet max. 3 roky)
  4. Matce samoživitelce trvale pečující  alespoň o jedno dítě mladší než 3 roky

 

  • mzda
  • zaměstnanci přísluší mzda za vykonanou práci
  • zaměstnavatelé rozhodují o uplatnění formy základní mzdy:

a) mzda úkolová – závisí na množství kvalitní práce (vadná práce není placena)

– vhodná pro manuální práce – např. za jeden hotový výrobek 2000Kč

– využití normování práce – zaměstnanec ví, kolik si vydělá splněním úkolu a jak dlouho by mu tato práce měla trvat

b) mzda časová – odměňování podle času práce -např. v administrativě

– nadřízený kontroluje zda tento čas byl účelně vynaložen

– zaměstnanec zná svou hodinovou mzdu např. 100Kč/hod

c) mzda podílová – mzda jako podíl na dosažených výsledcích

– např. obchody s oblečením; k mému fixnímu platu dostanu ještě procenta z tržby – dle dohody/smlouvy

d) tarifní mzdy – podle tabulek státních zaměstnanců (různí učitelé mají různé platy – dle MŠ, SŠ, VŠ..)

 

  • v praxi se setkáváme s různými variantami a kombinacemi výše uvedených typů
  • snahou firmy je, aby mzda odpovídala přínosu práce pro firmu
  • pracovník musí být současně dostatečně motivován
  • mzda nesmí být nižší než minimální mzda (aktuální nejnižší hrubá mzda v ČR je 8 000 Kč)
  • průměrná mzda pro rok 2011 je 24 000 Kč
  • některé firmy nabízí minimální mzdy za účelem přitáhnout cizince (Češi nemají o minimální mzdu zájem) – proto u nás pracují Ukrajinci, Slováci, Poláci, Romové
  • EU zajišťuje volný pohyb pracovní síly —> Češi naopak jezdí do Rakouska, Německa (lékaři?)
  • Nízká minimální mzda nemotivuje nezaměstnané k nástupu do práce a zatěžuje tak rozpočet (vyplácení podpory v nezaměstnanosti) + svádí s daňovým únikům (práce na černo, …) —> na druhou stranu zvýšení minimální mzdy může vést ke snížení konkurenceschopnosti (firmy budou krachovat a pracovní místa už vůbec nebudou)
  • minimální mzda nejvíce postihuje lidi s nízkou kvalifikací

 

  • valorizace mezd – zvyšování mezd v důsledku znehodnocování peněz (inflace)
  • mzdy nemusí být nutně jen peněžní, část může být v naturální formě (také podléhá daní z příjmu, počítá se z běžné ceny)

 

 

úkony při onemocnění zaměstnance:

1) zaměstnavatel je povinen vyplatit místo mzdy vyplácet nemocenské dávky

  • tyto dávky si nechá proplatit ze systému sociálního pojištění
  • 3 dny jsme nemocní „zdarma“  —> do 21 dní naší neschopnosti nám nemocenskou vyplácí zaměstnavatel 60% mzdy
  • Může nás přijít i zkontrolovat, zda opravdu ležíme – má na stole naší neschopenku (vydanou lékařem) a řídí se dle ní

—>pokud přijde na to, že jsme simulovali, od ledna 2012 to může brát jako hrubé porušení kázně – výpověď

  • Nad 21 dní nám nemocenskou platí stát – a posílá i své kontroly

 

2) řešení pracovní otázky:

  • při krátkodobé nemoci počká zaměstnavatel na návrat zaměstnance nebo rozdělí jeho práci mezi ostatní pracovníky
  • při dlouhodobé nemoci zaměstná brigádníka (zaměstnance na nemocenské nemůže propustit a musí mu umožnit návrat do práce) nebo reorganizuje práci ostatních pracovníků
  • významným znakem je schopnost adaptovat se nebo rekvalifikovat se
  • pracovníci s vyšším vzděláním a kvalifikací jsou méně postihování ztrátou zaměstnání

 

-postavení v hierarchické struktuře firmy:

1) řídící pracovníci vrcholový management

                    – střední management

                    – nejnižší management

2) výkonní pracovníci 

 

možnosti hledání práce:

– úřad práce, internet, přímé oslovení firem, personální agentury, veletrhy práce, inzeráty, známosti

  • chybou je rozesílání životopisů do firem jen tak – nejdřív zavolat a zeptat se, zda by měli zájem
  • kde se uvádí pouze poštovní schránka – nedůvěryhodné

 

rady při hledání práce: (např. po VŠ)

  • udělat si vlastní formulář – kdy koho jsme oslovili, co nám slíbili a kdy se nám ozvou
  • během dne střídat místa pro hledání práce – nesedět celý den u internetu (větší pravděpodobnost, že něco přehlédneme)
  • když se nám neozvou, po dvou dnech od slíbeného dne ozvání se ozvat sami
  • zaslání strukturovaného životopisu s průvodním dopisem (v sekci zájmy je vhodné kompenzovat individuální kolektivními)
  • po opakovaném písemném kontaktu si vyžádat osobní setkání 

 

Přijímací pohovor, životopis:

