Geografie zemědělství
Zemědělství
= zajišťuje výživu obyvatelstva a produkuje suroviny pro průmysl. Zemědělská výroba, se rozlišuje na rostlinnou a živočišnou.
Rozmístění zemědělské výroby
Je ovlivňováno přírodními a socioekonomickými faktory
PŘÍRODNÍ FAKTORY
Půda
– Hlavním výrobním prostředkem
– Rozděluje se na zemědělskou a ornou
– Zemědělská půda- plochy orné půdy, louky, pastviny a pozemky pod víceletými kulturami (vinice, chmelnice, sady, plantáže)
– Orná půda- pozemky obdělávané v rámci pravidelného střídání jednoletých kultur. Půdní druhy- určují vhodnost půdy pro určité kultury, půdní typy- podmiňují kvalitu půdy
– Nejúrodnější půdy jsou černozemě (ve stepích)
Georeliéf
– Ovlivňuje zemědělské využití nadmořskou výškou (90% zemědělské výroby se vyprodukuje v oblastech do 300 m. n. m.), V horských oblastech Asie se budují terasovitá pole ve svažitém terénu pro pěstování rýže
Podnebí
– Působí prostřednictvím teploty a vodních srážek
– Rostliny mají rozdílné nároky na určité množství tepla
– Teplotní hranice- oblast vymezená pro pěstování určitých rostlin (hranice ve vztahu k zeměpisné šířce nebo k nadmořské výšce)
SOCIOEKONOMICKÉ FAKTORY
Trh (spotřeba)- Rozvoj spotřeby závisí na nárocích průmyslové výroby (zájem o tropické ovoce, pochutiny, technické plodiny)
Doprava- Doprava ovlivňuje biologický charakter zemědělských produktů, které přepravou nesmí ztratit potravinovou nebo průmyslovou hodnotu (modernizace dopravy umožňuje použití chladírenské techniky)
Pracovní síly
Způsoby hospodaření:
– intenzivní způsob hospodaření (na malých plochách s hustým osídlením, potřebuje značnou potřebu lidské práce), ve vyspělých zemích
– Extenzivní způsob hospodaření- řídce osídlené oblasti, zemědělci využívají rozsáhlých ploch při minimálních vkladech práce (prérie v Kanadě a USA), spíše v rozvojových zemích
Světová zemědělská výroba
Největší úroveň má zemědělství v rozvinutých tržních ekonomikách v postindustriálním stadiu rozvoje- USA, Německo, VB, Francie, Itálie. Agroprůmyslový komplex zahrnuje:
Zemědělství v rozvojových zemích se člení na dva sektory
– Tradiční sektor zemědělství- drobná hospodářství, ve kterých se nepoužívá mechanizace ani hnojiva. Pěstují se oblininy, luštěniny. Rozšířeno je žďárové hospodářství= vypalování lesů
– Latinská Amerika, Afrika, Asie
– Moderní sektor zemědělství- dobře organizovaná plantážní hospodářství využívající stroje, minerální hnojiva a umělé zavlažování. Bývají úzce specializované. Orná půda se obdělává pomocí dobytka, traktorů, ručně.
Zelená revoluce
= přeměny v zemědělství v 60. A 70. letech, vlastí „zelené revoluce“ bylo Mexiko, zahrnovala 3 složky
! Díky zelené revoluci se Indie, Pákistán, Thajko, Indonésie a Čína staly v produkci obilnin soběstačnými samozásobiteli.
