. podkmen KUSADLOVITÍ
- Hlava je různě specializovaná a u trupu převažuje pohybová fce.
- Společný znak pro všechny je stavba hlavy: pár – antenul, anten, kusadel (mandibul), 1-2páry čelistí (maxily)
- nadtřída STONOŽKOVCI
- Tělo je členěno na hlavu a trup s 10-177 články s kráčivými končetinami.
- Dýchají vzdušnicemi, které se uzavírají stigmaty. Většina druhů je vlhkomilných a žijí v půdě.
- třída STONOŽKY
- 15-177 článků, každý článek nese 1 pár končetin; pár je přeměněn na čelistní nožky s jedovou žlázou, předposlední končet. jsou vlečné nohy se smysly, a poslední pár jsou gonopody-rozmnožovací nožky.
- Jsou to aktivní dravci a kořist usmrcují jedem. Žijí pod kameny, kůrou a v půdě.
štrášník dalmátský – extrémně dlouhé končetiny, teplomilný, u nás hlavně synantropně na J.Moravě stonoha – hojná ve středozemí až 15cm, kousnutí silně bolí
stonožka – hojný lesní druh, ve dřevě a pod kameny do 5cm
- třída MNOHONOŽKY
- první 3 články nesou po 1 páru končetin, zbylých 6-150 – splývá po dvou – a proto nesou 2 páry končetin
- půdní druhy často pod kůrou
chlupule – tělo je měkké pokryté štětinami naplněnými vzduchem, do 4mm
plochule – shora a zdola zploštělé tělo,opadanka listnatých lesů, do 23mm
svinule- lesní druh-půda s více Ca, pod kůrou , sutě, dobrá humifikovaná půda, do 15mm, dokonalá
volvace– na rozdíl od svinek (korýši) , které se nedokážou úplně svinout-je u nich viditelná hlava
- nadtřída KORÝŠI
- Tělo členěno na hlavu, hruď a zadeček. U pokročilejších skupin – hlavohruď. Ty nejodvozenější mají hlavohruď krytou krunýřem = karapax
Tělo je kryté kutikulou silně inkrustovanou CaCO3. Končetiny buď slouží k lezení, nebo jsou rozeklané a
mají fci-plovací, dýchací, filtrace potravy…
Hlava-viz. kusadlovití; Hruď – 1.-3.čl. =čelistní nožky, ostatní s pohybovou fci s klepety, klepítky, žábry zadeček- zadečkový článek je přeměněn na ploutvičku = telson
TS: úplná s hepatopankreasem
DS: žábry, vzdušnicové plíce
CS: otevřená s hrudní cévou
VS: antenální a maxilární žlázy
NS: pár ganglií v každém článku, u rakovců-mozkové ganglium
Smysly: chemo-mechano, statocysty, složené oči, nebo naupliová očka-jednoduchá
Rozmn: gonochoristé, partenogeneze, larva nauplius a zoea- pouze u rakovců (většinou mořských)
- LUPENONOŽCI – drobní korýši, lupenité nožky se žábry, zadeček bývá zakončen „vidličkou“ furka
- ŽÁBRONOŽKY – bočně zploštělé tělo bez krunýře, plavou hřbetem dolů, obývají stojaté vody a
tůně, ke krmení ryb, žábronožka solná
- LISTONOŽKY – shora a ze spod zploštělé tělo, hřbet krytý kožním záhybem, dravci-mrchožrouti-
detrit, dlouhá furka (10cm) listonoh letní, jarní
- PERLOOČKY – bočně zploštělé tělo kryté dvouchlopňovou skořápkou-nekryje hlavu, 1 složené a
1 naupliové očko, rozvětvené antény-tykadla k pohybu, po většinu roku
partenogeneze. hrotnatka, nosatička
- KLANONOŽCI- pohyb pomocí 4 párů rozeklaných nožek, výrazné antény-tykadla-neslouží k pohybu,
bez DS a CS, samice nosí vajíčka v 1 nebo 2 váčcích na zadečku, podstatná součást
planktonu buchanka- se 2 váčky, vznášivka- s jedním váčkem
- KAPŘIVCI– dočasní ektoparazité ryb, sají krev, ploché tělo, příchytné háčky, přísavky a bodavé ústrojí
kapřivec plochý- napadá naše ryby
- LASTURNATKY – skořápka s CaCO3, bez DS, význam pro paleontologii, lasturnatka
- SVIJONOŽCI – mořští přisedlí (kytovci,želvy,lodě), i paraziti, vápenatá schránka, končetiny přeměněné-
dlouhé k přihánění potravy, svijonožec, kořenohlavec krabí- parazit, prorůstá celým
tělem, na zadečku vytvoří obalená vajíčka.
- RAKOVCI – pevný inkrustovaný krunýř, nedokonalejší CS a NS
- řád ÚSTONOŽCI – pár nohou je loupeživý jako u kudlanek, dravci, mají velkou sílou, tropická
a subtropická moře, strašek kudlankový- středozemní moře do 25cm
- STEJNONOŽCI – Převažují suchozemští, klenuté tělo
beruška vodní-dva páry tykadel, stojaté eutrofní vody, 1cm
stínka zední–1pár tykadel, volné zadečkové články, vlhké lesy, synantropní,
svinka obecná – sušší stanoviště, schopnost neúplné volvace, 17mm
- RŮZNONOŽCI – bočně zploštělí, končetiny různé se spec. fcí. uchopovací-kráčivé-plovací-
skákací, blešivec potoční – chladné potoky celého území, krmivo
- DESETINOŽCI – hlavohruď s karapaxem, 3páry-čelistní nožky, další 5párů velkých i sklepítky
- larva zoea u sladkovodních přímý vývoj,
- mají speciální tělíska se zásobním CaCO3 pro zpevnění těla = rakůvky
kreveta-obývá mělčiny evropského pobřeží Atlantiku, Baltu, středoz, a černého moře, 5cm
garnát- podobně jako krevety-běžně se loví
RACI- sladko,moře pouze na dně, silný karapax, výrazná klepeta, na zadečku ploutvička
humr evropský- evropská moře, 80cm, jako pochoutka pro svůj masitý zadeček
rak říční- krátká klepeta na ostří zuby,koncem 19.stol. v Evropě téměř vymřel na račí
mor, čisté a chladné toky
rak bahenní- dlouhá-štíhlá hladká klepeta, přivezen jako náhrada za raka říčního,
snáší větší znečištění
rak kamenáč – velmi vzácný, menší než rak říční, jižní evropa
rak pruhovaný- původem S.Amerika zavlečený, odolný vůči račímu moru- ten
přenáší na populace našich raků
langusta- velké mořské druhy, bez klepet,jako humři loveni pro svalovinu na zadečku
poustevníček- měkký spirálovitě stočený zadeček ukrývají v opuštěných ulitách,
klepeta asymetrická-jedno velké, častá symbióza se sasankami
sladkovodní krab – tekoucí vody okolo středozemního moře 8cm
krab čínský- zavlečen lodní dopravou z Činy do Labe, na klepetech plíseň-jsou
zvětšená
velekrab japonský- s končetinami i 2m, hlubinní