GERMÁNI

od 2. století před naším letopočtem expandovali à srážka s Římany – mezi oběma stranami hranice Limes Romanus
Během stěhování národů vytlačování Germánů všemi směry (4. – 6. století)
6. – 7. století – vytváření barbarských států – Ostrogótská říše, Franská říše

FRANSKÁ ŘÍŠE

Vznik v 5. století

Na Franky tlačí Hunové a ti vytlačují původní obyvatele Galie – Kelty
Frankové sice vytlačí původní obyvatelstvo, ale částečně se s nimi i asimilují – jazyk a křesťanství
Označení pro Franky má několik významů například Frankus = divoký, Franea = kopí. Franci = svobodný (protože nepodléhali římské moci)
Do konce 5. století – bylo zde více království

1. velká dynastie byli MEROVEOVCI – původ v Tournai
- Jedním z nich byl i Chlodvík (481 – 511)
  - Sjednotil všechna království a zcentralizoval moc
  - Přijal křesťanství
  - Spojenectví s Římem – uznávají mu královský titul
  - Rozdělil říši mezi své 4 syny – opětné rozdrobování říše – nedokonalý nástupnický systém – pokud jeden z nich zemře bez potomků, tak si ostatní říši rozdělí – pokud jeden z nich má potomky, tak dojde k dalšímu štěpení
- Velice nestabilní systém – asi po 4 generace – poté se prosazuje Salské právo – právo na trůn má nejstarší syn (dnes v modernější podobě například v Japonsku nebo Jordánsku)
- Říše se dělí na tři části

Austrasii – východ
Neustrii – západ
Burgundsko – jih

2. velká dynastie byli PIPINOVCI – KARLOVCI
- Majordomus – královský kancléř
- Začínali v majordomátu v Austrasii
- Pipin II. (konec 7. a počátek 8. století)
  - Sjednotil opět všechny tři říše
  - Poté nastupuje jeho syn Karel Martel (znamená kladivo)
- Karel Martel
  - V bitvě u Poitiers (také známá jako bitva u Tours) 732 – porazil Araby, kteří postupovali přes Pyrenejský poloostrov
  - Upevnil moc
  - Dynastie se po něm jmenuje Karlovci
- Pipin III. Krátký (751 – 768)
  - Titul majordoma už mu nestačí – obrací se na papeže s problémem, že má moc, ale není král, à papež mu vyhoví
  - Pipin se nechá provolat králem a papežovi za odměnu pomáhá s Langobardy, kteří útočili na Řím
  - Meroveovský král byl vyhnán do kláštera
  - Pipin umírá – říše rozdělena mezi jeho dva syny – Karla a Karlomana, ten krátce poté umírá à Karel se sává jediným vůdcem
- Karel Veliký (768 – 814)
  - Nejdříve upevnil moc a poté se vydává na tažení
  - Za jeho vlády má říše největší rozmach (od La Manche po Uhry a Jutského poloostrova až po Pyreneje)
  - Při taženích byl velmi krutý (například popravil 4500 saských bojovníků, kteří se po jejich nuceném pokřtění šli ihned umýt a spálili svoje šaty)
  - Vládnul tzv. ze sedla
  - 25. 12. 800 byl korunován císařem (návaznost na Řím)
  - Byl bez hlavního města – pobýval ve městě Aachen (Cáchy)
  - Ovlivnil kulturu – Karolinská renesance
  - Chtěl, aby se říše po jeho smrti rozdělila dle Divisio Regnorum – říše se rozdělí mezi jeho 3 syny a v každé té zemi bude přímé nástupnictví (2 z 3 Karlových synů umírají)
  - Karel umírá a na trůn nastupuje jeho syn Ludvík pobožný, který má poté tři syny – Lothar X Karel Holý X Ludvík Němec
  - Ludvík roku 840 umírá a Lothar chce uplatnit svoje právo dle původního systému, protože je nejstarší
  - Zbývající synové chtějí svoji část země
  - V letech 842 – 843 probíhá Verdunské dělení na:

Východofranskou říši (Ludvík Němec) – základ Německa
Západofranskou říši (Karel Holý) – základ Francie
Lothargii (Lothar) – uprostřed mezi nimi, později zanikne

Svatá říše římská (962 – 1806)

Počátek svaté říše Římské se počítá od vlády východofranského císaře Oty I., který z východofranské říše vytvořil císařství
Ota I. si musel naklonit mnoho lidí a zastavit například postup Slovanů dál do střední Evropy (bitva U Lechu 955), aby se mu podařilo vytvořit SŘŘ
SŘŘ navazovala na tradici Římského impéria a přídomek svatá k ní přidali v průběhu středověku přívlastek svatá (sacral), aby se zdůraznil fakt, že říše má křesťanského charakteru
11. stol – Ota III.

Boj o investituru – Střet světské moci (Ota III.) a církevní moci (papež) à šlo o jmenování církevních hodnostářů (například biskupů)
Ota si chtěl více podřídit církev
Vyřešeno kompromisem – papež stále jmenoval hodnostáře, ale císař je musel potvrdit (vyřešeno až za vlády Jindřicha IV. Roku 1122 – Wormský konkordát)

Fridrich I. Barbarossa „Rudovous“
- Roku 1155 papežem korunován na císaře
- Snažil se obnovit Římskou říši X vnitřní rozpory mezi vládnoucími rody (Štaufové X Welfové, Welfové poraženi v bitvě u Bouvies roku 1214
Po Barbarossovi na trůn – Fridrich II. a poté 20. leté bezvládí
- Souboj o trůn Rudolf Habsburský X Přemysl Otakar II. (roku 1278 zabit v bitvě na Moravském poli)
Od roku 1257 – změna ve způsobu volby císaře
- Císaře volilo 7 nejmocnějších knížat (=kurfiřtů)
- 3 duchovní a 4 světští
Ve 14. stoleté přicházejí Lucemburkové – Jindřich VII. a Karel IV.
- Karel roku 1356 vydává: Zlatou bulu (NE tu sicilskou)
- Tím zajišťuje nástupnictví svým synům
- Rozkvět tzv. hanzovních měst – například Hamburg
Reformace
- Martin Luther – vystupoval proti prodeji odpustků
- Roku 1517 přibil 95 tezí na dveře chrámu ve Wittenbergu, které byly o tom, jak by měl církevní život vypadat, à vznikají Lutheráni (=protestanti)
Německá selská válka
- Sedláci pobrali Lutherovo učení, tak že nemají otročit pro svoje pány
- Válka měla 3 hlavní centra

Jihozápad Německa – V čele Tomáš Münter
Střední Německo – povstání horníků a tkalců
Alpské země

Více fází (při první ihned poraženi)
Roku 1555 uzavřen Augsburský mír

30. letá válka
- V Německu vzniká protestanská unie = luteránská knížata, která vedl kurfiřt Fridrich Falcký
- Habsburkové poměrně rychle obsadili Falc (bavorské a španělské vojsko)
- Fridrich Falcký ztratil Horní a Dolní Falc, byl zbaven kurfiřtské hodnost (tu získal Maxmilián Bavorský), Fridrich Falcký dožil zbytek života v exilu
- Během 30 leté války Německo velmi poničeno – velká ztráta obyvatel
Absolutismus
- Roku 1701 se Friedrich stává Pruským králem
- Roste moc Pruska
- 7 letá válka – počátek soupeření mezi Pruskem a Rakouskem
Konec Svaté říše římské se počítá roku 1806, kdy se císař František II. (pod Napoleonovým nátlakem) vzdává císařského titulu (poté se z Říše stává Rýnský spolek a po Vídeňském kongresu – Vznik Německého spolku – Zahrnoval všechny německy mluvící uskupení
Do Svaté říše římské patřila téměř celá střední Evropa (hlavně Německo – v německé literatuře se o ní často mluví jako Německé říši nebo také Staré říši)
Soupeření Pruska a Rakouska o zásadní vliv ve spolku – Prusko zakládá celní unii, kde jsou všechny německy mluvící státy kromě Rakouska

