Dusíkaté deriváty

   Dusíkaté deriváty

  • Obsahují v molekule vazbu C – N
  • Dusík je (pokud nenese náboj) trojvazný
  • Organických sloučenin dusíku je velké množství, některé jsou velmi složité – nukleové kyseliny, bílkoviny, alkaloidy)

1.     Nitrosloučeniny

  • Názvosloví
    předpona nitro-
    nitroethan nitrobenzen                                                     trinitrotoluen

NO2-CH2-CH3

 

  • Vlastnosti: významnější jsou aromatické nitrosloučeniny
    • NO2 – je vlivem elektronových poměrů silně polární ( – I efekt) → H na prvním C je mírně kyselý
    • NO2 – je substituent II. řádu ( -M-efekt) → zpomaluje reakce na aromatickém jádře a řídí další substituci do polohy m-
    • Fyzikální vlastnosti: (l) nebo (s), často výbušné, těžší než voda, omezeně rozpustné
  • Příprava

Nitrací (HNO3, nebo HNO3 + H2SO4), nitrace je substituční reakcí

  1. Příprava nitroalkanů = SR
    CH4 + HNO3 → CH3NO2 + H2O   (↑t)
    nitromethan, nitroethan rozpouštědla, paliva
  2. Příprava nitroarenů =
    na ochotu se nitrovat (i do vyšších stupňů) mají vliv eventuální substituenty

 


Klesá ochota k nitraci

 

  • Reakce
    • Nejdůležitější je redukce (buď katalytická hydrogenace nebo reakce s nascentním vodíkem) → vzniká anilín
  • Zástupci

Nitrobenzen

  • Hořlavá kapalina mandlové vůně
  • Jedovatá (i vdechnutím nebo přes pokožku), karcinogen
  • Pro výrobu anilínu

TNT (tritol) – 2, 4, 6, trinitrotoluen

  • Výbušnina
  • přepočítává se na ni účinek jaderných zbraní

Kyselina pikrová

  • Složka výbušniny ekrazit (+ její soli = pikráty – vznikají nahrazením vodíku na -OH)

2.      Aminy

  • Odvozené náhradou vodíkových atomů v NH3 uhlovodíkovými zbytky
Primární amin Sekundární amin Terciární amin
  • Existují primární, sekundární a terciární

 

 

 

 

 

–          Názvosloví

Funkčně skupinový princip: uhlovodíkový zbytek (alkyl) + amin (nebo diamin)

methylamin                                      dimethylamin                                   trimethylamin

CH3-NH2                                              CH3-NH-CH3                                      CH3-NCH3-CH3

u sekundárních a terciárních aminů se alkyly udávají v ABECEDNÍM pořadí (druhý alkyl v závorce):                 ethyl(methyl)propylamin

                               CH3-CH2-NCH3-CH2-CH2-CH3

substituované alkyly se uvádějí v závorce VŽDY:
(2-chlorethyl)methylamin

CH2Cl-CH2-NHCH3

 

Substituční princip: zvolíme si základní hydrid (řetězec)

 

uhlovodík                                                                                          amoniak (azan)

butan-1-amin                                                                                  butylazan

butan-2-amin                                                                                  ethyl(methyl)propylazan

 

u sekundárních a terciárních nesymetrických aminů je základním řetězcem ten nejdelší:

N-methylethanamin

N-ethylanilin

Triviální názvy

anilin                                                                    benzidin

–          Vlastnosti

Nižší alifatické: (g) rozpustné ve vodě, s H2O tvoří vodíkové můstky,
páchnou po rybách nebo NH3
     některé vznikají v přírodě rozkladem bílkovin

Vyšší alifatické a aromatické: (l) nebo (s) nerozpustné ve vodě
rozpustné v alkoholech a etherech
páchnoucí, toxické

+ H+ → CH3H3

 

 

 

 

zásaditý charakter aminů (budou reagovat s nukleofilními činidly)
Tento zásaditý charakter ovlivňuje druh alkylu

platí, že methylamin je silnější zásada než samotný NH3 (vlivem indukčního efektu)
ALE anilin je slabší zásada vlivem mezomerního efektu

 

 

 

 

–          Reakce

Vznik amoniových solí:

analogie s anorganickou chemií:              NH3 + HCl → NH4Cl         (amonná sůl)
v org. chemii:                                   CH3 – NH2 + HCl → CH3 – N+H3 Cl          (amoniová sůl)

methylamonium-chlorid

 

 

analogicky anilín:

 

 

 

Aminy jako nukleofilní činidla:

CH3 – CH2 – NH2              +             CH3 – I →           CH3 – CH2 – N+H2 – I

|

                                                                                                                   CH3

ethylamin                                  methyljodid                              ethyl(methyl)amonium-jodid

 

Diazotace:

  • = reakce primárního aromatického aminu s dusitanem alkalického kovu v kyselém prostředí
  • Vznikají nestálé a reaktivní diazoniové soli →dále reagují s aromatickými aminy či fenoly za vzniku azobarviv (reakce se nazývá kopulace)

Barevnost ovlivňuje přítomnost skupiny – N = N – a patří mezi ně např. indikátor methyloranž.

 

–          Zástupci

1,6-hexamethylendiamin

  • Surovina pro výrobu polyamidu 6,6 (nylon)

Anilin

  • Jedovatá, olejovitá, vysokovroucí kapalina, na vzduchu hnědne
  • Důležitá surovina organické chemie – pro výrobu barviv, léčiv

Difenylamin, benzidin

  • Surovina pro výrobu barviv
  • K aminům lze řadit i dusíkaté heterocykly – např. pyrrol

pyridin