Vývoj v Československu v období 1989 – 90. léta 20. století

  • prezident Gustav Husák – nejdéle vládnoucí poválečný prezident, stranil se Pražskému jaru – vhodný kandidát za normalizace, generální tajemník KSČ Milouš Jakeš (od roku 1987)
  • pravidlo: předseda vlády Slovák x prezident Čech a naopak – jediná výjimka Gottwald + Beneš
  • potlačeny všechny pokusy o reformu
  • 1988 federální premiér Štrougal odvolán, nahrazen Ladislavem Adamcem (není tak úzce spojen s normalizací)
  • od roku 1988 lidový odpor proti režimu; nespokojenost obyvatelstva, demonstrace …; kritika režimu prostřednictvím lidových shromáždění
  • dochází k demonstracím proti režimu a režim si už s tím neví rady, revoluce předtím vždy potlačeny sověty – teď už se o to nestarají, mají svých problémů dost
  • v souvislosti s 20. výročím sovětské invaze (21. 8.) a se 70. výročím vzniku ČSR (28. 10.) demonstrace a masová shromáždění v Praze
  • prosinec 1988 první povolená demonstrace – na Škroupově náměstí
  • leden 1989 velká vlna demonstrací v souvislosti s 20. výročím upálení Jana Palacha; napětí roste
  • červen 1989 Václav Havel a další disidenti iniciovali petici Několik vět – žádají dialog vlády s veřejností, požadavek demokratizace; podpisy 30 000 lidí
  • srpen 1989 další demonstrace – výročí vstupu mezi země Varšavské smlouvy
  • podzim 1989 v Římě svatořečena Anežka – další manifestace
  • erozi režimů způsobují i události v sousedních zemích
    • NDR: hroutí se jako první na přelomu srpna a září 89, v čele Erich Honekr, snaží se bránit do poslední chvíle pádu svého režimu, pomoc západního Německa – podpora útěků východních němců
    • útěk přes ČS a Maďarsko – hranice dobře střeženy
    • 11. 1989 pád Berlínské zdi
    • Polsko: radikalizace poměrů – antikomunistické hnutí Solidarita (v čele pozdější prezident Lech Walesa)
    • Maďarsko: požadavky na reformu společnosti
  • snaha odvrátit pozornost od dění v Evropě – 17. 11. 1989 50. výročí brutálního zásahu nacistů a zatýkání studentů při manifestaci vyvolané po pohřbu Jana Opletala (28. 10. 1939 postřelen, 15. 11. pohřeb; 17. 11. studentské manifestace)
  • mají ukazovat jak ten nacismus byl špatný a že komunisti nezavírají školy atd.
  • z Albertova má mířit průvod do Opletalovi ulice – studenti tam mají manifestovat a podporovat komunistický režim
  • mezi studenty studentští vůdci, nechtěli se k tomu nechat zneužít, otočili protest proti komunistům (Martin Mejstřík, Igor Chaun, Šimon Pánek)
  • vymknutí kontrole, komunisti chtějí demonstraci rozehnat – nechtějí je pustit na Václavák
  • uzavření Národní třídy z obou stran – nařídí, aby se rozešli, ale není kam
  • střet – vysokoškoláci i středoškoláci (16-25 let), zmlácení, kropení vodními děly, odváženi za Prahu do lesa, protože je nemůžou zavřít do vězení
  • zraněno asi 500 lidí
  • STB chce nejdřív prohlásí, že tam zemřel student a odhalí, že to byla lež aby zdiskreditovali to studentské hnutí – bylo řečeno i jeho jméno (není to student ale agent STB)
  • studenti dopředu řekli že tam nikdo nezemřel – bojí se té diskreditace
  • končí fiaskem projev neschopnosti komunistických leaderů vyvodit důsledky – přehazují si ten problém, hází to jeden na druhého, Jakeš to hází na STB, ti zase říkají že ten rozkaz přišel shora
  • Štěpán žádá o pomoc Moskvu, chce aby Gorbačov poslal do Prahy tanky, ale Gorbačov ho nevyslechne
  • do té doby obyvatelé nečinně přihlíželi, teď změna chování – šáhli jim na děti