REVOLUCE ROKU 1848

Němci toužili po sjednocení
V Berlíně vypukli nepokoje, à Pruský král Fridrich Vilém slíbil ústavu
V březnu roku 1848 svolány volby
Vytvořen parlament ve Frankfurtu nad Mohanem à měl za cíl vytvořit vládu a ústavu + sjednotit Německo:

Velkoněmecká koncepce – do Německa měly patřit i Čechy, Polsko, Dánsko a Rakouské státy
Maloněmecká koncepce – pouze celní unie bez Habsburků

Maloněmecká koncepce vyhrála

Fridrich Vilém IV. Nepřijmul císařskou korunu (nechtěl sjednotit Německo) à nechtěl přijít o moc, chtěl vládnout absolutisticky, à potlačil povstání a nepokoje
Roku 1850 obnoven Německý spolek

SJEDNOCENÍ NĚMECKA

1849 – pruský král (Fridrich Vilém IV.) odmítl císařskou korunu, která by sjednotila Německo
Německý spolek – velké soupeření Rakouska x Pruska
Ministerský předseda Pruska – Otto von Bismarck
1866 – válka Prusko x Rakousko

Podobně velké armády x Rakousko konzervativní + Prusko průbojnější, moderní (modernější střelné zbraně – rychlejší nabíjení)
Bitva u Hradce Králové – masakr, porážka Rakouska

Prusko – Francouzská válka à Prusové prakticky ihned dobyli Francii

Král Vilém I. (1861-1888)

Úspěšná válka s Francií

Sjednocení německých zemí

Leden 1871 ve Versailles: král vyhlásil německé císařství

Součástí i Alsasko, Lotrinsko

Spolkový stát

Výkonná moc: císař + říšský kancléř (Otto von Bismarck)

Snaha o zisk některých kolonií – Afrika (Ghana, Togo) x velmi málo

Hledání spojenců “ Turecko, Čína, Tichomoří
Roku 1890 Bismarck opouští úřad kancléře

NĚMECKO NA KONCI 19. STOLETÍ

2. největší světová průmyslová oblast (1. bylo USA)
Velká vojenská síla, vyspělé hospodářství i kultura
Roku 1879 – tajné spojenectví mezi Rakouskem a Německem = dvojspolek + roku 1882 se přidává Itálie = trojspolek (= ústřední mocnosti)

1. SVĚTOVÁ VÁLKA

28. 6. 1914 – v Sarajevu atentát na Františka Ferdinanda d’Este
Proti mocnostem vzniká trojdohoda (Francie, VB, Rusko + později USA)
Německo mělo v plánu bleskovou válku podle Schlieffenova plánu, à chtěli přes Belgii rychle dobít Francii – zastaveni na řece Marně
Východní fronta – Německo X Rusko à Rusko v pozdější fázi zahajuje Brusilovovu ofenzívu, à Němci jsou nuceni se stáhnout
Válka v severním moři – VB X Německo – v bitvě u Jutska roku 1916 – porážka Německého loďstva
V Rusku roku 1917 proběhne únorová revoluce à 3. 3. 1918 – Brest-Litevský mír mezi Ruskem a Německem
Březen 1918 à Řada ofenzív na Německo à Německo nuceno vyžádat příměří
11. 11. 1918 – smlouva o příměří v Compiegné
28. 6. 1919 – Versailleská mírová konference à Německo přichází o kolonie a Alsasko a Lotrinsko + vysoké válečné reparace

VÝMARSKÁ REPUBLIKA 1919 – 1933

Roku 1919 proběhly první demokratické volby à utvořena demokratická koalice
Německo není schopné splácet reparace, à Francie zabírá nejprůmyslovější oblast Německa Rýnsko-Porůří
Roku 1923 se NSDAP pokusí v Mnichově o převrat – takzvaný Pivní puč à neúspěšně, Hitler do vězení (zde sepíše Mein Kampf)
V Německu v roce 1923 hyperinflace à peníze neměly téměř žádnou hodnotu, velká bída
Roku 1932 má NSDAP velké volební zisky
30. 1. 1933 – prezident Paul von Hindenburg jmenuje Hitlera kancléřem

