Vliv výsledků 2. světové války na poválečný vývoj v Evropě a ve světě

Publikováno Jáchym Šimek
  • v dubnu 1945 v San Franciscu vznikla OSN – garant míru, sídlo v NY
  • Postupimská konference – uspořádání Evropy, vypořádání se s Německem, plán 4D – denacifikace, demilitarizace, dekartelizace – zrušení zbrojního průmyslu, demokratizace
  • SSSR získalo Pobaltí, část Polska, Rumunska, Karelie, Podkarpatskou rus
  • shoda v otázkách politických i ekonomických, spolupráce
  • nejvyšší orgán Kontrolní rada – dohlížení na Berlín
  • Spojenecká rada – ve Vídni
  • odsun německých menšin z Polska, ČSR a Maďarska
  • Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku (20. 11. 1945 – 1. 10. 1946)
    • obžalováno 24 nejvyšších nacistických představitelů
    • 4 hlavní zločiny: spiknutí proti míru, zločiny proti míru, válečné zločiny, zločiny proti lidskosti
    • 12 lidí odsouzeno k smrti, 3 na doživotí, 2 na 20 let, 1 na 15 let, 3 zproštěni viny
    • Göering (spáchal sebevraždu), Borman – odsouzen v nepřítomnosti, Robbentrop, Julius Streicher – tvůrce Norimberských zákonů
  • únor 1947 mírové smlouvy s Itálií, Bulharskem, Finskem…
  • vznik 2 supervelmocí – SSSR, USA
  • VB utrpěla ztráty, ekonomicky vyčerpán
  • USA bojovala v tichomoří ale nebylo zasaženo vlastní území, respektovala SSSR zájmy – oplátka za tichomoří
  • Stalin chtěl zachovat jednotné Německo – stalo by se socialistickým
  • konflikt o Írán (měli se odtamtud stáhnout všechna vojska, SSSR je tam nechala)
  • neviditelná válka – špionáž
  • březen 1946 měl Churchi projev o Evropě – rozdělení na 2 odlišné světy, železná opona
  • konflikt o Řecko (občanská válka, partyzáni podporovaní SSSR x demokratická vláda, SSSR by mělo vliv nad Balkánem, odtud by kontrolovali další území – Kypr, Suez)
  • březen 1947 Trumanova doktrína – politika nerozšiřování komunismu, založeno na finanční a materiální státům, aby byla postavena hráz komunismu
  • Marshallův plán (vymyslel G. Kenan) – program hospodářské obnovy Evropy, nepřijatelné pro SSSR, museli odmítnout i další země socialistického bloku
  • reakcí  Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) – 1949
  • dlouhodobé plány, rozvoj těžkého průmyslu, zahraniční obchod, dělba práce, specializace každého státu
  • Studená válka

 

Sovětský blok

  • pro SSSR skončila druhá světová válka politickým a vojenským úspěchem, ale ekonomickou katastrofou: lidské ztráty přes 27 milionů X komunistický režim se však upevnil
  • květen 1945 Rudá armáda přítomna na území Rumunska, Bulharska, Polska, Československa, Jugoslávie, Německa a Rakouska – zde všude vedoucí úloha komunistů
  • sovětský blok = sféra vlivu SSSR, politický, hospodářský a ideologický nátlak (SSSR + 8 zemí: Německo, Polsko, Československo, Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko, Rumunsko, Albánie); k získání veškeré politické moci využito komunistických stran
  • v zemích dochází k znárodňování průmyslu, zemědělství; důraz na těžbu surovin + zaváděna plánovaná ekonomika po vzoru SSSR
  • diktatura jediné strany = komunistické; policejní režim
  • září 1947 vznik Kominformy = Informbyro komunistických stran, při založení se poprvé představitel Moskvy Ždanov zmínil o rozdělení světa na dva protichůdné, ostře proti sobě jdoucí bloky: blok imperialistický vedený USA X blok protiimperialistický vedený SSSR
  • leden 1949 vznik RVHP: vedoucí postavení SSSR + ČSR, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko; únor 1949 – Albánie, říjen 1950 – NDR
  • 1945 – 1953 stalinská diktatura: Stalin jediný vládce, generální tajemník KSSS
  • vláda pomocí lží, teroru; nucená kolektivizace, čistky ve straně, bezohlednost ruského národa (50%) vůči ostatním, přesídlení etnických skupin (Tataři, Turci, Čečenci…)
  • masové deportace na Sibiř, nucené práce v gulagu (polovina 50. let asi 13 milionů lidí)
  • politika: centrální plánování; důraz na těžký průmysl na úkor výroby spotřebního zboží, izolace od světa, zaostávání za USA v elektronice a pracování informací; pokrok ve vývoji jaderných zbraní a výzkumu vesmíru
  • ústřední řízení všeho: hospodářství, vědy, kultury…; plány dojednávány na sjezdech KSSS
  • Stalin myslel že bude mít německo pod sebou, ale odpor dalších stran – rozdělení
  • 1953 náhlá smrt
  • 1953 – 1964: období destalinizace

