Geografie průmyslu
Průmysl
= Je to složka socioekonomické sféry, je vedoucím odvětvím materiální výroby.
– Vyspělé země 75% průmyslové výroby, rozvojové země 25% výroby
– Ovlivňuje přírodu svými negativními vlivy, zhoršuje kvalitu životního prostředí
Proces industrializace
– vyvolala ji průmyslová revoluce, spojená s rozvojem strojové výroby, parního pohonu a využíváním uhlí
preindustriální fáze
– naprostá většina obyvatelstva v zemědělství, zbytek pak v řemeslech a obchodu
– místní trh značně omezený, jednotlivá ohniska výroby byla izolovaná
industriální fáze
– ve vyspělých zemích začíná na přelomu 18. a 19. století (vrcholí v první polovině století 20. století)
– PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE
– přechod průmyslu od manufaktur s ruční technikou k továrnímu systému výroby založeném na strojové velkovýrobě
– DRUHÁ PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE
– došlo k ní na sklonku 19. a 20.století
– kvalitativní změna v rozvoji výrobních sil, spjatá s využitím nové energie, elektřiny a spalovacích motorů
– začíná rozmach chemického průmyslu, rozvoj a zprůmyslnění zemědělství (hlavní úloha v průmyslu – dopravní prostředky)
– převratné změny = vývoj telekomunikací (mimořádný význam pro vytváření optimálních podmínek pro rozvoj mezinárodního obchodu a dotvoření světového trhu)
– v poslední fázi se nacházíme nyní je to => postindustriální fáze
postindustriální fáze
– hlavní úlohu hraje výroba mikroelektroniky, přesné mechaniky a optiky, malotonážní chemie (výroba léků, kosmetiky)
– naprostá většina průmyslové výroby je soustředěná je do tří oblastí – USA, EU a Japonsko (80% světové průmyslové produkce)
3 základní odvětví: těžební průmysl, výroba elektrické energie a zpracovatelský průmysl
Těžký průmysl vyrábí dopravní prostředky, stroje, strojní zařízení (strojírenský průmysl, hutnický, chemický, stavebnický, energetický, dřevařský, chemický)
Lehký průmysl slouží přímo lidem (potravinářský, sklářský, kožedělný, obuvnický, strojírenský, elektronický).
Rozmístění průmyslové výroby
= je ovlivňováno lokalizační faktory (přírodní a socioekonomické)
Lokalizační faktory přírodní
– Zdroje nerostných surovin, paliv, voda, klimatické poměry, morfologie terénu
– Vznikly nezávisle na lidské společnosti
– Jejich vliv na rozmístění průmyslu klesá
– Významným zdrojem jsou zdroje vody- hutnictví, chemický průmysl
Lokalizační faktory socioekonomické
– Trh, pracovní síla, doprava, věda, vojenskostrategická hlediska
– Vliv těchto faktorů je pro rozmístění důležitý
Technologické parky (technopolis)- laboratoře, výzkumné závody oborů. Jsou budovány na speciálních pozemcích (poblíž vědeckých center) nejznámější jsou Silicon Walley (u San Francisca)
Průmyslové komplexy- v procesu industrializace, seskupují se do nich. Umožňují výhodné využití blízkých materiálních zdrojů a pracovních sil
Průmyslové oblasti (rajony)- hustá síť průmyslových závodů a komplexů s dokonalou dopravní infrastrukturou.
