ROMAIN ROLLAND – PETR A LUCIEROMAIN ROLLAND
29. 1. 1866 Clamecy – 30. 12. 1944 Verelay
Francouzský spisovatel, literární kritik, hudební historik, vegetarián.
Nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1915 (román Jan Kryštof)
Už od útlého věku projevoval značné nadání – rodina se přestěhovala do Paříže, aby získal lepší vzdělání
Studoval Ecole Normale Superiere a poté studoval v Římě
Na Ecole Normale Superiere přednášel dějiny umění + na Sorbonně dějiny hudby
Byl také hudebním kritikem
Pacifistické názory – už od počátku kritizoval světovou válku x bylo to považováno za národní zradu
Pracoval v červeném kříži
Kritizoval fašismus a propagoval Sovětský svaz a socialismus x později začal Stalina kritizovat
Zajímal se o indickou filozofii
Řadí se mezi evropskou ztracenou generaci
Autorova tvorba:
Próza:
romány – Jan Kryštof (tzv. román řeka) koncipovaný jako symfonie
Colas Breqnon (dobrý člověk ještě žije)
Okouzlená duše
Novely – Petr a Lucie
Psal také divadelní hry, životopisy a seje
Náměty – historie, hudba současná světová situace, kritika války
Petr a Lucie
Próza: novela (meziválečná literatura – inspirace válkou) er-forma
Odehrává se v Paříži během první světové války
Souvislost s jinými díly – kontrast čisté lásky a hrůz války – J. Otčenášek – Romeo, Julie a tma (odehrává se za 2. Sv. války)
Mladý Petr má jít za půl roku do války, má z toho strach, protože tuší, že tam zemře. Jednou potká v tlačenici v metru mladou Lucii, která se ho chytne za ruku a drží se ho celou cestu, protože má strach z právě probíhajícího útoku Němců. Petr se do ní okamžitě zamiluje. Na další stanici Lucie beze slova vystoupí. Petr na ni během dalších dnů stále myslí a několikrát se i vydá do ulic Paříže, aby jí znovu potkal. Doopravdy se znovu setkají, ale nepromluví spolu. Když se setkají potřetí, Petr se odváží promluvit. Začnou se scházet u kašny a povídat si. Dohodnou se, že spolu nebudou mluvit o válce. Scházejí se častěji a déle a později i u Lucie doma. Jako protiklad jejich lásky je každodenní hrozba války, kterou díky svým citům postupně přestávají vnímat. Oba vědí, že se blíží červen, kdy má Petr odejít na frontu, ale chovají se, jako by se to vůbec nemělo stát. Dohodli se, že na velikonoce se jeden druhému oddají. Na velký pátek jdou do kostela st. Gervais, oba to berou jako své spojení – oddání. Oba zde umírají při bombardování.
Tematická rovina díla
Autora inspirovala smrt jeho přátel při bombardování Paříže na Velký pátek roku 1918 (vyšla až po skončení první sv. války)
Motivy: kontrast čisté, něžné a upřímné lásky s děsivou, krutou a nesmyslnou válkou
Autor poukazuje na hrůzu války, ale na rozdíl od autorů jako je E. M. Reamarque nebo Ernest Hemingway se jeho dílo neodehrávalo na frontě.
PETR -Mladý, inteligentní, přemýšlivý -Má jít brzy do války- je tím zdrcen a doprovází ho neustálá úzkost, ztrácí vůli ke všemu (nevidí důvod proč se o něco snažit, když stejně zemře) tento pocit se však téměř vytrácí, když potká Lucii -Je z vyšší společenské vrstvy, má bratra Filipa, miluje Lucií. LUCIE -Mladá, vnímavá, veselá, působí vyrovnaně a šťastně – je realistka – přijímá život takový, jaký je a hledí na něj pozitivně (několikrát říká, že chce žít a život jí baví) – povahově je od Petra odlišná. -Pochází z chudé rodiny, žije sama s matkou a vydělává si kresbou a malbou portrétů podle fotografií (říká, že člověk nemusí umět malovat, aby si tím vydělal) -Milovala Petra FILIP -Petrův starší bratr – Petr k němu vždy vzhlížel -Dříve byl jako Petr – něžný, hodný a přemýšlivý x válka ho změnila – otupěl a zhrubnul, i přesto, když vidí Petra s Lucii, přeje jim, aby mohli zůstat takto šťastný navždy
Interpretace díla
Kontrast mezi hrůzou a neštěstím plynoucích z války a láskou, něžností, která tvoří život
Petr i Lucie umřeli tak rychle, že se nestačili začít bát, těsně před smrtí byli spolu a nacházeli se v jakési extázi než při fyzickém kontaktu x tuto čistotu a pozitivní energii naprosto zničí agresivita a zlo a bezradnost války
Lucie, což znamená světlá a zářivá, byla světlem pro Petrův život, umožnila mu, se znovu na svět dívat pozitivně a s chutí žít – láska může učinit člověka volným a svobodným, i když žije v nesvobodné době
Protest proti válce a ztrátě životů nevinných
Už v době vydání bylo dílo velice populární – je nadčasové (válka je vždy stejná) – populární dodnes
Jazyk díla
Úvahové pasáže vyprávěče
Er-forma
Spisovný jazyk, častá přímá řeč, metafory „Paříž volně dýchá“, „smrt odlétá“
Kratší věty – dramatičnost
Literárněhistorický kontext
1 pol. 20. Století, meziválečná literatura, autoři se vracejí k tématu války
Řadí se mezi tzv. ztracenou generaci
Další autoři:
E. M. Remarque – na západní frontě klid
F. S. Fitzgerard – Velký Gatsby
J. Steibeck – O myších a lidech