1. Zavádění nových druhů plodin
– V Mexiku a Indii zavedena nová odrůda pšenice- velmi zvýšila výnosy
– Na Filipínách zavedením nové odrůdy rychle dozrávající rýže- umožněny 4 sklizně do roka
2. Umělé zavlažování
– rozšíření uměle zavlažovaných ploch a zkvalitnění závlah
3. Aplikace moderní techniky a chemie
– Zavádění agrotechniky (zemědělské stroje, hnojiva)
– Více se prosadila chemizace- minerální hnojiva a jedovaté chemikálie zabraňují škůdcům a nemocím plodin ničit je. (Před nástupem zelené revoluce ničili 1/3 plodin) X negativa chemizace- umíralo na otravu až 10 000 lidí ročně
ROSTLINNÁ VÝROBA
= úkolem je pěstování plodin (=kultur), jsou významné trojím způsobem: potraviny, krmiva, suroviny pro zpracovatelský průmysl (některé plodiny se dají využívat ke všem třem účelům)
– Zahrnuje hlavně pěstování obilnin, luskovin, olejnin, okopanin. Využívají je v ovocnářství, vinařství, chmelařství a zelinářství
– Pěstování= fytotechnika
– Tropy: Pro místní obyvatele: kukuřice, proso, luštěniny, maniok, batáty, jamy, rýže
Pro vývoz: káva, kakao, čaj, podzemnice olejná, palma olejná, sója, cukrová třtina, banány, ananasy
– Subtropy: Kukuřice, pšenice, sója, bavlna, tabák, víno, olivy, citrusy, mandle, datle, fíky
– Mírné teplé podnebí: pšenice, kukuřice, ječmen, cukrová řepa, víno, broskve, meruňky, rajčata, jablka, hrušky, zelenina, pícniny
– Mírné chladné podnebí: žito, oves, brambory, len, zelenina, pícniny
Obilnářství
– Dominuje pšenice, kukuřice a rýže
Pšenice-pěstuje se v severním mírném pásu, ale také v tropech. Hlavní oblasti jsou ve stepních oblastech, kde mají dostatečné množství srážek kolem 500 mm ročně. V zimních měsících se sklízí na jižní polokouli, v letních měsících na severní.
– Severní pšeničný pás- Severní Amerika, Evropa, Rusko, Severní Kazachstán, Asie
– Jižní pšeničný pás- Argentina, Jižní Afrika, Austrálie
– Největší světoví producenti- Čína, Indie, USA, Rusko, Francie
Kukuřice- skoro polovinu světové produkce dodává kukuřičný pás v USA (Corn Belt)- rozkládající se mezi Velkými jezery a soutokem Mississippi a Missouri
– Největší producenti USA, Čína, Brazílie, Mexiko
Rýže- orientuje se na oblasti monzunového klimatu v tropech a subtropech jižní, jihovýchodní a východní Asie (rýže potřebuje teplo a vlhko)
– Největší plochy jsou v Číně, Indii, Indonésii, Bangladéš
Pěstování nepotravinářských plodin
= textilní kultury, kaučukovník, tabák
Bavlník- poskytuje přírodní textilní surovinu
– Hlavní oblasti jsou na severní polokouli mezi 20. a 40. stupněm severní zeměpisné šířky- převážně v suchých subtropech
– Nejvíce produkční je Asie. Pěstuje se v Číně (podél řek Jang c‘ ťang a Chuang- che), dále na jihovýchodě USA a v Mexiku
Přírodní kaučuk- kaučukovník Brazilský pochází z rovníkových pralesů u povodí Amazonky. Pěstuje se hlavně v jihovýchodní a jižní Asii. Největšími producenty jsou Malajsie, Indonésie a Thajsko
Tabák- největší producenti jsou USA, Indie a Čína
ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA
= odvětví zemědělské výroby navazující na produkci rostlinné výroby
– Získáváme maso, tuk, mléko, vejce, kůži, peří
– Zajišťuje výživu obyvatelstva bílkovinami
– Dodává suroviny pro zpracovatelský průmysl
– Odpady živočišné výroby (hnůj, trus) zpětně ovlivňují intenzitu rostlinné výroby
– Rozkládá se od obvodu polárních oblastí až po ekvatoriální zónu
