Autor: Romain Rolland
Rok 1. vydání: 1928
Rok vydání: 1975
Překlad: Jaroslav Zaorálek
Romain Rolland
– Francouzský prozaik, dramatik a publicista, nositel Nobelovy ceny za literaturu
– Pocházel z vážené notářské rodiny
– Získal rozsáhlé humanistické vzdělání
– Zabýval se i dějinami divadla a umění
– Přednášel dějiny hudby na Sorbonně
– Své humanistické myšlení veřejně projevoval ve vztahu k významným historickým událostem
– Bojoval proti fašismu
– R. 1938 – snaha zabránit rozbití ČSR – protestoval proti Mnichovu
– Životopisy: Život Beethovenův, Život Michelangelův, Život Tolstého
Literární žánr: novela – prozaický žánr kratšího nebo středního rozsahu podobně jako povídka, s níž se někdy zaměňuje. Od povídky a od románu se liší tím, že se soustřeďuje na jeden jednoduchý, ale poutavý a nápaditý příběh. Tomu se věnuje dramaticky, sevřeně, stupňuje ho až do překvapivého dějového zvratu (tzv. bod obratu), který je základem kompozice novely, a do závěrečné pointy.
Literární druh: epika, próza
Literární směr: realismus
Znaky realismu:
- pravdivý obraz skutečnosti (bez idealizace); přesné a všestranné studium života společnosti a nitra člověka
- typizace (na jednotlivém je zobrazeno obecné); literární hrdina se proměňuje, vyvíjí (je dobově a společensky podmíněný); někdy je jeden ústřední hrdina nahrazen kolektivem
- objektivní přístup ke skutečnosti ⇒ autor neužívá autostylizace (autor není v díle účasten, stojí jakoby nad příběhem, svůj názor uplatňuje výběrem faktů, tématu, postav)
- upozorňují na společenské křivdy, nedostatky
- román je analýzou skutečnosti; oslabuje se sevřený děj
- autoři se vyhýbají minulosti, upřednostňují současnost (ale v některých případech na minulost odkazují, je-li jejich cílem poukázat na lepší současnou společenskou situaci)
Doba a místo děje: Děj se odehrává ve válečném období v Paříži. Od středy večer 30. ledna do Velkého pátku 29. Března 1918. Válka trvala již 4 roky.
Kompozice: je klasicky chronologická s překvapivě rychlým tragickým závěrem.
HLAVNÍ POSTAVY:
Petr – mladý, bojácný, zamilovaný do Lucie, neustále si klade nějaké otázky, vážný, nenávidí válku, citlivý, rozporuplný- na jednu stranu se vzdává, ale na druhou se vzpouzí, z bohaté rodiny
Lucie – živá, hrdá, veselá, má ráda Petra, bezstarostná, pozitivní, neřeší budoucnost
DALŠÍ POSTAVY:
Filip (Petrův bratr) – starší než Petr, dříve bezstarostný a veselý jako Petr, ale válka ho změnila, choval se k Petrovi chladně, nenávidí válku, starostlivý, hodný, má vřelý vztah k Petrovi
Matka Lucie – pracovitá, starostlivá
Jazyk:
– dílo je napsáno spisovným jazykem
– objevují se zde také symbolická označení, archaismy, francouzské výrazy.
– psáno v er-formě.
– popisy prostředí – nejsou zdlouhavé, ale výstižné
Kontrasty:
Válka X láska mezi Petrem a Lucií
Láskyplné okouzlení X hrozba války (Petrův odvod)
Petr a Lucie si vytvořili vlastní svět, plný pochopení a přátelství X nemilosrdný svět zabíjení a nenávisti
Petr je z dobře finančně zajištěné rodiny X Lucie se živí sama
Život X smrt
Téma:
- celý příběh řeší téma touhy po životě v období války, kdy život každého visí na vlásku
- autor se snaží říci, že válka je zbytečná a hloupá a umí zničit všechno hezké a že láska a vztah dvou lidí dokáže překonat problémy a trápení
- těžký život společnosti v těžkém období
motivy: válka, mládí, láska, snaha přežít, smrt
hlavní myšlenka:
Autor zachycuje nesmyslnost a zbytečnost hloupého, strašlivého aktu, jakým je podle něj válka. Také vyobrazuje rozdíly mezi společenskými vrstvami a to, jak snadno se mohou skrze lásku a porozumění prolínat. Také vyobrazuje vývoj člověka z vlastence, jež by pro vlast obětoval život, na milence, který již má v životě jinou, lepší vášeň a jiné cíle.