Nejvýznamnější průmyslové oblasti světa
– Severovýchod USA- území mezi Velkými jezery a pobřežím Atlantiku
– Západní Evropa- pás ze střední Anglie přes státy Beneluxu, severní Francii, Porúří, Porýní v Německu, přes Švýcarsko do Itálie
– Japonsko- ostrovy Honšú a Kjúšú
Těžební průmysl
= je základnou průmyslové výroby, tvoří ji asi 8% světové průmyslové produkce
– Je závislý na nerostných zdrojích
– Těžby ovlivňují geologické úložní podmínky nerostných zdrojů, objem zásob, jejich kvalita a dostupnost
Největší je těžba uhlí, ropy a železné rudy (1 mld. Tun/tok) X nejmenší je těžba zlata (2000 tun/rok)
– Paliva: ropa, plyn, uhlí, uran
– Černé kovy: rudy železa a chromu
– Rudy neželezných kovů: bauxit, ruda měděná, olovnato-zinkové, niklové, cínové, titanové
– Drahé kameny: diamanty
– Chemické suroviny: draselné soli, fosfority, síra
Rudy a nerostné suroviny
USA
– Vynikají v těžbě železných rud, mědi, olova, zinku a dalších kovů
– 1. Místo na světě v těžbě fosforitů a síry
– Dále draselné soli
Kanada
– Surovinová velmoc díky hlavnímu odběrateli USA (USA investují do těžby na území Kanady)
– Hlavní exportér zinku, uranu, mědi, niklu, platiny, stříbra, azbestu
Austrálie
– V 60. letech intenzivní rozvoj
– Zahraniční obchod s USA
– Vedoucí pozice v těžbě bauxitu, manganu, železných rud, titanu a diamantů
– Významná těžba mědi, niklu a zlata
– Hlavní odběratelé jsou Japonsko, USA a západní Evropa Jihoafrická republika
– Zásoby chromu, manganu, vanadu, mědi, olova, zinku a diamantů
– Velký zdroj pracovních sil
– Téměř monopolitní producent zlata
– Hlavní odběratelé jsou USA a západoevropské země
Státy západní Evropy
– Největší spotřebitelé a importéři
Rusko a Ukrajina
– Produkce železných rud (nejbohatší ložiska na světě)
– Chrom, měď, nikl, mangan, draselné soli, diamant, slídy
Energetické zdroje
– Primární- součástí přírodního bohatství (uhlí, ropa, zemní plyn, jaderná paliva, vodní energie)
– Sekundární- vznikají úpravou primárních zdrojů (elektrická energie, ropné deriváty, koks, svítiplyn
Těžba uhlí
– Průmyslový pás USA, Porúří, britský Midlans, Ukrajina, SV Čína
– Nejvíce zásob má USA, Rusko, Austrálie, Německo, VB
– Největší producenti Čína, USA a Indie
Těžba ropy
– Světové zásoby ropy se odhadují na 137 mld. Tun
– Největším producentem je Saudská Arábie, poté Rusko, USA (Mexický záliv) a Kanada
– V Evropě to je VB a Norsko (severní moře)
– OPEC = organizace zemí vyvážející ropu
– ovlivňuje těžbu a cenu
Těžba zemního plynu
– Rusko (Západní Sibiř)- 1. Místo v těžbě zemního plynu
– USA- Texas, Louisiana,
– Kanada (provincie Alberta
– Hlavní exportéři: Rusko, Kanada, Nizozemsko, Norsko, Alžírsko, Indonésie
– 25% plynu se dodává ve zkapalněném stavu (hlavní dovozci Japonsko, Francie)
Výroba elektrické energie
= má široké množství použití (teplo, pohon strojů, osvětlení)
– Tepelné elektrárny jsou budovány v blízkostech zdrojů paliv, mají velkou spotřebu vody pro chladící věže, orientují se na velké vodní toky a nádrže
– Hydroelektrárny- budují se na vodních tocích s hydroeneretickým potenciálem. Vyrábějí levný proud, ale jejich výstavba je nákladná.
– Největší hydroelektrárnou jsou Tři soutěsky- na řece Jang c’ ťang v Číně
– Jaderné elektrárny- umisťují se do oblastí s velkou spotřebou elektřiny, kde je nedostatek levných paliv. Musí být budovány na geologicky nepropustném podloží v blízkosti vodního zdroje
Netradiční zdroje= geotermální zdroje, přílivová energie, sluneční energie, vítr-mají jen místní význam.
Zpracovatelský průmysl
= suroviny zabývající se zpracováním surovin a polotovarů průmyslového i zemědělského původu,
Hutnictví, strojírenství, chemický průmysl, spotřební průmysl a potravinářský průmysl
Hutnictví
Neboli metalurgie, zahrnuje výrobu železa, oceli, neželezných kovů.