TYPY ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY
EXTENZIVNÍ TYPY
Kočovný chov
– V suchých (aridních) oblastech v Africe, jihozápadní a centrální Asii
– Nomádi (kočovníci) s rodinami provázejí stáda po trasách určených rozložením pastvin mezi místy s vodními zdroji vhodným k budování dočasných sídlišť
– Chov sobů v subarktickém pásu eurasijských tundrách
Polokočovný chov
– Ve střední Asii a východní Číně
– Od kočovného se liší tím, že pastýři doprovázející stáda vytvářejí určitou zásobu krmiv na období sucha nebo zimy a budují přístřešky pro dobytek
Transhumance
– pravidelné sezónní přesuny dobytka (po železnicích nebo nákladními vozy) z nížin do horských pastvin
– Ve středomořských oblastech Evropy, Rakousko, Švýcarsko, v Latinské Americe (Andy)
Moderní extenzivní chov
– Na konci sezóny se dobytek orientuje do blízkosti spotřeby, kde se dokrmuje na farmách
– Na horských pastvinách a prériích USA (hovězí dobytek), v savanách Austrálie (ovce), na pampách v Latinské Americe (hovězí dobytek a ovce), na kvalitních pastvinách Nového Zélandu (ovce)
INTENZIVNÍ TYPY
– Výdojný chov alpského typu- dobytek je v létě vyháněn na alpské louky s velmi kvalitní pastvou, kde se o něj starají pastýři a dojí ho. V zimě je ustájen v podhorských oblastech.
– Intenzivní stájový chov- dobytek se pouze pase na plochách obilnin
– Moderní stájový chov- V západní a severní Evropě, USA- Nejintenzivnější chovný systém s vysokou produktivitou
Chov skotu
– Pro mléko- hustě osídlené oblasti Evropy a Severní Ameriky
– Chov pro maso- extenzivní zemědělství v Argentině, intenzivní v USA
– Největší chov skotu je v Indii, ale kvůli hinduismu (zákaz zabíjení) zde žijí stará a nemocná zvířata
Chov prasat
– snadná aklimatizace, všežravost, malá spotřeba krmiv a rychlá produkce
– V oblastech s mírným či chladnějším podnebím- dostatečné zdroje krmiv (kukuřice, řepa, brambor
– Není rozvinut v muslimských zemích (Blízký a Střední východ a řada afrických zemí)
– Největší chovy: Čína, USA, Brazílie
Chov ovcí
– více než ¼ na vlnu- hlavně v zemích se suchým klimatem
– Nejextenzivnější obor živočišné výroby- nevyžaduje mnoho lidské práce a má skromné nároky na potravu
– Chovy: Čína, Austrálie, Indie
– Exportéři: Austrálie, Nový Zéland (jemnovlnné a masné plemena- vlhké klima)
Chov drůbeže
– Dodává kvalitní maso, vejce, peří
– Rozvojové země- drobné primitivní chovy s minimální produktivitou
– Vyspělé země- moderní chovy, industrializovaný obor
– Exportéři: USA, Francie, Nizozemsko
RYBOLOV
= V některých zemích tvoří podstatnou část potravy (Japonsko)
– Chov a lov ryb, ostatních živočichů i savců (velryby, vorvani), krabi, raci, humři, langusty, ústřice
– konzumace, zpracování na moučku, rybí tuk, farmacie
– Nejproduktivnější jsou hlavně moře šelfová (aktivní proces fotosyntézy)- dochází zde k hromadění živé hmoty
– Největší světová loviště jsou v Tichém oceánu
– V Severním loví Japonsko, Rusko, Čína
– V Atlantiku loví Evropské státy, USA a Kanada
– Sladkovodní rybolov- dominují země východní, jihovýchodní a jižní Asie (Čína, Indonésie, Indie)
– Exportéři: Norsko, Dánsko, Island
Akvakultury a marikultury- vytváření „vodních farem a plantáží“
Světový lov kytovců (vorvaňů a velryb) je od roku 1949 omezován, stavy kytovců se výrazně zmenšovaly (nyní 800 000 až 1 milion)
