Remarque Erich Maria
- vlastním jménem Erich Paul Kramer – jméno Remark pseudonym – odzadu přepsané skutečné Kramer. Změnil po válce, protože se styděl být nadále Němcem.
- června 1898 v Osnabrücku (Německo) do rodiny knihvazače, zemřel 25. září 1970 v Locarnu
- po škole 1916 narukoval do armády kde 1918 několikrát raněn
- díky tomu dílo poznamenáno odporem k válce a antimilitarismem
- po návratu problémy začlenit se do normální společnosti
- po 1. světové válce vystřídal řadu povolání, redaktor v berlínském plátku Sport im Bild, učitel, agent firmy s náhrobními kameny, účetní, obchodní příručí, automobilový závodník, reklamní agent a světoznámým spisovatelem
- 1931 se přestěhoval do Švýcarska
- 1938 byl zbaven německého občanství, byl fašisty označen za „literárního zrádce“ a jeho knihy byly veřejně páleny, protože jeho popis války byl pro militantní režim krajně nevhodný, na index zakázaných autorů
- 1939 emigroval do New Yorku
- autor 11 románů a jednoho dramatu (Poslední dějství)
Zařazení autora do uměleckého směru
- světová válka ve světové literatuře
- zobrazení válečné tématiky
- cílem bylo vylíčit válečné hrůzy a varovat před nimi
- z uměleckých směrů vynikaly např: naturalismus, symbolismus a existencialismus
- určení století, ve kterém autor tvořil:
- 20.stol., román vyšel r. 1929
Další autoři
- Arnold Zweig -cyklus Válka bílých mužů – problematika 1. sv. války, nejznámější 1. část – Spor o seržanta Gríšu – román o malém človíčku, ruském zajatci, který se stává nevinnou obětí pruského militarismu
- Romain Rolland – Petr a Lucie – nejslavnější protiválečná novela staví proti úpadku morálních a společenských hodnot za 1 sv. války milostný vztah dvou mladých lidí, kteří umírají pod troskami kostela
- Henri Barbusse – Oheň aneb deník bojového družstva – román, v němž s dokumentární přesností a upřímností vylíčil život vojáků na frontě a v zákopech
- Ernest Hemingway – Stařec a moře – novela, o věčném zápasu člověka s přírodou, o statečnosti, s níž jde do předem prohraného boje
názvy (případně obsahy) dalších autorových děl:
Cesta zpátky – volné pokračování díla Na západní frontě klid, Tři kamarádi, Černý obelisk – romány o osudech vojáků z 1. sv. války a jejich „návratech“ do života
Jiskra života, Čas žít, čas umírat – romány věnující se tématice nástupu fašismu, Vítězný oblouk – 2. sv. v., doktor Ravic nucen utéct z Německa, snaží se pomstít nacistovi, který zavinil smrt milenky
Na západní frontě klid
- Literární druh: epika – má děj, příběh s prostředím, postavami, próza – psána ve větách, odstavce,..
- Žánr: válečný román
- literární forma: próza
- Slohový útvar: vyprávění, popis (prostředí na bojišti), prvky úvah (o životě,..), vzpomínka na minulost
- Umělecký směr: Naturalismus
- typ vypravěče
- ich forma, závěr er-forma
- vysvětlení názvu díla
- Na západní frontě klid- protože se na západní frontě bojovalo a v den, kdy hlavní hrdina umřel, noviny psaly, že se již nebojuje
- v originále Im Westen nichts Neues, slovensky Na západe nič nového
- Prostředí a čas: 1. světová válka – především na západní frontě ve Francii (Němci x Angličané, Francouzi), doma v Německu, 1916 – říjen 1918
Hlavní myšlenka
- má být pokusem podat zprávu o generaci, která byla zničena válkou – i když unikla jejím granátům.“
- zobrazuje zoufalství vojáků a jistou ztrátu lidskosti – jedinou starostí vojáků je spát, jíst a přežít za jakoukoliv cenu
- autor popisuje válku a kritizuje ji, chce ukázat mladší generaci, že válka je zbytečná; měla být záležitostí představitelů státu a ne prostých lidí
- přátelství až bratrství mezi vojáky, vraždy, týrání, šikana
- ukazuje, jak se z lidí na frontě mohou stát bezcitná zvířata, která pro ochranu svého života udělají cokoliv
- chování německých vojáků k zajatcům, poměry v tehdejší době
- ukázat, jak válka zničila Pavlovu generaci, ne granáty, psychicky. Z mladých chlapců plných ideálů se stávají necitelní tvoři, kteří už by nebyli schopni normálního života, žijí válkou. Dalším motivem – síla přátelství.
Román popisuje hrůzy války, boje v zákopech, krvavé bojové střety, bombardování, útoky bojovými plyny. Vypráví ale také o soudržnosti přátel (vojáků) v těžké době, o pevném přátelství a obětavosti vůči ostatním. Pavel si začíná čím dál víc uvědomovat hrůzy a nesmyslnost války, ale taky si čím dál tím víc uvědomuje, že se válka začíná stávat jeho životem a začíná se bát, že celá jeho generace si po návratu domů už nedokáže přivyknout normálnímu životu.