Hutnictví železa a oceli- Největší výrobci surového železa i oceli- Čína, Japonsko, Rusko, USA, Ukrajina
Hutnictví neželezných kovů Hutnictví hliníku, zinku, mědi, olova (Kanada, Austrálie, Jihoafrická republika), Bauxit- v subtropech a tropech (pobřeží Guinejského zálivu v Karibské oblasti)
Strojírenství
– Rozsah strojírenství v určité zemi je ukazatelem jejich hospodářské vyspělosti
– Všeobecné strojírenství: obráběcí stroje (Japonsko, Německo, Rusko, USA, Itálie)
– Dopravní strojírenství: výroba lodí, automobilů (Japonsko, Jižní Korea)
– Automobilový průmysl: největší složka průmyslu (ZE, Severní Amerika, Japonsko)
3 velké strojírenské regiony
– Severoamerický region (USA, Kanada, Mexiko, Portoriko)- má vedoucí postavení, produkuje 1/3 světové produkce (produkce automobilů, letadel, velkých počítačů)
– Západoevropský region (Státy EU)- 30% světové produkce, vede Německo, dále Francie, VB, Itálie a Španělsko
– Region východní a jihovýchodní Asie- centrum v Japonsku (drahá strojírenská mocnost světa) 20% světové produkce
Chemický průmysl
– Je náročný na vodu- chemické kombináty jsou orientovány na řeky se stabilním průtokem (USA- Mississippi nebo na Velká kanadská jezera)
Petrochemie- při Perském zálivu- v Saudské Arábii, Kuvajtu a Kataru
Produkce hnojiv- Čína, USA, Rusko, Kanada
Produkce plastů- USA, Japonsko, Německo
Produkce chemických vláken- průmysl celulózy a papíru je soustředěn v oblastech bohatých na jehličnaté lesy s dostatkem vody a s velkou výrobou elektřiny (USA, Kanada)
Spotřební průmysl
Textilní průmysl
– Dominuje bavlnářství (spíše v rozvojových zemích)
– Pletařství- USA, Japonsko, Čína
– Bavlněné látky- Japonsko, Itálie, Německo, ale také i Jižní Korea, Tchaj- wan a Čína
– Největším areálem textilního průmyslu je Jiho-atlantský region USA
Oděvní průmysl
– Vyniká Řím jako centrum masové módy (Itálie- Prada, Gucci)
– Paříž- nejnáročnější móda (Chanel, Dior)
– New York- největší středisko
Obuvnický průmysl
– Největší exportéři Tchaj Wan a Španělsko (kožená obuv)
Kožešnický průmysl
– Typický pro vyspělé státy, je náročné na lidskou práci, kvalifikaci i tradici
– Vedoucí postavení USA a Německo Klenotnický průmysl
– Vysoké nároky na ruční práci, vyznačuje se malou mechanizací
– Vedoucí postavení v Indii, Španělsku, Řecku a Itálie
Potravinářský průmysl
= upravuje a zpracovává produkty rostlinné a živočišné výroby
Orientované na suroviny- cukrovary, škrobárny, lihovary, konzervárny
Hlavní exportéři cukru- Indie, Brazílie, Čína
Geografie světového hospodářství
Vývoj
1. Neolitická revoluce
– přechod od společnosti lovců a sběračů k společnosti, jejíž hospodářství je založeno na zemědělství
– Proces proběhl po skončení doby ledové, mezi 10. – 8. Tisíciletím př. N. l.
