Světová literatura druhé poloviny 20. Století
- Doba po druhé světové válce. Rozmach tzv. Studené války, kdy je svět rozdělen na dva póly. Západ pod vládou demokracie a východ pod tvrdou diktaturou vedenou SSSR.
- odraz války
- protest proti krutosti, patetická oslava hrdinství, statečnosti, pompézní scény, hromadné vraždění (východní literatura, zvl. ruská), nepatetický pohled (zdola), rozbor lidské psychiky, dojemnost i naturalismus (západní literatura), satirický nebo humoristický pohled
- angažovaná próza – opak válečné dehumanizace, nespokojenost s nedostatky doby, krize mezilidských vztahů pocity ohrožení, úzkosti, odcizení
- Neorealismus – snaží se navázat na tradice realistické literatury, detailní popis každodenního všedního života, klade důraz na sociální tématiku, snaží se postihnout drsnost charakterů obyčejných lidí, kteří pod hrubou slupkou skrývají citlivé a vnímavé srdce, duši
- snaha distancovat se od ideálů konzumní společnosti, kariérismu – americká beatnická generace, angličtí ”rozhněvaní mladí muži”
- Rozhněvaní mladí muži – jejich tvorba vykazovala rysy: prostřednictvím svých hrdinů se zlobili na někoho, zlobí se na morálku, která je postavena na přetvářce, na
- konvenčnost Anglie, na životní způsob jejich otců, vadí jim, že všude se mluví o zlatém věku Anglie
- experimentální próza (zvl. v oblasti formy) – absurdní literatura, drama, francouzský ”nový román”
- Absurdní drama – nemá souvislý děj, nevysvětluje psychologickou motivaci hrdinů, nemá smysl v promluvách jednotlivých postav nějakou logiku, znehodnocení
- (devalvace) jazyka – jazyk ztrácí svou sdělovací funkci
- Nový román – nemá téměř žádný děj, nemá ani vyhraněnou postavu hl. hrdiny, postavy často nemají ani jména a jsou označovány zájmeny (on, ona, ono), zobrazovaná
- skutečnosti je redukovaná na popis dějů, věcí bez jakékoli časové a logické souvislosti, motiv pátrání a bloudění (často zpracovává detektivní téma), často experimentuje s jazykem, postavy nemají vypracovanou psychickou stránku, jejich jednání je bez logické příčiny
- magický realismus – návrat k starým mýtům, legendám (latinskoamerická a ruská literatura)
- vědeckofantastická literatura (sci-fi, fantasy), katastrofické vize, fikce
- postmodernismus – reakce na modernismus, míšení žánrů, komplikovaná kompozice, prolínání dějových a časových rovin aj.
- rozmach tzv. populární (komerční) literatury – řemeslně zvládnuté, myšlenkově nehluboké, esteticky díla hodnotná i bezcenná; snaha přiblížit se k nenáročnému čtenáři
Další autoři:
- Alberto Moravia – Horalka (próza – neorealistický román)
- Samuel Beckett – Čekání na Godota (próza – absurdní drama)
- Vladimir Nabokov – Lolita (próza – psychologický román)
George Orwell
- (25. 6. 1903 – 21. 1. 1950), anglický prozaik a esejista
- Jm. Eric Artur Blair.
- dílo klíčový význam pro další rozvoj britské prózy
- anti-utopické romány, míšení sci-fi a politické literatury. Farma Zvířat a 1984.
- Narozen v Indii v rodině koloniálního úředníka. Vyrůstal v Anglii v Oxfordshiru, říčka Orwell ( pseudonym). Soukromá SŠ (proti nim posléze brojil) a prestižní Eton.
- policejní úředník v Barmě. Zpět do Anglie, 1930 novinář a esejista . Na str. republikánů se účastní španělské občanské války.
- Hluboké sociální cítění, levicového zaměření, nebyl člen pol. str. Zemřel na TBC. Tulák v Paříži a Londýně ( dílo Na dně v Paříži a Londýně). Při politických neshodách v Evropě se stal vášnivým socialistou, odporoval fašismu, a zastával se rovnosti. esejemi dokonale popsán život své doby a politické neshody.
- časopisy (Tribune, Observer), spolupráce s BBC.
Další díla:
- Barmské dny – román o koloniálním útlaku v Barmě
- 1984 – 1949: próza, chování lidí v budoucnosti, antiutopický román, v Oceánii řízené Stranou a Velkým bratrem. Řídí myšlenky a tisk všech lidí a lidé neustále kontrolováni. Hl. hrdina Smith pracuje na ministerstvu pravdy a začne si psát deník. Je mi vymyt mozek.