  • 11. 1989 20 000 demonstrantů na Václavském náměstí, začíná stávka vysokoškoláků a později i pražských středoškoláků
  • 11. 1989 vzniká Občanské fórum (OF) – dialog s vládou; na Slovensku Verejnosť proti násiliu (VPN)
  • vedení KSČ musí opustit myšlenku násilného zásahu – musí vyjednávat
  • 11. rezignace Milouše Jakeše
  • + 26. 11. 1989 demonstrace na Letné
  • 11. dvouhodinová generální stávka
  • předseda vlády Adamec začne vyjednávat s představiteli Charty 77, schůzka s Martou Kubišovou aby se dohodli na dalším postupu – situace už neudržitelná
  • dohoda: padne komunistická vláda, dojde k vytvoření dočasné vlády, zvolen nový prezident, 1990 vyhlášeny nové volby
  • 12. 1989 odstoupil prezident Husák
  • 12. 1989 nové prezidentské volby: prezident volen Federálním shromážděním s převahou komunistů, ti ale okolnostmi donuceni zvolit Václava Havla
  • pád komunistického režimu = sametová revoluce (= bez násilí; na rozdíl např. proti Rumunsku)
  • proces dekomunizace a demokratizace; ekonomické reformy …
  • otevření hranic – mohlo se cestovat, mohli se vrátit emigranti
  • zmizelo rozdělení na oficiální a neoficiální literaturu – návrat svobody
  • vznik 2 politických stran: Občanské fórum, na Slovensku Veřejnost proti násilí – v čele V. Mečiar (bývalý boxer)
  • národnostní otázka: Slováci se necítí být rovnoprávnými + „spor o pomlčku
  • březen 1990 změna názvu z ČSSR na Česko-Slovenskou federativní republiku – Slováci nespokojeni, 20. 4. 1990 změna na Českou a Slovenskou Federativní Republiku (ČSFR)
  • Slováci chtějí opravdu federaci – 2 parlamenty a federální shromáždění
  • změna národní shromáždění = federální shromáždění
  • prezident Havel a premiér J. Čarnogurský, Klaus ministrem financí
  • potřeba přikročit k ekonomickým reformám – návrat určité části majetku do rukou původních majitelů – restituce, ale nevztahuje se na majetek zestátněn před únorem 1948 – některé spory do dnes
  • je potřeba přejít na tržní hospodářství – potřeba udělat privatizace, tím pověřen Klaus – kuponová privatizace
  • každý občan 18ti let i mohl za 1000 Kč koupit kuponovou knížku – za tyto kupony si mohl vybrat akcie podniků určených k privatizaci, proběhla ve 2 letech, ukončeno 1994
  • na úřadech seznamy kódů těch podniků – tam podám žádost, že chci být akcionářem, každý vlastnil třeba tisícinu toho podniku – nemůžu o něm rozhodovat, dostanu podíl ze zisku (dividendy)
  • toho využívají spekulanti – většinou bývalý komunisti s majetkem nebo podvodníci (Viktor Kožený, založil Harvardské fondy – jistota desetinásobku, dali jste knížku k dispozici a dostanete desetinásobek svých původních dividend, on bude bezplatným správcem, on mohl zasahovat do dění toho podniku – vytuneloval a podnik zkrachoval, nevyplácel dividendy, desetinásobek se nekonal)
  • lidé byli zvyklí, že je všeho dostatek, privatizace neúspěšná
  • vznik velkých kapitálových společností, vznik nových podnikatelských elit – většinou bývalí komunisté, dokázali budovat nové firmy, za půjčku se nemuselo ručit majetkem
  • zahraniční investoři – velký příliv, nechtějí tu investovat ale likvidovat naše podniky kvůli konkurenci – konec Poldovky, Čezeta (motorky), Tesly
  • tlak na Klause – on říká, že je potřeba, aby se ekonomika postarala sama o sebe, postará se o vše volná ruka trhu, stát už nebude zasahovat
  • + 9. 6. 1990 první svobodné volby po 44 letech – padesátiprocentní většinu získalo v Čechách OF; na Slovensku není vítězství VPN jednoznačné – významnou pozici získala Slovenská národní strana (protičeská, zdůrazňuje samostatnost Slovenska)