– Začátek pěstování obilí, chov dobytka, využití dřeva
2. Průmyslová revoluce
– 18. – 19. Století
– Přechod od ruční výroby k tovární strojní velkovýrobě za pomoci zdrojů energie
Hospodářství tvoří dnes jeden navzájem propojený celek
– Ekonomická geografie= věda, která se zabývá větovým hospodářstvím
– Obory: Geografie průmyslu, zemědělství, dopravy, služeb, cestovního ruchu a rekreace, zahraničního obchodu
Hospodářské oblasti světa
– Svět je zemědělskoprůmyslový
– Velké oblastní rozdíly:
– Zemědělské a přírodní podmínky
– Různé ekonomické a společenské podmínky
– Velikost území
– Hlavní rozdělení:
– Sever= bohatší
– Jih= chudší
SEVER
– Ekonomicky vyspělé státy
– Amerika: USA, Kanada
– Evropa: celá Evropa + Rusko
– Asie: Japonsko, Izrael
– Afrika: Jihoafrická republika
– Austrálie + Nový Zéland
– 38% rozlohy obývané souše
– 22% obyvatelstva
– 85% světového průmyslu
– Státy G7: jsou to nejvyspělejší státy (USA, Japonsko, Německo, Velká Británie, Francie, Itálie, Kanada)
– fungující tržní hospodářství
– vysoká zaměstnanost v terciární sféře
– velmi nízká zaměstnanost v zemědělství
– vysoce rozvinutý systém dopravy – hustá síť, kvalitní silnice, dálnice, systém dopravy
– doba dožití – 70-75 let v průměru
– vysoká vybavenost spotřebními předměty – auta, vybavenost domácností
– Nízká negramotnost
– G8: + Rusko (od roku 1997 do roku 2014- odstoupilo v souvislosti krize Krymu)
– Další vyspělé státy: Švýcarsko, Švédsko, Norsko, Dánsko, Finsko, Rakousko, Belgie, Nizozemsko
JIH
– rozvojové země
– 78% lidstva
– 62% obývané souše
– menší vybavení přírodními či lidskými zdroji
– koloniální závislosti v minulosti
– vzdálenost od hospodářských center, těžká dostupnost
– odlišná kultura
– státy bohaté na nerostné suroviny: problém – nezpracují je (nevydělávají na nich)
– zemědělství je základem ekonomiky
– Státy průmyslově zemědělské
-základem je zemědělství i průmysl
-Indie, Čína, Mexiko, Argentina, Brazílie, Egypt
-Asijští tygři= státy s nadprůměrně rostoucí ekonomikou
– Skupina nově industriovaných asijských zemí s rychlým hospodářským růstem
– Zavedení nových strojů
– Proces industrializace proběhl ve dvou vlnách
– 1. Jižní Korea, Taiwan, Hongkong, Singapur
– 2. Thajsko, Malajsie
-Státy vyvážející ropu
– státy s velkým exportem surovin a vysokým HDP na obyvatele
– státy arabského světa – Saúdská Arábie, Kuvajt, Brunej, Malajsie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Katar, Libye,…
-Rozvojové zaostalé státy
– primitivní zemědělství, problém výživy a hladu, odkázány na mezinárodní humanitární pomoc
– státy J a střední Asie- Nepál, Mongolsko, Tádžikistán, KLDR, Bangladéš
Světové hospodářství tvoří 3 typy ekonomiky
1. Agrární typ
– Převládal na celém světě před průmyslovou revolucí
– Každá země vyráběla pouze to, co sama potřebovala- samozásobitelské hospodářství- naturální
– Úloha trhu byla minimální
2. Industriální typ ekonomiky
– Vedoucí postavení průmyslu ve struktuře HDP
– Vytvořen v 2. Polovině 19. Století
3. Postindustriální typ ekonomiky
– 2. Polovina 20. Století
– Začal s prohlubováním vědy a techniky
= Rychlý růst nevýrobní sféry (služeb)
– Rozvoj vědeckých oborů, úlohy vzdělání, výzkumu a vývoje
– Na 1. místě je USA- na nevýrobní sféru připadá více než 65% zaměstnanců
– Dále Japonsko, Velká Británie, Švédsko, Kanada, Austrálie
Rozdělení států podle vyspělosti
= 5 hospodářských světů
1. SVĚT
– Převažují služby, vysoká tržní ekonomika
– Státy v postindustriální části vývoje- zaměření na služby (terciér, kvartér)
– Moderní obory průmyslové výroby, elektrotechniky, metalurgie
– Státy OECD, G7
2. SVĚT
– Bývalé komunistické státy
a. Totalitní režimy (neomezená vláda)
– Severní Korea, Kuba, Čína, Vietnam
b. Postkomunistické státy (mají 3 přechody)
– K demokracii
– Z centrální plánované ekonomiky k tržní
– Z industriální na postindustriální
3. SVĚT
– Státy, které mají vysoký domácí produkt
– Státy OPEC
– Perský Záliv, Irák, Kuvajt, Saudská Arábie
4. SVĚT
– Obdělávání půdy, plantážnictví
– Přestali vyvážet, začali si sami vyrábět
– Argentina, Brazílie, Thajsko
5. SVĚT
– 4. Svět je sice chudý, ale 5. Je nejchudší
– Mají pouze zemědělství
– Afrika (státy jižně od Sahary- Čad, Mauritánie, Súdán)
– Asie (Bangladéš)
Transformace
EKONOMICKÁ
– Z centrálně plánované na tržní
– Z industriální na postindustriální = RESTRUKTUALIZACE PRŮMYSLU
– Privatizace- odstátnění, převod státního majetku do rukou soukromých vlastníků.
