Nakupování

Jsem sice holka,ale to neznamená, že mám ráda nakupování. Moje kamarádky to se mnou, ale nevzdávají a pořád se snaží se mnou chodit do nejrůznějších obchodů na nákupy. Tak třeba minulý pátek jsme si řekly, že se půjdeme mrknout po obchodech na nějaké vánoční dárky. Od té doby,co v našem městě postavili velké nákupní centrum, nechodíme nakupovat jinam. Bohužel v tom nákupním centru trpím já i moje peněženka, protože tam nemají zrovna nejlevnější věci.
Chtěly jsme koupit dárky pro rodinu a kamarády, ale nakonec jsme strávily několik hodin v nejrůznějších obchodech s oblečením. Tentokrát jsem se snažila si to nakupování užít aspoň trošku. Koupila jsem si plno hezkých věcí,ale bohužel mi už nezbylo moc peněz na dárky. Tak budou letos chudé Vánoce…
Do obchodů mě už asi nikdo okolo Vánoc nedostane, protože je všude plno lidí a to mě stresuje.
Nesnáším hlavně nakupování věcí, které potřebuji. Například nutně potřebuji kalhoty, protože ty co mám jsou buď ošoupané nebo je nedopnu v pase. Potom celý den lítám po obchodech a nemohu si žádné vybrat. Ve značkových obchodech mají krásné kalhoty, které mi sedí a líbí se mi, ale jejich cena se pohybuje vysoko nad tím kolik peněz mám v peněžence. Rozhodnu se tedy pro nějaké levnější obchody, ale tam si zase nemohu vybrat. Kalhot mají plno,ale jedny jsou mi velké v pase, jiné mají pas strašně vysoko a já chci zrovna „bokovky“. Jsem malá takže je mi většina kalhot dlouhá.
Po třech hodinách jsem opravdu zoufalá a tak si vezmu i kalhoty, které se mi moc nelíbí a utratím za ně víc peněz, než jsem chtěla. Hlavně ať už to mám za sebou.
Asi tak za dva týdny mě kamarádky opět přesvědčí jít do obchodu a já jsem z toho ještě víc naštvaná než obvykle. V každém obchodě mají plno krásných kalhot a navíc za skvělou cenu.
Není to zákon schválnosti?