Zola Émile – Zabiják (2)

Émile Zola – Zabiják

 

Émile Zola se narodil roku 1840 v rodině italského inženýra. Jeho otec náhle zemřel, a tak na Zolovo vzdělání nezbylo mnoho peněz. Přestěhoval se s matkou do Paříže.

Studoval lyceum, ale kvůli zameškanosti neudělal ani na podruhé maturitní zkoušku a bídou byl donucen přijmout místo v nakladatelství Hachette.

Zola je představitelem a tvůrcem naturalismu. Je to umělecký směr, ve kterém se autor snaží zachytit nezkreslenou realitu. Hrdinové většinou bývají z okraje společnosti, opilci, týrané ženy. Naturalismus souvisí s determinismem – člověk je předurčen prostředím.Ve volných chvílích psal kratší prózy. Soustředil okolo sebe skupinu mladých romanopisců – tzv. medanská skupina.

Vypracoval teorii románu (Experimentální román- 1870) podle které je spisovatel pouze nestranným pozorovatelem faktů. Podle této teorie, vytvořil sbírku románů v cyklu Rougon- Macquartů („přírodovědný a sociální dějepis jedné rodiny za druhého císařství“). Poté, co nakreslil rodokmen rodiny Rougon-Macquartů, vybral za jejich předky nervově nemocnou ženu Fouqueovou, jejího manžela Rougona a milence, alkoholika Macquarta. Na potomcích několika dalších generací se projevovaly vlivy těchto defektů. Cyklus obsahuje 20 románů (Zabiják je na sedmém místě).

Zemřel v roce 1902 údajně nešťastnou náhodou na otravu oxidem uhelnatým.

 

Román Zabiják u čtenářů vyvolal skandál a snížila se prodejnost, vytýkali Zolovi urážlivou vulgárnost.

Literárním druhem je epika, žánrem psychologický román.

V díle se seznamujeme s Gervaisou. Gervaisa se přestěhuje se svým milencem Lantierem spolu se syny Klaudiem a Štěpánem z venkova do Paříže, protože Lantier zdědil po své matce peníze a myslí si, že se jim ve městě povede lépe. Peníze ovšem rozhazují na všechny strany a tak jim brzo nezbydou žádné finance na bydlení.

Musí se tedy přestěhovat do horšího hotelu a Lantier nakonec uteče s dívkou Adélou. Gervaisa se v prádelně popere s Adélinou sestrou Virgínií.

Později se Gervaisa seznámí s klempířem Coupeauem, kterého si nakonec vezme za muže, i přes rozpory s Lorilleuxovými (příbuzní Coupeaua).

Po svatbě se jim narodí dcera Nana. Za společně našetřené peníze si chtějí založit vlastní prádelnu, Coupeau však při práci spadne ze střechy a úspory jdou na jeho léčení. Avšak mezitím zleniví a do práce se mu po vyléčení již nechce, nechává se tedy živit Gervaisou.

Jejich soused, kovář Goujet, je do Gervaisy zamilovaný a na prádelnu jim půjčí peníze, takže se do ní přestěhují. Gervaisa zjistila, že ve stejném domě jako ona bydlí také Virgínie. Staly se z nich přítelkyně a zdálo se, že stín z minulých dob byl překonán. Virgínie začala často mluvit o tom, že v okolí vídá Lantiera, čímž v Gervaise rozjitřila staré vzpomínky. Lantier si mezitím získává přízeň Coupeaua, a nakonec se k nim nastěhuje, svádí Gervaisu a Coupeaua učí pít. Společně pak projí a propijí celou živnost.

Gervaisa a Coupeau se stěhují do chudého bytu, Lantier zůstává v krámě a Nana utíká z domu. Gervaisu nechtějí nikde zaměstnat, a tak také začíná pít. Coupeau se dostává do blázince, kde později umírá. Gervaisa je vystěhovaná z jejich chudého bytu do tmavé díry po bezdomovci, kde je nakonec nalezena mrtvá.

Příběh se odehrává v Paříži v prostředí nízkých vrstev ve 2. polovině 19. století, přesně v letech 1952-1960.

Dílo je psáno nespisovným jazykem s častými vulgarismy. Objevují se zde francouzská slova, častá jsou přirovnání.

Děj je chronologický, až v předposlední kapitole se Gervaisa prochází po městě, vzpomíná na dobu před 20 lety a porovnává ji s dneškem.

Slohový postup je vyprávěcí a popisný (popisy prostředí, citů a vztahů).

Psáno er-formou.

Gervaisa je skromná, zpočátku pracovitá, je příliš tolerantní ke svému muži.

Coupeau je pozorný, ochotný a svérázný. Nejprve je spořádaný, nesmířil se se svými životními zkouškami. Alkohol mu ochromil mozek, což se odrazilo na jeho chování.

Lantier je příživník, povaleč, snaží se zalíbit lidem a pak utrácí jejich peníze.

Goujet je laskavý, zdvořilý. Je beznadějně zamilovaný do Gervaisy, je milý, naivní a důvěřivý.

Hlavní myšlenkou díla je poukázat na zabijáka – alkohol a varovat před ním. Kritizuje životní podmínky nejnižších vrstev a touto knihou na ně chce upozornit.