Renesanční a barokní filosofie

 

 

Renesance:

  • – 16.století
  • Itálie
  • Významné objevy a vynálezy (kompas, střelný prach, knihtisk)
  • Zámořské objevy (Columbus, Vasco de Gama)
  • Astronomie a přírodní vědy- heliocentrismus (usprostřed vesmíru je Slunce a ne Země)
  • Filosofie: obrat k antickým ideálům, antropocentrismus= obrat ke člověku, zájem o pozemský život, obrat od ontologie ke gnoseologii, posun od teocentismu k ateismu

 

  1. Humanismus
  • Filosofický názor renesančního myšlení
  • Obrat ke člověku a poznání života
  • Návrat k latině, antické vzdělanosti
  • Literatura- G. Boccacio, D. Alighiery, F. Petrarca

 

  1. Přírodní filosofie
  • zaměřena na objevy v astronomii (heliocentrismus x genocentrismus)
  • mění se celkový obraz světa

 

  • Mikuláš Koperník
  • Ptolemaiův geocentrický systém (podle něj neplatí)→ přichází s heliocentrismem

 

  • Galileo Galilei
  • Matematika, astronomie, fyzika
  • Přímá zkušenost, experiment
  • Dílo : Dialog dvou světových systémů – obhajoba Koperníka a jeho heliocentrismu, ale vše musel odvolat
  • Pozoroval skvrny na slunci a nerovnosti na měsíci → nic není dokonalé (dílo Hvězdný posel)
  • Dílo: Prubíř kvality věcí- primární (lze je objektivně změřit- výška, rychlost,délka) x sekundární (jsou subjektivní, každý je vnímá jinak- vůně, chuť, barva)→ věda by se měla zabývat primárními vlastnostmi

 

  • Giordano Bruno
  • Vesmír je nekonečný
  • Byl upálen

 

  • Mikuláš Kusánský
  • Kardinál, snaha sblížit západní a východní církev
  • Vesmír je nekonečný (nemá střed)
  • Ztotožňuje Boha s vesmírem → funguje na základě matematických principů
  • Panteista = Ztotožnění Boha s vesmírem a okolním světem

 

  1. Renesanční filosofie společnosti
  • Stoupá význam měšťanstva, rozvoj obchodu
  • Doba vyžaduje nové právní a státnické myšlenky
  • Politická filosofie= otázky uspořádání společnosti, o moci a vládě

 

  • Niccolo Machiavelli
  • Dílo Vladař
  • Hledal příčiny úpadku italských městských států
  • V čele státu by měl být člověk, který má schopnosti a ne ten, kdo je předurčen Bohem
  • Tvrdil, že není prospěšné být dobrým panovníkem, ale dobrým se zdát (moc by si měl udržet za jakýkoliv podmínek)
  • „Účel světí prostředky.“ – člověk by měl dělat cokoliv pro dosažení cíle

 

Utopisté:

  • Představy světa, kde vše funguje dokonale

 

  • Thomas More
  • Přítel Jindřicha VIII.
  • Dílo Utopia→ fiktivní ostrov, odmítání válečných konfliktů a ideální socialistické společenství

 

  • Francis Bacon
  • Dílo Nová Atlantida→ navazuje na Platóna, stát bude řízen nejlepšími vědci
  • Důležitá je empirická zkušenost
  • Spekuluje se, že napsal některá díla za Shakespeara
  • Rozum je nedokonalý- matoucí představy= předsudky= IDOLY (klamné obrazy)
  • Dílo Nové Organon

→popisuje zde 4 typy předsudků

  1. Idoly rodu = vyplývá z lidské nedokonalosti (děláme závěr, aniž bychom měli všechny podklady →předsudky, první dojem)
  2. Idoly jeskyně = vyplývají z odlišného vzdělání, výchovy a kultury
  3. Idoly tržiště = vznikají v důsledku neporozumění si v řeči
  4. Idoly divadla = vznikají, když přebíráme názory od ostatních

→ všechny produkty našeho rozumu bychom jsi měli ověřit experimentem

  • Pro empirismus je typická indukce (pokusy→výsledky z nich→ obecné pravdilo)

 

  • Thomas Campanella
  • Dílo Slunečný stát

 

  • Thomas Hobbes
  • Zastánce absolutní monarchie v Anglii (v této době ale vznikla monarchie konstituční)
  • Proti dělbě moci ve státě
  • Politická etika: všichni se musí podřídit vůli vládce
  • Řeší přirozený stav (= stav, který byl před vznikem společnosti)

→ rovnost všech, anarchie (člověk člověku vlkem), z touhy po bezpečí vzniká společnost, stát a zákony (lidé tím ale předávají svou moc státu, jsou nesvobodní a bezmocní)

