Přehled zoologického systému

 

Podříše: prvoci = protozoa= protista

 

Společné znaky prvoků

  • Jednobuněčné tělo (obs. 90% vody = základní živodní podmínka), dnes žije přibližně 60 000 druhů
    • Jejich tělo zajišťuje všechny projevy života
      • Pohyb, příjem potravy, metabolismus, vyměšování, rozmnožování, růst, dráždivost
    • Optimální teplota pro život 10-20°C
    • hetero- i fototrofní způsob výživy
    • Kosmopolitní rozšíření, zemi osidluje více jak 1 mld let

Význam prvoků

  • Autotrofní bičíkovci = primární producenti biomasy
  • Jsou výchozím článkem potravního řetězce
  • Heterotrofní prvoci konzumují rozkládající se organické látky
  • Dírkonožci a mřížovci mají horninotvorný význam
  • Úrodnost půdy (půdní prvoci)
  • Určují kvalitu vody
  • Parazitičtí prvoci způsobují civilizační choroby (např. spavá nemoc)

Tělo prvoků

  • Je mikroskopické, cytoplazma je bezbarvá
  • životní pochody zajišťují specializované části buňky = organely (analogie orgánu mnohobuněčných)
  • Rozlišujeme 6 skupin organel
    1. Organely opory a ochrany
      • Pelikula– blanka na povrchu, pevná, pružná
      • Schránky (chitinózní – kořenonožci, vápenaté= dírkonožci, křemičití= mřížovci)
      • Cysty= spory (nepříznivé podmínky- sucho, mráz, nedostatek potravy)
    2. Organely pohybu
      • Panožky= pseudopodia – měňavky
      • Bičík= flagulla– bičíkovci
      • Brvy= cilie– nálevníci
      • Undulující membrána– trypanosomy
    3. Organely trávicí
      • Řada prvoků nemá tyto organely, potravu přijímají fagtrofně = pohlcováním nebo osmotrofně= celým povrchem těla
      • Nálevníci mají buněčná ústa, potravní vakuolu a buněčnou řiť
    4. Organely vylučující a osmoregulační
      • Pulzující= stažitelná vakuola à osmoregulátor sladkovodních prvoků- odstraňuje rozpustné odpadní látky, přebytek vody
    5. Organely smyslové
      • Umožňují reakci prvoka na podněty z okolí
      • Světločivná skvrna (stigma)
      • Hmatové brvy
    6. Organely umožňující rozmnožování
      • Dva typy jader u nálevníků
        • Makronukleus (vegetativní)
        • Mikronukleus (generativní
  1. Další důležité organely
    • Vakuoly, mitochondrie, ribozomy, ER, GK

Rozmnožování prvoků

1.     Nepohlavně

  • Pučení
  • Dělení
    • Podélně (bičíkovci)
    • Příčně (nálevníci)
  • Mnohonásobným rozpadem
    • Schizogonicky- opakovaně se rozdělí jádro a pak cytoplazma

2.     Pohlavně

  • Kopulace= gamogonie-
    • buňky se diferencují v gamety, ty mohou být dvojího typu
      1. Izogamety– tvarově a velikostně stejné
      2. Anizogamety. Tvarově rozlišné na samčí makrogametu a samčí mkrogametu
    • Splynutím gamet vzniká zygota
  • Konjugace= spájení (trepka)

3.     Metagenezí

  • Střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování

Konjugace nálevníků

  • Při konjugaci se nálevníci přiloží k sobě buněčnými ústy, makronukleus zanikne a mikronukleus se meiózou dělí na 4 jádra, 3 z nich degenerují a čtvrtý se rozdělí na jádro migratorní (funkce samčí) a stacionární (funkce samičí).
  • Migratorní jádra se mezi buňkami vymění a poté splynou s jádrem stacionárním
  • Vytvoří diploidní jádro, základ mikronukleu. Poté se oba nálevníci rozmnožují dělením

Cytoplazma

  • Ektoplazma
    • Vnější- homogenní
  • Endoplazma
    • Vnitřní- řidší, zrnitá struktura, v ní vakuoly, ribozomy, mitochondrie)

Systém prvoků

Podříše: prvoci

  1. Kmen: praprvoci=bezbrví
    • Nejjednodušší prvoci na rozhraní říše rostlin, hub a živočichů

Podkmen: bičíkovci

  • Třída: phytoflagellata
  • Třída: zooflagellata

Podkmen: kořenonožci

  • Třída: měňavky
  • Tříd: krytenky
  • Třída: dírkonožci
  • Třída: slunivky
  • Třída: mřížovci
  1. Kmen: výtrusovci
  2. Kmen: hmyzomorky
  3. Kmen: výtrusenky
  4. Kmen: Nálevníci

