Geologický vývoj Země

Prahory

  • prahory začaly zhruba před 4 miliardami let a trvaly do 2,5 miliardy let před dobou současnou
  • tehdy byly složení, vzhled zemského povrchu a probíhající geologické procesy podstatně odlišné od současných, protože zemská kůra byla tenká a teprve se tvořily dnešní pevniny
  • pohyb pevnin tehdy nefungoval tak jako dnes, procesy v zemské kůře nebyly tak uspořádané a měly k dispozici více energie (teplo proudící z nitra Země, časté dopady meteoritů a planetek)
  • většina prahorních hornin je zcela přeměněných, mezi ty, které se zachovaly patří vyvřeliny a mořské usazeniny
  • v období prahor se vytvořily světadíly a vznikl život
  • sinice žijící v oceánu, začaly svými životními pochody kyslík vyrábět
    • Starohory

  • jsou vymezené obdobím 2,5 miliardy let až 550 milionů let

  • změny ve složení atmosféry (před začátkem prahor obsahovala např. amoniak, vodík, vodní páry a metan), dnešní atmosféra má nadbytek kyslíku, je tedy oxidační (stará atmosféra kyslík odmítala byla tedy redukční)

  • když se produkce kyslíku stále zvýšila, začalo všeobecné rezivění (tj. Oxidace) hornin obsahujících železo a na dně moří se usadily vzniklé oxidy – dnešní železné rudy

  • atmosféra s obsahem kyslíku zcela změnila podmínky života na Zemi a umožnila vznik organismů „poháněných“ jinými chemickými reakcemi než dříve

  • těmito změnami vznikla buňka s jádrem (eukariotní) a z ní vznikly buňky rostlinné, živočišné a možná i další

  • v usazeninách z konce starohor nacházíme zkameněliny mnohobuněčných organismů velkých až několik decimetrů

  • koncem starohor dosáhla koncentrace kyslíku v atmosféře několika desítek procent současného stavu

  • připravoval se obrovský rozmach živočišstva, jehož zkameněliny jsou hojné v prvohorách

    • Prvohory

  • prvohory trvaly 340 milionů let, déle než druhohory, třetihory a čtvrtohory dohromady

  • prvohorní usazeniny a vyvřeliny se zachovaly v nepřeměněné podobě na mnoha místech světa

  • usazeniny jsou obvykle zpevněné a zvrásněné a obsahují zkameněliny

  • k významným oblastem pro studium prvohorních hornin patří Český masiv (hlavně oblast mezi Plzní a Prahou – Barrandien)

  • v prvohorách tvořily dnešní bloky Jižní Ameriky, Afriky, Arábie, Přední Indie, Austrálie a Antarktidy jediný rozsáhlý světadíl nazývaný Gondwana

  • ležel v okolí jižního pólu a převládalo zde chladné klima, ale zbývající pevninské bloky se nacházely blíže rovníku, takže zde bylo klima teplé

  • když se Gondwana srážela s jinými pevninami vznikalo vrásnění, pří kterém vzniklo i jádro dnešního Českého masivu

  • na počátku prvohor se objevili zástupci všech hlavních živočišných kmenů (mořské houby, žahavci, ramenonožci, měkkýši, členovci, ostnokožci a nejstarší strunatci)

  • od ordoviku do konce prvohor byli velmi hojní loděnkovití hlavonožci (vzdáleně podobní dnešním sépiím)

  • koráli velmi ovlivňovali ekosystémy od siluru, od devonu ryby, od karbonu obojživelníci a hmyz a v permu měli velký význam i plazi

  • nejhojnější byli lilijice z ostnokožců a graptoliti z kmene polostrunatců

  • začátkem prvohor byla fotosyntéza záležitostí mořských sinic a řas, ale od poloviny prvohor se však na souš začaly šířit první výtrusné rostliny

  • v mladších prvohorách se objevily stromové formy plavuní, přesliček a kapradin, na konci prvohor převládly nahosemenné rostliny

  • prvohory byly provázeny výkyvy teplot a chemického složení atmosféry

  • chladná období jsou doložena pozůstatky zalednění, teplé výkyvy zase velkým rozsahem korálových útesů

  • v prvohorách také došlo dvakrát k hromadnému vymírání organismů

  • rozdělení: starší prvohory: kambrium

  • ordovik

  • silur

  • devon

  • mladší prvohory: karbon

  • perm

    • Druhohory

  • Rozdělení: trias

  • jura

  • křída

  • druhohory jsou označovány jako věk plazů

  • trvaly 160 miliónů let

  • začínají po masovém vymírání na konci prvohor, toto vymírání bylo největší v dějinách Země

  • za příčinu vymírání jsou nejčastěj považovány změny podnebí a teploty, vyvolané spojením kontinentů v jeden celek – Pangeu

  • v druhohorách se tento celek rozpadal, desky světadílů se od sebe oddalovaly

  • vytvářely se nové oceány (např. Atlantský), koncem křídy se začaly přibližovat bloky Afriky a Eurasie a začaly uzavírat rozlehlé moře zvané Tethys

  • z jeho usazenin vznikly Alpy, Karpaty, Kavkaz a horstva Blízkého Východu

  • rozprostíralo se u rovníku a bylo příznivé pro rozvoj drobných živočichů

  • zatímco plazi vymírali, tak dinosauři rychle obsadili uvolněné místo ve společenstvech (po následujících 100 milionů let jsou nejvýznamnější živočišnou skupinou)

  • někteří býložraví dinosauři dosáhli délky až 40 metrů a hmotnosti 100 tun

  • draví dinosauři byli většinou několik metrů vysocí

  • v té době se vyvíjeli i létaví pterosauři a v moři se přizpůsobili ichtyosauři a plesiosauři

  • v rostlinstvu převládaly nahosemenné rostliny, stromové formy jehličnanů a cykasů, rozvoj kvetoucích rostlin (výsledek společného vývoje s opylujícím hmyzem, tím byli ze začátku brouci a později blanokřídlý)

  • z tzv. savcovitých plazů vznikli savci již na počátku druhohor

  • ptáci se vyvinuli od jedné skupiny dinosaurů (nejznámnějším ptákem je Archaeopteryx

  • v druhohorách byl významný vývoj ryb, převládly tzv. celokostné ryby

  • útesy byly tvořeny korály, lilijicemi, houbami a později obřími mlži

  • na mořském dně získávali na významu krabi a draví plži

  • druhohory byly ukončeny katastrofickou událostí, během které vymřeli všichni dinosauři a mnoho dalších skupin (nejčastěji je toto vymírání spojeno se srážkou Země s planetkou)