Charakteristika uměleckého textu
Analýza uměleckého textu
1. část
Výňatek je z povídky Jáma a kyvadlo. Co se týče zasazení do kontextu, vypravěč je stále ve svém hrozivém vězení stále vězněn španělskou inkvizicí v Toledu. Je připoután řemenem na jakousi pryčnu. Ostří kyvadla se přiblížilo až k tělu. Napadlo ho, že řemen potře zbytkem ostrého jídla, které ještě krysy nesežraly. Krysy mu přehryžou řemen ( na jednom místě, neboť je omotaný jedním kusem) a vypravěč se zachrání (před kyvadlem).
Témata výňatku jsou strach (a motivy: nevědomost následujícího utrpení, nemohoucnost jednat, kyvadlo, jáma, temnota) a krysy (motivy: zprvu otravné, ale následně náznak naděje a záchrana).
Děj se odehrává v kobce inkvizice ve španělském Toledu. O prostoru kobky vypravěč neví příliš mnoho (i když se snaží růžně měřit délku, atd…), dokud mu tam věznitelé nepustí světlo. Čas je autorovi nejasný úplně. Neví, na jak dlouho omdléval. Sám uvádí, že neví, jestli jsou to hodiny, minuty, dny.
Výňatek má tektonickou, chronologickou výstavbu (je tedy jasné, že kdyby neutekl kyvadlu, byl by přeťat). Jsou zde však (již mimo výňatek) momenty asociací- když si, například, vybavuje četné výklenky ve zdi, kterou prohmatával potmě a prohlížel při světle o chvíli později).
Dílo je epická, prozaická povídka (tedy dílo je střední epika).
2. část
Povídka je vyprávěna v ich-formě. Vypravěč je intradiagetický (účinkuje v ději) a homodiegetický (je hlavní postavou) a je přímý (sám sebe vnímá zevnitř, ostatní však zvenku; sám sebe zvenku pozorovat nemůže).
Jedinou postavou ve výňatku je bezejmenná postava vypravěče. Je to vyděšený vězeň inkvizice, odsouzený za kacířství na smrt.
Řeč vypravěče v ich-formě. Není zde žádná přímá řeč. V povídce se nemluví. Autor pouze popisuje hlasy, ale neuvádí ani nepřímou řečí, o čem. V povídce se však ukazují slova, která čtenáři živě vnuknou pocit, jak se cítí hlavní postava. Někdy je také vyprávění vystřídáno vnitřním monologem – údiv, zvolání…
Co se týče veršové výstavby, povídka je prózická. V díle se však objevují básně (např. „Očarovaný palác“ ve Zkáze domu Usherů).
3. část
Tropy a figury výňatku jsou zaznamenány přímo v něm.
Literárně historický kontext
Jedná se o povídku plnou teroru a zastrašování. Podobný příběh byl v Poeově povídce již použit („V Tísni“, kde kosa usekne hlavnímu hrdinovi hlavu). Spekulovalo se o možné inspiraci od jiného autora (např. z překladu Koránu). O několik let dříve vydal v Čechách V. Kramerius povídku Železná košile, kde jsou lidé mučeni ve smršťující se kobce.
V době, kdy se, dle historie, povedlo po okupaci dobýt Toledo, už španělští inkvizitoři nebyli tak mocní. Vypravěč je zachráněn generálem Lasallem (generál Napolenona), který však nevedl okupaci, podle pramenů dnešní historie.
Charakteristika neuměleckého textu
Analýza neuměleckého textu
1. část
Výňatek rozvíjí znalosti o trýznitelích vypravěče prvního textu.
Text popisuje inkvizici. Její metody trestání a vynucování doznání, potírání jiných ideologií, zánik inkvizice ve Španělsku a její poslední skutek.
V textu jsou informace podstatné: kdo byl vydán inkvizici, kdo a proč obviňoval, nezájem inkvizice o čarodějnictví a zánik inkvizice ve Španělsku. Dále jsou zde méně podstatné podrobnosti: druhy trestů a výčet také-potlačovaných ideologií.
V textu mi připadají všechny informace pravdivé. Nenašel jsem zde žádnou domněnku.
Účelem neuměleckého textu je informovat o inkvizici. Autor používá cizojazyčné výrazy a počítá se čtenářovým adekvátním vzděláním, protože cizojazyčné výrazy, jména a názvy ideologií, nejsou vysvětlena. Čtenář povídky si i bez čtení neuměleckého textu může udělat představu o utrpení vězňů.
2. část
Jedná se o odborný učební funkční styl. Vzdělává adresáta komunikátu a používá odborné termíny namísto opisování (např.: „sambenito“, namísto bílý hábit s rudým křížem).
Text je napsán výkladovým slohovým postupem, protože vysvětluje vztahy k inkvizici a její zkrácenou historii.
Slohový útvar textu je psaný výklad (možná v učebnici.
Literárním tématem výňatku je inkvizice (motivy: vynucování pravdy a následné tresty, mučení, potlačované ideologie, spřažení s králem). Z hlediska kompozičních principů je zde patrná kauzální výstavba, protože je zde patrná logická souvislost, jak fungovala inkvizice a proč byla zrušena (příčina a následek, vraždy a zrušení). Z lhediska dalšího zařazení je text chronologický a tektonický (je logický).