– Restituce- navrácení majetku původním majitelům, kterým byl majetek násilně zabaven státem po roce 1948
Pojmy:
Centrálně plánovaná= hlavní roli hraje stát, určuje, co a jak se bude vyrábět, nahrazuje roli trhu
Tržní ekonomika= ceny jsou určovány podle směny na trhu- s cenou musí souhlasit obě strany
Restrukturalizace průmyslu= zaměstnanci z těžkého průmyslu přechází do služeb
POLITICKÁ
Postsovětské státy= státy bývalého Sovětského svazu, vznikly po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 (Arménie, Azerbájdžán, Bělorusko, Estonsko, Gruzie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Lotyšsko, Litva, Moldavsko, Rusko, Tádžikistán, Turkmenistán, Ukrajina)= teď jsou to demokratické republiky
Postkomunistické státy= státy s komunistickým režimem (společné vlastnictví, odmítají třídní režim) dnes s demokratickým režimem (ČSR byla od roku 1948 do roku 1989)
– Současné komunistické státy: Čínská lidová republika, Laos, Kuba, Vietnam
Sektory zaměstnanosti
Výrobní sféra
a. Primární sektor (zemědělství, lesnictví, těžba, rybolov)
b. Sekundární sektor ((zpracovatelský průmysl a stavebnictví)
Nevýrobní sféra
c. Terciární sektor (služby, zdravotnictví, školství) Dnes 63%
d. Kvartérní sektor (věda, výzkum )
Ukazatele vyspělosti
HNP= je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období občany daného státu (jak na území tohoto státu, tak v cizině)
HDP = je souhrn všech vytvořených hodnot (v priméru, sekundéru, terciéru i kvartéru) za 1 rok na území daného státu. Většinou se udává v nominální hodnotě – v přepočtu na americké dolary USD
definovat světové hospodářství, charakteri
sekundér- průmysl, industriální
primér- char. pro pro preindustriální, arární typ
SUROVINOVÉ ZDROJE SVĚTOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ
Dělení
1. NEVYČERPATELNÉ
– Sluneční energie
– Atmosféra
– Hydrosféra
– tepelná energie Země 2. VYČERPATELNÉ
a. Obnovitelné
– Pedosféra
– Biosféra
b. Neobnovitelné
– Paliva
– Rudy (železa, barevných kovů)
– Nerudy (stavební materiály)
Nerostné suroviny
ČERNÉ UHLÍ
– nejvýznamnější strategická surovina do poloviny 20. století – nahrazeno ropou
– těžší přeprava
– problém v 70. letech 20. století – energetická krize (domluva států vlastnící ropu – ropa dražší) → návrat k uhlí
– zásoba: cca 200 let
– státy si své uhlí většinou nechávají
– oblasti: USA, Kanada, Evropa, Rusko, Mongolsko, Čína, Indie, J Afrika, Austrálie
HNĚDÉ UHLÍ- Německo, Rusko, USA, Čína, Polsko, ČR
ROPA
– podléhá obchodu
– naleziště: Mexický záliv (USA, Mexiko, Brazílie); Evropa – Severní moře, Karibik, Perský záliv, Rusko, Indonésie (jihočínské moře), Guinejský záliv
– producenti: Saudská Arábie, USA, Rusko, Írán
– přes 80% ropy na území rozvojových zemí
– OPEC = organizace zemí vyvážející ropu, ovlivňuje těžbu a cenu
– ropovody
ZEMNÍ PLYN
– ložiska spolu s ropou x oddělená ložiska
– úprava plynu hned v místě těžby
– doprava: plynovody, v lodích – ve zkapalněné stavu
– více než 1/3 v Rusku
URAN- využívá se obohacený, v Americe ne uran ale plutonium
RAŠELINA- Pobaltí – Estonsko, Litva, Lotyšsko, Irsko
Energetika
TEPELNÉ ELEKTRÁRNY:
– produkují 2/3 světové energie
– spalují uhlí (někdy ropu – Rusko, plyn, topné oleje, rašelinu)
