Soustava žláz s vnitřní sekrecí

• Žlázy s vnitřní sekrecí = žlázy endokrinní – vylučují biologicky aktivní látky = hormony do krve
• Hormony působí v širší oblasti → jejich působení je pomalejší a difuzní (na rozdíl od NS)
• Pro buňky endokrinních žláz je typické vylučování do krevního oběhu (na rozdíl od žláz exokrinních – vylučují látky do svého okolí vývodnými trubicemi – např. slinné nebo potní žlázy)
• Hormony jsou nositeli chemické informace – v cílových buňkách a tkáních vazba na receptor (= molekulární struktura v plazmatických membránách nebo i uvnitř buněk, vážou vždy jen určitý hormon) → předání signálů do buňky prostřednictvím další látky (= druhý posel)
  → = buněčná signalizace – je ovlivněna celou řadou látek (léčebný i toxický význam – např. bakteriální jed choleratoxin – způsobuje choleru)
• → Nobelova cena r. 1994 za fyziologii a lékařství Američanům A. Gilmanovi a M. Rodbellovi
• Hormony působí již ve velmi malých koncentracích – hladina hormonů v krvi velmi nízká
• Hormony ovlivňují metabolismus, hospodaření s ionty a vodou, růst, rozmnožování

–         Funkce hormonů z hlediska metabolismu

• Katabolické hormony: kortizol, tyroxin, parathormon, tyreokalcitonin, glukagon
• Anabolické hormony: androgeny, estrogeny, gestageny, inzulin, somatotropní hormon

Tkáňové hormony

• Nejsou vylučovány specializovanými endokrinními žlázami, ale některými tkáněmi s jinou specifickou funkcí (např. gastrointestinální hormony – do krve v trávicím traktu)

Žaludek

–         Gastrin – stimulace peristaltiky, tvorba žaludeční šťávy

Tenké střevo

–         Sekretin – stimuluje žlučník a pankreas

–         Somatostatin – inhibuje žlučník a pankreas

–         Motilin – stimuluje peristaltiku

Ledviny

–         Renin – stimuluje tvorbu aldosteron

–         Erytropoetin – umožňuje erytropoézy

–         D-hormon – stimuluje resorpci Ca ze střeva

Játra

–         Somatomedin – zprostředkuje růst kostí

Srdce

–         ANP (atriový natriuretický peptid) – podporuje vylučování iontů sodíku a vody v ledvinách, snižuje krevní tlak

Mozek

–          Liberiny a statiny, serotonin, histamin, dopamin, noradrenalin, endorfiny, enkefaliny (vnitřní opiáty)

 

Hypofýza = podvěsek mozkový (glandula pitiutaria)

• Sekretorický orgán uložený na bázi lebky, spojen stopkou s hypotalamem → hypotalamohypofyzární soustava
• Přední část – adenohypofýza – vznik ze zadní stěny jícnu
• Zadní část – neurohypofýza – vychlípenina spodiny III. mozkové komory

Adenohypofýza = přední lalok hypofýzy

• Její činnost řízena z hypotalamu prostřednictvím regulačních hormonů – jsou vytvářeny neurosekretorickými buňkami v hypotalamu, zvyšují nebo snižují tvorbu hormonů adenohypofýzy
• Téměř každý ze šesti hormonů adenohypofýzy má jeden regulační hormon, který zvyšuje jeho vylučování, a jeden, který je snižuje
• Regulace činnosti hypofýzy – složitá vícestupňová regulace negativní zpětnou vazbou (= odpověď centra na informaci z čidla je opačného směru než zaznamenaná odchylka od normální hodnoty, kterou určuje centrum)

–         Somatotropin (somatotropní hormon) = STH

• Růstový hormon
• Stimuluje syntézu bílkovin a růst dlouhých kostí v epifýzách (somatomediny v játrech)
• Hyperfunkce → nadměrný růst = gigantismus
• Hypofunkce → trpaslictví = nanismus

–         Prolaktin

• Stimuluje růst mléčné žlázy
• Po porodu zahajuje a udržuje tvorbu mléka – laktaci

–         Kortikotropin (adrenokortikotropní hormon) = ACTH

• Glandotropní hormon (= jeho vlivem adenohypofýza ovládá činnost jiných žláz)
• Stimuluje syntézu a vylučování kortizolu – hormon kůry nadledvin

–         Tyrotropin (thyreotropní hormon) = TH

• Glandotropní hormon (= jeho vlivem adenohypofýza ovládá činnost jiných žláz)
• Řídí činnost štítné žlázy

–         Folitropin (folikuly stimulující hormon) = FSH

• Glandotropní hormon (= jeho vlivem adenohypofýza ovládá činnost jiných žláz)
• Gonadotropní hormon (= jeho vlivem adenohypofýza ovládá činnost pohl. žláz)
• U žen: růst folikulů ve vaječnících, tvorbu estrogenu
• U mužů: množení pohlavních buněk (spermatogeneze)