NACISTICKÉ NĚMECKO

Hitler ihned po nástupu k moci prohlásí, že Německo nebude platit reparace
Nacisté zapalují Reichstag (parlament) a obviňují z toho komunisty
Vytvořeny ozbrojené oddíly SA, SS, Gestapo, koncentrační tábory (například Buchenwald, Dachau, Mauthausen), věznice
V roce 1933 Německo vystupuje ze společnosti národů
Nacistická elita
- Náměstek Rudolf Hess
- Říšské vedení – Martin Bormann, Heinrich Himmler
- Ministr propagandy – Joseph Goebbels
- Ministr letectví – Herman Göring
29. – 30. 6. 1934 – Noc dlouhých nožů à Moc jednotek SA vzrůstala – Hitler se jich obával
- V čele SA – Ernst Röhm
- Proběhla čistka v SA provedená jednotkami SS + odstranění dalších odpůrců a komunistů
2. 8. 1934 – Umírá Hindenburg, à Hitler si přisvojuje titul Führer
Září 1935 – Sjezd nacistů v Norimberku à Norimberské zákony – mimo jiné i protižidovské zákony
1936 – spojenectví s fašistickou Itálií a Japonskem – Pakt proti Komiterně – Osa zla – Řím, Berlín, Tokio
1938 – Anschluss Rakouska, Mnichovská dohoda
Listopad 1938 – Křišťálová noc – vypalování ghett, ničení synagog a všeho co bylo židovské
1939 – Pakt Ribbentrop-Molotov – pakt Ruska a Německa o neútočení

2. SVĚTOVÁ VÁLKA

Německo potřebovalo záminku k válce, à vytvořilo útok Poláků (převlečení Němci) na německou stanici v Gliwicích
1. 9. 1939 Útok na Polsko – začátek 2. světové války – Polsko obsazeno jen do půlky – druhou půlku mělo SSSR
Francie a VB mezitím vedou takzvanou podivnou válku nebo také válku v sedě na Maginotově linii – hranice Německa a Francie
Duben – červen 1940 à Blitzkrieg – Francie dobyta prakticky ihned + dobyty státy Skandinávie
V srpnu začíná bitva o Británii (trvala 3 měsíce), šlo o leteckou bitvu – Německo prohrálo, à Němečtí vědci vynalezli rakety V1 a V2, kterými odstřelovalo Británii po zbytek války
Na podzim roku 1940 obsazují Balkán
22. 6. 1941 proběhne operace Barbarossa – Útok na SSSR – nečekávaný útok, Němci obsazují Ruské území jak nic
USA vstupuje do války po útoku na Pearl Harbor (7. 12. 1941)
Bitva o Stalingrad – září 1942 až únor 1943 – Němci nemohli dobýt Stalingrad (měli asi 4/5, ale poté nastal obrat) à nakonec vítězí SSSR à poté tanková bitva u Kursku à opět vítězství SSSR
6. 6. 1944 – Vylodění spojenců v Normandii (operace Overlord) v čele s USA

25. 8. 1944 dobyta Paříž

Září 1944 – vytlačeni z Balkánu
16. 12. 1944 – ofenzíva Němců v Ardenách (poslední pokus zvrátit válku) – ze začátku úspěch, ale poté obrat ve prospěch spojenců
30. 4. 1945 spáchá Hitler sebevraždu
8. 5. 1945 à Kapitulace Německa
Léto 1945 – Postupimská konference o rozdělení světa po válce
Německo rozděleno na 4 okupační zóny
Pro Německo vytvořen program 4D – demokratizace, demilitarizace, denacifikace a ještě jeden (viz 2. světová válka)