Obyvatelstvo
Aktuálně 7,2 mld. lidí na světě
Demografie= vědní disciplína, která studuje přirozenou obnovu populace a faktory, které tento proces ovlivňují
Hustota zalidnění: počet obyvatel na km2, údaj, který se běžně uvádí u států či jiných zemí, charakterizuje jejich průměrnou míru osídlenosti.
Česko 133 obyvatel / km²
Svět 13 obyvatel / km²
Nejvyšší: Monako (23 660 obyvatel / km²)
Nejnižší: Mongolsko (1,7 obyvatel / km²), Grónsko (0,026 obyvatel / km²)
Rozmístění obyvatelstva
Rozmístění je velmi nerovnoměrné, příčinou jsou přírodní podmínky: Podnebí, povrch, přírodní zdroje. Ekonomické a sociální faktory (vyspělost, války). Historický a politický vývoj
– Anekumena= oblasti trvale neobydlené
– Subekumena= oblasti příležitostně obydlené
– Ekumena= oblasti trvale zalidněné
Koncentrace lidí je menší zvlášť v chladných oblastech (subpolární a polární pás), nejvíce lidí žije v mírném pásu
Nejstarší civilizace žila podél řek Eufrat a Tigris
Nevhodné oblasti jsou pouště, velehory, tundry, polární oblasti
½ lidské populace žije u povodí Gangy, Brahmaputry, Nilu, dolní Poryní, Pádská nížina
½ populace žije ve vzdálenosti do 200 km od pobřeží
3/5 populace se soustřeďují do nížin
17% obyvatel žije ve vyspělých zemích
60% obyvatel žije v desítce nejlidnatějších zemí
Nejlidnatějším státem je Čína (1 340 000 000 ob.)
Nejméně lidnatým státem je Vatikán (821 ob.)
Pohyb obyvatelstva
1. Přirozený (natalita, mortalita
2. Mechanický
1. Obyvatelstvo
Přirozený přírůstek (pohyb) obyvatelstva: rozdíl mezi natalitou a mortalitou
Natalita=porodnost: Počet narozených dětí v daném území za určitý časový úsek
Mortalita= úmrtnost: Počet zemřelých za určitý časový úsek
Fertilita= úhrnná plodnost: Průměrný počet dětí, které porodí živé jedna žena
Střední délka života při narození: Naděje na dožití narozeného dítěte
Kojenecká úmrtnost: počet dětí, které zemřou během prvního roku života
Pozn.: Ukazatelé se mění v čase, zlepšují se podmínky u péče obyvatelstva, Ve vyspělých zemích je fertilita velmi nízká, rodí se čím dál méně dětí, populace ubývá, stárne a stagnuje. Hlavní nárůst světové populace je v rozvojových zemích.
2. MECHANICKÝ POHYB
Migrace obyvatel= mechanický pohyb obyvatelstva mezi dvěma územními jednotkami
a. Jednorázové přemístění (vystěhování)
b. Pravidelně opakující se pohyby (dojížďka za prací)
Emigrace- vystěhování
Imigrace- přistěhování
a. Vnitrostátní
b. Mezistátní
c. Mezikontinentální
Příčiny migrace
1. Ekonomické důvody- hledání lepšího pracovního uplatnění, snaha o zlepšení životní úrovně
2. Politické důvody- Války, diktatura
3. Přírodní- špatné přírodní podmínky, tsunami, záplavy, tornáda
Hlavní proudy mezinárodní migrace
Z chudého rozvojového světa do vyspělého světa
(Evropa) Z transformujících se zemí východů do vyspělých zemí západní a střední Evropy Magnetem přistěhovalců je:
USA (Z latinské Ameriky)
Západní Evropa (Ze severní Afriky, středního východu, východní Evropy)
Kladné migrační saldo má Severní Amerika, Evropa a Austrálie
Záporné migrační saldo má Latinská Amerika, Asie, Afrika
Pozn. Přistěhovalci z chudých zemí sice vyrovnávají záporný pohyb obyvatelstva z vyspělých zemí a mohou finančně podpořit své rodiny z původní vlasti, ale také jsou příčinami chudinských čtvrtí, sociálních nepokojů a náboženských srážek.
Zvláštním druhem migrace je stěhování do měst URBANIZACE (viz. Sídla)
Revoluce
1. Neolitická revoluce= přechod od lovení a sběračů k zemědělství (10. – 6. St. Př. N. l.), počet obyvatel stoupal pozvolna, lidstvo trápila vysoká úmrtnost
2. Průmyslová a zemědělská revoluce= (od 19. století), zajistily dostatek potravin, přivedly člověka do měst a zlepšily zdravotní péči