- V břiše velryby – 1940, esej,
- Lev a jednorožec – 1941, esej
Farma zvířat
- Asi satirická alegorie sovětského totalitarismu.
- Vyšla 1945, události ve stalinistické éře. Stalinovým kritikem, jednu z hl. postav, Napoleona, spojil se sovětským diktátorem.
- Zvířata: bolševické revolucionáře, svrhnou a vyženou lidské majitele farmy. Založí komunu, kde nejprve všechna rovna; brzy začne vznikat mezi druhy nerovnost. ukazuje, jak se dá společenskou ideologií manipulovat a měnit ji podle zájmu jednotlivce disponujícího mocí.
Bibliografické údaje
- Z angl.. originálu Animal Farm (1979) přeložil Gabriel Gössel; vydavatelství a nakladatelství Práce (1991); 80 stran.
- „Každou řádku, kterou jsem od roku 1936 napsal a která stojí za zmínku, jsem přímo či nepřímo psal proti totalitarismu a pro demokratický socialismus, jak jej chápu.“
- ilustrace: (obálka) Petr Sládek
- Doba a místo: statek v Anglii, čas neurčený. asi 30. – 40. léta
Hlavní postavy
- Napoleon– prase, nejchytřejší, ale nejmazanější, podvodník, zrádce, pokrytec, prospěchář
- Kuliš– chytré prase, čestný, má dobré nápady
- Pištík– prase, pravá ruka Napoleona, lhář
- Major– inteligentní kanec, „Lenin“, velmi vážený a podle zvířat měl vždy pravdu. Zvířata podnítil k revoluci, nedožil se jí
- Molina– klisna, ráda se parádí mašlemi, kočka, ovce, psi – Bára, Janina, Haryk, slepice, holuby, kachny, krávy, koza Majka, havran Mojžíš
- pan Jones – původní majitel Panské farmy, nestaral se o zvířata dobře, alkohol, zapomínal na péči o farmu, z farmy vyhnán. Snažil získat zpět, bez úspěchu. Stejně jako ostatní lidé = kapitalistu a vykořisťovatele.
- Prasata – Předst. socialistikou vládu. U zrodu revoluce a svržení vlády pana Jonese. Na počátku snaha prosazovat zvířecí práva, přikázání. První prase, které přišlo s myšlenkou revoluce Major. Jeho nástupci Kuliš (Trocký), Napoleon (Stalin) a Pištík. Kuliš s Napoleonem vůdci, téměř ve všem si odporovali, Kuliš se zasazoval o elektrifikaci a industrializaci, vyhnán psy, které si vychoval Napoleon pro ochranu. Napoleon postupně diktátorem, v průběhu děje se více podobal člověku – přebíral lidské zvyky, chování, po dvou. Ostatním se to na počátku nezdálo, situaci vždy zachránil Pištík, který dokázal lež otočit v pravdu.
- Psi – tajnou policii, která slepě plní rozkazy svého stvořitele – Napoleona. věrní a poslušní pánovi.
- Koně – Boxer a Lupina – představují pracující lid, pro myšlenku budování vlastního státu , kde všichni rovni, obětovali život. Nejv. pracovník, síla, nejvíce se podílí na stavbě mlýna, když se upracoval, místo na dovolenou na jatka.
- Ovce – tupý dav, bez přemýšlení opakují naučené fráze, nemají názor, nechtějí mít, ani se neptají. Svým sborovým, hlasitým opakováním frází přehluší jakýkoli hlas odporu
- Osel – Benjamin – představitel pasivního intelektuála, který zná pravdu a tuší důsledky, nevidí žádné východisko. Svou aktivitu považuje za zbytečnou, protože ovce přehluší jakýkoli vzdor a psi zničí kohokoli, kdo se postaví pánovi.
- Krkavec – představuje víru (křesťanství), které v totalitní společnosti ztrácí své místo, přesto se nedá zahubit.
- Lidé – představitelé kapitalistů, vykořisťovatelů
O díle
- Znaky: alegorie, rysy bajky a pohádky, kritika komunismu, narážka na Lenina (elektrifikace)
- Citát z knihy: Člověk je jediný tvor, který konzumuje, aniž by produkoval.
