Světový oceán
– Světový oceán= všechny moře a oceány tvoří souvislou vodní plochu
– 361 mil. km2 (71% zemského povrchu)
– Světový oceán se dělí na 4 oceány: Tichý, Atlantský, Indický a Severní ledový
Tichý oceán 35,2% zemského povrchu Mariánský příkop
Atlantský oceán 18,5% Portorický příkop
Indický oceán 15% Jávský příkop
Severní ledový oceán 2,2% Nansenova pánev
Tichý oceán
= Pacifik
Rozprostírá se mezi světadíly Asie, Austrálie, Antarktida, Severní a Jižní Amerika
– největší oceán naší planety
– Pokrývá polovinu plochy světového oceánu
– Je také nejhlubším oceánem- v Mariánském příkopě je nejhlubší místo zemského povrchu
– Nachází se v něm velké množství ostrovů (10 000 ostrovů při pobřežích pevnin a v Oceánii)
– Velké množství hlubokooceánských příkopů- Mariánský, Tonžský, Filipínský
– Velký počet vulkánů -Havajské ostrovy, Tuamotu, Karolíny
– Příznačný tektonický neklid- zemětřesení a sopečná činnost
– Má největší bohatství organismů
– Rybolov- 2/3 světových úlovků
– Nejbohatší naleziště jsou na styku studených a teplých mořských proudů (u Japonska a na pobřeží Chile a Peru)
– Významná je těžba nerostných surovin (ropa, zemní plyn) ze dna šelfových moří
– Struktura
– Pánve: Severovýchodní pacifická pánev, Jihozápadní pacifická pánev
– Podmořské hřbety: Jihopacifický a Východopacifický
Podnebí
– zasahuje do téměř všech podnebných pásem- od arktického subpolárního, přes rovníkovou až po antarktické polární klima
– Ve východních částech oceánu převládají pasátové větry, při pobřeží Asie monzunové větry s častými tajfuny, v mírných a subpolárních šířkách převládá západní proudění
Vodní cirkulace
– základem je Severní a Jižní rovníkový proud, mezi nimi opačným směrem (k břehům Ameriky) proudí Rovníkový protiproud
– Z rovníkové oblasti směřuje k Japonsku teplý proud Kuriošo
– K Austrálii teplý Východoaustralský proud
– Pobřeží jižní Ameriky ochlazuje studený Peruánský proud, který se odštěpuje od Západního příkonu
– Pobřeží severní Ameriky ochlazuje Kalifornský proud
Korálové moře
Jihočínské moře
Tasmanovo moře
Beringovo moře
Ochotské moře
Aljašský záliv Japonské moře
Bandské moře
Jávské moře
Žluté moře
Panamský záliv
Magalhaesův průliv (spojuje Atlantský a Tichý oceán)
Beringův průliv (spojuje Čukotské a Beringovo moře)
Torresův průliv (Korálové + Arafurské moře)
Atlantský oceán
Rozprostírá se mezi Evropou a Afrikou, Severní a Jižní Amerikou. Mezi Grónskem a Islandem na severu a mezi Antarktidou na jihu.