  • Panovník by měl být spojení moci světské a církevní
  • Dílo Leviathan (= bájná šela, která způsobila na světě chaos→ snědla Slunce) – zabývá se strukturou společnosti

 

  • John Locke
  • Přirozený stav: lidé jsou svobodni a rovni, každý jedná podle nepsaného přirozeného zákona
  • Sociální náklonnost – lidé se dobrovolně vzdali přirozeného práva a vytvořili společnost (uzavřeli fiktivní smlouvu→ měli bezpečí a soukromý majetek, museli se vzdát určitých svobod)→ první prvky liberalismu
  • Oddělil moci ve státě (kvůli tomu, že zákonodárci mohli napsat zákony a pak si je odhlasovat → * moc zákonodárná a výkonná)

 

  • Charles de Montesquie
  • Dílo Duch zákonů (připojil moc soudní)

 

4.Reformace

= potřeba reformace církve

  • Kritika dosavadního učení i praxe církve
  • Snaha najít význam křesťanství (např. žít skromně)
  • Předznamenána reformačním hnutím středověku, zejména husitstvím
  • Podle důrazů kladených na učení se rozdělila na větve:
  1. Luterské
  2. Kalvínské
  • Vznikají argumenty proti prodávání odpustků= reformační solas
  1. Sola Fide
  • Když člověk udělá něco špatného, není ospravedlněn penězi, ale vírou k Bohu
  1. Sola Scriptum- pouze písmem
  • Pouze písmo Bible je plnohodnotným zjevením Boží pravdy

 

  • Martin Luther
  • V čele reformace katolické církve
  • Kritika odpustků (viditelná církev) x neviditelná církev (společenství těch, kdo jsou v Boží milosti)
  • Církev nemá zasahovat do politiky a světských záležitostí
  • „Rozum je ďáblova děvka.“

 

Baroko:

  • Filosofie 17.století, spojeno s racionalismem
  • Klade se důraz na rozum, který je nezávislý na víře
  • Rozumem můžeme vše poznat a objevit
  • Experiment neuznávají, protože je příliš subjektivní (člověk z něj může špatně vyvodit závěr)
  • Schopnosti rozumu jsou vrozené

 

  • René Descartes
  • Vše je možné zpochybnit (zpochybňuje empirismus)

→hledal pravdu, která by se nedala vyvrátit

  • Metodická skepce= o všem pochybuje; jediné, co můžeme tvrdit s jistotou je, že když myslím, tak jsem (cogito ergo sum)
  • Descartův dualismus:

→ všechny tělesa zabýrají prostor (židle, tělo), tím se cogito (myšlení) liší

  1. Res extensa (věci rozprostraněné, zabírají místo)
  2. Res cogitans (věc myslící, nezabírá místo)

→ u člověka jsou tyto věci spojeny šišinkou (hypofýzou)

  • Přišel s důkazem existence Boha- člověk ví, že není dokonalý a že existuje něco dokonalého (ideu dokonalosti o Bohu nám dal Bůh)
  • Dílo: Principia (popis Cogita erga sum)

 

  • Baruch Spinoza
  • Z židovské rodiny, Amsterdam
  • Brusič skla (zemřel na následky častého vdechování prachu z broušení)
  • pantheista = příroda je stotožněna s Bohem
  • Dílo Etika

→substance = vše, co nás obklopuje (totožné s Bohem- panteismus)

  • Substance= Bůh = příroda (tvořící příroda)

→modus= to, co už je stvořené (vytvořená příroda)

  • Rozdělil afekty na radost, smutek a žádostivost (ostatní lidské emoce vznkají spojením těchto tří)

 

  • Gottfried Leibnitz
  • Reaguje na Spinozu
  • Dílo: Monadologie – učení o monádách (svět je tvořen z monád = malé nedělitelné částečky, stvořeny Bohem, nelze si je představit stavební jednotky světa- návaznost na atomisty)
  • Jsou oduševnělé (mají různé stupně- člověk, zvíře), každá je originální, individuální, nekomunikují navzájem (jsou uzavřené, nemají okna) a jsou nedělitelné

→předzjednaná harmonie= monády spolu tvoří harmonii (u vzniku světa stál Bůh, který mu dal dobrý základ aby fungoval a dále už do něj nezasahuje)

  • Teodicea: Bůh stvořil nejdokonalejší svět (kdyby nebyl nejdokonalejší, nebyl by Bůh dokonalý)
  • 3 druhy zla:
  1. Fyzické- trest k nápravě
  2. Mravní – člověk může občas zhřešit, je to pouze důsledek lidské svobody
  3. Metafyzické – důsledek stvoření světa (Bůh ho chtěl vytvořit, protože kdyby vše bylo dokonalé, bylo by to božské)