Rodina jako společenská instituce, druhy a vývoj rodiny napříč kulturami, dav jako sociální agregát

Publikováno Jáchym Šimek

SOCIÁLNÍ SKUPINY

  • = od 3 lidí výše (2 – dyáda)
  • Co mají všechny soc. skupiny společného: komunikace, interakce, cíl, hodnoty, hierarchie – status, role, tolerance, soc. kontrola, sankce, model spolupráce (hierarchický m. – x synergický m.)

Dělení:

  • Zabýval se jím Charles Coolly
  • Dle vzniku:
    • Formální – vzniká aktem založení, hierarchie rolí jasně daná, př. škola, stát, rodina, …
    • Neformální – vzniká dobrovolně, osobní až emocionální vazby, př. skupina přátel
  • Dle významu:
    • Primární – není zde žádný vyšší cíl, tvoří ji lidé, se kterými udržujeme silné neformální vazby (vztah důvěry, intimity a soudržnosti), př. rodina, kamarádi
    • Sekundární – vyšší cíl, neznáme důvěrně, spíše formální vztahy, př. pracovní skupiny
  • Dle velikosti:
    • Malé – cca 30 lidí, emoční vztah, těsné sociální vazby
    • Velké – hodně lidí, často chybí emoční vztah, lidé o sobě pouze vědí, ale neznají se blíž, př. pol. Strany
  • Dle přístupnosti:
    • Inkluzivní – všem přístupná, snadno se tam dostanu
    • Ohraničené – poměrně snadno se tam dostanu, př. knihovna
    • Exkluzivní – rozhoduje se o přijetí př. VŠ
    • Vlastní
    • Cizí
    • Referenční – nejsem členem, ale chci být
    • Členská – jsem členem
  • Dle trvání
    • Krátkodobá – př. brigáda, přednášky
    • Dlouhodobá – př. škola, práce
    • Sporadická – krátké trvání, ale opakující se, př. koncert
  • Dle členství
    • Automatické – př. rodina, občané státu
    • Dobrovolné – škola, kroužek
    • Vynucené – vězení, nemocnice

Základní znaky

  1. existence interakce– vzájemné působení; přímé – obličejem, nepřímé – prostřednictvím tisku
  2. komunikační síť– možnost komunikace
  3. existence společné činnosti k dosažení cílů– cíl a činnost definují celou skupinu; např. Greenpeace, církev, …
  4. uznávání společných hodnot– stanovení různých norem a jejich dodržování
  5. vědomí specifické identity– skupina si vytváří nejen obraz sebe (autostereotyp), ale i obraz těch druhých (heterostereotyp – pozitivní nebo nepřátelský); může krystalizovat i do určité ideologie (skinheadi, anarchisté, …)
  6. diferenciace rolí a pozic– určitá dělba práce, rozdělení autority a vlivu
  7. systém pozitivních a negativních sankcí

 

Pozice ve skupině

Hvězda – s největším počtem pozitivních reakcí ze strany ostatních

Outsider  – stojí kdesi opodál, spíše negativní reakce, ale on sám je výrazný

Zavržený (antihvězda) – nejvíce negativních reakcí

Izolát – neprojevuje se, nevzbuzuje reakce

Ambivalentní osoba – milován nebo nenáviděn, nic jiného

Šedá eminence – osoba v pozadí, většinou velký oblíbenec hvězd, v důležitých momentech důležitý pro vůdce

VŮDCE – důležitá pozice, motivuje skupinu, dokáže i pokárat, předpoklady pro vůdce: inteligence, vitální energie, sebeovládání. Dva typy vůdců:

  1. a) věnující se vztahům mezi členy skupiny – funguje lépe než b)
  2. b) zaměření na úkoly

 

RODINA

  • sociální instituce
  • primární malá sociální skupina – je nejdůležitější skupina
  • je ekonomickou jednotkou (spojuje ji společně užívaný majetek) a zároveň výchovnou jednotkou (rodiče jsou odpovědni za socializaci a výchovu svých dětí)
  • zprostředkovává kontakty s okolím, významné je osvojení si jazyka (komunikace)
  • udává jedinci určitý sociální status, provází člověka po celý život
  • vede jedince k nezávislosti a k založení vlastní rodiny
  • typy rodin: nukleární x rozšířená, původní x rekonstruovaná

Dějiny rodiny

  • Pravěk
    • Podle dnešních primitivních národů
    • Lov, sběr ® časté stěhování ® malý počet lidí
    • Žily spolu skupiny příbuzných osob, často skupinové manželství
    • Matriarchát
  • Neolitická revoluce
    • Zemědělství, pastevectví,
    • rodina se nestěhuje
    • děti pomáhají na poli
    • velký přírůstek obyvatel
    •  patriarchát
  • Řecko
    • Klasický model rodiny, monogamní manželství, muž míval otrokyně
    • Rodina – oikos = statek, hospodářství, služebnictvo
    • Otec rozhodoval o sňatku svých dětí
    • Rozvody (kvůli nevěře manželky, někdy když byly týrány)
    • Často odkládání nechtěných dětí, ve Spartě se házely ze skály
  • Řím
    • počátky emancipace žen – mohly pracovat
    • ve vyšších vrstvách společnosti povinné manželství
    • snadné rozvody, méně dětí, možnost adopce (šlo adoptovat i dospělého, př. Julius Caesar)
  • Středověk
    • Křesťanství – monogamie, nemožnost rozvodu, požadavek věrnosti
    • Objevuje se mysogynie = nepřátelství vůči ženám, protože byly příčinou vyhnání z ráje
    • Dítě je podřízeno rodičům
    • Velká dětská úmrtnost
  • Přelom středověku
    • První nalezince
    • Kmotrovství
    • Sňatky ekonomické, stavovské
    • Rodiny vícegenerační (tradiční (stavovská) rodina)
    • Velká porodnost i úmrtnost
    • Rodina = ekonomická jednotka
  • Novověk
    • Ekonomické změny – oddělení pracovního a domácího prostředí
    • Práce žen
    • 19. století – požadavky žen na volební právo, stávky, emancipace
    • Vznik moderní rodiny – žená má samostatnost, ekonomická aktivita obou rodičů
    • Omezení významu příbuzenských vztahů
    • Nukleární rodiny

