Světová literatura mezi válkami
-neklidné příměří mezi válkami
– na kontinentu probíhá vlna revolucí
– uspořádání státu řešil Versailleský systém
– rozšiřování fašismu, souboj demokracie a totalitních režimů
– hospodářská krize vyústila v politiku appeasementu a Německo sílilo
– běžné obyvatele ovlivnil zejména nástup totalitních režimů a světová hospodářská krize (klesla produkce a mnoho lidí přišlo o práci)
Literární kontext
– jeho literární tvorba se řadí do světové prózy 1. poloviny 20. století (meziválečné literatury)
– spadá do tradičního proudu francouzského realismu
Znaky:
-1. sv. válka se významným způsobem odrazila v tvorbě světových autorů
– převažují realistické často autobiografické prožitky hrůz z válečných bojišť
– zachycení psychických proměn hrdinů
– vlastenecké prvky, sílící nenávist k jakýmkoliv projevům války
Literatura
-neorealisté v románech a ságách navazovali na realismus a naturalismus, kladli důraz na hlubší souvislosti mezi dílčími jevy skutečnosti
-společenskými tématy se zabývala próza se sociální tematikou, popisující tíživé životní podmínky nižších společenských vrstev
– tvůrci se začali uchylovat k filozofickým tématům a hledání příčin vzniku těchto politických systémů
– Pracovali také s historickými tématy, s variacemi vinických témat a s fantastickými motivy. Užívali alegorie, paralely.
– Vývoj vědy: teorie relativity – Einstein
– Autoři se odvrátili od příběhu i lineárního času a přiklonili se k vnitřnímu času tak, jak jej prožívá hrdina v proudu svého vědomí
Autoři daného období
Antonie de Saint- Exupéry – Malý princ (próza – filozofická pohádka)
James Joyce – Odysseus (próza – román)
Theodore Dreiser – Americká tragédie (próza – román)
Ztracená generace
-tímto termínem označujeme generační skupinu amerických autorů, kteří vystřízlivěli z tzv. amerického snu a nedokázali pochopit bezstarostnost ostatních Američanů
– Základními tématy v dílech „ztracené generace“ jsou:
- zklamání a skepse
- rozklad lidských a společenských hodnot
- hledání východiska v útěku do přírody nebo kultury
Hlavní hrdinové jsou „ztracení“ jednotlivci, kteří nenacházejí nikde zakotvení.
K autorům ztracené generace patří:
- Ernest Hemingway – Stařec a moře
- Erich Maria Remarque – Na západní frontě klid
- John Steinbeck
John Steinbeck
-1902 – 1968
– americký romanopisec
– nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1962
– studoval biologii, měl mnoho povolání, pracoval taktéž na farmě, ale nejvíce se uchytil jako novinář
– ve svých sociálněkritických románech, které se odehrávají ve venkovském prostředí, vycházel z osobní znalosti životních podmínek farmářů i zemědělských dělníků
– ve svých prózách zachycoval hlavně osudy a pocity prostých lidí, společenských vyděděnců a zemědělských dělníků
– zobrazuje dobu hospodářské krize
– jeho knihy jsou jak tragické, tak humorné
– vyvolal rozruch svým článkem o Vietnamské válce
– je spisovatelem velkého porozumění pro psychologii člověka z okraje lidské společnosti
– polemizuje s tradičními náboženskými normami, zabývá se konfliktem dobra a zla v člověku a možnostmi svobodné lidské vůle
Další díla
Hrozny hněvu (próza – román)
Toulavý autobus (próza – román)
Ryzáček (próza – novela)
O myších a lidech
-z prostředí sezonních zemědělských dělníků
Druh a žánr knížky
Próza – veškerý psaný neveršovaný text, člení se do odstavců (epika)
Novela – prozaický žánr kratšího nebo středního rozsahu podobně jako povídka, soustřeďuje se na jeden jednoduchý, ale poutavý a nápaditý příběh, nečekaný konec (pointa), má málo postav
Postavy a jejich charakteristika
Lennie Small – Veliký člověk s nepředstavitelnou silou, ale oproti tomu zase nepředstavitelně hloupý. Má ale dobré srdce, asi kvůli jeho hlouposti se neumí na nikoho zlobit a vždy udělá, co se mu řekne. Kdyby se měl sám o sebe postarat, tak to nezvládne, naštěstí má parťáka Georgea.
