Státní rozpočet a jeho druhy, nástroje fiskální politiky, daně a daňová soustava

  1. Státní rozpočet
  • = ekonomický plán státu na další období. Zahrnuje příjmy (daně) x výdaje (mateřská dovolená, podpora v nezaměstnanosti, důchody, dávky, platy úředníkům)
  • je centralizovaným fondem finančních prostředků státu na určité rozpočtové období
  • má podobu bilance s příjmovou a výdajovou stranou
  • slouží jako nástroj regulování ekonomického a sociálního vývoje
  • jeho prostřednictvím se přerozdělují finanční prostředky k dosahování předem stanovených cílů
  • spojen z oddělení státního hospodaření od hospodaření soukromého na sklonku feudalismu → snaha omezit výdaje panovníka
  • využívání státního rozpočtu jako nástroje prosazování předem stanovených cílů se označuje jako rozpočtová (fiskální) politika

Druhy

  1. vyrovnaný – příjmy a výdaje jsou v rovnováze; usiluje o něj odpovědná vláda
  2. schodkový – výdaje převyšují příjmy à vznik deficitu státního rozpočtu; jeho hromaděním se vytváří státní dluh; řešení – zvýšení daní, krácení veřejných výdajů nebo prodej státních obligací
  3. přebytkový – příjmy převažují nad výdaji; vzácný
  • veřejný dluh – zahrnuje státní dluh, dluhy obcí, dluhy zdravotních pojišťoven, dluhy veřejných financí

Příjmy

  • tvoří je především daně, část daní může jít do rozpočtu obcí nebo regionů, ale jejich rozhodující část plyne do státního rozpočtu
  1. daně – nenávratný charakter; přímé a nepřímé
  2. povinné odvody – 40% do státního rozpočtu; zákonem stanovené platby; příjmy z pojistného a sociálního pojištění
  3. poplatky za úkony státních orgánů – poplatky za ověření podpisu, pokuty, …
  4. jednorázové dávky – př. milionářské dávky
  5. cla – daně za zboží při vývozu a dovozu
  6. emisní výnosy z emitovaných státních dluhopisů
  7. splátky z dříve poskytnutých půjček
  • dělení:
  1. úvěrové – stát si půjčuje à vrací s úvěrem; státní půjčky, dluhopisy
  2. neúvěrové – daně (nevrací se)
  3. nedaňové – sociální pojištění (3 položky – důchodová, nemocenská, příspěvek na politiku zaměstnanosti); cla; správní poplatky; soudní příspěvky (poplatky za pasy, za rozvod à ale většinou to zůstává obci x ne pro stát); příjmy z podniků (ČEZ)

– zdravotní pojištění

– veřejné (zákonné) – zákonem definovaným plátcům je                              stanovena povinnost toto pojištění platit jedné ze zdravotních                        pojišťoven; strháváno ze mzdy; OSVČ jej hradí z příjmů                               snížených o výdaje na jejich dosažení; zákonem stanovená min.                a max. platba veřejného zdrav. pojistného

– soukromé (komerční) – klient se může pojistit proti riziku                         ztráty příjmů kvůli úrazu či nemoci; dobrovolné

  1. daňové
  2. nepřímé (daně připočítávané k cenám zboží a služeb; do státního rozpočtu je odvádějí prodávající)
    • všeobecné
  • DPH (47 zákona o DPH: od 1. 1. 2010 změna snížené sazby daně z 9 % na 10 % a základní sazba daně z 19 % na 20 %. )
  • univerzální daň, která se vztahuje na podnikatelskou činnost a postupně zdaňuje tu část hodnoty statků nebo služeb, kterou k výrobku nebo službě jednotlivý podnikatelský subjekt přidal
    • výběrové
      1. spotřební (vztahuje se pouze na ty výrobky, jejichž spotřebu chce stát omezit (alkohol, tabákové výrobky, pohonné hmoty))
      2. k ochraně životního prostředí (ekologická daň, od 1.1.2008 (v rámci EU), na uhlí, zemní plyn, elektřina)
  1. přímé (daně placené přímo fyzickými nebo právnickými osobami; jedná se zejména o daně z příjmu, daně z majetku a dědické daně)

Výdaje

  1. transfery
  2. výdaje na nákup zboží a služeb
  3. dotace podnikům, krajům, obcím, státním fondům
  4. příspěvek EU
  5. příspěvek zdravotním pojišťovnám
  6. úroky ze státního dluhu
  • dělí se do 2 základních skupin – nákupy statků a služeb a transferové platby (výdaje, za které stát od příjemců nezískává žádné statky či služby à starobní důchody, sociální dávky)
  • 90% výdajů jsou mandatorní výdaje – sociální dávky, penze, nemocenské dávky, podpora v nezaměstnanosti à stát to musí vyplatit, i kdyby si na to měl půjčit

Státní sociální podpora

– zajišťuje finanční pomoc občanům ve stanovených situacích

– množství dávek, o jejichž vyplacení občan může požádat na tiskopisech ministerstva práce a sociálních věcí

– dávky závislé na příjmu občana:

  • přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, sociální příspěvek

– dávky nezávislé na příjmu občana:

  • rodičovský příspěvek (celodenní péče do 2,3,4 let), porodné, dávky pěstounské péče, pohřebné

