VODNÍ REŽIM ROSTLIN Průměrný obsah vody v pletivech je asi 70-80% hmotnosti rostliny. Převážná část rostlin nemá schopnost tolerovat větší ztráty vody. Vodní režim zahrnuje procesy příjmu, vedení a výdeje vody. Největší množství je absorbováno v oblasti kořenového vlášení. Voda se v rostlině pohybuje ve směru: Půda – rostlina – atmosféra. Na příjmu a vedení vody se[…]
Mořští živočichové, dobří plavci, mají celou chrupavčitou kostru a celý život jen strunu hřbetní Plakoidní šupiny– se zoubky. Vertikální ocasní ploutev = heterocerkní. Na hlavě protažené rostrum. DS: je tvořena žaberními oblouky s žaberními přepážkami a na jejich vnější straně s žaberními lupínky mají žaberní štěrbinu = spirakulum. Bez plynového měchýře CS: je uzavřená TS: spirální[…]
DRUHOÚSTÍ – Řitní otvor vzniká z prvoúst a ústní otvor vzniká nově na protější straně. kmen POLOSTRUNATCI KŘÍDLOŽÁBŘÍCI – mořští s bílkovinnými rourkami, ze kterých vyčnívají ramena s chapadélky, dvojžábřík ŽALUDOVCI – mořští, červovité tělo, na hlavě je žalud – ryjí s ním ve dně – žaludovec kmen OSTNOKOŽCI Mořští, dospělci žijí přisedle.[…]
oporu těla tvoří struna hřbetní trávicí soustava na břišní straně a v přední části s žaberními otvory. nad strunou v hřbetní části leží nervová trubice podkmen PLÁŠTĚNCI Mořští živočichové, jen larvy mají typické znaky pro strunatce – strunu, dospělci mají rozšířený hltan s žaberními otvory a kolem celého těla plášť s tunicinem = „tunika“ Žijí jednotlivě nebo v koloniích SALPY-[…]
Evoluce: mikroraptor, Archaeopteryx Jsou teplokrevní, okřídlení, mají 2 nohy, Tělo: pero: vzniklo z plazí šupiny, tvořené rohovinou je duté. Funkce: let, Izolace a termoregulace. Stavba: 1. prapor (větve, paprsky, háčky), 2. osten (brk, osten) typ per: obrysová (letky, rýdovací)-barevné, prachová, hmatová, vlasová. místa pokrytá peřím = pérnice, bez peří = nažiny. Pelichání 1-3x do roka. Mají[…]
KVĚT Je to soubor přeměněných listů a stonku, které se přímo či nepřímo účastní pohlavního rozmnožování. Prvotní funkcí květu je rozmnožování a tvorba semen. Je pravý a nepravý květ. Květy: oboupohlavné květy – mají tyčinky i pestíky jsou v jednom květu. jednopohlavné květy – jsou buď samčí (prašníkové) nebo samičí (pestíkové). Rostliny: jednodomé –[…]
podtřída VEJCORODÍ 1.řád PTAKOŘITNÍ –jen australská oblast (Austrálie, Nový Zéland, Tasmánie), Mláďata olizují mléko, jedové žlázy jsou napojeny na ostny zadních nohou. Plazí znaky- mají kloaku, mžurku (třetí víčko v oku ) JEŽUROVITÍ –noční, hmyzožraví, protáhla hlava s lepivým jazykem, hrabavé nohy s drápy,bodliny a srst, vajíčka nosí ve vaku Z: ježura australská, paježura PTAKOPYSKOVITÍ- polovodní, kachní zobák,[…]
Pletiva – soubory buněk typického tvaru a stavby, které mohou vykonávat určité funkce. Jednotlivé buňky jsou vzájemně propojeny plazmodezmami. Nauka o rostlinných pletivech = histologie. Dělení pletiv: Podle schopnosti dělení – dělivá, trvalá Podle tvaru buněk a tloustnutí buněčných stěn – parenchymatická, kolenchymatická, sklerenchymatická Podle původu a převládající funkce – dělivá, krycí, vodivá, zásobní,[…]
Triblastica – tři zárodečné listy. Prvoústí – z prvoúst * ústní otvor a řitní se prolamuje na druhém konci. Schizocoel – tělní dutina vyplněná houbovitou tkání- kmen PLOŠTĚNCI Rozlišovací znaky: 1. dvoustranná souměrnost tři zárodečné listy Schizocoel Tělo: V přední části těla nervová soustava, na obou koncích těla smyslové orgány, 1 osa souměrnosti,[…]
. podkmen KUSADLOVITÍ Hlava je různě specializovaná a u trupu převažuje pohybová fce. Společný znak pro všechny je stavba hlavy: pár – antenul, anten, kusadel (mandibul), 1-2páry čelistí (maxily) nadtřída STONOŽKOVCI Tělo je členěno na hlavu a trup s 10-177 články s kráčivými končetinami. Dýchají vzdušnicemi, které se uzavírají stigmaty. Většina druhů je vlhkomilných a žijí[…]