Kusadlovití, korýši

. podkmen KUSADLOVITÍ

  • Hlava je různě specializovaná a u trupu převažuje pohybová fce.
  • Společný znak pro všechny je stavba hlavy: pár – antenul, anten, kusadel (mandibul), 1-2páry čelistí (maxily)

 

  1. nadtřída STONOŽKOVCI
  • Tělo je členěno na hlavu a trup s 10-177 články s kráčivými končetinami.
  • Dýchají vzdušnicemi, které se uzavírají stigmaty. Většina druhů je vlhkomilných a žijí v půdě.

 

  1. třída STONOŽKY
  • 15-177 článků, každý článek nese 1 pár končetin; pár je přeměněn na čelistní nožky s jedovou žlázou, předposlední končet. jsou vlečné nohy se smysly, a poslední pár jsou gonopody-rozmnožovací nožky.
  • Jsou to aktivní dravci a kořist usmrcují jedem. Žijí pod kameny, kůrou a v půdě.

štrášník dalmátský – extrémně dlouhé končetiny, teplomilný, u nás hlavně synantropně na J.Moravě stonoha – hojná ve středozemí až 15cm, kousnutí silně bolí

stonožka – hojný lesní druh, ve dřevě a pod kameny do 5cm

 

 

  1. třída MNOHONOŽKY
  • první 3 články nesou po 1 páru končetin, zbylých 6-150 – splývá po dvou – a proto nesou 2 páry končetin
  • půdní druhy často pod kůrou

chlupule – tělo je měkké pokryté štětinami naplněnými vzduchem, do 4mm

plochule – shora a zdola zploštělé tělo,opadanka listnatých lesů, do 23mm

svinule-  lesní druh-půda s více Ca, pod kůrou , sutě, dobrá humifikovaná půda, do 15mm, dokonalá

                volvace– na rozdíl od svinek (korýši) , které se nedokážou úplně svinout-je u nich viditelná hlava

 

  1. nadtřída KORÝŠI
  • Tělo členěno na hlavu, hruď a zadeček. U pokročilejších skupin – hlavohruď. Ty nejodvozenější mají hlavohruď krytou krunýřem = karapax

Tělo je kryté kutikulou silně inkrustovanou CaCO3.   Končetiny buď slouží k lezení, nebo jsou rozeklané a

mají fci-plovací, dýchací, filtrace potravy…

Hlava-viz. kusadlovití;    Hruď – 1.-3.čl. =čelistní nožky, ostatní s pohybovou fci s klepety, klepítky, žábry zadeček-  zadečkový článek je přeměněn na ploutvičku = telson

 

TS: úplná s hepatopankreasem

DS: žábry, vzdušnicové plíce

CS: otevřená s hrudní cévou

VS: antenální a maxilární žlázy

NS: pár ganglií v každém článku, u rakovců-mozkové ganglium

Smysly: chemo-mechano, statocysty, složené oči, nebo naupliová očka-jednoduchá

Rozmn: gonochoristé, partenogeneze, larva nauplius a zoea- pouze u rakovců (většinou mořských)

 

 

  1. LUPENONOŽCI – drobní korýši, lupenité nožky se žábry, zadeček bývá zakončen „vidličkou“ furka

 

  1. ŽÁBRONOŽKY – bočně zploštělé tělo bez krunýře, plavou hřbetem dolů, obývají stojaté vody a

tůně, ke krmení ryb, žábronožka solná

  1. LISTONOŽKY – shora a ze spod zploštělé tělo, hřbet krytý kožním záhybem, dravci-mrchožrouti-

detrit, dlouhá furka (10cm) listonoh letní, jarní

  1. PERLOOČKY – bočně zploštělé tělo kryté dvouchlopňovou skořápkou-nekryje hlavu, 1 složené a

1 naupliové očko, rozvětvené antény-tykadla k pohybu, po většinu roku

partenogeneze.    hrotnatka, nosatička

 

  1. KLANONOŽCI- pohyb pomocí 4 párů rozeklaných nožek, výrazné antény-tykadla-neslouží k pohybu,

bez DS a CS, samice nosí vajíčka v 1 nebo 2 váčcích na zadečku, podstatná součást

planktonu                        buchanka- se 2 váčky,         vznášivka- s jedním váčkem

 

  1. KAPŘIVCI dočasní ektoparazité ryb, sají krev, ploché tělo, příchytné háčky, přísavky a bodavé ústrojí

kapřivec plochý- napadá naše ryby

 

  1. LASTURNATKY – skořápka s CaCO3, bez DS, význam pro paleontologii, lasturnatka

 

  1. SVIJONOŽCI – mořští přisedlí (kytovci,želvy,lodě), i paraziti, vápenatá schránka, končetiny přeměněné-

dlouhé k přihánění potravy,  svijonožec,  kořenohlavec krabí- parazit, prorůstá celým

tělem, na zadečku vytvoří obalená vajíčka.

 

  1. RAKOVCI – pevný inkrustovaný krunýř, nedokonalejší CS a NS
  2. řád ÚSTONOŽCI – pár nohou je loupeživý jako u kudlanek, dravci, mají velkou sílou, tropická

                                    a subtropická moře,  strašek kudlankový- středozemní moře do 25cm

 

  1. STEJNONOŽCI – Převažují suchozemští, klenuté tělo

beruška vodní-dva páry tykadel, stojaté eutrofní vody, 1cm

stínka zední–1pár tykadel, volné zadečkové články, vlhké lesy, synantropní,

svinka obecná –  sušší stanoviště, schopnost neúplné volvace, 17mm

 

  1. RŮZNONOŽCI – bočně zploštělí, končetiny různé se spec. fcí. uchopovací-kráčivé-plovací-

skákací, blešivec potoční – chladné potoky celého území, krmivo

 

  1. DESETINOŽCI – hlavohruď s karapaxem, 3páry-čelistní nožky, další 5párů velkých i sklepítky
  • larva zoea u sladkovodních přímý vývoj,
  • mají speciální tělíska se zásobním CaCO3 pro zpevnění těla = rakůvky

kreveta-obývá mělčiny evropského pobřeží Atlantiku, Baltu, středoz, a černého moře, 5cm

garnát- podobně jako krevety-běžně se loví

RACI- sladko,moře pouze na dně, silný karapax, výrazná klepeta, na zadečku ploutvička

humr evropský- evropská moře, 80cm, jako pochoutka pro svůj masitý zadeček

rak říční- krátká klepeta na ostří zuby,koncem 19.stol. v Evropě téměř vymřel na račí

mor, čisté a chladné toky

rak bahenní- dlouhá-štíhlá hladká klepeta, přivezen jako náhrada za raka říčního,

snáší větší znečištění

rak kamenáč – velmi vzácný, menší než rak říční, jižní evropa

rak pruhovaný- původem S.Amerika zavlečený, odolný vůči račímu moru- ten

přenáší na populace našich raků

langusta- velké mořské druhy, bez klepet,jako humři loveni pro svalovinu na zadečku

poustevníček- měkký spirálovitě stočený zadeček ukrývají v opuštěných ulitách,

klepeta asymetrická-jedno velké, častá symbióza se sasankami

sladkovodní krab – tekoucí vody okolo středozemního moře 8cm

krab čínský- zavlečen lodní dopravou z Činy do Labe, na klepetech plíseň-jsou

zvětšená

velekrab japonský- s končetinami i 2m, hlubinní