Celoživotní vzdělávání

Řada firem si dnes již uvědomuje, že nutně musí investovat do vzdělávání svých zaměstnanců. Dávno pominula doba, kdy personální oddělení podniku přijalo nového pracovníka s doloženým ukončeným vzděláním a o jeho další odborný růst se již nestaralo.

Co je to další vzdělávání?

  • za další vzdělávání je obvykle považováno vzdělávání v dospělém věku

  • od počátečního vzdělávání, které probíhá od dětství, je většinou odděleno vstupem na trh práce nebo jinou formou časového odstupu od ukončení počátečního vzdělávání

  • v rámci dalšího vzdělávání rozlišujeme dva základní typy – formální a neformální

Formální vzdělávání:

  • za formální vzdělávání je považováno takové, které probíhá ve vzdělávacích institucích a vede k získání uznávaných certifikátů a kvalifikací

  • zpravidla při něm absolvent postupuje na pomyslném vzdělanostním žebříčku

Neformální vzdělávání:

  • neformální vzdělávání probíhá vedle hlavních vzdělávacích systémů a zpravidla nevede k získání formalizovaného certifikátu, nevede k postupu na pomyslném vzdělanostním žebříčku

  • neformální učení může být poskytováno na pracovišti nebo prostřednictvím činností organizací a sdružení občanské společnosti (např. v organizacích pro mládež, v odborech a v politických stranách)

  • může být poskytováno také prostřednictvím organizací nebo služeb, které byly ustaveny se záměrem doplňovat formální systémy (např. výtvarné, hudební a sportovní aktivity nebo soukromé vyučování připravující na zkoušky)

Podnikové vzdělávání:

  • zahrnuje proces vzdělávání organizovaného podnikem

  • může probíhat jak přímo v podniku, tak i mimo podnik ve školících střediscích a centrech

  • cílem podnikového vzdělávání je, jak získávání nových znalostí zaměstnanců (vztahujících se zpravidla k jejich povolání), tak i vytváření podmínek pro seberealizaci jako nejúčinnějšího motivačního nástroje

Kurzarbeit:

  • termín, který se používá pro dohodu mezi zaměstnanci, zaměstnavatelem a státem

  • součástí dohody je že se zaměstnancům zkrátí pracovní doba a ušlý příjem jim doplatí stát (zaměstnavatel je zavázán, že nikoho nepropustí)

  • díky této dohodě je zaměstnancům umožněno využít více volného času na rekvalifikaci, případně včasného hledání pracovního uplatnění v jiných odvětvích

Jak projekt vzdělávání funguje?

Nejdříve je vyhodnocena současná situace, dále je sestaven akční plán a jeho realizace a následuje závěrečné hodnocení, které se pak opakuje každé tři roky. Je pochopitelné, že vzdělávání zaměstnanců dočasně zvyšuje náklady, ale na druhé straně, jak vyplývá z výsledků průzkumu firem, které investují do vzdělávání svých zaměstnanců, se v dlouhodobějším horizontu tato investice vyplatí.

Přínos pro firmy:

Lépe vzdělaní zaměstnanci jsou schopni poskytovat kvalitnější služby, jsou často lépe finančně hodnoceni, zlepší se interní komunikace mezi lidmi na pracovišti a zákazník získává lepší a profesionálnější servis. Firma, která vzdělává své pracovníky prostřednictvím zvyšování jejich kvalifikace, tak lépe obstojí v konkurenčním prostředí a může pružně reagovat na požadavky trhu. Pracovníci firmy jsou více motivováni a méně opouštějí stávající zaměstnání, snižuje se flukturace, lidé jsou ve firmě spokojenější, podávají lepší pracovní výkony a především jsou odborně zdatnější.

Metody firemního vzdělávání:

  • E-learning – známá, i když stále moderní metoda, jež využívá počítačové techniky a umožňuje učení buď na svém vlastním počítači, na který je možné si stáhnout požadovaný kurz, nebo připojením na internet

  • Koučink – metoda, jež podněcuje jedince k vlastnímu zlepšování. Kouč jedince nedirektivně vede, to znamená, že jej většinou formou správně volených otázek nutí přemýšlet o řešeních. Základním principem je odkrývání vlastního potenciálu, který je jedinci skrytý. Kouč je odborníkem, který neinstruuje, neradí, ale naviguje tak, aby se jedinec k optimálnímu řešení dopracoval sám. Koučink může být individuální, ale i týmový. Může se týkat odborného problému, ale i osobního rozvoje

  • Interní workshopy – efektivní formou výměny znalostí a zkušeností, tedy důležitou formou vzdělávání, i když samotné vzdělávání nebývá jediným cílem workshopu. Podstatná je aktivní účast všech účastníků, jejich zapojování se do praktických řešení. Bývá zvykem, že cílem workshopu je dospět k nějakému výsledku, který lze dále využít v praxi

Vzdělávání zaměstnanců ve firmách nabývá na důležitosti. Přestože v minulosti Česká republika v této oblasti zaostávala, v současnosti se může kvalitou a úrovní vzdělávacích procesů vyrovnat některým vyspělým evropským zemím. Firmy jsou ochotny platit především za školení takzvaných tvrdých dovedností zaměřených na zvyšování odbornosti, bez níž zaměstnanci nemohou práci vykonávat. Zaměstnavatelé jsou si přitom vědomi, že prostřednictvím kurzů a školení zvyšují odbornost pracovníka a zároveň jeho možnosti uplatnění na trhu práce. Proto se snaží zaměstnance, kterým hradí vzdělávání, ve firmě udržet a kladou si různé podmínky.