  • 1990 diskuse o podobě státu, o politickém začlenění do Evropy, o hospodářských reformách; nastávají ekonomické reformy – těžký průmysl ztrácí uplatnění, rozpadá se RVHP
  • volby nic neřeší, jen potvrzeno převzetí moci demokracií, ale ty strany nemají žádný politický program – chtěli jen svrhnout komunisty
  • potřeba vyřešit vytvoření politického systému – obnovena předválečná parlamentní demokracie, musí se vytvořit nové pol. strany – nestačí ty 2
  • z občanského fóra se odštěpuje ODA (Občanskodemokratická aliance, v čele M. Žantovský), ODS – zakladatel Václav Klaus a Petr Havlík, KDU-ČSL – předseda J. Lux, ČSSD – M. Zeman (kolega Klause z prognostického ústavu – vypočítával jak se bude vyvíjet trh a podle toho vláda sestavovala pětiletky, sledovali západní Evropu a podle toho radili vládě na jakou stranu se přiklánět, prý si hodili korunou kdo bude za levici a pravici)
  • 1990 z KSČ obnovena KSČM, předseda J. Svoboda – za 14 dní po vzniku zmlácen
  • diskuse jestli je nepostavit mimo zákon, Havel se přimluvil a oni zůstali
  • 1991 v Praze podepsán protokol o rozpuštění Varšavské smlouvy
  • začíná spolupráce Československa s Polskem a Maďarskem v rámci visegrádské trojky
  • + 7. 6. 1992 parlamentní volby:
    • v Česku vítězí ODS – Václav Klaus
    • na Slovensku Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) – Vladimír Mečiár
      • Slovensko: snaha vytvořit volnou konfederaci – ekonomicky nevýhodné
      • projevy odlišnosti, federace pořád nefunguje jak chtějí, nejsou 2 parlamenty a jeden federální, počet obyvatel 2:1
      • HZDS to měli co největší autonomii jako pol. program, chtějí prostě vlastní stát, slovensko ekonomicky náročné – Klaus to podporoval
      • 1. 1993 vznikne ČR a SR, dělení majetku 2:1 pro ČR, výměnou za štědrost ke Slovákům si můžeme ponechat státní symboly, Slováci si musí udělat vlastní
      • Václav Havel odstoupil z prezidentského úřadu
      • 1. 1993 prvním českým prezidentem zvolen Václav Havel, premiér Václav Klaus
      • na Slovensku prezidentem R. Shuster, premiér Vladimír Mečiar
      • už odlišný ekonomický vývoj, nejprve kolkování peněz aby se odlišili peníze, pak 1994 naše vlastní peníze
      • Alexandr Dubček – bouračka u Humpolce, do čela se díky tomu dostal 1991 Mečiar
      • 1996 další volby – opět výhra ODS, ale nastupující ČSSD (v čele Miloš Zeman) – nemohla být sestavena většinová vláda
      • vznik menšinové koalice ODS, KDU-ČSL a ODA
      • 1997 nesrovnalosti s financováním ODA – kryla skutečná jména sponzorů fiktivními, z vlády vystoupili ministři KDU-ČSL a Václav Klaus podal demisi
      • vznik úřednické vlády Josefa Tošovského – předčasné parlamentní volby – vítěz ČSSD
      • skupina politiků v čele s Ivanem Filipem a Janem Rumlem požadovali odvolání V. Klause z čela ODS – neúspěch, oddělení – založili svou stranu Unii svobody
      • ČSSD sice vyhrála volby, ale neměli dostatek mandátů a nikdo nechtěl uzavřít koalici – smlouva mezi ODS a ČSSD – vznik menšinové vlády ČSSD, premiér M. Zeman, ODS získala posty ve vedení sněmovny = uzavřena velká koalice
      • další volby 2002 opět výhra ČSSD, v čele Vladimír Špidla
      • Integrace
    • přípravy na vstup do NATO
    • složitý proces, mnoho jednání – 1991 dojednána Evropská dohoda (stanoveny podmínky pro přijetí do EU), ale rozdělení republiky – znehodnocení smlouvy
    • 1999 vstup do NATO
    • 1998 zahájena jednání, jestli je ČR schopna splnit podmínky pro vstup do EU, v čele Pavel Telička
    • 5. 2004 vstup do EU