 

Francie

  • po 2. sv. v. podpora komunistů, patří k třem nejsilnějším stranám (tripartit) – chtěli plné převzetí moci, těžká spolupráce – vláda padla, nahrazena levicovou vládou bez komunistů
  • Charles de Gaulle odstoupil z funkce premiéra
  • 1946 vznikla ústava – 4. republika, zestátnění velkých podniků, úspěšná ekonomika i zahraniční politika, ale přesto politická nestabilita
  • rozpad koloniální říše, konflikt v Indočíně – porážka Fr
  • Alžírská válka – bylo tam hodně přistěhovalců (pieds-noir), 1954 boj za nezávislost (Fronta národního osvobození), brutalita, bez podpory veřejnosti, nevyřešené – povolání Ch. de Gaulla zpět do čela vlády
  • 1958 5. republika, Ch. de Gaulle se stal prezidentem – umožnil vznik samostatného Alžíru (1962)
  • modernizace, rozvoj průmyslu, vznik jaderných elektráren
  • 1966 vystoupila z NATO

 

Německo

  • USA chtělo demokratické Německo, SSSR satelitní stát – rozdělení
  • na Západě vznikla Spolková republika Německo (SRN), na Východě Německá demokratická republika (NDR)
  • 7. 9. 1949 vznik SRN, první premiér Konrád Adenauer, chtěl začlenit Německo do západoevropských struktur – dobré styky s USA, Francií
  • po smrti Stalina 1953 Adenauer nabídl SSSR sjednocení Německa ale odmítnuto západními spojenci
  • 1955 SRN přijato do NATO
  • podpora hospodářství, normalizace vztahů narušených po 2. sv. v., federace deseti spolkových zemí
  • 2 hlavní politické strany CDU (konzervativní křesťanská demokracie) a SPD (sociální demokracie)
  • 1969 u moci sociální demokracie – Ostpolitika (východní politika) = ekonomické a politické navazování vztahů
  • 1970 sovětsko-německá smlouva – při vzájemných rozporech nebudou používat zbraně, německo-polská smlouva – oba státy uznávají hranice na Odře a Nise
  • 1973 uzavřena smlouva s ČSSR – anulace Mnichova
  • 1989 hromadná emigrace z NDR, SSSR se nelíbilo že by Německo bylo součástí NATA, ale už slabé
  • 2 + 4 jednání (NDR, SRN + 4 vítězné velmoci) – souhlas se sjednocením, oficiálně sjednoceno 3. 10. 1990

 

Dekolonizace

  • proces po 2. sv. v., zánik koloniálního systému (od 15. stol. do 2. sv. v.)
  • hospodářské úpadky, občanské války, nestabilita v nových státech
  • za 2. sv. v. kolonie zdroje surovin, vojáků, většinou kolonie bojovali při zemi která byla kolonizátorem (Vietnam), Egypt chtěl za podporu řešit svou otázku
  • důvody: závazek koloniálních mocností vůči koloniím že se po 2. sv. v. vyřeší otázky nových států, oslabení koloniálních mocností

