Zoologie jako věda

Zoologie jako věda

Říše: Živočichové (animalia)

Charakteristika

  • Primárně pohyblivé eukaryotické organismy
  • Živí se chemoheterotrofně
  • à!! zdrojem E není světlo- fotony, ale oxidace redukované látky!!
  • à!! zdrojem C není CO2, ale org. Látka!!
  • Dráždí, aktivně pohybliví, ukončený růst

Zoologie jako věda

  • Zálkl. Taxon. Jednotkou je DRUH à skupina organismů podobného vzhledu a fyziologických nároků, pohlavně se množící za vzniku potomků, rovněž schopný pohlavní reprodukce
  • Rod je skupina blízce příbuzných druhů, majících společného předka
  • Hierarchie zoologického systému:
    • Říšeàkmenàtřídaàřádàčeleďàrodàdruh

 

  • Střevlík zlatolesklý

 

  • Říše- živočichové
  • Kmen-členovci
  • Třída-hmyz
  • Řád-brouci
  • Čeleď-střevlíkovití
  • Rod-střevlík
  • Druh-zlatolesklý

 

  • Vrabec domácí

 

  • Říše- živočichové
  • Kmen-strunatci
  • Třída-ptáci
  • Řád-pěvci
  • Čeleď-snovačovití
  • Rod-vrabec
  • Druh-domácí

9.9.13

Zoologický systém

 

  • Říše: živočichové
  • Podříše
    • Jednobuněční=Prvoci=protoza
      • Kmen
        • Praprvoci
        • Výtrusovci
        • Hmyzomorky
        • Výtrusenky
        • nálevníci
      • Mnohobuněční=Metaoza
        • Dvolistí=diablastika
          • Kmen
            • Vloškovci
            • Houby
            • Žahavci
            • Žabernatky
          • Trojlistí=triablastika
            • Řada
              • Prvoústí=protostomia
                • skupina
                  • schizocoelní
                  • pseudoceolní
                  • coelomata schizocoelní
                • Druhoústí=deuterostomia
                  • Skupina
                    • Coelomata
                    • Enterocoelní

Typy tělních dutin

  • Diblastica
    • 2 zárodečné listy- ektoderm, entoderm (gastrula)
    • Vločkovci, houby- chybí prvky souměrnosti
    • Žahavci, žabernatky- paprsčité souměrnosti (radialia)
  • Triblastika
    • 3zárodečné listy- ektoderm, mezoderm, entoderm
    • Mezoderm vystýlá druhotná tělní dutina, dvoustranně souměrní (bilateralia)
    • Dle typů tělních dutin rozlišujeme tři skupiny
  1. Schizocoelia
    • Schizocoel
      • Soustava dutinek= ostře neohraničená, nepravá, druhotná dutina tělní, mezi ektodermem a entodermem je vrstva mezenchymatických buněk, mezibuněčné prostory mezenchymu tvoří tuto dutinu
      • Ploštěnci, pásnice
  1. Pseudocoelia
    • Pseudocoel
      • Ostře neohraničená, nepravá, druhotná, dutina tělní, je souvislejší, mezi ektodermem a entodermem vzniká z části prostorná dutina, vyplněná tekutinou a zčásti mezenchymatickými buňkami
      • Mechovnatci, hlísti, vrtější, hlavatci
  1. Coelomata
    • Coelom
      • Ohraničená, pravá a druhotná tělní dutina, vzniká u vyššíchtriblastik, je ohraničena mezodermem, coelom vzniká 2 způsoby
        1. Coelomata schizocoelní
          • Mezodermálníbuňky z entodermu původně jako jediná buňka (mesentoblast)
          • Měkkýši, sumýšovci, rypohlavci, kroužkovci, drápkovci, ževlušky, členovci
        2. Coelomata enterocoelní
          • Mezodermální buňky se vychlipují jako váček z prvostřeva
          • Chapadlovci, plpoutvenky, bradatice, ostnokožci, polostrunatci, strunatci

 

 

 

 

 

 

 

 

12.9.13

Zoologie jako věda

  • Zoologie taxonomická (systematická)
    • Členěna na obory věnované jednotlivým systematickým skupinám
      • Entomologie – hmyz
      • Ichtyologie- ryby
      • Herpetologie- plazi
      • Ornitologie- ptáci
      • Mammaliologie- savci
    • Zoologie aplikovaná (užitá)
      • Využití poznatků k řešení praktických problémů
        • Zemědělská zootechnika
        • Lékařství
        • Veterinární lékařství

Živočišná buňka

Eukaryotická buňka

  • Ve srovnání s prokaryotickou buňku je podstatně větší, má jinou strukturu jádra a jaderných chromozomů
  • Obsahuje mnoho biomembránových organel

Rozdíl mezi rostl. A živ. Buňkou

  • Živočišné buňky jsou menší a nemají: celulózní buň. Stěnu, plastidy a vakuoly

Živočišná buňka

  • Robert Hooke
    • 1665 poprvé použil pojem CELULA= komůrka= buňka
  • Jan Evangelista Purkyně
    • Použil pojem PROTOPLAZMA
  • Jacobs Schleidn + Theodor Schwann
    • Autoři buněčné teorie= základem všeho je buňka

Živ. Buňka

  • Velikost – 1020 mikrom (rostlinná 10-100mikrom)
  • Tvar– velmi rozmanitý (nejjednodušší je tvar ovoidní- b. vaječná a nesložitější bývjí nervové buňky, jejichž výběžky ovšem dosahují délky až 120cm)
  • Funkce- velmi specializované
  • Počet jader– obvykle 1 jádro, výjimečně 2 (b. jaterní nebo chrupavek, trepky), až sto jader mají b. odbourávající kostní tkáň (osteoklasty), naopak červené krvinky= erytrocyty jsou bezpečné
  • Mají více ribozomů
  • Mají lysozomy s trávicími enzymy
  • Cytoplazmatická membrána má schopnost vchlipovat se à fagocytoza