Kompozice
- převaha popisného postupu, vyprávěcí, úvahový
- chronologická; většina v přítomnosti X román není souvislým epickým vypravováním
- retrospektiva – vyskytují se zde vzpomínky na minulost
- obavy z nejasné budoucnosti a problematika zařazení do společnosti až bude po válce
- z jednotlivých zážitků hlavního hrdiny a skupiny jeho přátel
- převažují vypravěčovy monology
- propracované, líčeno detailně, naturalisticky – nic není zabarveno
- realistické, autor popisuje zážitky, které sám zažil na frontě
- ich-forma, konec – Er forma
- rozhovory s vojáky jsou autentickým přepisy autorových zápisků z jeho skutečných rozhovorů s vojáky
- 12 kapitol
- Kontrasty – nenávist x soucit, člověk x zvíře
Hlavní postavy
- Pavel Bäumer – hlavní postava a vypravěč celého příběhu, bývalý středoškolský student gymnázia; nezištný, obětavý, zpočátku plný odhodlaní a ideálů; těší se na frontu, později zažívá rozčarování, zklamání z válečných hrůz, psychicky se hroutí; jeho přáteli jsou Katczinsky, Kropp, Tjaden, Müller, Wolf, Kemmerich aj. – Pavlovi spolužáci, váleční přátelé téže „železné“ generace
- Stanislav Katczinsky (40 let) – vedoucí roty, pro vojáky opora (jakoby táta); přátelský, nepostradatelný; bývalý švec, vždy sežene jídlo, velice obětavý přítel, chytrý, silný, vždy se snaží všechny své přátele chránit
- Tjaden – člověk, který si dokázal udělat legraci z každého, třeba i z velitele roty; velice dobrý přítel i voják
- Himmelstoss – desátník, vedl jejich výcvik; krutý velitel, bezohledný, tváří v tvář nepříteli zbabělý, nejdříve ve výcviku brutálně vojáky šikanuje, když se pak ale dostává sám do války a zjišťuje, že šikana tam už na vojáky neplatí, nejdříve se vzteká a stěžuje si; poté co musí jít bojovat na frontu, kde zjistí, jaké to je bojovat o vlastní přežití, nezvládne to a vyvádí; Pavel se ho snaží uklidnit; změní ho nakonec hrůzná zkušenost s válkou; není tak povýšený ani si nestěžuje; zjistil, jaké jsou pravé hodnoty života…
- Kropp – voják podobný svým chováním Kaczovi, srandista roty
- Pavlova rodina – matka, otec, starší sestra; profesor z gymnázia Kantorek, setry červeného kříže, lékaři, jeptišky, další vojáci, .
- Pavel začíná chápat, jaký je život ve válce, kde neustále žijí v obavách o svůj život; jejich životy jsou tzv. „náhody“ (nikdy nevědí, co se stane); Pavel se mění v průběhu války, kdy postupně umírají jeho přátelé; mladý člověk plný snů a ideálů se tak mění v člověka, který je vykořeněn ze svého života a je neschopen se do něj vrátit zpět; postupně ztrácí iluze a z jeho života se vytrácí všechna naivita; stávají se z nich bezcitní lidé bez emocí, avšak jediné, co je drží, je jejich přátelství na život a na smrt; největší změnu a proměnu pociťuje Pavel, když odjede domů (dostane dovolenou na šest neděl) a zjišťuje, že se nedokáže začlenit zpět do společnosti; nemá si s nikým co říct, nikdo ho nechápe; všichni mluví o válce, že vědí, co to je, ale popravdě nevědí nic; dříve měl rád knihy, ale ani ty ho už nezajímají; nevěděl, kde je jeho místo v životě; dobře už se paradoxně cítil pouze na frontě a hlavně se svými přáteli (cítil se i provinile, že měl dovolenou)
Obsah díla
- Kniha vypráví příběh Paula Bäumera, který je spolu se svými kamarády Müllerem, Kroppem, Kemmerichem a Leerem po maturitě donucen profesorem Kantorkem jít do armády jako dobrovolníci.
- Nejprve prošli tvrdým 10denním výcvikem, plným šikany od desátníka Himmelstosse. Čistili místnost kartáčkem na zuby, leštili boty, přestýlali postele. Díky tomuto výcviku se však z Pavla stává člověk bez lítosti a bez důvěry, ale on sám dobře ví, že by bez tohoto na frontě nevydržel ani minutu. Po výcviku nastupují všichni rovnou na frontu a hned při prvním boji je raněn jejich kamarád Kemmerich, který dostal kulku do stehna. Nohu mu musí amputovat. Když za ním přichází kamarádi do nemocnice, vtipkují s ním a dodávají mu optimismu. Müller si chce vzít jeho boty ne proto, že by byl bezcitný, ale proto, že kdyby Kammerich umřel, vezme si je někdo z nemocnice a on je opravdu potřebuje.