Kolonie VB

Indie

  • kolonie VB
  • císařství, personální unie
  • císař byl král Anglie (Viktorie)
  • území Indie, Pákistán a Vých. Pákistán = Bangladéš
  • snahy o osamostatnění Indie na začátku 20. století
  • v čele hnutí je Ghándí – byl v jižní Africe, původně právník, hinduista
  • chtěl vyjednat lepší podmínky pro život – dobré jméno v Indii, za 1. sv. v. se vrací do Indie, nenásilnou cestou chce přimět Brity, aby začali jednat o samostatnosti Indie
  • politika pasivní rezistence, Indové sedí a vůbec nic nedělají
  • jeho spolupracovník Nehrú – spíš politik, Indie získala status dominia, zlepšení pracovních podmínek – pevná pracovní doba, minimální mzda, ale pořád nedořešena otázka autonomie
  • urychlení 2. sv. v. – dochází k dohodě
  • Ghándí se po 2. sv. v. zbláznil, v čele Indie Nehrú, 1947 má vzniknout samostatný stát Indie
  • Co ji bude tvořit – důležitá role náboženství, kromě Indie vznikne Pákistán a východní Pákistán
  • problémy s vymezením – spory o údolí Kašmír (Indie x Pákistán), hranice s Čínou,
  • špatná politická situace v VB – nedořešení těchto územních sporů, vznik Indie a hned konflikty s Pákistánem
  • problémy i uvnitř Indie – jsou tam muslimové, Britové nic nedělají, opouští území, s Čínou se to řeší přes OSN
  • Čína nesouhlasí s rozdělením, Indie přichází o území Himalájí
  • nedořešeno dodnes – Indie s Pákistánem mají pořád otevřený konflikt, neuznávají své hranice, mají jaderné zbraně

Izrael

  • ve VB liberálové – slibovali židovský stát, konzervativci naopak, pořád se to mění
  • v meziválečném období Židé skupují půdu od Arabů, za 2. sv. v. spolupráce s Německem když jim zaručí samostatný stát
  • VB podpora Židů – Arabové přestávají dodávat ropu do VB
  • vydána Bílá kniha – může připlout jen 10.000 Židů ročně do Palestiny, zbytek potápění lodí, blokáda
  • Židovské organizace (Palma, Hagana) dělají teroristické akce proti VB, atentát na hotel krále Davida v Jeruzalémě – tam britská mandátní správa
  • nelíbí se to USA – po VB chtějí aby umožnili vznik samostatného státu, ale když to udělají, tak se vzbouří Arabové ve státech kde odebírali ropu
  • jenže VB má obrovský dluh, USA chce aby ho splatili dříve, VB by díky tomu ekonomicky zkolabovala – předání správy OSN
  • Židé lobi v senátu USA
  • 1948 vyhlášeny samostatné státy Izrael a Palestina, oba mají mít zbrojní embargo – nikdo tam nesmí dovážet zbraně
  • Židé stát vyhlásí o den dříve (měli šábes), záminka pro útok Arabů – Egypt, Sýrie a Jordánsko útok na Izrael
  • útok s britskými zbraněmi, VB velitelé
  • USA zaručilo vznik Izraele, ale sami tam nemůžou dodat zbraně
  • Židé kteří tam přišli hlavně z Polska a východu – SSSR má za ně zodpovědnost když jsou masakrováni (Stalin židy sice nenáviděl, ale to nevadilo), dovážení vojenské pomoci, SSSR i USA poradci, školí izraelskou armádu
  • 1. izraelsko-arabská válka – Izrael se ubrání a rozšíří své území, nechá si Golanské výšiny
  • Izrael se přiklání na stranu USA – kapitalismus židům víc vyhovuje, Stalin si myslel že Židi žijí v kibucech- stanou se ukázkovým komunistickým státem, ale nic
  • od 1949 si tedy SSSR vybrali jako spojence Araby – orientace na Egypt, svrhnutí krále Faruga, nahrazen Násirem
  • až do konce studené války jsou Arabové nakloněni SSSR