  • k životopisu je dobré přidat fotku (i bez vyzvání v inzerátu)
  • lhaní je nežádoucí (maximálně možnost zamlčení) – např. u jazykových znalostí si nás i prozkouší
  • Je dobré připojit i kopie certifikátů, o práci na PC, o řidič.průkazu, naše zájmy, (kolektivní sport), ne adrenalin, hodně kultury
  • osobní schůzku je ideální dohodnout telefonicky (sami se zeptáme, co si máme přinést)
  • důležitý je vzhled a reprezentativní vystupování (muži – kravata, hodinky, boty, ženy – náušnice, nehty, ne holá ramena, výstřihy)
  • módní doporučení: černá u obličeje působí přísně, šedá se nedoporučuje u tvůrčích zaměstnání, hnědá také nevýrazná, zelená – tvrdohlavost a průbojnost, černá – agresivní a dynamická, růžová – vyvolává pocit ochrany, bílá – pokroková
  • personalista čerpá 7% ze slov, 38% z hlasu a 55% z řeči těla

 

Styly / typy pohovorů:

a) strukturovaný

  • personalista má pro všechny stejné otázky – spravedlivé
  • nemáme moc šanci rozvinout odpověď nebo myšlenku

b) polostrukturovaný

  • ideální varianta
  • základní otázky mají všichni stejné
  • možnost rozvinout otázku, odpověď, myšlenku, …

c) volný

  • personalista se ptá dle své intuice
  • snahou je se toho co nejvíc dovědět (uchazeč hodně mluví)- mohou zde zvítězit sympatie
  • můžeme tak v záplavě  mluvení říci něco, co bychom neměli, něco osobního, drzého..

 

Způsoby vedení pohovorů:

  • přátelský
  • příjemná a uvolněná atmosféra – žadatel má pocit, že o něj mají zájem
  • cílem je, aby se žadatel rozpovídal – důležité je si ale hlídat vlastní proslov
  • mlčenlivý
  • personalista v zásadě ignoruje odpovědi žadatele (mlčí a tupě zírá)
  • doporučuje se chvíli zírat společně s ním, pak se popř. optat, čím by měl začít, či zda byla odpověď dostačující
  • agresivní
  • ironické otázky a jízlivý podtón
  • hlavně otázka personalistů – mužů
  • ideální je po chvíli s nadhledem odpovědět či začít s otázkou
  • pohovor s komisí
  • často u vysokých škol nebo jako jedno z kol přijímacího řízení
  • náročné na pozornost a koncentraci – záměrně se střídají témata
  • důležité je odpovídat přímo k dotazované osobě v komisi
  • skupinový
  • tam, kde se očekává týmová spolupráce, kreativní práce, výzkum (přišly s tím aerolinky Emirates)
  • sledování vůdčí osobnosti, schopnost prosadit si názor, argumentování, či jak jsme kreativní…
  • neexistuje rada ideálního chování (nikdy nevíme, koho přesně hledají – chovejme se přirozeně)

 

  • pohovory trvají 4 – 6 týdnů (nelze hned očekávat oznámení o (ne)přijetí)
  • může probíhat v několika kolech (někdy si nás mohou pozvat dvakrát, třikrát)
  • možnost psychologických testů (stejné pro všechny) – práce ve stresu, časová zátěž, …
  • pokud je zde možnost, ideální je si sednout dále do místnosti (nezůstat přímo u dveří)
  • ideální je si sednout u čtvercového stolu vedle přes roh od personalisty
  • často nám však ukáží sednout si přímo naproti personalistovi (pak je zde problém s uhýbáním očí, klopením zraku, …)
  • nešťastná je pozice napříč stolu, do úhlopříčky – dávají nám najevo svůj nezájem..
  • pozor na skladbu vět, hlas, plynnost řeči, … není vhodné příliš gestikulovat

 

očekávané otázky:

1) profesní – např. Co víte o naší společnosti? (často 1.otázka – vhodné si předem zjistit informace, odpověď musí vyjadřovat dobrý vztah ke společnosti)

2) osobní

 

příklady otázek:

  • Proč se ucházíte o naše místo? (není vhodné: Potřebuji práci.)
  • Jaká je Vaše praxe? zaměřit se na vzdělání, stáže, studium v zahraničí, jazykové kurzy, projekty, …(není vhodné: Vždyť to máte v životopise.)
  • Proč chcete změnit zaměstnání? touha jít dál, profesní růst, … (není vhodné pomlouvat minulého zaměstnavatele)
  • není chybou přiznat existenční problémy minulého zaměstnavatele (ten potencionální to stejně ví/zjistí)
  • není vhodné se vyhnout odpovědi na příčinu výpovědi
  • V jakém kolektivu byste chtěl(a) pracovat? je potřeba trochu charakterizovat skupinu lidí (není vhodné: S kýmkoliv, není problém.)
  • Jaké máte profesní plány v příštích dvou letech? je důležité odpověď spojit se společností, pokud se zeptají na delší dobu, pak zmínit touhu po pracovním růstu
  • Čim se lišíte od ostatních uchazečů? (vhodné: Těžká otázka, ale … (vyjmenovat silné stánky))
  • u studentů VŠ se doporučuje zmínit případnou pravidelnou práci (např. vlastní finanční podíl na zahraničním studiu, …)
  • Jaké máte představy o platu? je dobré si předem zjistit průměrný plat v oboru (není vhodné přehodnotit nebo naopak podhodnotit)

 

  • i v případě neúspěchu u přijímacího pohovoru je dobré dodatečné poslat děkovný dopis (je zde možnost, že jsme těsně nebyli přijati, ale za čas budou shánět další – mohou vzít rovnou právě nás)