 

Stav (krize) rodiny v současné době

  • krize rodinného života nastala v 2. polovině 20. století – důvodem byla přílišná zaměstnanost (2 kariérová manželství), nízký věk novomanželů, změny systému sociální kontroly
  • v současné společnosti je rodina nabourávána tržním pojetím člověka, nesouladem povah
  • manželství bývá založeno na emocích, je křehčí
  • klesá počet uzavřených manželství, narozených dětí a roste počet lidí, kteří volí samotářský způsob života
  • rovněž stoupá rozvodovost – vyšší věk 1. dítěte u žen, rodinné cíle potlačeny oproti kariéře, pokračování ve vzdělání
  • Roste počet bezdětných rodin
  • Roste počet matek vychovávající dítě bez otce

 

 

Druhy rodiny

  • Nukleární – jaderná, rodiče + děti
  • Rozšířená – více generací žije spolu (3)
  • Úplná – rodiče + dítě
  • Neúplná – trvale jeden z rodičů chybí, o dítě se starají prarodiče
  • Rekonstituovaná – žijí spolu lidé, kteří nejsou pokrevně spjati
  • Orientační – vycházím z ní založit novou rodinu
  • Prokreační – ta, kterou jsem založil
  • Funkční
  • Dysfunkční – není plněna některá z fcí
  • SZ rodina – menší počet (4 – 5 lidí), vysoký sňatkový věk
  • JV rodina – víc lidí, nízký sňatkový věk

 

Funkce

  1. socializační (výchovná)
  2. biologická (reprodukční) – rozmnožovací schopnost, plození dětí
  3. ekonomická – společné hospodářství, majetek, daně
  4. emocionální – láska, pochopení
  5. zabezpečovací
  6. vzdělávací
  7. obranná (ochranná)
  8. kulturní (přenesení tradic)
  • v současnosti tyto funkce přebírá stát a jeho formální organizacedle některých sociologů tím stát rodinu oslabil

 

 

SOCIÁLNÍ AGREGÁT

  • = sociální útvar, jehož členové se sešli náhodou, neplánovaně, navzájem se neznají a pravděpodobně se už ve stejném složení znovu nesetkají

Dělení:

  • shluky – do 40 lidí
  • davy – skupina lidí na určitém místě na základě jednoho podnětu

 

DAV

  • zvláštní druh agregátu
  • skupina lidí, kteří se shromáždili na stejném místě na základě stejného podnětu
  • Dnes už nemusí být na jednom místě ve stejný čas (masmédia př. fb)
  • Gustave Le Bone – francouzský sociolog
    • kniha – Psychologie davu
  • Ortega Y Gasset – španěl
    • Kniha – Vzpoura davu
  • Sugesce, davová psychóza
  • ®individuální duše upadá – kolektivní duše
  • Nahoru jde: ego, sebedůvěra, agrese, emoce, afekt, pocit moci, pocit správnosti, nápodoba, pocit anonymity
  • Dolů jde: morální zábrany, inteligence, paměť, individualita
  • Převažuje emocionální způsob jednání
  • Absolutní anonymita, hesla
  • Vůdce: předem známý x improvizovaný (první křičí hesla,…)
  • S dave se nedá pracovat, je nebezpečný
  • Různé formy:
    pasivní – př. přednáška
    expresivní – výrazový, př. divadlo
    únikový – př. panika při poplachu
    rabující – získávací, př. vykrádání po povodních
    agresivní – př. demonstrace
    ®dav může z jedné formy přecházet do druhé velmi rychle
  • Agresivní dav:
    lynčující – silnější a početnější skupina proti menší
    terorizující – menší terorizuje početnější (neozbrojenou) skupinu
    bojující – dvě stejně vybavené skupiny
  • Davy nezákonné
  • Davy nahodilé – velmi pasivní, shluky zevlounů
  • Demonstrace = shromáždění lidí na veřejném prostranství za účelem předvedení společného názoru, zpravidla politického rázu
    • Lhůta ohlášení 5 dnů na obecním/městským úřadě
    • Oznámení: účel, den konání a doba zahájení; předpokládaný počet účastníků; opatření aby proběhlo v souladu se zákonem; jméno, příjmení, pobyt svolavatele; identifikace zástupce svolavatele
    • Pokud úřad nereaguje, demonstrace je povolená

Pravidla demonstrace upravuje zákon o právu shromažďovacím

  • Účastníci shromáždění jsou povinni dbát pokynů svolavatele a pořadatelů podle a zdržet se všeho, co by narušilo řádný a pokojný průběh shromáždění.
  • Po ukončení shromáždění jsou jeho účastníci povinni se pokojně rozejít. Je-li shromáždění rozpuštěno, jsou povinni neprodleně opustit místo shromáždění. V rozchodu jim nesmí být žádným způsobem bráněno.
  • Účastníci shromáždění nesmějí mít u sebe střelné zbraně nebo výbušniny. Rovněž nesmějí mít u sebe jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, lze-li z okolností nebo z chování účastníků usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím.

Účastníci shromáždění nesmějí mít obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci.