prezident Gustav Husák – nejdéle vládnoucí poválečný prezident, stranil se Pražskému jaru – vhodný kandidát za normalizace, generální tajemník KSČ Milouš Jakeš (od roku 1987)
pravidlo: předseda vlády Slovák x prezident Čech a naopak – jediná výjimka Gottwald + Beneš
potlačeny všechny pokusy o reformu
1988 federální premiér Štrougal odvolán, nahrazen Ladislavem Adamcem (není tak úzce spojen s normalizací)
od roku 1988 lidový odpor proti režimu; nespokojenost obyvatelstva, demonstrace …; kritika režimu prostřednictvím lidových shromáždění
dochází k demonstracím proti režimu a režim si už s tím neví rady, revoluce předtím vždy potlačeny sověty – teď už se o to nestarají, mají svých problémů dost
v souvislosti s 20. výročím sovětské invaze (21. 8.) a se 70. výročím vzniku ČSR (28. 10.) demonstrace a masová shromáždění v Praze
prosinec 1988 první povolená demonstrace – na Škroupově náměstí
leden 1989 velká vlna demonstrací v souvislosti s 20. výročím upálení Jana Palacha; napětí roste
červen 1989 Václav Havel a další disidenti iniciovali petici Několik vět – žádají dialog vlády s veřejností, požadavek demokratizace; podpisy 30 000 lidí
srpen 1989 další demonstrace – výročí vstupu mezi země Varšavské smlouvy
podzim 1989 v Římě svatořečena Anežka – další manifestace
erozi režimů způsobují i události v sousedních zemích
NDR: hroutí se jako první na přelomu srpna a září 89, v čele Erich Honekr, snaží se bránit do poslední chvíle pádu svého režimu, pomoc západního Německa – podpora útěků východních němců
útěk přes ČS a Maďarsko – hranice dobře střeženy
11. 1989 pád Berlínské zdi
Polsko: radikalizace poměrů – antikomunistické hnutí Solidarita (v čele pozdější prezident Lech Walesa)
Maďarsko: požadavky na reformu společnosti
snaha odvrátit pozornost od dění v Evropě – 17. 11. 1989 50. výročí brutálního zásahu nacistů a zatýkání studentů při manifestaci vyvolané po pohřbu Jana Opletala (28. 10. 1939 postřelen, 15. 11. pohřeb; 17. 11. studentské manifestace)
mají ukazovat jak ten nacismus byl špatný a že komunisti nezavírají školy atd.
z Albertova má mířit průvod do Opletalovi ulice – studenti tam mají manifestovat a podporovat komunistický režim
mezi studenty studentští vůdci, nechtěli se k tomu nechat zneužít, otočili protest proti komunistům (Martin Mejstřík, Igor Chaun, Šimon Pánek)
vymknutí kontrole, komunisti chtějí demonstraci rozehnat – nechtějí je pustit na Václavák
uzavření Národní třídy z obou stran – nařídí, aby se rozešli, ale není kam
střet – vysokoškoláci i středoškoláci (16-25 let), zmlácení, kropení vodními děly, odváženi za Prahu do lesa, protože je nemůžou zavřít do vězení
zraněno asi 500 lidí
STB chce nejdřív prohlásí, že tam zemřel student a odhalí, že to byla lež aby zdiskreditovali to studentské hnutí – bylo řečeno i jeho jméno (není to student ale agent STB)
studenti dopředu řekli že tam nikdo nezemřel – bojí se té diskreditace
končí fiaskem projev neschopnosti komunistických leaderů vyvodit důsledky – přehazují si ten problém, hází to jeden na druhého, Jakeš to hází na STB, ti zase říkají že ten rozkaz přišel shora
Štěpán žádá o pomoc Moskvu, chce aby Gorbačov poslal do Prahy tanky, ale Gorbačov ho nevyslechne
do té doby obyvatelé nečinně přihlíželi, teď změna chování – šáhli jim na děti
11. 1989 20 000 demonstrantů na Václavském náměstí, začíná stávka vysokoškoláků a později i pražských středoškoláků
11. 1989 vzniká Občanské fórum (OF) – dialog s vládou; na Slovensku Verejnosť proti násiliu (VPN)
vedení KSČ musí opustit myšlenku násilného zásahu – musí vyjednávat
11. rezignace Milouše Jakeše
+ 26. 11. 1989 demonstrace na Letné
11. dvouhodinová generální stávka
předseda vlády Adamec začne vyjednávat s představiteli Charty 77, schůzka s Martou Kubišovou aby se dohodli na dalším postupu – situace už neudržitelná
dohoda: padne komunistická vláda, dojde k vytvoření dočasné vlády, zvolen nový prezident, 1990 vyhlášeny nové volby
12. 1989 odstoupil prezident Husák
12. 1989 nové prezidentské volby: prezident volen Federálním shromážděním s převahou komunistů, ti ale okolnostmi donuceni zvolit Václava Havla
pád komunistického režimu = sametová revoluce (= bez násilí; na rozdíl např. proti Rumunsku)
proces dekomunizace a demokratizace; ekonomické reformy …
otevření hranic – mohlo se cestovat, mohli se vrátit emigranti
zmizelo rozdělení na oficiální a neoficiální literaturu – návrat svobody
vznik 2 politických stran: Občanské fórum, na Slovensku Veřejnost proti násilí – v čele V. Mečiar (bývalý boxer)
národnostní otázka: Slováci se necítí být rovnoprávnými + „spor o pomlčku“
březen 1990 změna názvu z ČSSR na Česko-Slovenskou federativní republiku – Slováci nespokojeni, 20. 4. 1990 změna na Českou a Slovenskou Federativní Republiku (ČSFR)
Slováci chtějí opravdu federaci – 2 parlamenty a federální shromáždění
změna národní shromáždění = federální shromáždění
prezident Havel a premiér J. Čarnogurský, Klaus ministrem financí
potřeba přikročit k ekonomickým reformám – návrat určité části majetku do rukou původních majitelů – restituce, ale nevztahuje se na majetek zestátněn před únorem 1948 – některé spory do dnes
je potřeba přejít na tržní hospodářství – potřeba udělat privatizace, tím pověřen Klaus – kuponová privatizace
každý občan 18ti let i mohl za 1000 Kč koupit kuponovou knížku – za tyto kupony si mohl vybrat akcie podniků určených k privatizaci, proběhla ve 2 letech, ukončeno 1994
na úřadech seznamy kódů těch podniků – tam podám žádost, že chci být akcionářem, každý vlastnil třeba tisícinu toho podniku – nemůžu o něm rozhodovat, dostanu podíl ze zisku (dividendy)
toho využívají spekulanti – většinou bývalý komunisti s majetkem nebo podvodníci (Viktor Kožený, založil Harvardské fondy – jistota desetinásobku, dali jste knížku k dispozici a dostanete desetinásobek svých původních dividend, on bude bezplatným správcem, on mohl zasahovat do dění toho podniku – vytuneloval a podnik zkrachoval, nevyplácel dividendy, desetinásobek se nekonal)
lidé byli zvyklí, že je všeho dostatek, privatizace neúspěšná
vznik velkých kapitálových společností, vznik nových podnikatelských elit – většinou bývalí komunisté, dokázali budovat nové firmy, za půjčku se nemuselo ručit majetkem
zahraniční investoři – velký příliv, nechtějí tu investovat ale likvidovat naše podniky kvůli konkurenci – konec Poldovky, Čezeta (motorky), Tesly
tlak na Klause – on říká, že je potřeba, aby se ekonomika postarala sama o sebe, postará se o vše volná ruka trhu, stát už nebude zasahovat
+ 9. 6. 1990 první svobodné volby po 44 letech – padesátiprocentní většinu získalo v Čechách OF; na Slovensku není vítězství VPN jednoznačné – významnou pozici získala Slovenská národní strana (protičeská, zdůrazňuje samostatnost Slovenska)
1990 diskuse o podobě státu, o politickém začlenění do Evropy, o hospodářských reformách; nastávají ekonomické reformy – těžký průmysl ztrácí uplatnění, rozpadá se RVHP
volby nic neřeší, jen potvrzeno převzetí moci demokracií, ale ty strany nemají žádný politický program – chtěli jen svrhnout komunisty
potřeba vyřešit vytvoření politického systému – obnovena předválečná parlamentní demokracie, musí se vytvořit nové pol. strany – nestačí ty 2
z občanského fóra se odštěpuje ODA (Občanskodemokratická aliance, v čele M. Žantovský), ODS – zakladatel Václav Klaus a Petr Havlík, KDU-ČSL – předseda J. Lux, ČSSD – M. Zeman (kolega Klause z prognostického ústavu – vypočítával jak se bude vyvíjet trh a podle toho vláda sestavovala pětiletky, sledovali západní Evropu a podle toho radili vládě na jakou stranu se přiklánět, prý si hodili korunou kdo bude za levici a pravici)
1990 z KSČ obnovena KSČM, předseda J. Svoboda – za 14 dní po vzniku zmlácen
diskuse jestli je nepostavit mimo zákon, Havel se přimluvil a oni zůstali
1991 v Praze podepsán protokol o rozpuštění Varšavské smlouvy
začíná spolupráce Československa s Polskem a Maďarskem v rámci visegrádské trojky
+ 7. 6. 1992 parlamentní volby:
v Česku vítězí ODS – Václav Klaus
na Slovensku Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) – Vladimír Mečiár
Slovensko: snaha vytvořit volnou konfederaci – ekonomicky nevýhodné
projevy odlišnosti, federace pořád nefunguje jak chtějí, nejsou 2 parlamenty a jeden federální, počet obyvatel 2:1
HZDS to měli co největší autonomii jako pol. program, chtějí prostě vlastní stát, slovensko ekonomicky náročné – Klaus to podporoval
1. 1993 vznikne ČR a SR, dělení majetku 2:1 pro ČR, výměnou za štědrost ke Slovákům si můžeme ponechat státní symboly, Slováci si musí udělat vlastní
Václav Havel odstoupil z prezidentského úřadu
1. 1993 prvním českým prezidentem zvolen Václav Havel, premiér Václav Klaus
na Slovensku prezidentem R. Shuster, premiér Vladimír Mečiar
už odlišný ekonomický vývoj, nejprve kolkování peněz aby se odlišili peníze, pak 1994 naše vlastní peníze
Alexandr Dubček – bouračka u Humpolce, do čela se díky tomu dostal 1991 Mečiar
1996 další volby – opět výhra ODS, ale nastupující ČSSD (v čele Miloš Zeman) – nemohla být sestavena většinová vláda
vznik menšinové koalice ODS, KDU-ČSL a ODA
1997 nesrovnalosti s financováním ODA – kryla skutečná jména sponzorů fiktivními, z vlády vystoupili ministři KDU-ČSL a Václav Klaus podal demisi
vznik úřednické vlády Josefa Tošovského – předčasné parlamentní volby – vítěz ČSSD
skupina politiků v čele s Ivanem Filipem a Janem Rumlem požadovali odvolání V. Klause z čela ODS – neúspěch, oddělení – založili svou stranu Unii svobody
ČSSD sice vyhrála volby, ale neměli dostatek mandátů a nikdo nechtěl uzavřít koalici – smlouva mezi ODS a ČSSD – vznik menšinové vlády ČSSD, premiér M. Zeman, ODS získala posty ve vedení sněmovny = uzavřena velká koalice
další volby 2002 opět výhra ČSSD, v čele Vladimír Špidla
Integrace
přípravy na vstup do NATO
složitý proces, mnoho jednání – 1991 dojednána Evropská dohoda (stanoveny podmínky pro přijetí do EU), ale rozdělení republiky – znehodnocení smlouvy
1999 vstup do NATO
1998 zahájena jednání, jestli je ČR schopna splnit podmínky pro vstup do EU, v čele Pavel Telička