Erben Karel Jaromír – Kytice (4) Romantismus

SVĚTOVÝ ROMANTISMUS:

  • Rozvíjel se v 1. polovině 19. století
  • REVOLUCE – vliv na autory
  • Rozvoj lyrické (NEDĚJOVÉ) poezie, lyricko-epické žánry
  • Převažují emoce a city nad racionalitou
  • Díla mají často motivy milostných vztahů (Román v dopisech)
    • Nešťastná – smrt, manželství, nerovnost

 

Charakteristické znaky ROMANTISMU:

  • Konflikt mezi vnitřním a vnějším – reálným – světem
  • HLAVNÍ HRDINA:
    • Splývá s autorem – osamělý, nešťastný
    • Bouří se proti společnosti – vnitřní rozervanost
  • Autoři nenapodobují žádné klasické vzory
  • Důležitý prvek PŘÍRODY (odpovídá vnitřního stavu)

Oscar Wilde, bratři Grimmové, Victor Hugo

 

Psal v období ČESKÉHO ROMANTISMU:

  • V období FÁZE NÁRONÍHO OBROZENÍ – dovršení
  • Čechy součástí Rakouska-Uherska → poněmčování
  • Čeština byla jazykem veřejného života (úřední – Němčina)
    • NÁRODNÍ OBROZENÍ – obnova češtiny, české kultury
  • (Nábytek – Biedermeier)
  • V literatuře rozvoj malých forem = POVÍDKY
  • LITERATURA: funkce ESTETICKÁ nebo VÝCHOVNÁ (vlastenecká)
  • Ve 30. letech rozdělení na 2 linie:
    • POZITIVNĚ VLASTENECKÁ:
      • Josef Kajetán TYL – díla působí výchovně
    • ROMANTICKO-PROTESTNÍ:
      • Karel Hynek MÁCHA, Karel Jaromír ERBEN
      • Bouří se proti společnosti – díla nevychovávají

 

 

Karel Jaromír ERBEN:

  • Žil v Podkrkonoší
  • Vystudoval práva a filosofii – přítel s Karlem Hynkem Máchou, Františkem Palackým
  • Pracoval jako archivář → vliv na sbírku Kytice
  • Spolupracoval na Riegrově naučném slovníku (= první česká encyklopedie)
  • Zemřela mu manželka a děti
  • Sbíral českou lidovou slovesnost

 

DALŠÍ DÍLA:

  • Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních
  • Pohádky: Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Pták Ohnivák a liška Ryška, Dlouhý, široký a bystrozraký
  • Historická díla: Na hřbitově, Tulák

 

 

 

KYTICE:

Literární druh: Lyricko-epická skladba

Literární žánr: sbírka balad

  • BALADA = Příběh s pochmurným dějem a špatným/tragickým koncem
    • Původně založené na lidových pověrách (ve 20. století se sociálním kontextem)

Forma: poezie

 

JAZYK:

  • Spisovný, knižní jazyk – zastaralý (archaismy)
  • Neslovesné věty bez spojek → rychlejší spád děje + dramatičnost
  • Zvukomalba, personifikace, metafory
  • Mystičnost (pohádkové, kouzelné prvky)

 

Vypravěč: vnější nezávislý pozorovatel → er-forma

  • X střídání s přímou řečí

 

POSTAVY:

  • Většinou ženy (matka, dcera, syn,…)
  • Pohádkové, nadpřirozené bytosti – Polednice, vodník,…

 

BALADY:

  • Kytice: úvodní báseň, přání, aby se sbírka líbila všem Slovanům
  • Poklad: porušení vztahu matka-dcera kvůli penězům
  • Svatební košile: lpění na mrtvém
  • Polednice: porušení vztahu matka-syn
  • Zlatý kolovrat: kouzelné předměty, dobro zvítězí nad zlem
  • Štědrý den: člověk nemá chtít znát svou budoucnost
  • Lilie: dokončena dodatečně
  • Holoubek
  1. Záhořovo lože: Záhoř – zločinec, musel se kát, aby mu bylo odpuštěno
  2. Vodník: dcera neuposlechla matku, vydala se za vodníkem, potřetí nepřišla → vodník zabije jejich dítě
  3. Vrba: matka se vměšuje do manželství dcery → dcera se promění ve vrbu
  4. Dceřina kletba: porušení vztahu matka-dcera
  5. Věštkyně

 

HLAVNÍ MYŠLENKA:

  • Připomenutí morálních zásad
    • Překonat lze pouze pokáním, odpuštěním, láskou
  • Zodpovědnost za činy → přichází trest
  • Připomenutí lidové slovesnosti – staré lidové pověry

Na sbírce Kytice pracoval Karel Jaromír Erben 20 let

Chtěl díky baladám promlouvat k dalším generacím

 

PŘIJETÍ DÍLA:

  • Považováno za vlastenecké → kladně přijato, vnímáno pozitivně
  • Pozitivní vnímání i kritikou

Ovlivnění podoby moderních balad – Jan Neruda, Jaroslav Vrchlický, Petr Bezruč, Jiří Walker – sociální tématika

 

ISPIRACE:

  • Antonín Dvořák – opera: Rusalka, Zdeněk Fibich – Melodram: Vodník
  • Parodie v divadle Semafor (Polednice)
  • Film Kytice – 7 zfilmovaných balad