– 2. největší oceán na Zemi
– Pokrývá 18% Země
– Má protáhlý tvar v severojižním směru
– Velmi členité pobřeží s velkým množstvím poloostrovů, ostrovů, zálivů a průlivů
– Součástí oceánu jsou četná okrajová a vnitřní moře
– Struktura:
– Středoatlantský hřbet- vyvýšenina esovitě probíhající od Islandu až do jižní části oceánu
– Ze středoatlantského břehu vybíhají menší příční hřbety a prahy, mezi kterými se nacházejí oceánské pánve
– několik hlubokooceánských příkopů menších rozměrů- nejhlubší je Portorický příkop
– Rozsáhlé plochy zaujímá šelf- šelfová moře jsou bohatá na ložiska ropy, zemního plynu a rud těžkých kovů (Severní moře, Mexický záliv)
Podnebí
– zasahuje do všech podnebných pásů severní i jižní polokoule
Mírné podnebí
– vlivem západního proudění Atlantik výrazně ovlivňuje podnebí Evropy
– Golfský a Severoatlantický proud- způsobuje oteplení severozápadní Evropy
– Labradorský proud- chladný, značně ochlazuje jihovýchodní pobřeží Kanady
Využití
– nejrozvinutější námořní doprava ze všech oceánů
– 3/4 objemu námořní dopravy světa
– Nejdůležitější jsou námořní linky mezi Evropou a Severní Amerikou
– Na pobřežích se nachází asi 70% nejvýznamnějších světových přístavů
– Evropské- Rotterdam, Antverpy, Le Havre, Hamburk
– Severoamerické- New York, New Orleans, Houston
– Severní část Atlantského oceánu je oblast tradičního rybolovu- Newfounland a při pobřeží Islandu
Velkým problémem Atlantiku je znečištění vody
– nejvíce látek přináší světové veletoky, také havárie tankerů a únik ropy z těžebních plošin
– Nejvíce ohrožená část je Mexický záliv při ústí do Mississippi a v Evropě je nejvíce znečištěno Severní moře
Indický oceán
= rozkládá se mezi východním pobřežím Afriky, jižním pobřežím Asie, západním pobřežím Austrálie a Antarktidou
– 3 největší oceán na Zemi
– leží převážně na jižní polokouli
– V severní části zasahuje Rudým mořem a Perským zálivem hluboko do pevniny
– Má poměrně málo ostrovů dva velké: Madagaskar a Srí- Lanka- Cejlon- jsou pevninského původu
– Ostatní ostrovy jsou sopečného původu- Komory, Maskarény
– Korálového původu- Maledivy, Čagošské ostrovy
– Struktura
– Nejvýznamnější je Středoindický hřbet- z této středooceánské vyvýšeniny se oddělují dva hřbety Západoindický a Východoindický
– málo hlubokooceánských příkopů- nejhlubším se Sundský (Jávský) příkop
– Teplotou povrchové vody je nejteplejším oceánem
– Nejteplejší oblasti jsou
Podnebí
– Sever má monzunové podnebí
– V zimě vane z pevniny na moře suchý severovýchodní monzun- zima je teplá a slunečná
– V létě vane od oceánu na pevninu deštivý jihozápadní monzun- léto je větrné a deštivé
– Jižně od oblasti rovníku je oblast jihovýchodních pasátů
– Mezi 40 a 60. j. š. je pás bouřlivých západních větrů
Severní ledový oceán
= vyplňuje prostor mezi severním pobřežím Eurasie a Severní Ameriky. Široce souvisí s Atlantským oceánem
– Je plošně nejmenší ze všech 4 oceánů
– leží převážně za severním polárním kruhem
– Členité pobřeží- západní část Eurasie je skalnatá s mnoha fjordy
– Východní část je lagunovitá (mělký mořský vodní útvar naplněný slanou nebo brakickou vodou, který je oddělen od hlubšího moře korálovým útesem nebo písečným valem) s deltami velkých řek
– Oceán je bohatý na ostrovy a souostroví, největší ostrov světa Grónsko a Kanadské arktické souostroví
– Struktura
– tři významné podmořské hřbety: Gakkelův, Lomonosův, Mendělejův
– Tři hlubokooceánské pánve: Nansenova (nejhlubší), Euroasijská a Kanadská
– Severní pól leží nad Euroasijskou pánví
– Střední část oceánu je trvale pokryta souvislým mořským ledem o mocnosti 3- 5 m, během léta led roztává pouze při pobřeží okrajových moří
– Salinita je snižována přítokem velkých řek a nízkým výparem- má nejnižší průměrnou salinitu ze všech oceánů (30-32‰)
Podnebí
– Severní ledový oceán je součástí Arktidy- v severním polárním podnebí
– Severoevropské podnebí je oteplováno Severoatlantským mořským proudem, proto okrajová moře této části oceánu nezamrzají ani v zimních měsících
Využití
– malý hospodářský význam
– Zásoby ropy a zemního plynu jsou těženy ze dna šelfových moří (Aljaška, Obský záliv)
– Lodní doprava: v letních měsících s doprovodem ledoborců