3. Demografická revoluce= Vznikla díky dobrým podmínkám průmyslové a zemědělské revoluce.
= proces, při kterém dochází ke změnám reprodukčního chování obyvatelstva, neprobíhá všude stejně, ale týká se celého světa
– Má 4 fáze
• 1. Nízký růst: Vysoká porodnost i úmrtnost, preindustriální společnost
• 2. Vysoký růst: postupné snížení úmrtnosti, porodnost stále vysoká (klesala pomaleji, nebo stále vysoká), počet obyvatel se na zemi zdvojnásobil mezi roky 1800-1930, začíná období industrializace
• 3. Vysoký růst: Úmrtnost se jen mírně snižuje od předchozí fáze, hlavně se začíná snižovat i porodnost (většina dětí se dožila dospělosti a už nebylo nutné mít tolik dětí), růst populace se zvolnil
• 4. Nízký růst: Nízká porodnost i úmrtnost, jsou stabilní na stejné úrovni,
Od 2. Poloviny 20. století přibývá obyvatelstvo převážně jen v rozvojovém světě. Dnes se řada rozvojových zemí dostává do další fáze, tedy k postupnému snižování porodnosti. X Africké státy mají stále vysoké přírůstky (bohužel tam kde jsou nejhorší podmínky)
Věkové pyramidy: Sloupcové grafy, ukazující počet obyvatel jednotlivých věkových kategorií. Ukazuje vývoj natality a mortality v minulosti i současnosti, stáří populace a zastoupení hlavních tří věkových skupin (níže)
POPULAČNÍ EXPLOZE:
2. polovina 20. století
prudký nárůst – snížení míry úmrtnosti a zachování porodnosti
Dělení obyvatelstva
1. Dělení dle pohlaví
– Muž- více v muslimských zemích, Asie, Severní Afrika
– Žena- dožívají se více let, Evropa
2. Dělení dle věku
– Předproduktivní: Do 15 let věku
– Produktivní: 15-65 let věku
– Poproduktivní: nad 65 let
3. Dělení dle ras (3 hlavní + další)
– Europoidní (bílá) – 45%, celá Evropa, jih a jihozápad Asie, Severní Afrika, světlá pleť, úzký špičatý nos, vlnité vlasy, schopni vyrůst do značné výšky
– Mongoloidní (žlutá)- 40%, zbytek Asie, původní obyvatelé Ameriky (inuité, indiáni), šikmé oči, širší obličej, tmavé rovné vlasy, kratší končetiny, menší vzrůst
– Negroidní (černá)- 10%, ekvatoriální, saharská Afrika, Austrálie, oceánie, hodně tmavá pleť, kudrnaté vlasy, masité rty, široký nos (Australoidní- světlejší než negroidní)
– Smíšené-asi 4%
mestici = indiáni + běloši (mongoloidní + europoidní)
mulati = černoši + běloši (negroidní + europoidní)
zambové = indiáni + černoši (mongoloidní + negroidní)
Dále:
– JV Asie (Mongoloidní + australoidní)
– Střední Asie (europoidní + mongoloidní)
– Africký roh (negroidní+ europoidní)
Rasismus: nevědecká teorie, která zvýrazňuje význam rozdílných znaků
Etnikum- menší specifické skupiny, souhrn jedinců, sdílejících stejnou etnicitu (jazyk, dějiny, původ, náboženství)
Od 19. Století tyto skupiny začaly uplatňovat svůj politický program, začíná se hovořit o národech
1. Dělení dle národnosti:
– Národnost= příslušnost k určitému národu (může se měnit)
– Národ= Společnost hlásící se ke stejné národnosti na stejném území, mající stejné znaky (jazyk, tradice a zvyky)
Nacionalismus= politický program, jehož cílem je dosažení suverenity národa vytvořením národního státu.
2. Jazyky, jazykové rodiny
– Předpokládají se prajazyky, jejichž migrací po světě se vyvinuly dnešní jazyky.
– Existuje 4-6 tisíc jazyků a nářečí.
– Někde jazyky převažují (Rusko- Ruština), někde je jazyková pestrost
– Heterogenita jazyků= různost jazyků, zvyšuje se s členitostí terénu (největší jazyková různorodost- Kavkaz, Hindúkuš, Himaláje
Pojmy:
gramotnost = používání jazyka (čtení, psaní)
analfabetismus = neschopnost čtení a psaní
lingvistika = jazykověda, studium jazyků
Jazykový rodina= Jazyky, které vzešly ze
společného prajazyka, mají společné prvky a rysy
3. Světová náboženství
– Polyteistické náboženství- víra ve více bohů, vytvořily ho nejstarší civilizace
– Monoteistické- víra v jednoho boha
– Etnická náboženství = většina vyznavačů pochází z jednoho jediného etnika, Hinduismus, Judaismus
– JUDAISMUS- 2. tis. př. N l., území dnešního Izraele
– HINDUISMUS- etnické náboženství, Indie, Nepál
– Světová náboženství= usilují o maximální rozšíření bez ohledu na původ (křesťanství, buddhismus, islám)
– BUDDHISMUS- nejstarší, zakladatelem je Síddhártha Gautama (,,Budha“), V a JV Asie
– KŘESŤANSTVÍ- nejrozšířenější, rozšířeno do celého antického světa, dále se kolonizátory rozšířilo do dalších částí světa. Rozděleno do několika skupin.
• Katolická církev
• Pravoslavní církev
• Protestantská církev
ISLÁM- praktikován v rozvojových zemích s vysokým přirozeným přírůstkem. Dominuje na středním východě a v severní Africe. Dále je zastoupen ve východní Africe, jižní a JV Asii. Vyznavači jsou muslimové.
SEKTY = náboženské společnosti, které nejsou vnímány jako církve (např. Jehovisté, Mormoni)
4. Podle ekonomického složení:
Zaměstnanost
– ve výrobní sféře:
a) primární sektor (zemědělství, lesnictví, těžba, rybolov)
b) sekundární (zpracovatelský průmysl a stavebnictví)
– v nevýrobní sféře
c) terciární (služby, zdravotnictví, školství)
d) kvartérní (věda, výzkum)
ve vyspělých zemích velké investice státu do vědy a výzkumu + hodně zaměstnanců v terciéru
VYSPĚLÉ ZEMĚ ROZVOJOVÉ ZEMĚ
Primární sektor 10% 50%
Sekundární sektor 20% 35%
terciární sektor 70% 15%
Rozdělení jazyků