1.kmen praprvoci

a)    Podkmen: bičíkovci

  • Podkmen dělíme na rostlinné a živočišné bičíkovce
  • 1 až více bičíků (bičík= flagellum à zdroj pohybu)
  • Hlavně vřetenovitý tvar těla
  • Petikula
  • Heterotrofní výživa (nikdy neobsahují chlorofyl)
  • Nepohlavní rozmnožování- podélné dělení
  • Zástupci
    • Trypanosoma spavičná
    • Bičenka poševní

Třída rostlinní bičíkovci (phytoflagellata)

  • Svítilka třpytivá
    • Žije v Rudém moři, v noci způsobuje jako součást planktonu světélkování vody
  • Trojrožec
    • Součást sladkovodního planktonu, tělíčko má charakteristický krunýř
  • Krásnoočko zelené
    • Obývá louže, periodickétůňky, vykazuje pozitivní fototaxi (pohyb za světlem à optimální fotosyntéza, zásobní látka= paramylon (polysacharid))
  • Váleč koulivý
    • Kolonie typu coenobium čítá až 20 000 jedinců, jsou kulovité a duté, max. do 1 mm, rozmnožují se nepohlavně pomocí dceřiných kolonií, v coenobiu bývají buňky fyziologicky rozlišné a mají různou funkci

Třída zooflagellata (živočišní bičíkovci

  • Trypanosoma spavičná
    • Říční oblasti západní a centrální Afriky
    • Pákistán, Indie, Nový Zéland
    • Způsobuje spavou nemoc, žije v krvi, lymfě, mozkomíšním moku obratlovců a člověka
    • Projevy nemoci: horečka, ospalost, apatie, úbytek hmotnosti, otoky uzlin, anémie, horečky, průjmy
    • Přirozený hostitel je obratlovec např. antilopa
    • Přenašečem je moucha Glossina Palpalis (tse-tse)
    • Metabolity, které trypanosomy vylučují do krve, způsobují horečky, zduření uzlin, pokud nemoc není léčena, končí smrtí
      • Léky: Bayer 205, Pentamidin
      • Pokud není nemoc léčena, postižený během několika měsíců umírá vyčerpáním
    • Bičenka poševní
      • Parazit orogenitálních orgánů
      • V důsledku promiskuity velmi rozšířená
      • Přenáší se pohlavním stykem
      • 4 bičíky+ undulující membrána
      • Záněty pochvy označované jako trichomoniáza
      • U mužů se projevuje málo, u žen může způsobit potrat při těhotenství
    • Bičenka zubní
      • Není patogenní, žije v ústní dutině
    • Lambie střevní
      • V přední části buňky je krom 8 bičíků také adhezivní disk, má 2 jádra
      • Běžný střevní parazit, v ČR asi 1% dospělých a 4% dětí
      • Přenos se děje cystami vypitými s vodou
      • Objevena 1859 českým lékařem Dušanem Lamblem
      • Napadá buňky tenkého střeva a způsobuje horečnaté záněty a průjmy
    • Brvitky
      • Žijí v těle všekazů
      • Umožňují trávit buničinu
    • Bičivka rybí
      • Parazit ryb
      • Živí se epitelovými, pokožkovými buňkami
      • Napadená místa jsou mléčně bílá, potažená slizem
      • Ploché tělo se 4 bičíky
      • Zhoubně působí v akváriích

b)    Pokmen: kořenonožci

  • Panožky- fagocytóza (pohyb a příjem potravy)
  • Mořští, půdní, sladkovodní, cizopasníci
  • Některé druhy vytváří schránky

Třída: měňavky

  • Nikdy netvoří schránky, sladkovodní druhy mají pulsující vakuolu, vytváří cysty
  • množí se příčným dělením
    • měňavka velká
      • až 1mm, pseudopodie laločnaté až prstovité
      • detrit na stojatých vod, sliz na rozkládajících se listech rostlin, akvária
      • požírá bakterie
    • měňavka úplavičná
      • střevní parazit – napadá výstelku střeva, vylučuje enzymy, ty natráví stenu, natrávené buňky pohlcuje fagocytózou
      • střevní nákaza se projevuje krvavými průjmy, horečkami a bolestmi
      • ochrana: hygiena potravin, používání nezávadné vody
    • měňavka zemní
      • žije v mechu
      • má krátké panožky, sklovitě průzračná

třída: krytenky

  • vytváří polysacharidové chitinové schránky s nalepenými zrnky písku
  • schránka má 1 otvor à vysunování nevyužitých panožek
  • obývají rašeliniště a vlhkou půdu

