Říše raného středověku a počátky států ve střední a východní Evropě

Za začátek středověku se nejčastěji považuje pád ZŘŘ roku 476 a jako konec se označuje více možností jako třeba konec Byzantské říše roku 1436 nebo rok 1492 objevení Ameriky a zároveň vyhnání posledních Arabů z Apeninského poloostrova
- Raný středověk (5. – 11. století)
- Vrcholný středověk (11. – 14. století)
- Pozdní středověk (14. století až rok 1492)
Posledním římským císařem byl Romulus Augustus a po jeho svržení byl Řím ovládán mnoha dalšími kmeny (Vizigóty, Ostrogóty)
Pokračovateli latinské kultury se stala Franská říše (byla dříve provincií Říma – převzaly zvyklosti a řeč) – důkazem je, že například Francouzština má románský základ
Hlavní roli ve Středověku mělo křesťanství, kdy se podle křesťanství dělilo obyvatelstvo na tři oblasti – neboli trojí lid

1) Franská říše

Na Franky tlačí Hunové a ti vytlačují původní obyvatele Galie – Kelty
Frankové sice vytlačí původní obyvatelstvo, ale částečně se s nimi i asimilují – jazyk a křesťanství
Označení pro Franky má několik významů například Frankus = divoký, Franea = kopí. Franci = svobodný (protože nepodléhali římské moci)
Do konce 5. století – bylo zde více království

1. velká dynastie byli MEROVEOVCI – původ v Tournai
- Jedním z nich byl i Chlodvík (481 – 511)
  - Sjednotil všechna království a zcentralizoval moc
  - Přijal křesťanství
  - Spojenectví s Římem – uznávají mu královský titul
  - Rozdělil říši mezi své 4 syny – opětné rozdrobování říše – nedokonalý nástupnický systém – pokud jeden z nich zemře bez potomků, tak si ostatní říši rozdělí – pokud jeden z nich má potomky, tak dojde k dalšímu štěpení
- Velice nestabilní systém – asi po 4 generace – poté se prosazuje Salské právo – právo na trůn má nejstarší syn (dnes v modernější podobě například v Japonsku nebo Jordánsku)
- Říše se dělí na tři části

Austrasii – východ
Neustrii – západ
Burgundsko – jih

2. velká dynastie byli PIPINOVCI – KARLOVCI
- Majordomus – královský kancléř
- Začínali v majordomátu v Austrasii
- Pipin II. (konec 7. a počátek 8. století)
  - Sjednotil opět všechny tři říše
  - Poté nastupuje jeho syn Karel Martel (znamená kladivo)
- Karel Martel
  - V bitvě u Poitiers (také známá jako bitva u Tours) 732 – porazil Araby, kteří postupovali přes Pyrenejský poloostrov
  - Upevnil moc
  - Dynastie se po něm jmenuje Karlovci
- Pipin III. Krátký (751 – 768)
  - Titul majordoma už mu nestačí – obrací se na papeže s problémem, že má moc, ale není král, à papež mu vyhoví
  - Pipin se nechá provolat králem a papežovi za odměnu pomáhá s Langobardy, kteří útočili na Řím
  - Meroveovský král byl vyhnán do kláštera
  - Pipin umírá – říše rozdělena mezi jeho dva syny – Karla a Karlomana, ten krátce poté umírá à Karel se sává jediným vůdcem
- Karel Veliký (768 – 814)
  - Nejdříve upevnil moc a poté se vydává na tažení
  - Za jeho vlády má říše největší rozmach (od La Manche po Uhry a Jutského poloostrova až po Pyreneje)
  - Při taženích byl velmi krutý (například popravil 4500 saských bojovníků, kteří se po jejich nuceném pokřtění šli ihned umýt a spálili svoje šaty)
  - Vládnul tzv. ze sedla
  - 25. 12. 800 byl korunován císařem (návaznost na Řím)
  - Byl bez hlavního města – pobýval ve městě Aachen (Cáchy)
  - Ovlivnil kulturu – Karolinská renesance
  - Chtěl, aby se říše po jeho smrti rozdělila dle Divisio Regnorum – říše se rozdělí mezi jeho 3 syny a v každé té zemi bude přímé nástupnictví (2 ze 3 Karlových synů umírají)
  - Karel umírá a na trůn nastupuje jeho syn Ludvík pobožný, který má poté tři syny – Lothar X Karel Holý X Ludvík Němec
  - Ludvík roku 840 umírá a Lothar chce uplatnit svoje právo dle původního systému, protože je nejstarší
  - Zbývající synové chtějí svoji část země
  - V letech 842 – 843 probíhá Verdunské dělení na:

Východofranskou říši (Ludvík Němec) – základ Německa
Západofranskou říši (Karel Holý) – základ Francie
Lothargii (Lothar) – uprostřed mezi nimi, později zanikne

2) Byzantská říše

Byla původně součástí impéria. To se ale roku 395 rozpadlo na západní a východní a východní je později známa jako byzantská říše
Hlavní město bylo Konstantinopole později známý jako Cařihrad a dnes známý jako Istanbul
V raném středověku byla nejvyspělejší říší
Soupeřila s Franskou říši o místo hlavní velmoci
Římská tradice, křesťanství, jazykem úřadů byla řečtina, ale v armádě a na dvoře se mluvilo latinou
Justinián I. (527 – 565)
- Snaha vnitřně upevnit císařství – centralizace moci
- Oporou jeho moci byla církev, armáda a byrokracie
- Prosazoval Césaropatismus = císař je představitel církve
- Bojoval proti filosofii (neshodovala se s jeho názory) à roku 529 zavírá Platónskou akademii
- Snažil se obnovit římské impérium – dobyl Egypt, Balkán, Malou Asii, část Pyrenejského a Apeninského polostrova X silné střety se Slovany a Avary
- Vystavěn chrám Hagia Sofia
- Vydal právo, které bylo inspirováno římským právem – Codex Iustinianus
- Krize během Justiniánovi vlády
  - Roku 532 proběhlo povstání v Niké
  - Určitá skupina císařových odpůrců byla potlačena – vznikly obavy i mezi císařovými podporovateli – velká část obyvatel se spojí proti císaři – velké nepokoje
  - Justinián uvažuje o rezignaci X jeho žena Theodora se rozhodla, že musí potlačit povstání
  - Krvavé potlačení povstání
V roce 1054 došlo v Byzanci v tzv. Velkému schizmatu – kdy se východní církev oddělila od západní a vytvořila si svoji odnož (vznikla pravoslavná církev)
Po celou dobu existence byzantské říše musela říše odrážet nájezdy Arabů
Od počátku křížových výprav, za kterých se plenilo Konstantinopole, nastaly velké problémy ať už v podobě nefunkčnosti říše nebo častých občanských válek
Postupný rozklad říše vyvrcholil, kdy osmanští Turci dobyli Konstantinopole roku 1453
Kultura – Byzantská říše přispěla Evropě hlavně tím, že zamezovala vniknutí Islámu do Evropy a snažila se o prosazení křesťanství
- Vzniklo zde mnoho památek jako třeba Hagia Sofia v Istanbulu, které je zde dodnes nebo
- V 11. a 12. století se byzantské vzory projevují na periferii byzantského světa, v kavkazských a slovanských zemích, stejně jako na Sicílii a v Benátkách

3) Arabové

Arábie v 7. století velmi rozdrobena jak kulturně, tak nábožensky
Nejdůležitější osoba v Arabských dějinách byl prorok Mohammed
Mohammed
- Z chudé rodiny, vychováván strýcem – velmi cestoval (poznal křesťanství i judaismus)
- Ve 40 letech měl první zjevení – bůh k němu promlouvá a zadává mu šířit boží slovo, à sepsal Korán = „Zjevená pravda“ 1. kniha Islámu (později vzniká SUNA, 2. kniha Islámu, legendy o Mohammedovo životě
- Roku 622 odchází Mohammed z Mekky (kde nebylo učení přijato) do Medíny = Hidžra (počátek Arabského letopočtu)
- Roku 632 umírá
Říše je rozdělena na dvě části – Jih Medína – Islám v čele s Muhammedovým bratrancem Alím VERSUS Sever Damašek
Občanská válka = Fitna – končí vraždou Alího
Vítězí Islám – centrum Islámu přesunuto do Sýrie (počátek sporů Sunnité X Šiité)
Sunnité – Arabové, kteří po Muhammedovo smrti uznali jako vůdce Abú Bakra a říkají, že Mohammed byl prorok a jeho místo byl měl zaujmout někdo další, ale ne nikdo z jeho rodiny
X
Šiité – Arabové, kteří po Muhammedovo smrti uznávají Alího a říkají, že Muhammedova rodina mají být nástupci Mohammeda
Silná expanze – Kábul, severní Afrika, Malá Asie, Řecko a roku 711 tažení do Španělska – přistály u „Velké skály“ = Džébel Tárik (Gibraltar)
Arabové porazili Vizigóty a expandují až do Francie, kde je roku 732 zastavuje Karel Martel
Nastává 700 let arabského vlivu na Pyrenejském poloostrově – největší stát – Cordóbský chalífát
Boj ve Španělsku proti Arabům = Reconquista (= znovudobytí)
Vůdce Arábské říše = Chalífa
Nejvýznamnější chalífa byl Hárum Ar-Rašíd (786 – 809)