George Milton – Pravý opak Lennieho, ale také hodný. Má čisté myšlení a vždy si ví rady, zvláště v případě, že jeho společník něco provede. Je společenský a ví jak mluvit s lidmi, všichni na ranči si ho vážili, i přesto, že s Lenniem byli noví.
Candy – Starý dobrák, který s každým vychází. Řekl oběma chlapům, když přišli na ranč, jak to tam chodí. Měl starého psa, kterého nechtěl opustit, jelikož ho vychovával už od malička.
Slim –Také dobrák, který má trochu respekt i u majitele ranče, především u jeho syna. Všichni na ranči ho mají rádi. Slim má na starosti skupinu pracovníků, ve které je i George a Lennie.
Curley – Namyšlený, žárlivý, agresivní mladík (syn majitele ranče). Curley je dobrý v boxu a asi kvůli tomu nemá rád lidi s velkou postavou. Většinu dne stráví hledáním své ženy, protože nechce, aby se bavila s lidmi z ranče.
Curleyova žena – Mladá, krásná, ale zklamaná ze života, hlavně z Curleye. V knize se může zdát, že se chová jako děvka, ale ve skutečnosti ona má potřebu se s někým vypovídat, tak chodí za muži z ranče, ale ti se s ní nechtějí bavit, kvůli problémům, které by z toho mohli mít s Curleyem.
Popis děje
Příběh dvou mužů, námezdních dělníků, kteří putují za prací z jednoho místa na druhé. Jeden z nich, mentálně zaostalý Lennie Small, vyrůstal u své tety Kláry a po její smrti převzal péči o Lennieho jejich přítel George Milton. Přes své postižení je Lennie velmi pracovitý a hlavně silný, což ho přivádí do nemalých problémů. Má obrovské potěšení z toho, když může hladit něco příjemného na omak, a proto zbožňuje myši a podobná zvířátka. Neuvědomuje si však svou sílu a každé myši vždy nakonec zlomí vaz. Lennie a George měli společný sen o malém hospodářství, kde boudou svými pány a kde se bude moct Lennie starat o své vytoužené králíky. George dokonce vyhlédnul malou farmu, kterou vlastnili staří manželé a byli ochotni ji prodat. Proto, když přicházejí na ranč v Soledadu, chtějí tam vydržet co nejdéle, aby si vydělali na svůj sen, ale jejich cesta za vysněným hospodářstvím se brzy zkomplikuje. Jednoho dne Lennieho napadne správcův syn Curley, který se neustále snaží ostatním dokazovat svou převahu – snad kvůli své malé postavě a snad také kvůli žárlivosti na svou novopečenou manželku, která se sama potuluje po ranči a snaží se navázat kontakt s ostatními muži z ranče. Lennie se Curleyho útoku brání a kvůli své obrovské síle mu rozdrtí ruku. Tento spor mezi sebou ještě urovnají, ale Curley čeká na vhodnou příležitost, aby Lenniemu oplatil tuto potupu. Lennie si jednoho večera hraje se štěňátkem, ale opět neodhadne svou sílu a zlomí mu vaz. Najednou se u něj objeví Curleyho žena a chce si s nám povídat. Začne mu vyprávět o svém zpackaném životě, zatímco on mluví o svých králičcích, jak je rád hladí a mazlí se s nimi. Ona mu nabídne, aby si pohladil její vlasy, na které je náležitě hrdá. Lennie je celý vyděšený, ucpe ji ústa a drží hlavu. Při svém vyděšení si neuvědomí, jak silně ji tiskne a zlomí ji vaz. Ví, že provedl něco špatného a uteče. Když muži najdou Curleyho mrtvou ženu, vydají se Lennieho hledat a Curley vyžaduje jeho zlynčování. George ví, kam se Lennie běžel schovat, jde za nám , a aby ho ušetřil krutému zacházení, zastřelí ho.
Styl jazyka
-psáno er-formou
– Dialogy
– Autor zde používá hovorový jazyk a slang
– Přirovnání (Je rozeznatelný díky přirovnávacímu příslovci jak, jako; zdůrazňuje vlastnosti věcí, jev nebo děj)
Např.: Takovej člověk, co chodí jako my dělat po rančích, je na tom světě opuštěnej jako kůl v plotě.
– Personifikace (zosobnění, neživým věcem se přisuzují lidské vlastnosti)
Např.: …hromada popela, narostlá z mnohých ohňů
– Metonymie (obrazné pojmenování založené na záměně jednoho slova nebo slovního spojení jiným slovem nebo slovním spojením)
Např.: Starej váš čekal už včera večír