třída: dírkonožci

  • schránky mají mnoho otvorů pro panožky a jsou tvořeny převážně z CaCO3 jsou spirálovité, ozdobné
  • panožky nitkovité
  • známí již z kambia (prvohory), nejvíce se rozvíjely koncem druhohor a v třetihorách (vůdčí zkameněliny)
  • většinou bentické organismy= žijící na dně
  • výhradně mořští
  • známo cca 2 000 druhů, převážně fosilní
  • horninotvorný význam- schránky odumřelých živočichů se hromadí na dně
    • penízek (numulites)
      • vymřelí, schránka až 6 cm, mnohokomůrkovitá
      • numulitové vápence na dně moří, pokrývají nyní cca 1/3 mořského dna
    • kulovinka (globigerina)
      • do dnes žije na schránce
      • má dlouhé opadavé osténky
      • vznášivá forma
      • její schránky se usazují v podobě globerinového bahna, které tuhne ve vápencové vrstvy

třída: mřížovci

  • schránky často z SiO2 s ostrůvky ve stěnách, jimi pronikají panožky vyztužené mikrotubuly, na jejich povrchu je lepivá hmota, čímž se vytváří lapací síť, jsou draví (pojídají jiné prvoky)
  • po uhynutí schránky sedimentují, schránky velmi tvrdé, tvoří radiolariové bahno, největší rozmach v třetihorách à vůdčí zkameněliny
  • plankton teplých moří, nejkrásnější kořenonožci

třída slunivky

  • sladké vody, rašeliniště
  • schránka z oxidu křemičitého nebo chitinu, panožky vyztužené osními vlákny
    • slunivka obecná
      • vznikne spóra, jejím mnohonásobným dělením = sporogonií

 

2. kmen: výtrusovci

  • většina osmotrofní endoparazité (přichycovácí aparát, redukce organelů a smyslů, složité rozmnožování)
  • pronikají do hostitelské buňky (aplikální komplex organel)
  • pohlavní i nepohlavní stadia (nepohlavní stadia jsou invazivní)
  • velmi časté je střídání hostitelů

rozmnožování

  • hostitel, v němž probíhá pohlavní rozmnožování= gamegonie, je hlavní hostitel à gamety splývají, vznikne spora, jejím mnohonásobným dělením = sporogonií vznikají infekční zárodky sporozoiti à ti napadají další hostitele
  • při nepohlavním rozmnožování = schizogonii vznikají nepohlavní jedinci merozoiti, kteří napadají buňky téhož hostitele
  • gamegonie, schizogonie a sporogonie se střídají= metageneze (rodozměna)

systém

  • mezi výtrusovce řadíme 4 řády
    • hromadinky
    • kokcidie
      • endoparazité obratlovců a členovců, způspbují kokcidiózy
    • krvinkovky
      • endoparazitié obratlovců a členovců, mají 2 hostitele
    • piroplazmy

řád: kokcidie

  • kokcidie jaterní
    • jaterní kokcidióza králíků a zajíců- hnisavé záněty žlučovodů (nadmuté břicho, průjmy, kývavé pohyby hlavou do stran, zahleněné oči a nos zježená srst)
    • mrtví jedinci à na játrech bělavé skvrny = hnisavá ložiska à maso je nepoživatelné
  • Vývoj: ve žlučovodech kopulace gamet à zygota à ta se vyvine v oocystu à se žlučí vyplavena do střeva a s výkaly opouští tělo à v bobcích na vzduchu dochází ke sporogonii à infekční sporozoity se s potravou od trusu rozšíří do nových jedinců à vzniká epidemie à v zažívacím traktu sporozoiti napadají jaterní tkán, v ní se schizogonicky pomnoží a hromádky merozoitů napadají další buňky à několikrát schizogonie a pak gamogonie à zygota à oocysta à bobky a celý cyklus se opakuje
  • Ochrana: způsobuje vyhynutí celých chovů à usmrcení všech jedinců, dezinfekce + přísné dodržování hygienických zásad
  • chovu
  • Kokcidie kočičí (Toxoplazmoza gondii)
  • Nejstarší parazit člověka (parazituje v bílých krvinkách), nebezpečná pro těhotné ženy a vyvíjecí se plod
  • Přenašečem je kočka à onemocnění
    • TOXOPLAZMÓZA
      • Nepohlavní fáze – v různých druzích savců a ptáků
      • Pohlavní fáze + tvorba cyst – u koček
    • Latentně (skrytě) asi 30% lidí
    • Příznaky onemocnění: únava, dlouhodobé teploty, zduření mízních uzlin, neléčená dále vede k poškození CNS a zraku

