Charakteristika uměleckého textu
Analýza uměleckého textu
1. část
Výňatek je z přechodu z první části do druhé části dramatu. Jde vpodstatě o vyvrcholení, když Harpagon zjistí, že mu byl ukraden jeho schovaný poklad. Kvůli této události se z něj stává ještě větší blázen po penězích, než byl dosud a podezírá své děti.
Hlavním motivem je lidská chamtivost, přehnaná až do extrému. Molier tak podle mě chtěl ukázat to, že pro některé lidi jsou přednější peníze než rodina.
Divadelní hra se odehraje v krátkém časovém úseku, trvajícím přibližně týden.
Rámcová chronologická kompozice
2.část
Jelikož se jedná o drama, tak zde vypravěč nevystupuje. Lyrický subjekt je objektivní.
Harpagon:
Otec Kleanta a Elišky, Lakomec, pro svůj majetek by obětoval cokoli, starší obchodník, Bohatý, Skrblík, chce si vzít Frosinu kvůli jejímu majetku I kráse
Kleantes:
Syn Harpagona, Zamilován do Frosiny a chce si jí vzít, problem je věno, pro její lásku by udělal cokoli, předtím utrácel za drahé oblečení, paruky a ostatní vnějšek
Mariana:
Chudá dívka, jen s matkou, zamilována do Kleanta, ale neví že je to syn Harpagona, za kterého se má vdát, v rozuzlení se dozví, že je dcerou bohatého šlechtice Anselma a byla stracena v bouřce na lodi, ještě jako malá holka, takže si Kleanta nakonec vezme
Valerius:
Rádce Harpagona, Zamilován do Elišky, celý děj se snaží to říci Harpagonovi, ale problem je, že není zámožný a je si jistý, že by mu jí nedal, v rozuzlení se ukase že je take syn Anselma, který se stratil v bouřce jako malý kluk
Eliška:
Dcera Harpagona, zamilována do Valeria, ale bojí se mu to říct, nakonec se vezmou, protože se zjistí, čí syn je a svatbu mu otec zaplatí
Anselm:
Tvrdí o sobě, že je šlechtic co jde na pozvání na zásnubní hostinu, ale ukáže se, že je otcem Valeria a Mariany, bohatý kupec
Jakub:
Kočí a kuchař Harpagona, snaží se být mazaný, všechno ale odskáče, zasedne si na Valeria a svede na něj krádež, ale to mu nevyjde, vše se mu odpustí
Frosina:
Chudá dívka, mazaná, pracuje pro Harpagona jako dohazovačka Frosiny aby od něj dostala penežitou pomoc na soud, kterou jí on ale nedá, ale později pomáhá Kleantovi a Frosině,
Moliere občas používá monology, aby ujasnil nebo lépe vyjádřil emoce postav.
3.část
1-citoslovce vyjadřující pocity 2-personifikace 3-archaismus, nebo vymyšlené slovo 4-oslovování hlediště
literárněhistorický kontext
I když Moliere tvořil komedie, chtěl jimi upozornit na špatné lidské vlastnosti. Hlavním tématem každého díla je jedna špatná vlastnost. (Lakomec-chamtivost, Zdravý, nemocný-přehnaná zhýčkanost, hypochondrie, metrosexualita)
Charakteristika neuměleckého textu
1. část
Oba výňatky mluví o chamtivosti vyšší vrstvy v 17. století ve Francii.
Text popisuje vládu Francie, ve které každý myslel sám na sebe a strácely se tak peníze.
Většina z informací ve výňatku jsou podstatné, ale nevím, jestli tolik souvisí s Lakomcem. Myslím si, že Moliere nepsal Lakomce jako upozornění na chamtivost vládců, spíše se podle mě zaobíral obyčejným lidem.
Text byl nejspíše sepsán za účelem informovat veřejnost o obecné historii Francie. Mluví o historických faktech, domněnky se zde nepoužily.
2. Část
Odborný funkční styl, výkladový postup, výklad, chronologicky,
1-vysvětlení 2-vysvětlení