Schvalování státního rozpočtu

  • pověřeným orgánem je ministerstvo financí, které spolupracuje s určenými správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy
  • výsledný návrh zákona o státním rozpočtu předkládá ministerstvo financí ke schválení vládě a vláda jej předkládá Poslanecké sněmovně
  • státní rozpočet ČR je od roku 1996 trvale deficitní
  • státní dluh ČR v současnosti činní více jak 1,2 bilionu korun a jen na úrocích je ČR povinna platit bezmála 50 miliard ročně – v souvislostech nynější globální hospodářské recese, představuje státní dluh a vysoký podíl mandatorních výdajů na rozpočtu pro stát nebývalou zátěž

 

  1. Nástroje fiskální politiky
  • Automatické stabilizátory– působí stále a automaticky vyrovnávají výkyvy agregátní poptávky a nabídky (např. progresivní daň z příjmu, pojištění v nezaměstnanosti…)
  • Záměrná opatření – jednorázové opatření, které ovlivňují agregátní nabídku i poptávku (změna daňové sazby, změna struktury výdajů z rozpočtu…)
  • Daně – představují příjmy do státního rozpočtu
  • Transfery – dotace do podnikatelské sféry, podpora v nezaměstnanosti nebo zdravotně postižených…
  • Vládní výdajena nákup zboží a služeb – představují výdaje ze státního rozpočtu

 

 

  1. Daně, daňová soustava v ČR

Daně

  • = povinná a nenávratná platba vybíraná státními orgány od fyzických i právnických osob na základě zákona
  • plátce daně – občan nebo podnik, který odvádí daň státu
  • poplatník daně (občan nebo podnik, který je daní zatížen a platí ji buď státu sám, nebo například v ceně nakupovaného zboží svému dodavateli, který ji odvede státu
  • Nejvyšší příjem státu
  • Měří se z daňového základu
  • Velké daně mohou mít vliv na motivaci občanů pracovat

Typy daní

  • Rovná daň – liberálové pro
  • Progresivní daň – čím větší plat, tím větší daň; sociální solidarita (bohatí lidé měli více štěstí a proto se dostali k lepšímu standartu)
  • Nepřímá daň – zahrnuty v ceně statků nebo služeb, poplatník (kupující si sušenky)x plátce (výrobce sušenek), př. DPH a spotřební daně (spotřební daň – na cigarety, benzí…)
  • Přímá – z příjmu fyzické/právnické osoby, dědická, z nemovitosti, silniční (pokud používám komunikaci při podnikání), darovná, z převodu nemovitosti

 

Daňová soustava ČR

  • daň z přidané hodnoty
  • dotýká se výroby a prodeje zboží a služeb v každé fázi výroby a distribuce
  • promítne se v konečné ceně zboží a služeb
  • v současnosti je stanovena základní sazba daně 20% a snížená sazba daně 10%
  • spotřební daně
  • vztahují se na výrobky, jejichž spotřebu chce stát omezit
  • v konečné fázi je platí spotřebitelé
  • zatěžují zejména pohonné hmoty, líh a lihoviny, alkoholické nápoje, tabák a tabákové výrobky
  • daně z příjmů fyzických a právnických osob
  • univerzální daň ze všech příjmů
  • jedná se zejména o příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmů, …
  • zákon vymezuje základ daně a tzv. nezdanitelnou částku (ovlivněnou např. počtem vyživovaných dětí)
  • daň z nemovitosti
  • platí ji vlastníci nemovitostí, tj. vlastníci pozemků, budov, bytů a staveb
  • daň silniční
  • platí ji držitel vozidla, které je využíváno jako prostředek podnikání
  • daň dědická
  • dotýká se převodu majetku v případě smrti
  • její výše závisí na vztahu dědice k zůstaviteli a velikosti dědictví
  • daň darovací
  • postihuje bezúplatný převod majetku mezi živými osobami
  • její výše závisí na hodnotě daru a na vztahu mezi dárce a obdarovaným
  • daň z převodu nemovitosti
  • platí se při prodeji nebo jinému úplatnému převodu nemovitého majetku
  • její výše závisí na ceně nemovitosti
  • daň k ochraně životního prostředí

Subjekty daňového řízení

  • správce daně – orgán pověřený státem vybírat daně a poplatky, finanční úřady, celní úřady, územní úřady
  • daňové subjekty – plátce a poplatník
  • třetí osoby – např. znalci, tlumočníci, svědci

Principy daňového řízení

  • zásada zákonnosti – správce daně musí dodržovat zákony
  • zásada neveřejnosti – daňové řízení se účastní jen ten, kdo koho se to týká
  • zásada mlčenlivosti – každý, kdo se účastní daňového řízení, musí o tom mlčet
  • zásada rovnosti – všechny daňové subjekty si jsou v daňovém řízení rovni
  • zásada přiměřenosti – správce daně volí takové prostředky, které daňové subjekty co nejméně zatěžují, ale umožňují vybrat daň

Fáze daňového řízení

  1. přípravné řízení – plátce daně se zaeviduje u správce a je mu přiděleno DIČ
  2. vyměřovací řízení – plátce podá daňové přiznání, je mu vyměřena daň
  3. placení daní – bezhotovostně, hotovost (složenkou, do pokladny správce daně), přeplatkem na jiné dani nebo kolek (u poplatků)
  4. vymáhací řízení – správce daně vymáhá daňové nedoplatky a stanoví sankce daňovému subjektu, pokud neuběhla promlčecí lhůta 6 let po roce, ve kterém byl nedoplatek splatný, skutečnost, že uběhla promlčecí lhůta, dokazuje plátce, správce je vždy povinen vymáhat nedoplatek

Opravné prostředky používané k daňovému řízení

  1. řádné – odvolání, stížnost, námitka, reklamace
  2. mimořádné – obnova řízení, opravy zřejmých omylů a nesprávností