- Myšlenka díla: když se někteří dostanou k moci, ztrácí všechny zásady a snaží se hrát pouze ve svůj prospěch. Jde o moc a majetek, toho všeho se snaží dosáhnout i „přes mrtvoly“. Kritika komunismu a Sovětského svazu, zvláště lidí, kteří jsou u moci a zabíjejí, zneužívají a obelhávají ostatní. Autor předpověděl spoustu událostí v Sovětském svazu a ve východním bloku Evropy.
Společenská problematika, prostředí
- Alegorie; zvířecí společnost podléhá vlivu jedinců, kteří s ní manipulují – paralela s totalitními režimy. „Diktatura“ člověka nahrazena společností, kde „všechna zvířata jsou si rovna“, nakonec se ale uplatnilo dokončení „ale některá jsou si rovnější“; oslovení „vůdce“, „soudruhu“, „soudružko“; veřejné popravy za „zradu“ či nesmyslné prohřešky, …
- brzy po vydání bestseller. Důvody úspěchu: vedle nezpochybnitelných liter. kvalit a estetické působivosti, kritika stalinského režimu, ve své době velmi řídká. Navíc realitu tehdejšího Sovětského svazu představila způsobem veskrze komickým a důvěrně známým, takže banalita zla vyvstala v celé své hrozivosti. Na malém prostoru ve vynikající zkratce zachytil dějiny Sov. svazu, a to od šíření leninské ideologie (vystavená lebka „prasečího Lenina“ Majora jako parodie mauzolea), přes říjnovou revoluci až po střet Stalina s Trockým (Kuliš) a následné vyštvání Trockého.
- zvířata k nerozeznání podoba lidem a lidi zvířatům. Idea dobrá, ale není možné ji naplnit, protože se vždycky najde někdo, kdo důvěřivosti zneužije.
Téma
- nefunkčnost a špatnost totalitního režimu, ukázaná na malé zvířecí farmě, kterou po revoluci vedla sama zvířata. Na počátku vítezí euforie, po čase se vlády pevně ujala prasata. Ta měla neshody mezi sebou, popírala pravdivé informace a podmínky se horšily. Na konci se z nich téměř lidé..
- Román nemohl vyjít – na seznamu zakázaných literátů!
- práce na stavbě větrného mlýna = připomíná Leninovu posedlost elektrifikací Ruska. Na začátku dobrá myšlenka, ale pak každý vše mění ve svůj prospěch.
- Kritika komunismu a Sovětského svazu – zabíjení, zneužívání a obelhávání
- Zachycení dějin Sovětského svazu : šíření Leninské ideologie, říjnová revoluce, střet Stalina S tráckým a následné vyštvání
Charakteristika díla
- vznik během 2. světové války,
- politické vztahy v totalitní společnosti. Přesně vystihuje vývoj totalitního režimu – od nespokojenosti s původní vládou, přes revoluci a následného opojení z ní, mocenské boje v čele vlády a postupný úpadek a návrat ke starým formám vlády, mnohdy horším.
- směr autora: Sci-fi 20. století, Světová lit. ve 2. pol. 20. stoleti – Vědecko fantastická literatura, sci-fi – žánr čerpající z poznatků moderní vědy a techniky, varuje před možným nebezpečím (lidstvo může být ohroženo nebo zničeno)
- žánr: antiutopický román = opak utopie, myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem a zásadními nedostatky vzniklé přehnáním jednoho, nebo více ideologických principů
- bajka :alegorický příběh(doprovodný) psán veršem i prózou.Zvířata s lidskými vlastnostmi, cílem ponaučení.
- epika 😮 skutečnosti, děj, příběh rozvíjen postavami, vypravěčem, v určitém prostředí a čase
- próza: Text členěn do odstavců, kapitol.
- kompozice: chronologická
Obsah díla
- Pan Jones, majitel farmy, nedávno při soudní při prohrál velké množství peněz a šlo to s ním rychle z kopce. O svoji farmu se už nezajímal a jeho spolupracovníci brzy zlenivěli. Nedávali zvířatům najíst, nechali pole ležet ladem a celkově farmu zanedbávali.
- Už předtím kanec Major předpověděl – na základě svého snu – revoluci a netrvalo dlouho a skutečně vypukla. Vyhladovělá zvířata napadla a vyhnala své pány z farmy a započali sami hospodařit. Sepsali sedm přikázání, píseň Zvířata Anglie zpívali jako svoji hymnu, spálili všechny uzdy, biče a další lidské výtvory a nakonec sami začali sklízet. Díky tomu, že se připojili všichni, nepřišlo ani stébélko nazmar.