–         Lutropin (luteinizační hormon) = LH

• Glandotropní hormon (= jeho vlivem adenohypofýza ovládá činnost jiných žláz)
• Gonadotropní hormon (= jeho vlivem adenohypofýza ovládá činnost pohl. žláz)
• U žen: růst folikulů, ve zralých folikulech vyvolává ovulaci a tvorbu žlutého tělíska (ty produkují hormony estrogeny)
• U mužů: působí na buňky varlete (ty tvoří testosteron)

Neurohypofýza = zadní lalok hypofýzy

• Netvoří hormony, pouze je shromažďuje a distribuuje, hormony vznikají v neurosekretorických buňkách hypotalamu, odkud se dostávají do neurohypofýzy cytoplazmou nervových vláken

–         Antidiuretin (antidiuretický hormon) = ADH

• Působí v ledvině na stěny sběracích kanálků → zvýšení jejich propustnosti pro vodu → zvýšení zpětného vstřebávání vody ze sběracích kanálků → proti vylučování vody močí
• Při nedostatku vody v těle: vylučuje se více hormonu → snížení vylučování vody močí
• Při nadbytku vody v těle: vylučuje se méně hormonu → zvýšení vylučování vody močí

–         Oxytocin

• Podněcuje stahy hladkých svalů dělohy → urychlení porodu
• Při laktaci vyvolává stahy hladkého svalstva kolem mlékovodů v mléčné žláze
• Pozitivní zpětná vazba (= v živých soustavách daleko méně časté, nestabilizuje systém, nemá regulační účinek, má účinek zesilovací)

–         Statiny a liberiny (regulační hormony)

• Regulují sekreci jiných hormonů

Štítná žláza (glandula thyreoidea)

• Největší endokrinní žláza, nejstarší endokrinní žlázou u obratlovců
• Sestává ze dvou laloků po stranách štítné chrupavky hrtanu (jsou spojeny a připomínají písmeno H)
• K tvorbě hormonů je potřebný jód
• Folikulární buňky: tyroxin (T4) a trijodtyronin (T3) – derivát tyroxinu
• Parafolikulární buňky: tyreokalcitonin (kalcitonin)

–         Tyroxin a trijodtyronin

• Ovlivňují metabolismus, růst, vývoj CNS
• Zvyšují účinnost jiných hormonů, např. adrenalinu
• Hypotyreóza (v dětství): těžké fyzické i psychické poruchy, růstové poruchy s disproporcemi těla, kretenismus
• Hypotyreóza (v dospělosti): zpomalený metabolismus, obezita, snížení tepové i dechové frekvence, zpomalené myšlení i řeč, edémy (= otoky), špatné snášení chladu
• Hypertyreóza (tyreotoxikóza): zvýšený metabolismus, hubnutí se zvýšenou chutí k jídlu, pocení, rychlý tep, zvýšená dráždivost, emocionální labilita, třes, exoftalmus („vykulené oči“), špatné snášení tepla
• U obou poruch se může štítná žláza zvětšit – struma

–         Tyreokalcitonin (kalcitonin)

• Snižuje hladinu Ca²⁺ v krvi
• Podporuje jeho ukládání do kostí
• Působí proti parathormonu příštítných tělísek

Příštítná tělíska (glandulae parathyreoidae)

• 4 malé útvary na zadní straně obou laloků štítné žlázy

–         Parathormon

• Stimuluje v kostech aktivitu buněk, které rozrušují kostní hmotu → z kostí uvolňování Ca²⁺ a fosfáty HPO₄^2-
• Reguluje hladinu (koncentraci) vápníku v krvi – na principu negativní zpětné vazby
• Řídící člen (= příštítná tělíska) dostává neustále zprávy o hladině vápníku v krvi → receptory (zaznamenávají tyto hodnoty) jsou přímo buňky příštítných tělísek
• Jestliže hladina vápníku v krvi klesne, začne se parathormon vylučovat
• Zvýšená hladina vápníku v krvi následně potlačí vylučování parathormonu
• → jednoduchá negativní zpětná vazba (je nejčastější – vylučování inzulinu, glukagonu, parathormonu, ADH)
• Při nedostatku parathormonu nastává rychlý pokles hladiny vápníku v krvi → zvýšení nervosvalové dráždivosti, popř. až ke křečovitým záškubům svalstva

Nadledviny (glandulae suprarenales)

• Párové endokrinní žlázy, uloženy při horním pólu ledvin
• Rozlišují se na 2 části – kůru a dřeň
• Liší se původem, stavbou a funkcí

Kůra nadledvin

–         Glukokortikoidy (kortizol)

