Kafka Franz – Proměna (3)

Představitel EXPERIMENTÁLNÍ PRÓZY:

  • Začátek 20. století
  • V této době se rozvíjela a modernizovala technika
    • Sikmund Freud – myšlenka psychoanalýzy
    • Albert Einstein – teorie relativity
    • → snaha o změnu i v literatuře
      • → hledání NOVÝCH FOREM vyjadřování

 

Charakteristické ZNAKY:

  • Ubývá dějovosti:
    • V porovnání s románem 19. století
    • Nahrazení PROUDEM EMOCÍ
  • Nedůležitost časové posloupnosti – proměny ve vnímání času
  • Nezobrazují vnější realitu → vnitřní svět
  • Nehledá odpovědi na otázky, nucení k uvědomění problémů
  • TECHNIKA PROUDU VĚDOMÍ: volné asociace (pocity + vzpomínky)

 

DALŠÍ AUTOŘI: Marcel Proust – Hledání ztraceného času, Virginia Woolfová – K majáku, Thomas Stearns Eliot – Pustina, James Joyce – Odyseus

 

Franz KAFKA:

  • Bydlel v Praze, ale psal Německy
  • Součást skupiny německy píšících autorů v Praze – Německá židovská menšina
  • Měl neshody s otcem
  • Studoval práva, psacoval jako úřední v pojišťovně, ale práce ho nenaplňnovala
  • Přítel s Maxem Brodem
  • Během života nepublikoval, nechtěl publikovat ani po smrti
    • Díla vydána po smrti Maxem Brodem
  • Psal nejčastěji POVÍDKY
    • Motiv VINA x TREST, čelení birokracii, vyrovnání se s postižením
    • HRDINOVÉ vystaveni tlaku společnosti
    • JAZYK: vyjadřování úředním jazykem, málo emocionality
    • U postav většinou nepoužívá jména → navození pocitu, že se to může stát každému

DALŠÍ DÍLA: Zámek, Proces,

 

PROMĚNA:

Literární druh: epika (má děj)

Literární forma: próza

Literární žánr: povídka

  • Krátký útvar
  • Menší počet postav, jednodušší děj, pouze 1 děj (v románu více zápletek)

 

HLAVNÍ MYŠLENKA: absurdní prvek – proměna člověka v brouka

  • S fyzickou proměnou přicházejí i proměny VZTAHŮ V RODINĚ
  • Pesimismus, bezvýchodnost, ztráta nadějí

Syrový záznam reality

 

PROMĚNA V BROUKA = materializace Řehořovy nechuti k zaměstnání

  • Obchodní cestující
  • Musí finančně zajisti svou rodinu → autobiografický prvek

 

 

Tragikomické, groteskní situace – i jako brouk myslí jako člověk

Řehořova smrt = vysvobození pro rodinu

 

POSTAVY:

  • ŘEHOŘ SAMSA: pracovitý, zodpovědný, promění se v brouka
    • Snaží se nepřekážet rodině
    • Nakonec zemře
  • MATKA, OTEC: bojí se Řehoře, nestarají se o něj,
  • SESTRA MARKÉTA: Nejprve se stará o Řehoře, později už nemá síly, přestane se starat

 

JAZYK:

  • Spisovný, prostý, suchý jazyk
  • Soustředění spíše na líčení děje
  • Časté vnitřní monology – nepřímé řeči

Vyprávěcí forma: er-forma

  • Chronologický děj, retrospektivní pasáže (většinou Řehořovy vzpomínky)