Řád: Krvinkovky

  • Krevní parazit obratlovců (napadají červené krvinky), přenos hmyzem – samičky komára rodu ANOPHELESMALÁRIE = BAHENNÍ ZIMNICE – záchvaty se projevují horečkou a zimnicí, trvají 2-20 hodin + celková slabost, bolesti končetin, anemie, palčivá svědivost zpocené kůže, jektání zuby, úmrtnost až 40/
  • Léčba: CHININ (alkaloid z kůry chinovníku) + ATEBRIN, RESOCHIN
  • biologický boj: predátoři (rybky . živorodky – koljuška tříostná)
  • Zimnička třetidenní
  • Zimnička čtvrtodenní
    • Vývoj:
      • V erytrocytech obratlovce se schizogonicky množí
      • Ke kopulaci gamet dochází ve slinných žlázách komára
      • V něm se tvoří infekční stádia sporozoity
      • Během sání komára se dostávají do krve člověka, napadnou entrocyty
      • V nich se schizogonicky množí a merozoity v pravidelných intervalech vyhřezávají z erytrocytů a napadají další erytrocyty
      • Do krve se při tom uvolňují metabolity = PYRETIKA, způsobují malarické záchvaty, projevují se horečkami až 41°C
    • Zimnička tropická
      • Záchvaty každý den

 

3.kmen: hmyzomorky

  • Nitrobuněční parazité členovců a ryb
  • Nameají mitochondrie
  • Aktivní= cizopasníci stadium má podobu měňavky
  • Pasivní= invazivní stadium má podobu spory
  • Hmyzomorka včelí
    • Parazituje v epitelu střeva včel, způsobuje včelí úplavici, nákaza se šíří zjara, pijí z napajedla, znečištěného výkaly
  • Hmyzomorka bourcová
    • Napadá tkáně housenek bource morušového, hynou těsně před kuklením nebo v jeho průběhu, popsal L. Pasteur

4.     Kmen: výtrusenky

  • Cizopasí v mezibuněčných prostorách studenokrevných živočichů, kroužkovců a ryb
  • Měňavkovitá aktivní stadia
  • Rybomorka pstruží
    • Napadá hlavovou chrupavku pstružího plůdku, kterému způsobuje poruchu statických orgánů, vede ke ztrátě koordinace pohybu a rovnováhy, pro dravce = zkáza, neuloví potravu a umírají hladem
  • Rybomorka parmová
    • Napadají svaly, vytváří boule, „parmový mor“

5.     Kmen: nálevníci

  • Volně žijící i parazitičtí, plankton, indikátor zněčištění
  • Nejsložitější tělesná stavba: charakteristiku kmene provedeme na TREPCE VELKÉ
  • Pokožka pokryta brvami 20 mikrom (cilie), pelikula pružná
  • Buněčná ústa, buněčná řiť, potravní vakuola
  • Pulsující vakuola
  • 2 jádra jsou typická jen pro nálevníky
    • Makronukleus
      • Metabolismus a pohyb
    • Mikronukleus
      • Při „pohlavním“ rozmnožování = konjugaci
      • Makronukleus se rozpadá, mikronukleus se vícekrát dělí a jeho část je předána
      • Poté následuje u obou jedinců vícenásobné mitózy
    • Rozmnožování
      • Nepohlavně à příčné dělení
      • Pohlavněà konjugace (spojení buněk a výměna haploidních jader)
    • Zástupci
      • Slávinka veliká
      • Bachořci
        • Bachor a čepec přežvýkavců
        • Brvy jen v několika kruzích, symbióza (štěpí celulózu na stravitelné sacharidy)
      • Rournatky
        • Obrvené a pohyblivé pouze v mládí
        • Jinak příliš přisedlé
        • Rozmnožují se pučením
      • Keřenka
        • Vytváří přisedlé kolonie
      • Mrskavka
        • Modrozelená
        • Více jader- korálkovité uspořádání
      • Vířenka
        • Zvonečkovitý tvar buňky přichycené k podkladu spirálovitě stažitelnou stopku

 

  • Bobovka
    • Typicky prodloužené některé brvy
  • Vejcovka

Ekologie prvoků

  • Konzumenti I. (býložravci) a II. Řádu (predátoři)
  • Reducenti
  • Prvoci saprofytičtí = živí se odumřelými organickými zbytky, bioindikátory – nálevníci
  • Prvoci komenzální = žijí ve střevech obratlovců, neškodí- měňavka střevní
  • Prvoci symbiotičtí = prospívají si s hostitelem navzájem- bachořci
  • Prvoci parazitičtí= škodí hostiteli, původci chorob- výtrusovci, hmyzomorky, výtrusenky