Remarque Erich Maria – Na západní frontě klid (2)

 

Erich Maria Remarque (1898-1970)

  • Byl německý spisovatel a novinář, jeden z nejvýznamnějších autorů své doby
  • Roku 1916 narukoval do 1. Světové války, ale brzy byl vážně zraněn – zbytek války prožil v lazaretu – při návratu měl problém se začleněním do běžného života (různá povolání: hudebník, učitel, automobilový závodník)
  • Cestoval po Evropě – emigrace do Švýcarska – vydává své první povídky a je nominován na Nobelovu cenu míru
  • Roku 1929 zažil první velký úspěch s knihou Na západní frontě klid + další protiválečná tvorba
  • Roku 1933 po nástupu nacistů se v Německu dostává na seznam zakázaných autorů
  • Roku 1938 zbaven německého občanství poté byly páleny jeho knihy
  • Po druhé světové válce žil střídavě v USA a ve Švýcarsku
  • Oženil se s filmovou hvězdou Paulette Goddartovou (bývalá manželka Chaplina)
  • Umírá na srdeční chorobu ve Švýcarsku

 

Rok vydání: 1929

Literární druh a žánr: válečný román (próza, epika)

Literární směr: rané období autorovy tvorby, ztracená generace, světová meziválečná próza

Slovní zásoba: popisy do nejmenších detailů, armádní slangy, spisovný jazyk

Vypravěč: je samotný hlavní hrdina a přímý účastník děje Pavel Baumer (ich forma)

 

Postavy:

Pavel Baumer: Hlavní hrdina, naivní mladík plný ideálů o válce. Brzy procitne, když rychle přichází o zastřelené kamarády. Má psychické problémy, symbolický smrt.

Zprvu nezkušený, ovlivnitelný, neznalý skutečných poměrů. Brzy duševně dospívá, musí myslet hlavně na sebe a na přežití. Válka ho učí ignorovat, že na druhé straně fronty jsou taky lidé a vybízí ke krutosti a zabíjení. Přesto není tak sobecky, aby nepomohl svým přátelům.

Jeho pohled na válku se v průběhu knihy mění. Do války vstupuje spolu se svými spolužáky dobrovolně. Zpočátku je pro něj dobrodružstvím a mnohé situace bere s úsměvem. Časem, když jeden po druhém umírají jeho přátelé, si ale uvědomuje krutost války.

 

Albert Kropp, Műller, Leer, František Kemmerich: Pavlovi přátelé a spolužáci, také plní ideálů. Jen po druhém umírají.

Stanislav Katczinski: Zkušený 40 letý polský voják. Pomáhá skupině kolem Pavla Baumera při jejich prvním příchodu na frontu.

Himmelstoss: Velitel výcvikového tábora (tvrdý šikanuje skupinu) později degradován. Na frontě se ukazuje, že je ve skutečnosti slabý a zbabělý

Műller: Bývalý spolužák Pavla. Pořád s sebou vláčí učebnice a sni o válečné maturitě

Charakteristika:

  • Děj se odehrává na západní frontě ve Francii v průběhu 1. Světové války
  • Zbytečně ztracené životy mladých studentů na západní frontě ve Francii, především jejich pocity, myšlenky a nepříliš šťastné osudy
  • Zobrazit nesmyslnost a až trapnost války, která zničila mnoha miliónům lidí po celém světě
  • Snaha poukázat na to jak je válka zbytečná a hloupá, lidé se zabíjejí, i když nikdo neví proč, nikdo nemá důvod zabíjet druhého člověka, ale přesto musí
  • Generace Remarquea byla ztracená, neznala nic jiného než válku

 

 

 

Děj:

Spolu se svými kamarády Kroppem, Műllerem, Leerem a Kemmerichem je Pavel pod silným psychickým nátlakem okolí, zvláště třídního profesora, donucen ukončit studium na gymnázium a dobrovolně se přihlásit k výcviku s tím, že bude brzy odvelen na frontu.

Paul popisuje vše od výcviku plného šikany, války, až po dovolenou a život v kasárnách. Postupem času se jeho nadšení na válku propadá a i jeho kamarádi jeden po druhém umírají. Všechny scény jsou líčeny z pohledu obyčejného bezvýznamného vojáka, a to do nejmenších detailů a velmi naturalisticky. Na začátku příběhu umírá jeho přítel Kemmerich, kterého zná už od dětství. Při takových situacích se Paul zabírá do myšlenek a vzpomíná na staré časy. Potom je zas povolán do zákopů a líčí průběh bitvy, své pocity a příběhy, které tam zažil. Jednoho dne ale dostane na dva týdny propustku a jede domů. Tam zjišťuje, že jeho maminka má rakovinu. Zároveň registruje úplné odtržená od běžného života a psychické důsledky války – je jí zcela deformován. Uvědomuje si také, že se změnil i on sám. Válku už bere jako samozřejmost, a proto už nedokáže komunikovat s lidmi a nebaví ho jeho dřívější zájmy. Postupně se začíná psychicky hroutit.

Když jeho rota dostala za úkol vyklidit jednu vesnici. Postřelili jeho i Kroppa. Díky tomu se dostali do nemocnice, kde zase vypráví svůj příběh. Brzy je opět povolán do zákopu. Uprostřed bitvy se setká s posledním kamarádem, co zůstal ve válce – Katczinskym (Polák, který ho doprovází téměř celou knihu). Toho ale postřelí a Pavel ho nese přes celé bojiště k polní nemocnici. Katczinsky nakonec umírá, protože dostal střepinou do hlavy. Pavla smrt Katczinského velice zasáhne. Na podzim roku 1918, dostává 14 volna, během nichž přemýšlí o válce a o návratu do normálního života. Kniha končí Pavlovou smrtí na frontě