Vývoj a charakteristické znaky rostlin ( nižší )

 

Říše: ROSTLINY

Podříše: NIŽŠÍ rostliny

ŘASY

  1. Oddělení: RUDUCHY červené řasy
  2. Oddělení: HNĚDÉ ŘASY
  3. Třída: zlativky, rozsávky, chaluhy, různobrvky
  4. Oddělení: SKRYTĚNKY
  5. Oddělení: OBRNĚNKY
  6. Oddělení: KRÁSNOOČKA
  7. Oddělení: ZELENÉ ŘASYMORFOLOGIE:
  8. Třída: zelenivky, spájivky, trubicovky, parožnatky
  • ALGOLOGIE (studium řas)
  • Tělo = STÉLKA (thallus) bez cévních svazků
  • Vývojové stupně stélky:
    • MONADOIDNÍ: jednobuněčná, jednojaderná, pohyblivá, (Krásnoočka, Zelenivky)
    • KOKÁLNÍ: jednobuněčná, nepohyblivá (Rozsivky)
    • TRICHÁLNÍ: mnohobuněčná, vláknitá (zelená řasa TRENTEPOHLIA)
    • SYFONOKLADÁLNÍ: mnohobuněčná, vláknitá, tvořena mnohojadernými buňkami (zelené řasy: Žabí vlas)
    • PLETIVNÁ: mnohobuněčná, větvená
    • ROZMNOŽOVÁNÍ:
  1. VEGETATIVNĚ: dělení jednobuněčných řas, rozpad kolonií, fragmentace stélek
  2. NEPOHLAVNĚ: spory pohyblivé (zoospory) → vznikajá v zoosporangiích, nebo pohyblivé
  3. POHLAVNÍ: v horších životních podmínkách (vysychání, nízké teploty) gamety vzniklé v gametangiích se spojují v DIPLOIDNÍ ZYGOTU
  4. RODOZMĚNA:
  • Pouze u některých skupin (ruduchy, chaluhy, zelené řasy)
  • VÝZNAM: producenti organických látek a kyslíku, potrava
  • ODDĚNENÍ:

Červené řasy (Rodophyta)

      • Stélka většinou mnohobuněčná, větvená = trichální nebo pletivná, nikdy netvoří bičíkatá stádia
      • PLASTYDY obsahují chlorofyl a, d, fykoerytrin (červený) a fykokyanin (modrý)
      • PRODUKTEM FOTOSYNTÉZY: florydeový škrob, olej
      • VÝSKYT: v teplých mořích (hloubky až 200 m), čistých potůčcích jako povlak na ponořených předmětech
      • VÝZNAM: potrava (pokrm Hoši-nori= usušené řasy rostliny Porphyra)Mikrobiologie (agar-agar)
      • Léčebné účely (zastaví krvácení, působí protizánětlivě)
      • ZÁSTUPCI: PORPHYRA (potrava ve V Asii)GELIDIUM (Rosolenka) – hmota agar-agar, jako živná půda pro mikroorganismyODDĚLENÍ:
      • KORÁLOVKA (Corallina) – tropické moře, silně inkrustovány BS, tvorba korálových útesů
      • POTĚRKA (Batrachospermum) – sladkovodní pletivná, horské potoky

HNĚDÉ ŘASY (Chromophyta)

      • PLASTIDY obsahují chlorofyl a, c, β – karoten (červený), fukax anthin (hnědý)
      • PRODUKTEM FOTOSYNTÉZY jsou oleje a polysacharidy (laminarin,…)
      • TŘÍDA:
  1. ZLATIVKY – stélka MONADIODNÍ s 1 – 2 bičíky, kokální i trichální, sladké, chladné vody, součást planktonu
  2. ZÁSTUPCI: Dinobryon – keříkové trsy a rybnících
  3. ROZSIVKY – tělo je kryté průsvitnou SiO2 schránkou = FRUSTULA, tvoří ji 2 tvarově stejné části = MISKY, překrývající se jako víko na krabici, celkový tvar jeVytváří kolonie (pomocí slizu drží pohromadě)
  4. ROZMNOŽOVNÁNÍ:
  5. STÉLKA je kokální = jednobuněčná, nepohyblivá (většinou kulovitá, nepohyblivá)
  • Střídá se POHLAVNÍ s DĚLENÍM BUŇKY (schránky se oddělí, rozsivka se rozdělí, dceřiné buňky získají po 1 části schránky, zbývající část VŽDY MENŠÍ se dotvoří, dělení se několikrát opakuje, vede k miniaturizaci buněk až do určité minimální velikosti buněk, kdy buňky pohlavně dospějí, a nastává fáze POHLAVNÍHO ROZMNOŽOVÁNÍ, buňky se zbaví schránek, funkci gamet přejímají PROTOPLASTY obou rozsivek, splynou, dorostou do původní velikosti)S
  1. CHALUHY – výhradně MOŘSKÉ organismy (při pobřeží), chladná moře
  2. STÉLKA:
  • trichálních = VLÁKNITÁ
  • pletivná:
  • KAULOID
  • FYLOIDY
  • RHIZOIDY

Zásobní škrob = LAMINARIN

ROZMNOŽOVÁNÍ:

  • rozpadem STÉLKY = FRAGMENTACE (vegetativní)
  • nepohlavní: ZOOSPORY
  • pohlavní: IZOGAMIE, ANIZOGAMIE (buňky se od sebe liší), OOGAMIE

CHALUHA BUBLINATÁ (Fucus)

BOBULÁK: až 60 m

HROZNOVICE: (Sargassum) střední Amerika

VÝZNAM:

  • krmivo pro ovce
  • chemická surovina (z popela: Na2CO3, K2CO3, I2 )
  • potrava
  • zdroj ALGINOVÝCH KYSELIN (farmacie, potravinářský průmysl, textilní)OBRNĚNKY:
  • ODDĚLENÍ:
  • schránky připomíná brněníKRÁSNOOČKA: EUGLENOPHYTA:
  • ODDĚLENÍ:
  • stélka: MONADOIDNÍ (jednobuněčná, pohyblivá)
  • BARVIVA: chlorofyl a, b, B-karoten, xantofyly
  • ZÁSOBNÍ LÁTKA: PARAMYLON (zásobní polysacharid)
  • KRÁSNOOČKO ZELENÉ:
    • DĚLENÍ: podélné dělení
    • VÝSKYT: sladká voda, bohatá na organické látky (znečištěná voda)
    • AUTOTROFIE (při nedostatku světla přejde na HETEROTROFII)
    • → MIXOTROFNÍ
    • Pohybuje se za světlem
  • KRÁSNOOČKO ŠTÍHLÉ:ZELENÉ ŘASY:
  • ODDĚLENÍ:
  • Chlorofyl a, b, karoteny, xantofily
  • Významná skupina (dali základ vzniku vyšších rostlin)
  • ZÁSOBNÍ LÁTKA: škrob
  • BS je CELUL=OZNÍ
  • Všechny typy stélek
  • 10% v moři, zbytek ve sladkých vodách
  • Vytváří kolonie:
    • KLASICKÉ (soubor buněk jedné nebo více generaci
    • CENOBIUM (jedna generace 2n4, 8, 16
  • TŘÍDA: ZELENIVKY:
    • Všechny stélky (monadoidní, kokální, trichální, pletivná)
    • Žijí jednotlivě i v koloniích
    • ROZMNOŽOVÁNÍ: dělením pohlavně, nebo pomocí výtrusů
    • PLÁŠTĚNKA:
      • Stélka: Monadoidní + 2 – 3 bičíky
  • VÁLEŠ KOULIVÝ: TVOŘÍ KOLONIE v podobě duté KOULE (tvarově i fyziologicky různé jedince
  • ZRNĚNKA: vzdušná řasa, nejběžnější půdní řasa, zdi, skalní výchoz
  • ZELENIVKA CHLORELA: půdní i vodní řasa, součást planktonu, symbióza s houbami, nezmary
  • ŘETÍZOVKA (Scenedesmus): tvoří cenóbia mají výběžky (buněčné stěny, jsou plochá počet 4 (buňky)
  • KADEŘNATKA: vláknitá řasa, nevětví se, přisedá k podkladu, čisté, pomalu tekoucí potoky
  • „MOŘSKÝ SALÁT“ POROST LOCYKOVÝ: mořská zelená řasa, plochá listovitá stélka, přisedá, příbřežní oblasti, potrava, k výrově salátů
  • ŽABÍ VLAS: stélka je vláknitá, větvená, přisedá, mírně tekoucí, stojatá voda
  • TŘÍDA: SPÁJIVKY: sladkovodní řasy, daří se jim v kyselejších vodách, stéka, jednobuněčná, mnohobuněčná, Rozmnožování: Spájení (Konjugace):
    • Protoplasty se přemění v gamety, → splývají + vzniku tlustostěnné zygospory, ke splývání dochází prostřednictvím komunikačního (konjugačního) kanálku
    • NEPHLAVNĚ: Dělením, Fragmenrací
    • Velké CHLOROPLASTY, mají charakteristický tvar,
    • Chybí bičíkaté stádium
    • ŠROUBATKA (Spirogyra):
      • Vláknitá stélka, roste do délky
      • Stočený chloroplast
  • KRÁSIVKY:
    • BUŇKA se zářezy (dvojčatkovitá řasa)
  • TŘÍDA: PAROŽNATKY: makroskopické řasy, stélka vzpřímená (5 – 90 cm) připomínají přesličky, stojaté, mírně tekoucí vody, sladké i slané, NE volné moře, ve vodě s větším obsahem vápníku
    • PAROŽNATKA: (Chara)

PODŘÍŠE VYŠŠÍ ROSTLINY (CORMOBIONTA):

  • Zástupci jsou mnohobuněční, autotrofní, dobře přizpůsobeni životu na souši, eukariotní
  • Pouze nejprimitivnějších mechorostů STÉLKA
  • Vykazují vyšší přizpůsobení života na souši (vývoj vodivých pletiv, průduchy, kutikula na povrchu vegetativních orgánů)
  • RECENTN: (současně žijící) DRUHY: vykazují různotvarou (heteromorfní rodozměnu, u vymřelých RHINIOPHYT je rodozměna IZOMORFNÍ (stejnotvará)
  • Ve vývoji se více uplatňuje SPOROFYT
  • Vyšší rostliny známé od siluru (prvohory 350 mil. Let)
  • V TILAKOIDECH chloroplastů: chlorofyl a, b
  • 4 ODDĚLENÍ:
    • RHYNIOPHYTA
    • MECHOROSTY
    • KAPRAĎOROSTY
    • SEMENNÉ ROSTLINY

ODDĚNENÍ: RHINIOPHYTA:

  • Rhyniophyta:
    • XYLOFYTA:
      • Vyhynulé rostliny
      • Výskyt: silur, devon, mělké – behnité vody
      • Nejjednodušší vyšší rostliny
      • Tělo max. 3 m, bez pravých kořenů:
        • Podzemní stonek s funkcí kořene (RHIZOMOID)
        • Pravé stonky, vidličnaté větvení
        • Dřevostředný cévní svazek
        • Koncové části = TELOMY:
          • FERTILNÍ: zakončeny výtrusnicí → generativní funkce
          • STERILNÍ:nenese výtrusnici → pouze ASYMILAČNÍ funkce
      • RODOZMĚNA: izomorfní (stejnotvará)
        • Výtrus do mokré půdy → HAPLOIDNÍ GAMETOFYT → vytvoření GAMETANGIÍ (samčí a samičí pohl. Orgány) → produkují GAMETY → splýváním vzniká DIPLOIDNÍ ZYGOTA → diploidní SPOROFYT (nese výtrusnice → haploidní výtrusy) …
        • GAMETOFYT a SPOROFYT se neliší tvarem ani velikost

ODDĚLENÍ: MECHOROSTY:

  • Suchozemská výtrusná rostlina
  • Nemají CÉVNÍ SVAZKY (→vázány na vlhké prostředí → malý vzrůst)
  • RODOZMĚNA: střídání GAMETOFYTU (převažuje nad sporofytem) a SPOROFYTU:
    • VÝTRUS: z haploidního vyklíčí PRVOKLÍČEK (lupenitý charakter) → vyroste VLASTNÍ MECHOVÁ ROSTLINKA = GAMETOFYT nese pohl. Org (GAMETANGIA: samčí: PELATKY, ANTHERIDIA (produkují dvoubičíkaté spermatozoidy), samičí: ZÁRODEČNÍKY, ARCHEGONIA (uzavírají jenu vaječnou buňku))
    • → ke SPLÝVÁNÍ GAMET nutná VODA → probíhá ve vodě (kapka)
    • SPLÝVANÍM vznikne DIPLOIDNÍ ZYGOTA → dělením (mitotickým) SPOROFYT = štěp s tobolkou = výtrusnice (MEIÓZOU vznikají výtrusy)
    • Po dozrání VÝTRUSŮ → upadne víčko, vysypání do přírody, SPOROFYT ODUMÍRÁ (svou
    • ROZMNOŽOVÁNÍ FRAGMENTACÍ STÉLKY:
  • GAMETOFYT: autonomní:
    • Charakter stélky
    • NESE gametangia
    • Rozlišen na lodyžku s lístky (KAULOID s FYLOIDY) a příchytná vláka (RHIZOIDY)
  • SPOROFYT = štěp s tobolkou, svou existencí vázán na GAMETOFYT
  • POVRCH kryt KUTIKULOU (kvůli seschnutí)
  • VLHKO a SÍNOBYTNÉ rostliny
  • VÝVOJ: v prvohorách (KARBON)
  • VÝZNAM: zásobárna vody v přírodě, producenti kyslíku, chrání půdu před EROZÍ, zkrášlují přírodu, poskytují RAŠELINU
  • SYSTÉM: 3 TŘÍDY: Játrovky, Hlevíky, Mechy
    • JÁTROVKY:
      • PRVOKLÍČEK: redukovaný
      • TOBOLKA se otevírá podélnými trhlinami
      • GAMETOFYT: lupenitý charakter NEBO lodyžka s lístky. !LÍSTKY NEMAJÍ STŘEDNÍ ŽEBRO!!
      • POROSTNICE MNOHOTVÁRNÁ:
        • STÉLKA: lupenitý, laločnatý charakter, dvoudomá, vyrůstají STOPKATÉ TERČE: tvarově odlišené a nesou gametangia, zárodečníky na spodní straně terče jsou otevřené hrdlem dolů
        • ZE ZYGOTY vyrůstá krátký štěp s tobolkou
        • zralé výtrusy jsou FYZIOLOGICKY rozlišené
  • ROHOZEC TROJLALOČNÝ:
    • Jemné lístky → primitivnější než mech
    • VÝSKYT: smrkové lesy, syrový lesní humus
    • HLEVÍKY:
    • MECHY:
      • Rostou pospolitě, pokrývají velké plochy (několik m2)
      • GAMETOFYTY: jednodomé i dvoudomé, dobře vyvinutý prvoklíček = PROKEL (PROTONEMA)
      • LÍSTKY SE STŘEDNÍM ŽEBREM
      • TOBOLKA se otevírá víčkem
      • RAŠELINÍK (Sphagnum)
        • Rod čítá 150 – 300 druhů
        • VÝSKYT: zamokřené místo s neváknitou půdou (kyselejší charakter),
        • Staré vrstvy jsou zatlačovány do hloubky → tlení → vznik rašeliny
        • Lístky rašeliníky obsahují úzké buňky s CHLOROPLASTY= CHLOROCYSTY (oddělené velkými buněčnými otvory: HIALOCYSTY – za suchy vyplněny vzduchem, za mokra vodou
        • Nemá příchytná vlákna, štěp je krátký, tobolka nemá čepičku
  • BĚLOMECH SIVÝ:
  • Svou přítomností indikuje nekvalitní, málo výživné půdy
  • Tvoří kompaktní bochníkovité polštáře
  • STÉLKA: dvoudomá
  • PLONÍK OBECNÝ:
  • STÉLKA: typický tvar (lístky úzké, špičaté) výčka několik desítek sm
  • Tobolka má víčko, překryta čepičkou
  • Vytváří kompaktní porosty
  • DVOUHROTEC CHVOSTNATÝ:
  • TOBOLKA a ČEPIČKA: mnohem užší
  • MĚŘÍK:
  • V listu přítomné ŽEBRO, lístky jemné, křehké
  • Náročný na vlhkost prostředí
  • ROHOZUB NACHOVÝ:
  • Obývá nehostinná místa
  • STÉLKA: nízká,

ODDĚLENÍ: KAPRAĎOROSTY:

  • = cévnatá, výtrusná rostlina
  • Stínobytné rostliny
  • Rostliny s vytrvalými podzemními stonky
  • RODOZMĚNA: SPOROFYT převládá nad GAMETOFYTEM
    • GAMETOFYT: redukovaný, povaha stélky, PROKEL (prvoklíček), výživou nezávislý na sporofytu
    • SPOROFYT: členěn na stonek, listy a pravé kořeny (v nich pravé cévní svazky)
    • ještě nevytváří květy ani semena
  • LISTY:
    • Asimilační funkce + Nesou výtrusnice: → TROFOSPOROFYLY
    • Pouze asimilační funkce → trofofyly, nesou výtrusnice → SPOROFYLY
    • Malé, celokrajné, čárkovité, nijak nečleněné X velké, několikrát speřené, členěné
  • VÝTRUSY:
    • IZOSPORY = spory stejného typu
    • HETEROSPORY = menší samčí MIKROSPORY, větší samičí MEGASPORY
  • VÝSKYT: nejvíce v PRVOHORÁCH (CHARAKTER STROMŮ) charakter dnešních: BYLINNÝ
  • TŘÍDY:
    • PLAVUNĚ
    • PŘESLIČKY
    • KAPRADINY
  • RODOZMĚNA:
    • Mitózou ze spory se vyvinou gametofyt = prokel → v proklu se vyvinou gametangia – zárodečníky a pelatky a pohlavními buňkami, vyprodukují GAMETY → dojde k oplození → dojde k OPLOZENÍ
  • TÍDA: PLAVUNĚ:
    • Výrazná rodozměna
    • Vyvinuli se z promitivních rhýniofyt
    • Největší výskyt v DEVONU a KARBONU, poté ustupují
    • Nynější: bylinný vzrůst
    • TĚLO: kormus, tvořeno stonkem, který je plný, nečlánkovaný a vidličnatě se větví, hustě porostlý čárkovitými listy = MIKROFILNÍ TYP LISTŮ: rozlišeny na TROFOFYLY a SPOROFYLY, výtrusnice: na svrchní straně sporofylu: nahloučeny na konci → tvoří výtrusnicové klasy
    • ROFOZMĚNY. Z VÝTRUSU VYRŮSTÁ JEDNODOMÝ prokel → vyživuje se SDAPROFYTICKY, vývin několik let, jednodomý, po oplození vzniká ZIGOTA, ze ZIGOTY vzniká
    • Chráněné zákonem
    • PLAVUŇ VIDLAČKA:
      • V lesním podrostu nejčastěji jehličnatých stromů
      • Prosluněná místa
      • Stonek je POLÉHAVÝ, výška max. 8 cm
    • VRANEČEK ŠVÝCARSKÝ:
      • Tropické, subtrop. Oblasti
      • Mechovitý vzhled
      • U nás: 2 druhy
      • PROKEL je dvoudomý
  • TŘÍDA: PŘESLIČKY:
    • Stonky jsou VYSTOUPAVÉ, článkované, duté, přeslenitě větvené
    • Pokožka: inkrustována (celé tělo je křehké)
    • LISTY: drobné, šupinaté, vyrůstají z uzlin, na bázi jsou popovitě stostlé
    • Některé druhy během vegetačního období VYTVÁŘÍ 2 TYPY LODYH:
  1. JARNÍ: nezelená, nese výtrusnicový klas,
  2. LETNÍ: fotosyntetizuje, zelená, výhradně asimilační funkce, uložit do oddenku zásobní látkyVÝTRUSY: tvarově stejné, fyziologicky odlišené, kulovitý charakter, opatřen 4 vláhojemnými pentlicemi = HAPTERY, VLIVEM ZMĚN VLHKOSTI SE PENTLICE POHYBUJÍ A VZÁJEMNĚ proplétají (zajištění rozšíření výtrusů ve shlucích)
  3. KLAS: tvoří sporofyly, přeslenitě uspořádány, výtrusnice na spodní straně, výtrusnice mají charakter vaku
    • PŘESLIČKA ROLNÍ: plevel, okraje lesů, 2 typy lodyh: jarní, letní (léčivé),
    • PŘESLIČKA LESNÍ: mokřady, břehy rybníků, potůčků, mírně jedovatá, 1 typ lodyhy: prodělává vývoj: na jaře je nezelená, nevětvená, v létě: olistí se, zezelená
  • TŘÍDA: KAPRADINY:
    • LISTY: megafilní (velké, 2 – 3x zpeřené), funkčně nerozlišené (TROFOSPOROFYLI), V MLÁDÍ jsou SPIRÁLNĚ SVINUTÉ, na spodní straně: KUPKY VÝTRUSNIC: kryté blankou (OSTĚRA)
    • STONKY: plné, nečlánkované, vyvinuté pouze ve formě ODDENKU,
    • VÝTRUSY: klíčí ve vlhkém prostředí, v zelený srdčitý prokel (oboupohlavný)
    • KAPRAĎ SAMEC: ostěry jsou ledvinité,
    • PAPRATKA SAMIČÍ: čárkovité ostěry
    • OSLADIČ OBECNÝ: nemá ostěry, obzvlášť stínobytný,
    • SLEZINÍK ROUTIČKA: suchomilný druh
    • HASIVKA ORLIČÍ: listy až 2 metry,
    • NEPHROLEPIS: (ledviník ztepilý) pokojová kapradina, stínomilnější,

ODDĚLENÍ: SEMENNÉ ROSTLINY:

  • Ve srovnání s výtrusnými rostlinymi 2 momenty:
    • Nezávislost procesu oplození na vodním prostředí
    • Tvorba dokonalých mnohobuněčných rozmnožovacích útvarů: SEMENA + ve vývoji SPOROFYT výrazně DOMINUJE NAD GAMETOFYTEM, GAMETOFYT je součástí sporofytu a není schopen samostatné existence → díky tomu mohou semenné rostliny proniknout na ekologicky různorodá stanoviště a současně překonávat nepříznivé klimatické podmínky (sucho)
    • Str. 147
  • PODODDĚLENÍ
    • Nahosemenné
    • Krytosemenné ros
  • PODODDĚLENÍ: NAHOSEMENNÉ:
    • SPOLEČNÉ ZNAKY NAHOSEMENNÝCH:
  1. Nedokonalá ochrana vajíček: vyrůstají volně na plodolistech = jsou NAHÁ, vajíčka dozrávají v semena, která mohou napodobovat BOBULI, PECKOVICI, NAŽKU
  2. Chybí květní obaly a blizny, pyl je přenášen přímo na nahé vajíčko
  3. Dřevní část cévních svazků (xylém) tvoří pouze cévice (tracheidy), cévní svazky jsou otevřené → umožňují tloustnutí prostředníctvím kambia
  4. Samčí a samičí výtrusnicové list (mikro a megasporofyly) tvoří oddělené samčí a samičí šišticovité soubory = ŠIŠTICOVITÁ JEDNOPOHLAVNÁ KVĚTENSTVÍ (nepravé květy)
  5. Jsou to pouze dřeviny, listy vždy zelené, vzácně opadavé (charakter jehlic)
    • Největší rozmach v druhohorách
    • SYSTÉM: 4 třídy: kapraďosemenné (lygenodendrophyta), cykasy (cycadophytha),
    • PYLOVÉ ZRNO: (MIKROSPÓRA) VZNIKÁ MEÓZOU V PRAŠNÝCH POUZDRECH, obsahuje 2 buňky (větší: vyživovací, vegetativní, menší: rozmnožovací, generativní), chráněno blankou (exina: vyfouklý ve 2 vzdušné vaky), pyl se zachytí na POLINAČNÍ KAPCE (vtáhne pylové zrno do MIKROPILE)klíč v pylovou láčku, generativní buňka → rozdělení ve 2 gamety (nepohyblivé spermatické buňky)
    • KAPRAĎOSEMENNÉ:
      • Vymřelé, liánovité, stromovité dřeviny
      • Devon – jura
      • MAKROFILY
      • Samčí gamety = spermatozoidy, oplozená vajíčka → semena, k oplození sloužil čížkovitý útvar (listovitý půvo, plod = KUKULA
    • CIKASY:
      • Většina zástupců vymřelé
      • Recentní rostou v tropech, u nás – skleníky, pokojové květiny
      • Madagaskar – Jižní Japonsko
      • Největší rozmach v druhohorách
      • Připomínají palmy (nízký nevětvený kmen, speřené listy makrofilní charakter, na vrcholu vytvářejí růžici)
      • SPOROFILY (listy k rozmnož.) vytvářejí jednopohlavné šištice
      • Samčí GAMETY obrvené spermatozoidy
      • Vajíčka připomínají semennou peckovici
      • Zralá semena mají zdužnatělý obal (vznik přeměnou obalu vajíčka)
      • Dochováno asi 100 druhů (CYKAS REVOLUTA)
    • JINANY:
      • Největší rozmach v druhohorách
      • Dochován pouze JINAN DVOULALOČNÝ (typické listy, vidličnatá žilnatina)
      • Dvoudomý strom, charakter. Opadavé listy, vyrůstají na dobře patrných BRACHYBLASTECH (zkrácené postranní větévky)
      • Samčí šištice jsou JEHNĚDOVITÉ, samčí pohl.bň = SPERMATOZOIDY
      • K přenosu pylu dochází pomocí větru = VĚTROSPRAŠNÉ
      • Vajíčka jsou na PLODOLISTECH, na každém jsou 2
      • Semena zdužnatělý obal (připomínají semennou peckovici)
      • Strom původem z Číny (od 18. Století běžně v parcích a bot. zahradách)
  • TŘÍDA: JEHLIČNANY:
    • Dřeviny s jehlicovitými, šupinatými listy
    • Jehlice většinou neopadávají
    • Přizpůsobené SILNOU EPIDERMIS, VRSTNOU KUTIKULY, ZANOŘENÝMI PRDUCHY → zajištěno zamezení ztráty vody odparem
    • Typickým znakem – v pletivech PRISKYŘIČNÉ KANÁLKY
    • Většinou jednodomé s oddělenými šišticemi (samčí a samičí na jednou domě)
    • TYČINKY = samčí sporofyly, uspořádány v jednopohlavných šišticích, mají žlutou barvu
    • PLODOLISTY, SEMENNÉ ŠUPINY = samičí sporofyly, nahloučeny v šišticích, vyrůstají v paždích podpůrných šupin, každá plodolist (šupina) nese 2 nahá vajíčka, temně červená barva
    • PYLOVÉ ZRNO:
    • RODOZMĚNA:
      • Pylové zrno větrem na nahé vajíčko = mnohobuněčné, kryté jedním vaječným obalem (INTEGUMENT) → jedna velká buňka pletiva vajíčka = jednobuněčný zárodečný vak, odpovídá samičímu výtrusu → pyl přenesený na vajíčko vyklíčí v PYLOVOU LÁČKU (uvnitř 2 nepohyblivé spermatické buňky) → mikroskopická láčka s gametami = silně potlačený samčí prokel (SAMČÍ GAMETOFYT), ve vajíčku z jednobuněčného → mnohobuněčný zárodečný vak s několika zárodečníky (v zárodečníku oosféra) = samičí prokel, samičí gametofyt
      • PŘ. u borovice, mezi přenesením pylu na vajíčko a oplozením uplyne 1 rok, po oplození se oplozená buňka vyvíjí v zárodech, který má několik děloh, vajíčko se jako celek přeměňuje v nahé semeno, celá samičí květní šištice se postupně mění ve zdřevnatělou šišku, semena jsou většinou křídlatá
      • Oplození nahosemenných rostlin je jednoduché = jedna spermatická buňka oplodní vaječnou buňku a druhá vaječná buňka zanikne
    • 8 původních druhů: smrk obecný, jedle bělokorá, borovice lesní, borovice kleč, modřín opadavý, jalovec
    • DOVEZENÉ: borovice vejmutovka, smrk pichlavý, zerav západní, sekvojovec obrovský, borovice černá, cypřiš obecný, cedr libanonský
    • SMRK OBECNÝ:
      • Jehlice přisedají na polštářky, je drsná, zralé šištice jsou převislé, nerozpadavé
      • JINÉ DRUHY: Smrk ztepilý, pichlavý, stříbrný,
      • Kořeny velmi mělké, rozložité, vytváří vývraty
    • BOROVICE LESNÍ:
      • Jehlice dlouhé, ve svazcích
      • Nerozpadavá, všesměrná šiška
      • JINÉ DRUHY: černá, vejmutovka, kosodřevina, kleč)
      • Kořen kůlovitý, velmi hluboký, vytváří polomy
    • JEDLE BĚLOKORÁ:
      • Šiška vzpřímená, za zralosti rozpadavá
      • Poznávací znak: na rubové straně větve 2 dobře patrné bílé proužky = 2 řady průduchů
    • MODŘÍN OPADAVÝ:
      • Na podzim shazuje jehličí
      • Na větvích patrné BRACHYBLASTY
      • Jehlice měkké, šištice jsou drobné
    • CEDR:
      • Typický pro středomořské oblasti
      • Kvalitní dřevo (trvanlivé vonné)
    • ZERAV (tůje):
      • Vysazovaná v parcích, okolo domů člověkem
    • JALOVEC:
      • Kuželovitá koruna,
      • Šištice polodužnatá podoba, podobné bobulím, jehlice pichlavé
    • TIS ČERVENÝ:
      • Nemá pryskyřičné kanálky
      • Šištice číškovitého tvaru, dužnaté, červené
      • Semeno jedovaté (kromě červeného obalu)
      • Často v parcích
  • PODODDĚLENÍ: KRYTOSEMENNÉ:
      • Vyvinuté z LIGINODENDROFIT (v křídě, rozmach v třetihorách)
      • Autotrofní, vodní i suchozemské, byliny i dřeviny
      • Kvetoucí rostliny (květ chrání gametangia před vysycháním)
      • Vajíčka ukryta v PESTÍKU (semeníku) ke stěně přirůstají stopkou
      • PYLOVÁ ZRNA vznik v prašných pouzdrech, 2 obaly (exina, intina)
      • VAJÍČKO:
      • RODOZMĚNA: sporofyt pohlcuje gametofyt, gametofyt závislý na sporofytu, samčí gametofyt = klíčící pylová láčka (zrno), samičí gametofyt = zralý mnohobuněčný zárodečný vak
      • ZRÁNÍ VAJÍČKA: 2 OBALY (INTEGUMENTY) uzavírají pletivo (NUCELLUS): mnohobuněčné diploidní pletivo → jedna z diploidních buněk nucelu se nápadně zvětší a meoticky se dělí za vzniku 4 haploidních buněk (MAKROSPOR), 3 menší makrospory zaniknou, zbylá (MEGASPORA) se 3x mitoticky rozdělí → vznik 8 OBLANĚNÝCH BUNĚK:
        • Jedna buňka vaječná (OOSFÉRA)
        • 2 buňky pomocné (SYNERGIDY)
        • 3 buňky protistojné (ANTIPODY)
        • 1 buňky s 2 jádry, SPLYNOU = DIPLOIDNÍ STŘEDOVÉ JÁDRO = megaspora se přeměnila ve zralý zárodečný vak (SAMIČÍ GAMETOFYT)
      • OPLOZENÍ JE DVOJTÉ:
        • 1 spermatická buňka splyne s OOSFÉROU → vznik DIPLOIDNÍ FYGOTY → vyvíjí se ZÁRODEK
        • 2. Spermatická buňka splyne se středovým jádrem zárodečného vaku → vznikne TRIPLOIDNÍ ENDOSPÉR (vyživuje zárodek)
      • SYSTÉM:
      • TŘÍDY: DVOUDĚLOŽNÉ (Čeledě), JEDNODĚLOŽNÉ (Čeledě)
      • DVOUDĚLOŽNÉ: ŠÁCHOLANOVITÉ:
        • MAGNOLIE:
          • Nejprve kvetou, pak olistí
          • Rostliny s oboupohlavnými, velkými, spirálními květy, zajímavé
          • A „nekonečno“
          • Plodemjsou měchýřky, šišticovitého rázu
      • LEKNÍNOVITÉ:
        • Přechod mezi vodním a suchozemským způsobem života
        • Květy velké oboupohlavné
        • Listy jsou dlouze řapíkaté
        • Plodem jsou MĚCHÝŘKY
        • LEKNÍN BÍLÝ: Terminální květ velký, býlí, STOJATÉ VODY
        • STULÍK ŽLUTÝ: žluté květy
        • VIKTORIE AMAZONSKÁ: listy okrouhlé na konci zvednuté „plech“, r=2m, lem až několik dm, od Amazonky, nosnost, květy zapáchají
      • PRYSKYŘNÍKOVITÉ:
        • Květy oboupohlavné, mnohačetné, volné tyčinky, pestík jednoplodolistové,
        • Byliny
        • Plodem souplodí nažek nebo měchýřků
        • ČEMEŘICE ČERNÁ: nejprve kvete, pak olistí, listy dlouze řapíkaté, v květu nektária
        • JATERNÍK PODLÉŠKA: květy velké, fialovomodré, okvětí (ne kalich a koruna), listy přízemní, řapíkaté, trojlaločné
        • KONIKLEC LUČNÍ: okvětí, převislé, temně fialová barva, listy přízemní 2x speřené, nápadné členité listeny, PLOD: chmírnaté nažky
        • BLATOUCH BAHENNÍ: LODYHA PODÉLNĚ VYSTOUPAVÁ, LISTY SRDČITĚ okrouhlé, okvětí – sytě žlutá barva
        • PRYSKYŘNÍK PRUDKÝ: lodyha 1,5m, poléhavá, listy dlouze řapíkaté, květy: koruna a opadavý kalich, plod: souplodí nažek
        • OMNĚJ VLČÍ MOR: žluté, velké květy, kalich (korunovitě zbarvený), koruna
      • HVOZDÍKOVITÉ:
          • Rostliny hmyzosnubné, drobné, čárkovité, vstřícně postavené listy,
          • Květy: oboupohlavné, kalich + koruna, 5 četné, podkládány ve vrcholičnatá květenství
          • KOUKOL POLNÍ: jednoletá bylina, úzké listy, stonek: lodyha s nachovým květem, kališní lístky přečnívají v korunní lístky, z Asie
          • SILENKA NÍCÍ: okraje lesů, květy: bílé, nafouklý kalich, láká noční motýli (začne vonět)
          • KOHOUTEK LUČNÍ: květy nachvé barvy, květenství latu z vidlanu
          • PTAČINEC VELKOKVĚTÝ: květy: drobné, bílé, korunní lístky hluboce rozeklané, listy na stonku přisedlé
          • ROŽEC POLNÍ:

         

      • SMOLNIČKA OBECNÁ
        • KNOTOVKA BÍLÁ – nafouklý kalich, lodyha je jemně ochlupená
      • MÁKOVITÉ:
        • Mléčnice v pletivech, mléko obsahuje alkaloidy
        • Květy velké oboupohlavné, prchavý kalich
        • Hmyzosprašné
        • Plodem nejčastěji tobolka
        • Zástupci:
        • MÁK VLČÍ: tobolka zelená, za zralosti zdřevnatí, uvnitř tobolky drobná olejnatá semena, nařezáváním nezralých makovic se získává opium (obsahuje důležité alkaloidy – kodein, morfin – v lékařství k tišení bolesti), rostlina jedovatá kromě semínek = mák (využití v potravinářství)
        • VLAŠTOVIČNÍK VĚTŠÍ – trvalka, plodem je dvouchlopňová protáhlá tobolka, mléko oranžovo-žlutá barva

     

  • KOPŘIVOVITÉ:
  • Větrosnubné
  • Nenápadné květy
  • Žahavé trichomy – inkrustovaná stěna
  • Květy jednopohlavné, malé, sdružené v květenství, nejčastěji vrcholičnaté, převislé laty
  • Vytrvalé
  • Plodem drobné nažky
  • 2 druhy:
  • KOPŘIVA DVOUDOMÁ – vytrvalá, zimu přežívá v podobě oddenků, dorůstá až 2m,
  • KOPŘIVA ŽAHAVÁ – vzhledově drobnější, max. 50 – 60 cm, i na okrajích polí, jednoletá listy více vykrojené
  • BUKVOVITÉ:
  • Dřeviny, opadavé, větrosnubné
  • Listy jednoduché
  • Květy jednopohlavné, většinou drobná vrcholičnatá květenství
  • Plodem nažky, u některých druhů speciální název
  • Mírný, případně subtropický pás
  • Zástupci:
  • BUK LESNÍ – nažky – tzv. bukvice – vyhledává je černá zvěř;
    • DUB LETNÍ: plodem je NAŽKA, NA LISTU 2 KALHOTKY, žalud těsně u větvičky
    • DUB ZIMNÍ: žaludy přisedlé, na stopce
    • DUB ČERVENÝ: Jiné listy (načervenalé)
    • KAŠTAN JEDLÝ: nažka v obalu, uvnitř 3 nažky,
    • BRÍZOVITÉ
      • Opadavé, větrosnubné, jednodomé s jednopohlavnými květy v jehnědách
      • Plodem: křídlaté nažky
      • BŘÍZA BĚLOKORÁ: Převislé jehnědy, drobné listy,
      • OLŠE LEPKAVÁ: zdřevnatělé šištice, šištice se nerozpadávají, neopadávají, drobné, listy na spodní straně lepí, na vrcholu vykrojené
      • LÍSKA OBECNÁ: kvete před olistěním, první květy na jaře, samičí květy po 2, blizny v květech nitkovité, červená barva, plod: klasické oříšky
    • OPUNCIOVITÉ (sukulenty, kaktusy)
      • Ztlustlá lodyha, uvnitř „vodní“ pletivo uzpůsobené k zásobě vody, listy zcela redukované nebo velmi malé, lodyha – zelená, fotosyntetizuje, trny, trichomy: chrání před okusem, nadměrným oparem vody, květy nápadné, různoobalné, oboupohlavné, pouze 1 pestík, nekonečně mnoho tyčinek, plod: bobule, někdy jedlá, původ: Amerika,
      • OPUNCIA: jedlé plody,
      • MAMILÁRIE:
    • MERLÍKOVITÉ:
      • Květy oboupohlavné (i jednopohlanvé), redukované okvětí, nenápadlé okvětí, vyktváří květenství (vrcholičnaté, stonky anomálně ztlustlé, plod: nažka, pěstované pro stonky
      • ŘEPA OBECNÁ: květy oboupohlavné v klubíčcích, existují varianty (krmná, cukrovka, jedlá)
      • ŠPENÁT ZELNÝ: dvoudomá bylina, jednoletka původem z Afghánistánu,
      • MERLÍK BÍLÝ: oboupohlavné květy, lodyha až 1m, plevel
      • LEBEDA LESKLÁ: rostlina skládková, příkopy cest, lodyha až 1m, listy se na lícové straně lesknou, na rubu – stříbrošedé, dvoudomá s jednopohlavnými květy
    • TYKVOVITÉ:
      • Poléhavé, popínavé rostliny, plazivé, pletiva bez mléčnic, převážně byliny, plod: bobule
      • DÝNĚ OKURKA: dlanité, srdčité listy, jednoduché úponky, jednopohlavné květy, bobule podlouhlá, původ: Indie,
      • MELOUN CUKROVÝ: (dýně meloun), plody podlouhlé, kulaté (až 20 cm), původ: Afrika, Asie,
      • TYKEV TUREK: plazivá lodyha (až 10m), lodyha štětinatá, květy jednopohlavné (až 10cm), původ: Amerika, bobule až 60 kg,
    • BRUKVOVITÉ:
      • Hmyzosnubné, byliny, rozšířené, 3500 druhů, oboupohlavné květy, hroznovitá květenství, plod: šešule, šešulka; v pletivech: specializované buňky IDIOBLASTY (obsahují enzym, který způsobuje štěpení látek za vzniku SILISC),
      • BRUKEV ZELNÁ: odrůdy: hlávkové zelí, růžičková kapusta, kedluben, květák; dvouletá byliny, původ: středomoří, plod: šešule s dlouhým zobákem,
      • BRUKEV ŘEPKA: ŘEPKA OLEJKA: jednoletka, žlutě kvete, pro olejnatá semena (řepkový olej, pro průmysl)
      • HOŘTICE BÍLÁ: pěstuje se pro drobná semena, jednoletá bylina, plod: šešule s dlouhým zobanem, květy – žluté, HOŘTICE POLNÍ: plevel
      • ŘETKEV SETÁ: jedno – dvouletá bylina z Číny, dva kultivary: ředkev, ředkev ředkvička, hlíza hypokotylového původu, kulovitá, válcovitá
      • KŘEN SELSKÝ: plevel, ze Středozemí, vytrvalá bylina, válcovitý kořen se štiplavou chutí,
      • KOKOŠKA PASTUŠÍ TOBOLKA: plevel, dvouletá bylina, heterofylie (listy dvojího druhu), bílé květy (květenství – klas), trojboká šešulka
      • PENÍZEK ROLNÍ: šešulky mají okrouhlý tvar, plevel
    • VRBOVITÉ:
      • Dvoudomé dřeviny, květy vytvářejí jehnědy, bezobalné, PLOD: tobolka, semena: chmírnatá
      • 600 druhů, celosvětově rozšířena
      • VRBA JÍVA:
      • TOPOL: černý (větrolamná dřevina), osika (zploštělý řapík)
    • VŘESOVCOVITÉ:
      • RODODENDRON: PĚNIŠNÍK, z Číny, kožovité listy přečkávají zimní období, nápadné, různě barevné květy,
      • VŘES OBECNÝ: skalky, plazivý stonek, drobné, četné květy, plod: tobolka,
      • Rod BRUSNICE: klikva, brusnice borůvka, brusnice brusinka,