Obsah:
- O Autorovi
- Život
- Tvorba
- Dílo
- Obecné informace
- Téma, hlavní myšlenka
- Děj
- Postavy
- Ukázky
- Zdroje
- O autorovi
- Život
Romain Rolland se narodil roku 1866 v městečku Clamecy do rodiny notáře. Jíž v mladém věku prokazoval velké nadání, a proto se rodina rozhodla přestěhovat do Paříže, aby se mu dostalo dobrého vzdělání. Zde vystudoval v letech 1886-1889 historii na elitní škole Ecole Normale Supérieure. Poté pokračoval dalším studiem v Římě, kde zahájil svou literární činnost. V letech 1893-1912 byl profesorem dějin umění na Ecole Normale a přednášel dějiny hudby na Sorbonně. Rolland byl také hudebním kritikem a psal hudební monografie. Od roku 1912 se věnoval pouze umělecké činnosti.
Roku 1915 byl oceněn Nobelovou cenou jeho román Jan Kryštof. Na tomto jeho stěžejním díle pracoval od roku 1904. Román byl vydán roku 1914. Finanční odměnu věnoval na mírnění útrap lidí postižených první světovou válkou.
Romain Rolland zemřel roku 1944 v Burgundsku, ve městě Vézelay poblíž svého rodiště.
Na závěr dodám ještě pár zajímavostí o jeho životě. Romain Rolland byl vegetarián. Přátelil se s Ghándím, o kterém napsal knihu. Zajímal se o indickou filosofii, zejména o mystickou školu védanta.
2. Tvorba
V letech 1904-1914 pracoval na svém nejdůležitějším díle Jak Kryštof. Za tento román obdržel roku 1915 Nobelovu cenu. Dlouholetá práce na tomto díle ho tak svazovala, že po dokončení toužil napsat něco méně rozsáhlého. Výsledkem byl další román Colas Breugnon (do češtiny překládán jako Dobrý člověk ještě žije), který vyšel roku 1919. Roku 1920 napsal novelu Petr a Lucie a další román Clerambault. Od roku 1922 do roku 1933 pracoval na svém druhém rozsáhlém románu s názvem Okouzlená duše.
Rolland je mimo jiné autorem mnoha životopisů (např.Beethoven, Michelangelo nebo Lev Nikolajevič Tolstoj). Psal také divadelní hry určené pro tzv. lidové divadlo. V tvorbě divadla pro nejširší lidové vrstvy, které by jim zprostředkovalo hluboké mravní ideály, viděl Rolland možnost povznesení lidstva.
Romain Rolland byl velmi oblíbeným autorem. Svými esejemi z oblasti politiky, filozofie, divadla a hudby ovlivňoval veřejné mínění.
- Dílo
Petr a Lucie
- Obecné informace
Dílo Petr a Lucie je milostná psychologická novela zaměřená proti válce. Rolland napsal toto dílo roku 1920 jako reakci na nesmyslnost a hrůzu první světové války. Děj se odehrává na jaře 1918, kdy dochází k bombardování Paříže na Velký Pátek. Novela je založena na kontrastech mezi válečným běsněním a intimitou milostného vztahu. Stojí zde proti sobě válka a láska, předtucha smrti a svět milenců.
Dílo je psáno er-formou. V překladu do češtiny se objevují francouzské vsuvky. Jsou zde časté řečnické otázky. (ukázka: „Oběť je slastná, jestliže chápeme, proč jsme obětováni. Ale může dorůstající jinoch chápat smysl světa a jeho rozbrojů? Co ho může, je-li upřímný a zdravý, zajímat na té surové řeži národů, dorážejících na sebe jako tupohlaví berani nad propastí, do níž se nakonec všichni zřítí?“ )
1. Téma, hlavní myšlenka
Rolland tímto dílem kritizuje válku. Říká, že je zbytečná, hloupá, ničí lidské životy a to co je hezké.
Hlavní myšlenkou je téma touhy po životě v období války. Ukazuje je zde, že láska a vztah dokáže překonat problémy a trápení. V díle popisuje nelehký život v těžkém období.
Pro toto dílo se inspiroval z vlastního života, kdy při bombardování Paříže na Velký pátek zemřeli i jeho přátelé.