• Udržuje hladinu glukózy v krvi
• Významné působení v léčbě zánětů (JIA)
• Ve vyšších dávkách způsobují snížení imunobiologických reakcí zmenšením aktivity imunitní soustavy (imunosupresivní účinek) – využití při transplantacích i při alergiích

–         Mineralokortikoidy (aldosteron)

• Působí na metabolismus elektrolytů v ledvině tím, že zvyšuje v ledvinných kanálcích zpětné vstřebávání iontů sodíku a současně sekreci iontů draslíku
• Zpětným vstřebáváním iontů sodíku zvyšuje i zpětné vstřebávání vody → řízení hospodaření vody a minerálních látek

–         Steroidy (androgeny, gestageny, estrogeny)

• Účinek podobný účinku pohlavních hormonů testosteronu a estrogenu

• Hyperfunkce = Cushingův syndrom – předčasná pohlavní zralost, vznik sekundárních pohlavních znaků druhého pohlaví, obezita otoky, slabost, diabetes, vystouplé břicho, vyšší tepová frekvence
• Hypofunkce = Addisonova choroba – slabost, závratě, hubnutí, tmavá pigmentace v ohybech kloubů, unavitelnost, sešlost, nízký krevní tlak, vysoká tepová frekvence

Dřeň nadledvin

–         Adrenalin a noradrenalin

• Připravují organismus k zátěži, zvyšují hladinu krevní glukózy
• Zrychlují tepovou frekvenci, zvyšují krevní tlak
• Zvyšují prokrvení činných orgánů
• Podporují štěpení glykogenu v játrech a ve svalech, štěpení tuků v tukové tkáni
• Vylučování hormonů dřeně je řízeno sympatikem
• Při chladu, tělesné námaze, stresových situacích a hypoglykémii se sekrece hormonů dřeně zvyšuje působením z nervových center (hlavně z mezimozku = hypotalamu)

o   Stres

• Poplachová reakce: aktivace sympatiku, vyloučení adrenalinu
• Fáze resistence: maximální adaptace na stres, mobilizace rezerv, vylučování kortikoidů
• Fáze vyčerpání: trvá-li stres dlouho a je intenzivní

Slinivka břišní (pankreas)

• Exokrinní funkce – pankreatická šťáva s enzymy do dvanáctníku
• Endokrinní funkce – Langerhansovy ostrůvky = skupiny buněk rozptýlené po celém pankreatu

–         Inzulín

• Produkován beta-buňkami Langerhansových ostrůvků
• Snižuje hladinu glukózy v krvi – podporuje vstup glukózy do buněk → zdroj energie
• Hladina glukózy v krvi (glykémie) na lačno – 4,5-6,2 mmol/l krve, stoupá po jídle, ale vlivem inzulínu se po určité době vrací k původním hodnotám
• Pouze nervové buňky jsou volně propustné pro glukózu → hlavní zdroj energie pro mozek → mozek není závislý na vylučování inzulinu
• Nedostatek inzulínu → cukrovka (diabetes mellitus) – nadměrné množství glukózy v krvi, špatně vstupuje do buněk a vylučuje se močí, zvýšená hladina glukózy v krvi způsobuje glykosylaci tělních bílkovin (vazbu glukózy na bílkovinné molekuly) → poruchy tkání (cévy, sítnice oka, ledviny)
• Při těžší formě cukrovky → podávání inzulinu injekcí pod kůži (ústy by se jako látka bílkovinné povahy rozkládal trávicími enzymy)
• Cukrovkou jsou postižena 4 % obyvatelstva

–         Glukagon

• Produkován alfa-buňkami Langerhansových ostrůvků
• Podobné účinky jako adrenalin
• Zvyšuje hladinu glukózy v krvi → zvyšuje štěpení glykogenu na glukózu v játrech (nikoliv ve svalech)

Pohlavní žlázy

Varlata

–         Testosteron

• Produkován Leydigovými buňkami varlat
• Vliv na produkci spermií, růst pohlavních orgánů, mužské pohlavní cítění

Vaječníky

–         Estrogen

• Produkován buňkami Graafova folikulu
• Vliv na produkci vajíček, růst a vývoj pohlavních orgánů, ženského pohlavního cítění

–         Progesteron

• Produkován buňkami žlutého tělíska, ovlivňuje děložní sliznici a těhotenství

Epifýza = šišinka

• Vznikla jako vychlípenina mezimozku (parietální oko)

–         Melatonin

• Jeho tvorba je řízena intenzitou světla – produkce hlavně v noci
• Podílí se na 24 hodinových i ročních biorytmech
• Ovlivňuje také pohlavní dozrávání (způsobuje jeho zpomalení)

Brzlík (thymus)

• Produkuje látky působící na vývoj lymfocytů

Placenta (plodový koláč)

–         Estradiol, progesteron

–         Chriongonadotropin – udržuje v činnosti žluté tělísko

–          Placentární somatotropin – funkce jako STH a prolaktin