- Po tomto boji utrpěla jejich rota velké ztráty a byla doplněna o rekruty, mezi nimiž byl i nenáviděný desátník Himmelstoss, kterému se všichni už dlouho chtěli pomstít. S ním přijíždí i nováčci, kterým je sotva 17 let. S nimi mají však jen samé starosti. Vojáci přežívají v zákopech díky neuvěřitelnému množství drobných náhod. Následující den museli dopředu, opravovat zákopy. Muži jsou v neustálém ohrožení a Pavlovi kamarádi jeden po druhém umírají.
- Pavel dostane dovolenou a jede za rodinou. Dozvídá se, že jeho maminka umírá na rakovinu. Pavel zatajuje před rodiči všechny hrůzy, které zažil a viděl, a tvrdí, že válka není nic hrozného, protože nikdo, kdo válku sám nezažil, ji nemůže pochopit. Setkává se s lidmi, kteří mu vůbec nerozumí, a chtějí slyšet o hrdinských činech a skutcích ve jménu vlasti. Pavel je znechucen, ví, že už by se mu nikdy nemohlo podařit znovu se zařadit do běžného života. Navštěvuje matku zesnulého Kemmericha a oznamuje jí, že její syn zemřel.
- Po dovolené je vyslán na průzkum terénu. Málem je dopaden Francouzy. Musí být dlouhou dobu schovaný v trychtýři. Zabíjí tam Francouze, protože když ho nezabije, zabije Francouz jeho. Pak svého činu velmi lituje, protože muž má ženu a dceru. Na muže Pavlovi pomůže zapomenout Kropp a Ktazca. Pavel a Kropp jsou zraněni a pobývají v katolické nemocnici. Kroppovi amputují nohu, chce se zabít, Pavel mu to rozmlouvá. Když se uzdraví, vrací se na frontu, kde zjistí, že Leer a Müller jsou mrtví, Deterding utekl a prý ho chytili, ale nikdo už ho nikdy neviděl. Pavlův nejlepší přítel Katczinski je zraněn a Pavel s ním utíká přes bojiště k záchranné jednotce, když doběhne, zdravotník mu sdělí, že běžel zbytečně – Ktacza chytil střep granátu do hlavy a umírá. Pavel zůstává na frontě sám, bez svých kamarádů. Na konci války umírá i Pavel právě v den, který byl tak tichý, že vrchní velitelství napsalo do zprávy: Na západní frontě klid. . Pavel si je jistý, že se už nedokáže zapojit do normálního života – byl poznamenán roky prožitými na frontě.
Jazykový plán
- Kapitoly ozn. římskými čísly
- částečně spisovný i hovorový jazyk, ale převažuje vulgární jazyk a vojenský slang
- francouzská slova
- převažují dialogy
- Přirovnání: „Hony na jednotlivce jako na zajíce.“; „Hubený jak chmelná tyč.“; „S tváří jak z hlíny.“
- Epiteton: „Šedivá roztékající se země.“; „Cvičné hubování.“
- Personifikace: „Neduživý lesk nás přijímá.“; „Vedro nehnutě spočívá na prostranství.“
- Metafora: „To je tím, že člověk sám o sobě je především bestie, a teprve navrchu, jako u chleba se sádlem, je přimáznutá trocha slušnosti.“
- Rčení: „Cítím to v kostech.“
- Změny v pravopise: „jako křídlová kresba s tabule“
- Hodně pomlček a výpustek (elips) v textu: buď chce autor něco zdůraznit, vložit nebo jako výčet
- Slangové výrazy: „lávor“ (ešus); „solilo“ (bombardovalo); „pecen komisárku“ (pecen chleba); „menáž“ (příděl);“vydal na hlavu“ (na sebe); „latrína“ (záchod); „rekrut“ (ten, co nově narukoval do války – nováček, elév“Tomíci“ (označení pro Angličany); „saturejka“ (koření); „cerkulát“ (uzenina); „dišputace“ (diskuze více účastníků, řešení problémů); „“ubikace“ (ubytování, pokoje vojáků); „dělová horečka“ (když si strachy nadělal do kalhot)
- převaka spisovného jazyka
Vnímání: velmi uznavané a to je konec konců do dnes toto dílo dostalo několik ocenění . Nejhůře reagovali na dílo nacisté za druhé světové války byl označen za lháře a bylo mu zakázano psát. Jeho knihy byli páleny.
Adaptace díla
- film Na západní frontě klid z roku 1930 (režie: Lewis Milestone)
- film Na západní frontě klid z roku 1979 (režie: Delbert Mann)
- porovnání s filmovou verzí nebo dramatizací
- Na západní frontě klid – Delbert Mann 1979 – děj byl zpřeházený a končil jinak než knížka
- Dílo je aktuální, jelikož v některých zemích se stále válčí.