- Jenže první problém se vyskytl s mlékem od krav. Nikdo nevěděl co s ním, ale prasata si ho začala přidávat do krmení. To samé se stalo i s jablky. Když na to ostatní zvířata přišla, bylo jim vysvětleno, že prasata zodpovídají za chod farmy a proto musí jíst co nejzdravěji, aby se jednoho dne nevrátil Jones.
- Jenže Jones se přeci jenom vrátil a pokusil se získat farmu zpátky. Jenže neuspěl; zvířata jeho a ostatní lidi vyhnala. Několik dní potom se klisna Molina rozhodla utéci z Farmy zvířat do sousední.
- Kuliš s Napoleonem se ale stále hádali, nemohli se dohodnout na ničem. Právě jednou, když se rozhodovalo o stavbě mlýna a Kuliš měl navrch, zavolal si Napoleon na pomoc smečku psů, které sám vychoval po Jonesově odchodu. Ty Kuliše vyhnali z farmy a Napoleon se vyhlásil předsedou výboru. Zrušil nedělní shromáždění a veškerá rozhodnutí bude řešit výbor prasat a výsledek pak sdělí ostatním zvířatům. Na Farmě zvířat se tak opět rozvinula diktatura, jenomže tentokrát ne v podobě člověka, ale v podobě prasete Napoleona.
- Brzy se začali porušovat pravidla, která si zvířata stanovila na počátku revoluce. Napoleon začal obchodovat s ostatními farmami pro získání nářadí a materiálu pro stavbu mlýna. Zvířata musela pracovat snad ještě více než předtím a jídla dostávala stejně jako za Jonese. Pokud někdo chtěl protestovat, rychle si to rozmyslel při pohledu na vrčící smečku psů.
- Jak plynuly roky, Jones se odstěhoval do jiné části země a vzdal se veškeré naděje na zpětné získání svého majetku. Prasata si vyžadovala stále více a více privilegií a nikdo si nedovol jim odporovat. Napoleon došel dokonce tak daleko, že popravil zvířata, která byla údajně spolčena s vyhlášeným zrádcem Kulišem a byla tajnými agenty Jonese. I toto bylo v rozporu s přikázáními, ale ani teď si nikdo nedovolil protestovat.
- Nebezpečí ale Farmě zvířat hrozilo i od ostatních farem v okolí. Pan Frederik ze Stračína je napálil koupí dřeva za falešné peníze a hned druhý den napadla Farmu zvířat a odpálil jejich dvouleté snažení – větrný mlýn. Zvířata ale lidi vítězně vyhnali a počali se stavbou nanovo.
- Další porušení desatera bylo v pití alkoholu a nošení ozdob – zelených stužek – na ocasu. Obou těchto provinění se dopustila prasata. Také si na rozdíl od ostatních zvířat žila v Jonesově starém domě celkem blahobytně, čímž se porušilo i další přikázání. Po nějaké době, kdy prasata dokonce začala chodit po dvou, se sedm přikázání změnilo pouze na jedno jediné: VŠECHNA ZVÍŘATA JSOU SI ROVNA, ALE NĚKTERÁ JSOU SI ROVNĚJŠÍ. Potom začala prasata nosit oblečení, používat biče, objednávali si noviny, zapojil se telefon… Nakonec zvířata ani nedokázala rozlišit lidi od prasat a prasata od lidí.
Sedm přikázání (v závorkách co se doplnilo až později, za vlády Napoleona)
- Každý kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel
- Každý kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel
- Žádné zvíře nebude chodit oblečené
- Žádné zvíře nebude spát v posteli (s prostěradly)
- Žádné zvíře nebude pít alkohol (přes míru)
- Žádné zvíře nezabije jiné zvíře (bez důvodu)
- Všechna zvířata jsou si rovna
Jazyk a kompozice:
- spisovný jazyk s hovorovými prvky; jednoduchost přemýšlení některých zvířat, i filozofičtěji myšlenky autora a jeho názory na bující komunismus. zastoupen dějový sarkazmus a autorův pesimismus – marný boj proti despotismu
- animalismus= disciplína o kontaktu se zvířaty, apatie=nezájem),
- slova se socialistickým zabarvením (Liga mládeže, Sportovní výbor)
- metafory – kůň jako dříč, psi jako tajná policie
- archaismy = zastaralá slova (báchorky, senoseč)
- přímá a nepřímá řeč, promluvy postav
- personifikace zvířatalidské vlastnosti, mluví, emoce
- jednoduše, téměř bez básnických prostředků, dialogy
- er-forma