OSUDY DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA ZA SVĚTOVÉ VÁLKY – V zázemí
* próza – humoristický román
* vydáno 1921-23, ilustrace – Josef Lada
* román nemá jednotnou zápletku, děj se skládá z volně řazených epizod a vyprávěných historek
* objevuje se zde lidová čeština, vulgarismy, germanismy, knižní jazyk, vojenský slang( feldvébl, feldkurát, kompaniekomandant)
* čtyřdílný svazek – V zázemí, Na frontě, Slavný výprask, Pokračování slavného výprasku
* autor líčí poměry v tehdejším Rakousku-Uhersku, vše směřuje k zesměšnění nesmyslného válčení a starého řádu
* upozorňuje na nesmyslnost hodnot, které jsou vojákům předkládány
* prvky karikatury, grotesky, vtipu, frašky (žánrový typ komedie, která pracuje především s nadsázkou)
* objevují se zde také přísloví, písně…
* silné autobiografické prvky, nadsázka
Zařazení do doby – 1.pol.20.století
Místo děje – Praha
Postavy:
Švejk
* kulatý obličej, malý nos, zavalitější postava, vojenská uniforma a dýmka v puse
* pro někoho je absolutní blb, pro někoho geniální člověk
* vychytralý blázen, který svou blbostí přelstí každého
* vtipný, dobromyslný, bezstarostný, nadšený voják, veselý, má obchod se psy
* lékaři ho označili za notorického blba – proto nemusí do války
* není schopný pochopit základní principy a zákony armády a neuvědomuje si důsledky svých činů
* vytváří zmatek, rozklad armády zevnitř, představitel lidového odporu proti násilí, válce a ponižování člověka
* absurdně provádí všechny rozkazy, zákony
* nesnaží se nic tvořit, neprojevuje velký zájem o věci obecné, nemá chuť přetvářet okolní svět, pouze se mu podvoluje a vysmívá
* scházejí mu ambice a životní cíle
hlášky: „Budu sloužit císaři pánu až do roztrhání těla“
„Poslušně hlásím…..“
Paní Müllerová
* starší paní, Švejkova hospodyně
Feldkurát Katz
* armádní kněz, který je věčně opilý, nevěří v Boha, je zadlužený
* oblíbí si Švejka, protože se na jeho mši rozpláče
* přijme Švejka za sluhu; nakonec ho prohraje v kartách
Nadporučík Lukáš
* velice přísný muž, který dbá na pořádek, plnění rozkazů, má rád ženy a je nadprůměrně inteligentní (oproti ostatním)
* oblíbil si Švejka, ten mu měl sehnat psa
Děj:
Na začátku knihy oznamuje Švejkovi posluhovačka paní Müllerová slovy „Tak nám zabili Ferdinanda“, že v Sarajevu byl zavražděn arcivévoda Ferdinand. V pražském hostinci U kalicha se Švejk setkává s tajným policistou Bretschneidrem, který později dostane sprostého hostinského Palivce do vězení pro velezradu za to, že řekl, že „mouchy sraly na (obraz) císaře pána“. Zatčen je i Švejk, protože tvrdí, že bude válka. Ocitne se na policejním ředitelství a poté v blázinci. Když válka skutečně vypukne, je Švejk povolán na vojnu. Protože trpí silným revmatismem, veze ho k odvodu paní Müllerová na kolečkovém křesle. Švejk přitom mává berlemi a křičí „Na Bělehrad“, čímž způsobí obrovské pozdvižení. Pak je léčen v nemocnici pro simulanty, pobývá na garnizóně (vojenské vězení), slouží u polního kuráta Katze a poté, co jej věčně opilý Katz prohraje v kartách, skončí jako vojenský sluha (pucflek) u nadporučíka Lukáše, známého mnoha milostnými aférami. Když mu nadporučík přikáže, aby mu sehnal stájového pinče, Švejk jej pro něho ukradne. Ukáže se však, že pes patřil plukovníkovi Krausovi von Zillergut a nadporučík Lukáš je poslán do Českých Budějovic k 91. pěšímu pluku, který se připravuje k odjezdu na frontu. Švejk jede pochopitelně s ním a říká nadporučíkovi, že „to bude něco nádhernýho, když voba padneme spolu za císaře pána a jeho rodinu…“
Autor:
Jaroslav Hašek (1883-1923)
Prozaik, satirický žurnalista, před válkou jeden z hlavních představitelů pražské umělecké bohémy. Narodil se v Praze. Seznámil se s českými anarchisty. Začal vést bohémský a tulácký život. Z cest čerpal náměty svých povídek. Jako autor humoresek proniká pod pseudonymy i pod vlastním jménem do různých satirických časopisů. Nespokojen s předválečnými politickými poměry zaujal Hašek ironický odstup od veřejného života. Za první světové války rukuje na frontu, kde se dostává do ruského zajetí. Roku 1918 vstoupil do Rudé armády, s níž se dostal až na Dálný východ. Doma byl sledován policií a ve svízelné hmotné i osobní situaci uniká do dřívějšího způsobu života. Soustředí se na práci v zapadlé Lipnici na Českomoravské vysočině, kde píše Osudy dobrého vojáka Švejka až do své smrti 3.1.1923. Byl levicově orientovaný autor.
Dílo:
Trampoty pana Tenkráta – 1912
Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky – 1912
Můj obchod se psy a jiné humoresky – 1915
Dobrý voják Švejk v zajetí – 1917 ve Slovanském nakladatelství v Kyjevě
Dva tucty povídek – 1920
Tři muži se žralokem a jiné poučné historky – 1921
Pepíček Nový a jiné povídky – 1921
Anarchističtí buřiči
* je označení pro skupinu mladé generace českých spisovatelů, která začala tvořit na přelomu 19. a 20. století
* Tvorba jejích představitelů byla výrazně ovlivněna myšlenkami anarchismu (úsilí o neomezenou svobodu člověka a odmítání autority státu), antimilitarismu (odmítání války) a vitalismu (oslava života a přírody). Propagovali přirozenou lásku, sexualita přestala být tabu, kritizovali tradiční manželství.
* v poezii používali hovorové i slangové prvky