- Děj
Děj se odehrává od 30.1.do 29.3. (Velký pátek). Petr se při náletu na Paříž náhodně setkává v metru s Lucií. Pouze se na sebe podívají a znenadání se chytnou mlčky za ruce. Lucie vystoupí na další stanici a ani se na Petra nepodívá. Setkání je velmi krátké, ale vznikne mezi nimi velká náklonnost. Po pár dnech se potkají znovu, ale Petr se stydí na Lucii promluvit, a proto okolo sebe pouze projdou. Až jednoho dne, když se potkají v Lucemburské zahradě, Petr sebere odvahu a dá se s Lucií do řeči. Oba se do sebe ihned zamilují. Začnou se spolu scházet a jejich vztah začíná být čím dál tím hlubší. Tíživé problémy války ustupují do pozadí a oba prožívají chvíle štěstí. Scházejí se spolu čím dál tím častěji. Jsou spolu velice šťastni. Lucie ukazuje Petrovi své kresby, vezme ho do svého domu a vypráví mu o sobě a své rodině. Jejich náklonnost neunikne ani Petrovu bratru Filipovi, který se na pár dní vrátí z války. Má z Petra velkou radost, bohužel mu musí sdělit nemilou zprávu, že do půl roku narukuje i on do války. Tato informace Petra i Lucii velice zasáhne. Rozhodnou se spolu tedy zasnoubit. Na Velký pátek v den zasnoubení jdou do chrámu Sv.Gervaisa a prosí Boha, aby je navždy spojil. Bohužel v ten den dojde k bombardování Paříže. Chrám se zachvěje od základů a oba jsou pohřbeni pod hroutícím se pilířem.
- Postavy
Petr je z bohaté měšťanské rodiny. Nenávidí válku, která mu odvedla bratra, ke kterému měl velmi blízký vztah. Rozčiluje se nad světem, nedokáže pochopit válku a nechce se s ní smířit. Je to uzavřený mladý snílek, který se do Lucie zamiluje na první pohled.
Lucie pochází z chudé rodiny. Je to dcera tovární dělnice. Matka ji opustila, a proto se sama musí živit kreslením obrázků. Vnímá svět reálněji než Petr. Žije spíše přítomností a váží si všeho co má.
Filip je Petrův bratr. Do války narukoval dobrovolně s velkým odhodláním, ale později toho začíná litovat.
- Ukázky
Setkání Petra s Lucií:
„Pohroužil se s uhánějícím vlakem do tmy a zavřel oči… Když je otevřel – na několik kroků před ním, oddělena od něho dvěma cizími těly, stála dívka, zrovna přistoupivší do vozu. Napřed z ní uviděl jenom jemný profil pod stínem klobouku, světlou kadeř na pohublé tváři, světélko na líbezném líčku, krásnou íinii nosu a vyklenutého rtu a pootevřená ústa, ještě ted rozechvělá spěšnou chůzí. Vešla mu do srdce dveřmi jeho očí; vešla tam celičká a dveře se za ní zavřely. Všechny venkovní zvuky zmlkly. Ticho. Klid a mír. Byla tam. Nedívala se na něho. Ba ještě ani nevěděla, že Petr je na světě. Ale byla v něm! Držel její němý obraz schoulený v náručí a neodvažoval se ani dýchat, aby ji jeho dech neovanul …..A znovu černá chodba a temnoty.. . Ve voze zděšené výkřiky: „Němci jsou tady…!“ V tom všeobecném vzrušení všechna natlačená těla splývala v jeden celek a Petrova dlaň přitom uchopila ruku zlehka se ho dotýkající. A když zdvihl oči, spatřil, že je to Ona. Nevytrhla svou ruku. Na stisk jeho prstů odpověděly prsty vzrušeně, trochu křečovitě sevřené a potom její měkká, horká ruka zůstala nehybně ležet v jeho dlani. Tak stáli v ochranném šeru a jejich ruce byly jako dvě ptáčata schoulená v témž hnízdě; a krev jejich srdcí protékala nepřetržitým proudem teplem jejich dlaní. Neřekli si ani slovo. Nedali si ani jediné znamení.
Jeho ústa se téměř dotýkala kadeře na její tváři a okraje jejího ucha. Nepodívala se na něho. O dvě stanice dále se ho pustila a on ji nezdržoval; proklouzla mezi těly a odešla, nespatřivši ho. Když zmizela, napadlo ho, aby šel za ní… Pozdě. Vlak již zase jel. Na další zastávce vystoupil z podzemí do města. Zase tam našel noční vzduch, neviditelný lehký dotyk několika sněhových vloček a poděšené, svým strachem se bavící město; a nad městem se kdesi vysoko vznášeli váleční draví ptáci. Ale Petr neviděl nic jiného než tu, která byla v něm. A cestou domů držel v ruce dlaň té neznámé.
Velký pátek:
„V témž okamžiku se silný pilíř, o nějž se opírali, pohnul a celý kostel se do základů zachvěl. Srdce zabušilo v Lucii tak, že v ní přehlušilo rachot výbuchu a křik věřících; a nemajíc kdy se bát nebo trpět, vrhla se, aby ho jako slepice svá kuřátka zakryla vlastním tělem, vrhla se na Petra, blaženě se usmívajícího při zavřených očích. Mateřským objetím si tu drahou hlavu ze všech sil přitiskla do klína a sklonila se nad Petrem, s ústy na jeho šíji, takže byli schouleni v nepatrné klubíčko. A mohutný pilíř je naráz pohřbil pod svými sutinami.“
- Zdroje
Učebnice:
Literatura pro 3.ročník středních škol, Didaktis
Internet:
http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/romain-rolland/petr-a-lucie-rozbor.html
http://www.rozbor-dila.cz/petr-a-lucie-rozbor-dila-k-maturite-6/