 

  • další problém 1956: Suezká krize – vlastníci VB a Francie, ale leží na egyptském území
  • Násir ho chce získat – nechává potopit nějaké lodě
  • VB a Francie chce vojenský zásah, to ale nejde protože jsou v krizi, půjčky peněz od USA a ta válku nechce
  • VB a Francie vyprovokuje válku mezi Egyptem a Izraelem, Izraeli nabídnou pomoc dřív než USA, Izraelci získají Sinaj
  • roztržka VB + Fr proti USA, VB a Fr se stáhli –  Egypt získal Suez, SSSR podpora Egyptu vojensky

 

  • Egypt blokoval Arabský záliv – blokáda spojení Izraele s Indickým oceánem – reakcí 1967 šestidenní válka
  • zničení Egyptských letadel, dobyt Jeruzalém, zisk Golanských výšin
  • Egypt odmítá stále uznat existenci Izraele, stálé napětí
  • 1973 svátek Jom Kippur – útok Egypta a Palestiny na Golanské výšiny, neúspěch protože Izrael měl vojenskou převahu
  • Egypt omezil těžby ropy – světová ropná krize – Západ zatlačil na Izrael, aby bojové akce přerušili
  • 1976 USA prezident J. Carther chtěl jejich smíření – Izrael s Palestinu zahájili jednání v Ženevě o příměří, Egyptský prezident A. Sadat se zbavil závislosti na SSSR (zbraně), sblížení s USA
  • jednání: USA – Carther, Egypt – Sadat, Izrael – Begin, schůze 1978 v Camp Davidu – jednání o mírové smlouvě
  • Izraelské lodě mohou jezdit Suezem, diplomatické vztahy, slib Izraele vyhlášení autonomie v Palestině
  • Sadat a Begin dostali nobelovky za mír
  • 1981 atentát na Sadata (viděn jako zrádce Arabů)…

 

Afrika

  • problémem geometrické hranice – v 1 kolonii znepřátelené kmeny, bojovali proti sobě
  • od pol. 50. let vznik hnutí na osvobození z koloniálního systému
  • Panafrické hnutí – sdružuje politiku v afrických koloniích
  • 1958 konference v Akře, 1960 rok Afriky – vznik nových států (Súdán, Ghana, Keňa, Malawi, Zambie, Gambie, Zimbabve)
  • JAR – v čele státu búrové, potomci kolonistů, majitelé půdy, měli vliv na společnost
  • politika apartheid: snaží se zákony přizpůsobit ekonomickým zájmům, je to republika ale vznik rasistických zákonů zvýhodňujících bílé obyvatelstvo
  • vrchol v 80. let – vznikají pracovní tábory podobné koncentrákům, pronásledování černých…
  • nátlak OSN, 1990 JAR přinucena zrušit apartheid, do čela Nelson Mandela, stabilita
  • po něm u moci černoši, apartheid proti držitelům půdy, vysoké daně, špatná ekonomika,

 

Střední Amerika – Karibik, Tichomoří – Dominikánská republika, Šalamounovi ostrovy, Jamajka

Arabský poloostrov – Quatar, Spojen arabské emiráty, Bahrain…

2000 Hong Kong

 

Kolonie Francie

  • Koflikt v Indočíně – 1954 o ni definitivně přichází, Laos, Kambodža, Barma
  • Severní Afrika – v 50. letech, Maroko, Tunisko 1956
  • aby si ponechali vliv tak mají zákon o dvojím občanství – obyvatelé mají nárok na Fr občanství, zdroj levné pracovní síly, Alžírsko
  • Jižní a Střední Amerika – Fr Guayana – závislé území, status Fr kraje, mají zastoupení v parlamentu, Surinam

 

Kolonie Belgie: ztráta Konga

 

Kolonie Nizozemí: Indonésie