Další díla: Jan Kryštof, Okouzlená duše, Dobrý člověk ještě žije
Další autoři: E. M. Remarque (Na západní frontě klid) Jaroslav Hašek (Osudy dobrého vojáka Švejka)
Obsah:
Tato kniha se odehrává v době první světové války. Petr je synem z dobré měšťanské rodiny. Jeho otec je soudce. Je republikán. Jeho matka dobrá křesťanka. Petr má o šest let staršího bratra Filipa. Petr ho velmi zbožňoval. Filip byl už ve válce a Petr měl být odveden za půl roku. Jednoho dne, když se Petr vracel metrem domů, potkal náhodně Lucii. Při rozruchu v davu lidí se najednou drželi za ruce. Pak se beze slova rozešli. Podruhé Petr Lucii zahlédl z mostu Umění. Potřetí ji viděl, když se procházel Lucemburskou zahradou. Rozběhl se za ní a posadili se spolu na lavičku. Povídali si spolu o sobě. Petr zjistil, že Lucie maluje obrazy. Po chvíli jí doprovodil na vlak. Požádal ji, aby příště znovu přišla. Neodpověděla, ale podle očí jakoby řekla, že ano. Když se pak znovu sešli, Lucie ukázala Petrovi všechny její obrazy, které nakreslila. Lucie se její obrazy nelíbí, ale Petrovi ano. Petr chce od ní namalovat sebe, aby jí mohl zaplatit. Jdou k Lucii domů. Lucie se během malování Petrovi svěřuje se svým životem.Vypráví mu o její matce, která si vzala chudého muže. Rodiče její matky jí úplně zavrhli, že si vzala chudého muže. Před válkou ale umírá její otec a matka tak zůstává s Lucií sama. Aby si vydělaly na živobytí, tak Lucie maluje své mazanice a její matka pracuje v továrně na střelivo. Petr a Lucie spolu trávili opravdu velké množství času. Petr se snažil prožít těch několik měsíců, které ho dělily od odchodu do války opravdu naplno. Petr a Lucie se do sebe zamilovali. Po nějaké době se vrátil z války na dovolenou jeho starší bratr Filip. Vyprávěl Petrovi, ale ten ho vůbec nevnímal a Filip nevěděl co se stalo. Brzy to však zjistil, když viděl Petra s Lucií jednoho dne večer. Bylo mu Petra líto, že se taky musí brzo na frontu. Stále spolu mluvili o své budoucnosti. Když šli domů, museli se schovat v nějakém domě před náletem. Poprvé se políbili. Považovali to za zasnoubení. Jejich láska byla již natolik silná, že si slíbili, že po velikonocích se vezmou. V této době nápor Němců stále sílil. Zemřel také jeden známý skladatel. Šli spolu uctít jeho památku do jednoho z pařížských chrámů. Poslouchali zvuk varhan z chrámu a seděli spolu na schodech. Najednou se Lucii zjevila nějaká rusovláska a zmizela. Byli zahleděni jen sami do sebe. Lucii se znovu zjevila malá rusovlasá holka. Nevěděla co to má znamenat. V tu chvíli chrám dostal zásah a pilíř, o který byli opřeni, je pohřbil.
Můj názor na knihu:
Tato kniha se mi četla dobře a byla velmi zajímavá. Autor v této knize postavil do kontrastu dvě úplně odlišné věci – lásku a válku. To mě celkem zaujalo. Líbilo se mi, jak láska mezi Lucií a Petrem byla stále více a více intenzivnější, když se blížil Petrův nástup na frontu. Obdivoval jsem Petra, který vůbec na nástup do války nemyslel a chtěl si poslední měsíce užít naplno. Překvapil mě tragický konec knihy, kde umírají jeden druhému v náručí.