– velké znečišťování ŽP
– při spalování se uvolňují skleníkové plyny
– lokalizace: v okolí měst, v místě těžby uhlí, v blízkosti vody
JADERNÉ ELEKTRÁRNY:
– 18% energie
– ekologicky čistá energie
– nebezpečí výbuchu, problém s odpadem
– lokalizace: v místě velké spotřeby energie a nedostatkem jiných paliv, na geologicky nepropustném podloží ve stabilních oblastech s bezpečnostním opatřením, blízko vodních zdrojů (7x vyšší spotřeba vody než tepelné)
– USA, Francie, Japonsko
– Temelín- nejvýkonější jaderná elektrárna v ČR (České Budějovice)
VODNÍ ELEKTRÁRNY:
– levná energie, drahá výstavba
– ovlivňuje ekosystém
– lokalizace: geologicky nepropustné údolí
– země, kde vodní toky tečou v horách (např. Alpské země, Skandinávské státy, Amerika – Brazílie, USA)
– typy:
a) průtokové – nejběžnější
b) akumulační – vyrovnaný stav vody
c) přečerpávací
d) přílivové
– největší: Tři soutěsky (na řece Jang-c‘-ťiang ) – Čína (dominantní elektrárna, sesadila z 1. místa USA)
– Hydroelektrárna Itaipu na hranici mezi Brazílií a Paraguayí- řeka Parná (2. největší na světě)
– USA- Grand Coulee
– U nás- Vltavská kaskáda, Nechranice
ALTERNATIVNÍ ZDROJE
= jsou to zdroje nevyčerpatelné
– sluneční:největší v Saudské Arábii
– Solární-
– větrné:hlučné, největší v USA, u nás v Krušných horách, na velkých plochách- na stepích (v Americe prérie- celý středozápad USA)
– geotermální:- využívají tepla z nitra země (Island- protože leží na rozhraní dvou litosférických desek), dále Itálie, Kalifornie, Nový Zéland, Japonsko, Island
– Vodní- Ob, Jenisej, řeka Parná- přehrada Itaipu
– Přílivová elektrárna- Francie- Biskajsý záliv
Zdroje rud
ŽELEZNÁ RUDA
– klíčová role během průmyslové revoluce
– těžba: Čína, Brazílie, Austrálie, Rusko, Ukrajina, Švédsko
– vývoz: státy s vyspělým strojírenstvím
CHROM A MANGAN
– pro výrobu oceli
– producenti: Rusko, JAR
BAUXIT (Al)- Karibská oblast, Austrálie, Brazílie, Guinea, Francie, Maďarsko, Karibik
MĚĎ- USA, Kanada, Austrálie, Chille, Peru, Mexiko, Čína, Indonésie
ZINEK:- Čína, Austrálie, Kanada, Peru
– stagnuje těžba olova, cínu, niklu
– omezování těžby ve vyspělých státech – preferují dovoz rudných koncentrátů
– v rozvojových a chudších zemích bývá těžba v rukou zahraničních společností- inkasují část zisku
DRAHÉ KOVY:
– Zlato: JAR, USA, Austrálie, Čína, Kanada, Rusko
– Platina: JAR
– Mexiko: stříbro
NERUDY
– chemické suroviny (soli, fosfáty, síra)
– SÍRA: naleziště v USA (Mississippi), Polsko
– FOSFÁTY: Florida, S Afrika
– SOLI: Kanada, USA, Evropa
– suroviny pro stavebnictví (vápenec, písek, kámen)
– sklářský a keramický průmysl (kaolin)
Fosilní paliva- průmysl:
– Energetický průmysl
– Železná ruda- hutnický (černé kovy)
– Barevné kovy- barevná metalurie
Vyspělé státy většinou vybrané, dovážejí z rozvojovýh států, nebo si ty svoje šetří. Využívají materiály recyklovatelné. Rozvojové státy hlavně těží a vyváží.
Brazílie, arentina- začínají významně rozvíjet zpracovatelský průmysl
Surovina- není ještě zpracovaná, dostanu za ní méně (rozvojové státy jsou v začarvaném kruhu, protože vyváží suroviny a nedostanou za to tolik peněz- nemůžou se rozvíjet)
Výrobek- už zpracovaný, dostanu za něj více