4) Vikingové (8. – 11. století)

Označení pochází ze slova Vik, což znamená záliv
Další označení – Normané (=lidé ze severu) – z Francie, Varjagové – z Ruska
Ze Skandinávie (později i Island) – Germánský původ
Zemědělci, řemeslníci a skvělí mořeplavci a bojovníci
První nájezdy začaly před rokem 800 za účelem bohatství – kořist + obchod
Vikingské nájezdy

Anglie, Francie, Skotsko

Od konce 8. století

V polovině 9. století – Dobyta Paříž a vypálen Londýn

Roku 860 ovládali velkou část britských ostrovů

Proti nim vystupuje Alfréd Veliký (871 – 900) – sjednotil Angly a Sasy
Poráží Vikingy a vzniká Anglie

Ve Francii roku 911 vzniká Normandský stát (Normandie) – Vikingové

Roku 1066 probíhá bitva u Hastings, kdy se Normané (z Francie) střetnou s Anglosasy, à Normané vítězí – Vilém Dobyvatel se stává králem Anglie à expanze Normanů do Středomoří (* Sicilské království 1130)

Východ – Rusko

Hlavně obchodní zájmy s Ruskem

V 9. století ovládají Novgorod à Rurikovci – *Kyjevská Rus

Dálkové plavby

Na západ přes Atlantik

Hledání nové půdy

870 – Island, 10. století – Grónsko

Kolem roku 1000 dorazili i do Severní Ameriky (mořeplavec Leif Eriksson)

Loď Drakar
- Štíhlá, dlouhý trup
- Nízký ponor a otevřená paluba
- Kormidlo, vesla, plachta
- Až 200 mužů

Počátky států ve střední a východní Evropě

V této době na našem území vzniká první státní uskupení známé jako Sámova říše, o které víme z Fredegardovo kroniky
Základy Německa a Francie vznikají po rozpadu Franské říše v roce 843
Na východě vzniká Kyjevská Rus, která tvoří základ Ruska
- Mnoho slovanských kmenů – Kriviči, Drevljané, Uliči, Radiniči
- Prosazuje se kmen Rusů
- Kyjevskou Rus tvořily dvě hlavní sídla v Novgorodu a v Kyjevě
- Informace v další otázce, která se zabývá Slovany

Svatá říše římská (962 – 1806)
- Počátek svaté říše Římské se počítá od vlády východofranského císaře Oty I., který z východofranské říše vytvořil císařství
- Ota I. si musel naklonit mnoho lidí a zastavit například postup Slovanů dál do střední Evropy (bitva U Lechu 955), aby se mu podařilo vytvořit SŘŘ
- SŘŘ navazovala na tradici Římského impéria a přídomek svatá k ní přidali v průběhu středověku přívlastek svatá (sacral), aby se zdůraznil fakt, že říše má křesťanského charakteru
- Konec Svaté říše římské se počítá roku 1806, kdy se císař František II. (pod Napoleonovým nátlakem) vzdává císařského titulu (poté se z Říše stává Rýnský spolek
- Do Svaté říše římské patřila téměř celá střední Evropa (hlavně Německo – v německé literatuře se o ní často mluví jako Německé říši nebo také Staré říši)